Potíže se spánkem se v různých formách objevují u většiny dětí a dospělých s autismem a jsou zhruba třikrát častější, než je tomu u neurotypické populace. Studie uvádí prevalenci mezi 40 – 86 %. Ve většině případů trvají obtíže týdny až měsíce. V rámci poradenství a rodinné terapie rodiče referují celé spektrum obtíží, od problémů s usínáním a častým probouzením v noci, po časné ranní probouzení a s nimi spojenou nevyspalost, špatnou náladu a únavu. U mnoha dětí s PAS se potíže se spánkem zhoršují např. vlivem stresu, konfliktů ve škole, úzkostí či fobií.
Nespavost se u dětí s poruchou autistického spektra vyskytuje napříč všemi kognitivními úrovněmi a zásadním způsobem ovlivňuje schopnost zvládat každodenní výzvy nejen samotným dětem, ale i jejich rodičům a sourozencům. To, že dítě nemá delší dobu kvalitní spánek, se projevuje na jeho celkovém psychickém i fyzickém stavu. Nedostatek spánku se prokazatelně pojí s nižší schopností soustředit se (a tedy horšími výsledky ve škole), obezitou, bolestmi hlavy a dalšími zdravotními potížemi. Děti a dospívající, s nimiž pracujeme, udávají např. slabost, pocity na zvracení či zhoršení psychických obtíží (panické ataky, obsesivní myšlenky, negativismus a další). Trpí však i blízké okolí, sourozenec, s nímž dítě sdílí pokoj, rodiče, kteří se snaží situaci řešit. Neexistuje bohužel univerzálně platný návod na to, jak svému dítěti zajistit kvalitní spánek, v praxi se však osvědčilo několik postupů, které je možné vyzkoušet.
Vizualizace – pro přípravu dítěte ke spánku. Některým dětem s PAS pomáhá zařadit večerní rituály do denního režimu. Děti se mohou zapojit do jeho tvorby, je-li to v jejich možnostech. Nakreslit si obrázky (např. vyčistit zuby – přečíst pohádku – vzít si pyžamo - jít do postele).
Nízká teplota pokoje – podle průzkumu National Sleep Foundation je chladná teplota jedním z nejdůležitějších faktorů pro dobrý noční spánek. Nejlepší teplota pro spánek je okolo 18, 5 stupňů Celsia.
Úprava prostředí – u některých dětí pomohla úprava pokoje, např. posunutí postele dál od topení, přemístění některých hraček tak, aby nepřitahovaly pozornost dítěte při usínání apod. Obecně se doporučuje nedívat se bezprostředně před usnutím na telefon, televizi či do počítače.
Spaní ve své posteli – pokud spí dítě v jedné posteli s rodičem, je u něj vyšší předpoklad poruch spánku. Přechod do vlastní postele je pro některé děti extrémně náročný a je nutné postupovat citlivě a pomalu. Doporučuje se např. zůstávat zpočátku s dítětem v místnosti, sedět vedle jeho postele na židli, kterou postupně (den za dnem) o kousek přibližujeme dveřím. Někomu může pomoci spát s polštářkem s maminčinou vůní, pyžamem apod.
Světlo – mnoho dětí s PAS má obrovský strach ze tmy. Bojí se toho, že se vzbudí a v místnosti nebude žádné světlo. Pro dobrý spánek je však tma důležitá, doporučují se zatemňovací rolety či závěsy. Řešení mohou přinést noční lampičky, kterých se stačí dotknout, popř. různé projektory (noční oblohy, zvířátek apod.).
Hudba – některé dětské projektory a „usínáčci“ nabízejí možnost pustit si nejen světlo, ale i hudbu, uklidňující melodie či zvuky přírody nebo tzv. „bílý šum“.
Večerní rituály, amulety, talismany – rodiče mohou zkusit večerní rituály, např. popíjení „kouzelného nápoje“ před spaním, kterým může být meduňkový nebo jiný bylinkový čaj, teplé mléko s medem apod. Dětem k pocitu jistoty pomáhají talismany, oblíbené plyšové hračky. Některé mají nad postelemi lapače snů či různé amulety, jež mají odhánět sny. Opět je možné vyrobit je přímo s dětmi, vymyslet k nim zajímavý příběh.
STOP technika – potíže se spánkem jsou často spojeny s výskytem negativních myšlenek, které se pojí k hodnocení uplynulého dne (neúspěchy, selhání atd.), a také se strachem ze dne následujícího (anticipační úzkost neboli úzkost z očekávání). Proto je dobré naučit dítě s těmito myšlenkami pracovat tak, aby se snížily jejich negativní důsledky. STOP technika spočívá v první fázi v tom, že se dítě naučí tyto myšlenky identifikovat a všímá si jejich vazeb na své emoční prožívání (úzkost, pocity bezmoci, naštvanost). Následně se učí nahradit obsah negativních myšlenek alternativním, emočně vyváženějším obsahem. Naučí se přerušit, zastavit negativní emoční vývoj. Náhradou může být např. myšlenkový nebo motorický rituál (vyjmenovávání železničních či tramvajových stanic, dětské modlitby a říkanky, tleskání, relaxační cvičení apod.). Další možností je přehrávání oblíbených činností v imaginaci (např. dítě si přehrává v hlavě oblíbenou PC hru, jízdu oblíbeným dopravním prostředkem apod.). Možnou variantou tohoto postupu může být i společné vzpomínání na příjemné události (jízda na tobogánu, dovolená s rodiči atd.).
Knihy – čtení dětem před spaním přináší celou řadu benefitů, jedním z nich je i zvyšování kvality spánku. Rodiče se mohou s dětmi ve čtení střídat, povídat si o příbězích a postavách v nich. Doporučují se knihy, které mají poutavý humorný příběh, velmi oblíbené jsou např. knihy Roalda Dahla. Přes den mohou rodiče svým dětem číst příběhy, které jim mohou pomoci překonat jejich strachy a obavy. Inspiraci můžou čerpat například u těchto knih:
- Jak přežít, když se často bojím – Lucie Bělohlávková (Portál)
- Nebojím se tmy - Helena Haraštová (Albatros)
- Neboj, neboj! – Milada Rezková (Yinachi)
- Strach má velké uši – Lucie Šavlíková (Pikola)
- Smutno se musí vyšeptat – Lenka Rožnovská (Albatros – Pasparta)
- Radost, smutek nebo vztek? - Sada karet pro hru a povídání o emocích (Pasparta)
- Strach má velké oči – Štěpánka Sekaninová (Albatros)
Na závěr je třeba uvést, že i přes veškerou snahu rodičů jsou časté případy, kdy žádné z výše popsaných opatření nepomáhají, a je tedy třeba potíže se spánkem konzultovat s lékařem, pediatrem a/nebo dětským psychiatrem. Dítěti či dospívajícímu, který má dlouhodobé potíže se spánkem, je třeba nabídnout také terapeutickou podporu.
Souders, M. C., Zavodny, S., Eriksen, W., Sinko, R., Connell, J., Kerns, C., Schaaf, R., & Pinto-Martin, J. (2017). Sleep in Children with Autism Spectrum Disorder. Current Psychiatry Reports, 19(6). https://doi.org/10.1007/s11920-017-0782-x
Názory