Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Klára má brzy oslavit sedmnácté narozeniny. Žije spolu s rodiči a dvěma mladšími sourozenci v malém domě se zahradou, přes kterou protéká potok. U něj a u tekoucí vody obecně tráví čas nejraději. Kláře byl v předškolním věku diagnostikován atypický autismus s lehkou mentální retardací.
Pro tuto diagnózu je charakteristické, že dítě splňuje jen částečně diagnostická kritéria daná pro dětský autismus, nicméně najdeme řadu specifických sociálních, emocionálních a behaviorálních symptomů, které se s potížemi, jež mají lidé s autismem, shodují. To vystihuje i Klářiny problémy. Ačkoliv je součástí její diagnózy lehká mentální retardace, ve skutečnosti jde spíše jen o nerovnoměrný vývoj. Klára spoustu věcí zvládá sama a naprosto skvěle, například v komunikaci s ostatními bývá velmi zdatná, v jiných sférách života však naopak potřebuje pomoc.
Klára je v péči celé řady odborníků, využívá sociální i zdravotní služby. I díky možnosti spolupráce s asistentem nyní navštěvuje praktickou školu dvouletou určenou pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Ve škole je spokojená, kvůli vyšší dráždivosti se však snadno rozzlobí a na nepříjemných situacích má pak tendenci ulpívat. Dětství a dospívání je pro Kláru i její rodinu o dost obtížnější než pro ostatní vrstevníky. Náročné je leccos, asi nejobtížnější však pro ni a pro její blízké jsou četné záchvaty vzteku, během kterých si Klára ubližuje. Agresi Klára míří výlučně proti sobě nebo proti dalším předmětům. Na lidi kolem sebe, pokud do záchvatu sami aktivně nevstoupí, neútočí. Potíže způsobuje i to, že v takových chvílích rozbíjí věci, které jí přijdou do cesty. Když se uklidní, bývá smutná z toho, o co během záchvatu přišla. Frustrace ze ztráty věcí, na které je zvyklá, pak někdy roztáčí kolo agrese nanovo.
Klára, rodina i odborníci, kteří dlouhodobě spolupracují, se na řešení náročného chování zaměřili, díky čemuž Klára podobným situacím více rozumí a dokáže své emoce lépe regulovat. Speciální pedagožka, která ji zná už od raného dětství, ví, že když se Klára rozruší, uklidní ji, když může o situaci, která ji rozrušila, mluvit. Když má kolem sebe lidi, kteří v tu chvíli mají kapacitu s ní probrat, co se děje, a pomoci jí pojmenovat její emoce, tenze se leckdy rychle sníží. Skvělé je, když u povídání Klára může chodit. Jak emoce slábnou, chůzi postupně zvolňuje.
Klára leckdy bývá sama a je těžké zařídit, aby ji vždy někdo vyslechl. Kláru tedy napadlo, že by ve chvíli potřeby mohla kontaktovat telefonickou linku krizové intervence. Krizová intervence je odborná metoda práce s člověkem v situaci, kterou osobně prožívá jako zátěžovou, nepříznivou či ohrožující. Pomáhá zpřehlednit a strukturovat klientovo prožívání a zastavit ohrožující či jiné kontraproduktivní tendence v jeho chování. Pokud probíhá telefonicky, krizový pracovník telefonické linky podporuje volajícího v jeho kompetenci řešit problém tak, aby dokázal konstruktivně a aktivně zapojit své vlastní síly a využít potenciálu přirozených vztahů. Krizová intervence se odehrává v rovině řešení klientova problému a překonávání konkrétních překážek.
V situaci, kdy Kláru rozladilo, že jí její kamarádka ze školy nebere telefon, na jednu z takových linek zavolala. Hned v úvodu řekla, že je autistka, a začala mluvit o tom, co ji rozzlobilo. Díky pracovnici krizové linky, která se zaměřila na zklidnění jejích emocí a práci s tělem, se Klára během půl hodiny uklidnila, její stav neeskaloval do záchvatu a měla i plán, co bude dělat dál. Když se totožná situace opakovala následující den, Klára zvolila již osvědčené řešení. Její problémy se tím sice nevyřešily, ale včasným preventivním zásahem, o který se naučila si říkat, se podařilo významně snížit počet jejích záchvatů a zátěž, kterou toto chování představovalo pro celou rodinu.
👉 Přečtěte si také 1 + 10 od rodičů rodičům (s dospívajícím a dospělým dítětem s autismem a poruchou intelektu).
👉 Další informace najdete například v článku Afekty - k životu patří, u lidí s PAS ale mnohem častěji.
Názory