Dentální hygiena a prevence při péči o zuby – příklad dobré praxe

V době, kdy byl syn již školákem, jsme se začali věnovat také dentální hygieně. Na dentální hygienu chodíme na stejné pracoviště jako k zubaři. Začínali jsme s manuálním čištěním zubů pomocí různých nástrojů.

Syna jsem na dentální hygienu vždy doprovázela a pomáhala jsem mu porozumět jednotlivým krokům, které ho čekaly. Na rozdíl od začátků s návštěvami u zubaře jsme na dentální hygieně již od začátku nepoužívali žádnou vizuální oporu. Pro syna byl však vždy důležitý čas, který jsme společně měřili na časovači na mobilním telefonu. Pro případ potřeby jsme si vždy s sebou vzali antistresový míček do ruky.

Na mého syna působilo rušivě například zapnuté rádio. Na naše požádání ho ale hygienička ochotně vypnula.

Dentální hygienu navštěvuje můj syn pravidelně každých šest měsíců. Tato pravidelnost (stejně jako u preventivních prohlídek u zubaře) se stala velmi užitečnou a můj syn má tak pořád představu, co se zde bude dít.

Postupem času jsme začali nahrazovat nástroje za přístroje, nejprve bez vody, potom i s vodou. Přidala se i odsávačka, kterou si můj syn drží sám. Ta mu nebyla příjemná. To proč tomu tak je, jsem pochopila až po vlastním vyšetření – zjistila jsem, že vydává nepříjemný zvuk.

Čas byl naším přítelem i v případě dentální hygieny. Postupem času se můj syn osamostatnil a sdělil mi, že jde do ambulance sám.

Dnes ve věku 14 let má můj syn všechny zuby zdravé a je samostatný jak v zubní ambulanci, tak na dentální hygieně.

Ráda bych proto upozornila na prevenci, která se mi jeví jako mimořádně důležitá. Správné a dostatečné čištění zubů umí velmi účinně zabraňovat vzniku zubních kazů a můžeme tak předcházet případným nepříjemným ošetřením.

U mého syna jsem se proto zaměřila na správnou techniku ​​čištění zubů. Postupně jsme vyměnili klasický kartáček za ten elektrický a kromě zubní nitě jsme začali používat i jednosvazkový kartáček. Nejdříve jsem synovi s čištěním pomáhala, později jsem zuby jen dočišťovala a dnes už jen kontroluji, zda je vše vyčištěno správně.

Správnou techniku čištění zubů jsme si kontrolovali i tak, že jsem vždy před prohlídkou u zubaře nechala syna, aby si zuby vyčistil doma sám a zubařka nám pak dala zpětnou vazbu, zda jsou zuby vyčištěny správně.

Jako důležitou vnímám i skutečnost, že syn seděl v zubařském křesle vždy sám.

Zpočátku jsem využívala před návštěvami motivaci oblíbenou odměnou. Když byl syn školkařem, byly to oblíbené obrázky k vybarvování, postupem času už nebyla odměna nutná. V případě, kdy by syn potřeboval odměny i za jednotlivé kroky, jako je příchod do ambulance, nebo sezení v křesle, využila bych k tomu tokeny. Už dopředu bych ho obeznámila, za co jednotlivé tokeny dostane.

Tyto zkušenosti mi pomohly uvědomit si, jak důležitá je vhodná příprava při návštěvě zubaře i při samotném zubním ošetření. Pokud umíme dítěti s autismem dostatečně srozumitelně ukázat, co ho u zubaře čeká, umíme úspěšně snižovat jeho stres z nepoznaného a nepředvídaného.

Ne vždy se vše povede napoprvé, ale postupně se umíme dopracovávat ke způsobu, který je pro naše dítě nejvhodnější.

Kromě dodržování prevence nám užitečnými pomocníky na této cestě umí být milí a empatičtí zubaři, zdravotní sestry a tolerující prostředí.

👉 Článek je volným pokračováním textu Jak jsme se synem trénovali návštěvy u zubaře – příklad dobré praxe v průběhu 10 let, ve kterém autorka popisuje své dosavadní zkušenosti a shrnuje je do několika hlavních tipů, které jim zpětnou optikou nejvíce pomohly.