Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Oslabení sociálně komunikačních schopností dítěte, která jsou charakteristická pro poruchy autistického spektra ve dvou letech, většinou přetrvávají i mezi 3. a 4. rokem. Pokud máte u dítěte podezření na autismus ve třech letech, je dobré prozkoumat i projevy mladších dětí. Opakující se chování a zvláštní zájmy se mohou po třetím roce dokonce zvýraznit. Naopak některé děti se mohou začít zlepšovat a symptomatika se stává méně nápadnou.
Nástupem do mateřské školky se často atypický vývoj dětí vstupujících do interakcí se svými vrstevníky zviditelní. Dospělí se dítěti přizpůsobují, vrstevníci již tolik ne. Do té doby jsou rodiče s dítětem v úzkém každodenním kontaktu a mohou některé atypické projevy považovat za zcela běžné. Až paní učitelka může být první osobou, která na odlišné chování upozorní, a případně doporučí odborné vyšetření u psychologa. Pokud do nástupu do školky rodiče nepozorovali výraznější nápadnosti, do popředí se v této době dostávají hlavně obtíže v kontaktech s vrstevníky.
Děti s PAS často nastupují do školky později. Rodiče se o vstup někdy neúspěšně pokusí nebo vstup odloží s tím, že dítě ještě není dostatečně zralé. Rodiče uvádí tyto důvody:
Stává se, že pedagogové upozorňují rodiče na nejrůznější chování, které vyhodnocují jako atypické. Některých projevů si rodiče mohou všímat i doma. Každé dítě je jiné a žádné nemá všechny projevy.
U dětí s poruchou autistického spektra se setkáváme často s nápadně nerovnoměrným vývojem. Některé věci jim mohou jít dobře a další se vůbec nedaří. Vývoj řeči může a nemusí být opožděný, některé děti s autismem v tomto věku ještě nemluví, u jiných je vývoj řeči naopak urychlený, mají dobrou slovní zásobu a vyjadřují se ve větách. Některé děti si libují v cizích jazycích, písmenkách a číslicích, nebo dokonce čtou a počítají, jiné mají dobrý hudební sluch nebo rády kreslí. Často bývají neobratné a mají obtíže v koordinaci, sebeobsluze a grafomotorice. Mohou mít dobrý potenciál, ale nedokážou ho využít. K tomu, aby uplatnily své schopnosti, potřebují výraznější podporu a informovaný přístup rodičů i pedagogů.
Mezi třetím a čtvrtým rokem je dítě větší a jeho atypické chování začíná vzbuzovat nežádoucí pozornost. Rodiče se častěji setkávají s nepříjemnými pohledy či komentáři ostatních osob, když se jejich dítě na veřejnosti nebo třeba v šatně školky chová jinak. K nepříjemným střetům a nedorozuměním může docházet mezi rodiči a pedagogy, děti jsou označovány jako „nevychované, nesamostatné, problémové, rozmazlené“. Výzkum potvrzuje, že pedagogové často zaměňují projevy PAS s poruchou aktivity a pozornosti (ADHD), rozmazleností nebo nedostatečně zvládnutou výchovou. Pokud dítě s poruchou autistického spektra nemá být docházkou do školky traumatizováno, je třeba mu poskytnout speciální péči a podporu. Stejně tak rodiče potřebují vědět, jak k dítěti přistupovat, aby dítěti nechtěně neubližovali a sami se netrápili pocity viny nad svou výchovnou nedostačivostí.
V sociálním nebo komunikačním vývoji nejsou žádné dvě děti stejné, ale existují určité milníky, kterými dítě musí projít, aby bylo v komunikaci úspěšné. Opoždění ve vývoji ještě neznamená, že se dítě nenaučí komunikovat, nebo že se významně nezlepší. Včasná intervence zaměřující se na rozvoj komunikačních a sociálních dovedností může přinést velmi efektivní výsledky.
👉 Doporučení služeb a rozvojových aktivit cílených na sociálně komunikační dovednosti dítěte s PAS naleznete v sekci Batole
„JEDNAT" a 1 + 10 rad, jak začít pracovat s dítětem s čerstvě diagnostikovaným autismem.
