Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Takzvaný afekt je pro mě něco důvěrně známého, s čím roky žiju a čeho se pořád víc a víc bojím. Jak moje dítě roste, má sice více rozumu, ale také větší sílu. Ačkoliv se synovy afekty věkem a různými terapiemi daří zkracovat nebo částečně nahradit bezpečným vyjádřením emocí, jejich intenzita je stále děsivá. (Synovi je nyní osm let a má lehký mentální handicap.)
Afekt je snížení či ztráta kontroly nad vlastním jednáním – u mého dítěte je nejčastěji způsoben hněvem, strachem a občas i silnou radostí.
Někdy je to okamžitá reakce na nějakou událost, jindy je to projev nahromaděného stresu a událost je jen spouštěč. Není to provokace ani nevychovanost. Je to způsob, jak se moje dítě instinktivně vyrovnává se silnou emoční reakcí. Je to ztráta kontroly, která mu není příjemná a nechce ji.
Dva druhy afektů – „rapl" a „zhroucení" V souvislosti s autismem je důležité rozlišovat dva druhy afektů, které vznikají na základě odlišných příčin. Prvním druhem afektu je tantrum, lidově řečeno rapl nebo také vztek či trucování. Tantrum bývá častou reakcí na nějaké omezení. Příčinou je touha po dosažení nějakého cíle. Je to způsob, jak si něco vydobýt nebo přesněji řečeno vyvztekat. Tantrum je často doprovázeno křikem, projevy zlosti, agrese či autoagrese nebo naopak lítostí, pláčem a někdy i smlouváním nebo vyjadřováním nějakého požadavku. Tantrum typicky ustupuje v momentě, kdy jedinec dostane to, co chce. Často se objevuje u malých dětí a nejvýrazněji se obvykle projevuje v období vzdoru okolo druhého roku života. Druhým druhem afektu je meltdown (afektivní zhroucení), kdy dochází k „roztavení“ ovládacích mechanismů. Projevy jsou podobné tantru. Meltdown může provázet také křik, pláč, agrese či sebepoškozování. Meltdown způsobí přetížení centrální nervové soustavy. Podněty, které jedince zahltí, mohou být smyslové, sociální, kognitivní nebo emocionální povahy. Meltdown se může spustit během okamžiku, v řádu několika minut. Často se však přetížení u člověka hromadí i několik dnů, než k propuknutí meltdownu dojde. Pak stačí malý podnět, aby k meltdownu došlo, poslední kapka dopadne a dojde k přelití pomyslné nádoby. |
Jak náš afekt vypadá?
Během afektu moje dítě křičí, někdy i pláče, bije se do hlavy, škrábe se do obličeje, trhá si vlasy, kouše sám sebe, kouše do věcí, bouchá do nich, hází jimi, utíká nebo si lehne na zem a kope či o ní bije hlavou. Oči má vytřeštěné, rychle dýchá, je rudý, je celý v napětí, jeho pohyby jsou rychlé a silné, nemá své jednání pod kontrolou. Když do afektu fyzicky vstoupím, ublíží mi.
Co dělám během afektu?
Během silného afektu většinou nemá smysl na mé dítě mluvit, už vůbec ne křičet ani se ho snažit fyzicky přemoci. Situaci to většinou jen zhorší.
Po afektu už je prostor na mou reakci.
Jak s afektem pracovat dál?
Osvědčilo se nám o afektu mluvit ať už hned, nebo později. Snažíme si říct, co ho vyvolalo, co bylo správné a co může příště zkusit udělat jinak. Spolu si afekt také předvádíme. Já mu několikrát přehraju jeho chování i své chování - co se stalo před afektem, během něho i po něm.
Syn mě celkem nadšeně pozoruje a postupně se ke mně přidává a směje se tomu. Zřejmě to znovu mírněji prožívá a může se na stejnou situaci připravit pro příště.
Vlastně je to i způsob tréninku, když mu při přehrávání ukážu i jinou možnost chování a také zpětná vazba pro mě, protože si někdy během svých divadelních výstupů uvědomím, co jsem mohla udělat líp.
Hraní rolí je pro řadu rodičů i dětí užitečným pomocníkem pro reflexi proběhlé situace i pro nácvik jejich budoucích řešení, není to ale jediná cesta, jak se s afekty dítěte vypořádat. Nácvik rolí naopak může být pro jiné děti nebo jiné rodiče kontraproduktivní. Je tedy potřeba vyzkoušet, zda tento způsob vyhovuje vám i vašemu dítěti. |
Nakonec si dovolím přidat přirovnání: Kdybych měla afekt mého syn popsat obrazně, byl by to výbuch a bezohledný spalující oheň. Kdybych měla popsat sebe během synova afektu, byla bych chladivá, klidná voda, která se časem stejně promění v uzlíček nervů, ale teprve potom, co je požár bezpečně uhašen.
👉 Více se o tomto tématu můžete dočíst v článku Afekty - k životu patří, u lidí s PAS ale mnohem častěji.
*Fotografie je pouze ilustrační.
Názory