Mnoho dětí s PAS má opožděný vývoj řeči, ve věku tří až čtyř let se často začínají pomalu rozmlouvat a více se snaží komunikovat. Pokud dítě ještě nedochází na logopedii a má obtíže s porozuměním či vyjadřováním, je nejvyšší čas zahájit logopedickou péči.
Dítě v tomto věku se může začít učit samostatnosti a separaci od rodičů, tedy zvládnout nějaký čas bez jejich přítomnosti. S vyspíváním neurologické soustavy a s rozvojem řeči se zmírňuje problémové chování, které může mít podobu častých a prudkých afektů, agrese nebo sebezraňování. Velkou výhodou je, pokud v tomto věku už dítě zvládá základy alternativní komunikace. Pokud ne, je nejvyšší čas začít. Vizualizace programu a změn, které dítě čekají, také výrazně redukuje psychickou nepohodu, stres a zátěž dítěte.
👉 Podrobnosti o alternativní komunikaci najdete v sekci 1 + 10 informací o alternativní a augmentativní komunikaci (AAK).
V tomto věku rodiče začínají uvažovat o vstupu dítěte do mateřské školy. Docházka do školky má pozitivní vliv na rozvoj dítěte s PAS. Dítě se učí jinému než domácímu režimu, rozvíjí sociální a imitační dovednosti v rámci interakce s vrstevníky a tím, že je v kolektivu, je více podporováno a motivováno ke komunikaci. Dětem s PAS trvá učení se sociálním dovednostem déle než jiným dětem, což ve třídě zviditelňuje obtíže ve vrstevnických vztazích. Potřebují v této oblasti více podpory, vysvětlování a asistence.
Děti s PAS často potřebují ve školce (i následně ve škole) vyšší individuální podporu ve více oblastech, a proto je nanejvýš vhodné před nástupem do školky začít spolupracovat se Speciálně pedagogickým centrem (SPC). Spolu s Pedagogicko-psychologickými poradnami (PPP) patří SPC mezi školská poradenská zařízení, která mají dle školského zákona oprávnění vydávat doporučení pro základní a mateřské školy. Odborní pracovníci SPC pracují s dětmi od 3 let, nastavují podpůrná opatření, což znamená, že poskytují podporu při vzdělávání dětem se speciálními vzdělávacími potřebami (např. doporučují asistenta pedagoga, poskytují podklady pro individuální vzdělávací plán, doporučují pomůcky, uzpůsobení režimu a prostoru a další). SPC spolupracuje se školkami a podporuje je při integraci dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Detailněji viz článek 1+ 10 co byste měli vědět o speciálně pedagogických centrech.
👉 Pro podrobnosti o SPC můžete navštívit článek 1 + 10 informací, které byste měli vědět o speciálně pedagogických centrech.
Při rozhodování o výběru školky jsou na prvním místě individuální potřeby dítěte. Měli bychom si klást otázku, kde bude dítě spokojené, kde se bude cítit bezpečně, kde mu bude umožněno co nejlépe rozvíjet svůj potenciál. Dobré je konzultovat výběr školky i s odborníkem (v SPC, s poradcem rané péče, logopedem, psychologem), který je do péče o dítě zapojen. Vhodné je předem školky navštívit, využít dny otevřených dveří, konzultovat s vedením školky jejich možnosti, diskutovat potřeby dítěte a zjistit zkušenosti pedagogů s dětmi s PAS. Problémem, a to nejen České republiky, je, že mnozí pedagogové vnímají, že nejsou dostatečně odborně připraveni a proškoleni a nemají tak potřebné pedagogické dovednosti pro zajištění potřeb dítěte s PAS, přestože již mohou mít nějaké předchozí zkušenosti s dětmi s komunikačními obtížemi či problémovým chováním.
Důležité je zvážit i prostředí školky, jak na dítě školka bude působit, jak zvládne velikost třídy a skupiny. Při získávání referencí od dalších rodičů je zapotřebí udržet si odstup, protože každému dítěti vyhovuje jiný přístup, jiná osobnost pedagoga. Dobré je zmapovat si i další služby, které školka nabízí, od terapeutických programů jako je logopedie, muzikoterapie, canisterapie až po různé mimoškolní aktivity, které by se mohly vašemu dítěti líbit. Pokud má dítě specifické potřeby např. ohledně stravování (dieta, vybíravost v jídle, vlastní lahev na pití), projednejte zajištění těchto potřeb s pedagogy školky. Pokud je dítě například fixované na nějakou hračku nebo předmět, je dobré mu vyhovět, frustrace dítěte se sníží, bude se cítit jistější a zjednoduší se fungování dítěte ve školce i práce pedagogů.
Zařazení dítěte s PAS je možné do běžné školky, speciální školky, třídy pro děti s autismem, třídy pro děti s logopedickými obtížemi či třídy pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Alternativou může být i nechat si dítě doma až do povinného předškolního roku a docházet do dětských kolektivů, klubů a kroužků a na různé nácviky a terapie. Dítě v rámci inkluze má nárok na vzdělávání v běžné školce a škole, pokud je vzdělávací zařízení schopno naplnit jeho specifické potřeby a zajistit adekvátní rozvoj. Vzhledem k současnému společenskému trendu inkluzivního vzdělávání je nutné vzít v potaz, že bez účinného plánování systematických intervencí u dětí s deficitem v sociální komunikaci existuje zvýšené riziko sociální izolace a zhoršení psychického stavu pro nedostatečnou podporu věnovanou posilování adaptace, rozvíjení komunikace a vrstevnických vztahů. Typicky se rozvíjející děti mohou být skvělými vzory, které u dítěte s PAS podporují žádoucí chování. Na druhou stranu, pokud dítě sdílí schopnosti a zájmy s ostatními dětmi s PAS, může mu to poskytnout dobré sociální vztahy a pocit sounáležitosti s vrstevníky. Speciální školky přistupují k dítěti často s většími ohledy a dítě je tak méně v menším kolektivu se speciálním přístupem přetěžované. Je zapotřebí také zvážit vhodnost inkluze u dětí, které nemluví, nerozumí, jsou velmi citlivé na změny a nejsou alespoň pro zatím schopné nápodoby. Někdy je dobré začít vzdělávání ve speciální školce a později dítě přeřadit do běžné školky.
👉 O dobré praxi s inkluzí dětí s PAS očima pedagogů mateřských školek si můžete přečíst zde.
Velmi důležitá je příprava samotného dítěte na školku (např. fotografie pro seznámení s prostředím, procházky kolem školky, návštěva školky) a postupná adaptace ve školce. Děti s PAS mají širokou a individuální škálu potřeb podpory a je známá i řada metod, které prokázaly svou efektivitu.
Struktura a vizualizace přispívá k zpřehlednění dne a zlepšení porozumění a orientace – dítě se na obrázcích dozví - co, kolik, kdy a jak dlouho bude dělat a co bude následovat. Vizuální vodítka (fotografie, obrázky, piktogramy) také pomáhají v přípravě na změnu a strukturují denní režim a aktivity. Obrázky jsou také jednou z alternativních forem komunikace, pokud dítě nemluví, nebo mluví málo, nebo má obtíže s porozuměním.
Ukázka využití obrázků pro lepší porozumění dítěte. Dítě je prostřednictvím obrázků nebo fotografií
seřazených za sebou na liště informováno o průběhu aktivit, v tomto případě o posloupnosti
splním úkol – pak získám odměnu/hračku.
Komunikace je klíčovou kompetencí, kterou je zapotřebí u dětí rozvíjet a posilovat. Je zapotřebí vytvářet u dítěte příležitosti ke komunikaci. U nemluvících dětí se zaměřujeme na rozvoj alternativní komunikace, u dětí mluvících na nácvik dialogu, na vedení konverzace, rozvíjení správné skladby vět nebo rozšiřování témat k rozhovoru. Vizuálními vodítky lze pomáhat dítěti při vedení rozhovoru a rozšířit tak témata konverzace (např. přidat obrázek koně k fotografii spolužáka, který rád jezdí na koni). Sociální komunikace má vliv i na úspěšné zařazení dítěte do školy, proto je zapotřebí jejímu rozvoji věnovat velkou pozornost.