Děti s kombinací autismu a profilem chování PDA (z anglického Pathological Demand Avoidance), tedy s patologickým vyhýbáním se požadavkům, jsou velmi náročné na výchovu. Strategie a metody obvykle velmi účinné pro děti s poruchou aktivity a pozornosti (ADHD), poruchou opozičního vzdoru (ODD) či autismem (PAS) bývají méně účinné. Děti s PDA potřebují vysoce individualizovaný a specifický přístup. A vychovatelé odbornou podporu.
Poslechněte si text také v audio podobě. Text namluvila Pavla Hradecká.
Ovšem není to tak, že by byl seznam strategií pro práci s dětmi s poruchou autistického spektra (PAS) a jiný seznam pro práci s dětmi s PDA, a nijak se nepřekrývaly. Je třeba tyto metody a strategie adaptovat – např. vizualizace může být nápomocná pro děti s PDA, ale jde o způsob použití – nižší direktivita, možnost výběru, flexibilita a umožnění mít nějakou kontrolu. Všechny strategie musí být založeny na dobré znalosti dítěte, porozumění důvodům jeho chování a spolupráci pedagog-rodič-dítě. Níže popsané techniky a doporučení by mohly být používány i pro osoby s PAS k podpoře samostatnosti.
Zkušenosti ukazují, že jako účinný se jeví spíše intuitivní, na dítě zaměřený, vysoce flexibilní, kreativní, nedirektivní a vyjednávací přístup, který dětem umožňuje cítit kontrolu nad situací („Pokud bys rád/a…“, „Co si myslíš o…“, „Mohl/a bys…“). Vyhýbáme se požadavkům typu: „musíš, nesmíš, potřebuji, uděláš, nemůžeš, ihned“. Pokud po dítěti něco chci, spíše navrhnu a poprosím, než vyžaduji. Na rozdíl od typického přístupu k dětem s PAS může zafungovat novost a rozmanitost.
Další doporučení:
Pracujeme na snížení úzkosti
Snažíme se vyhýbat činnostem, které úzkost způsobují. Dítě na změny připravujeme a zjišťujeme získáváním zpětné vazby, zda je dítě na změnu připravené. Nabízíme přiměřenou podporu například tím, že dítě povzbuzujeme a motivujeme, nevyvíjíme na dítě nadměrný tlak.
Spoluvytváření řešení
Dítě je aktivní v procesu řešení situace a sdílení odpovědnosti. Ptáme se ho na jeho názor a rady, chceme, aby v hledání řešení bylo plnohodnotnou součástí týmu. Mělo by cítit, že jeho názor je potřebný a užitečný („Jak to uděláme?“, „Co by pomohlo situaci vyřešit?“, „Co k tomu potřebuješ? Já žádné řešení momentálně nemám…“).
Odosobnění požadavku
Úkoly je užitečné zadávat nepřímo, aby nebyla plná pozornost ohledně plnění zaměřená na dítě. („Celá rodina se teď chystá…“, „Přála bych si, abych znala někoho, kdo by mi mohl pomoci s…“, „Kdo by to mohl udělat?“).
Stanovení základních pravidel, na která můžeme odkazovat
Napomoci může jejich vizualizace, pro některé děti s autismem je dokonce velmi významnou komunikační pomůckou.
Dávat na výběr
Možnost volby vyvolává pocit, že dítě může situaci ovládat a podílet se na organizaci („Ty si vybereš, jaký úkol budeme dělat dál.“ ; „Chceš oběd ve 12 nebo ve 13 hodin?“, „Vsadíme se, že to stihneš udělat, než se vrátím?“).
Nechávat prostor pro samostatnou iniciativu dítěte
Dítěti dáme nápovědu, ale plnění úkolu necháme na něm, poskytneme mu prostor na plnění bez nátlaku („Moc se těším na to, co koupíš příští týden babičce k narozeninám.“).
Pozornost a uznání
Pochvaly směřujeme na činnosti, které se samo dítě rozhodlo udělat, než na něco, co nemůže příliš ovlivnit (místo „Ty jsi chytrý kluk.“ říct „Děkuji, že jsi to babičce vysvětlil, moc jí to pomohlo.“). Tyto formulace přesně poukazují na aspekty chování, které chceme posilovat. Používáme věty s vyjádřením vlastního názoru před obecnými („Jsem moc rád/a, že jsi se mnou šel dneska nakupovat, bylo moc hezké jít společně.“).
Pozitivní formulování zpětné vazby
Raději než „Nelíbí se mi, když mě bouchneš,“ použít „Jsem šťastná/ý, když jsi vůči mně jemný/á.“
Zdůvodnění požadavku
Proč je důležité, aby dítě pokyn splnilo. Vysvětlení pozitivních i negativních důsledků chování dává pocit kontroly nad situací a přináší pocit vlastní odpovědnosti.
Vybrat priority
Dopředu zvážit nutnost požadavku a důvod, proč to vyžadujeme. Vysvětlíme, že v některých situacích po dítěti něco žádat musíme, ale také že se budeme snažit omezit požadavky v jiných situacích. Tím tyto požadavky získají na důležitosti („Zvoní požární poplach, musíme odejít, aby se nám nic nestalo.“, „Tvůj bratr má večer oslavu, chtěl/a bych, abys šel/šla se mnou odpoledne ven, aby měl čas na přípravu.“).
Snížit nároky
„Pojďme obléknout jen tričko, já se vrátím později a oblékneme kalhoty.“ Úplné snížení požadavků může být vývojově kontraproduktivní. Respektovat, že každý má jinou představu o tom, co je důležité.
Předvídatelnost a časová ohraničenost
Důležité jsou nejen při zkoušení nových činností (např. může si novou činnost zkusit pět minut a poté ji ukončit, pokud to bude stresující).
Maskované zadávání požadavků
Kreativní a různorodá řešení využíváme při zadávání požadavků, které musí být splněny. Využít např. přehrávání, hraní rolí, novost, humor atp.
Užívání fyzických pobídek
Než přímého pokynu (např. botami poklepat na nohu dítěte).
Využití specifických zájmů dítěte
„Regulátor světla říká, že bychom měli…“, „Lišky mají rády…“
Motivace
Najít motivaci a tou povzbudit a oživit plnění nelibé činnosti (např. pokud dítě nemá rádo koupání, můžete vyrobit šumivé bomby do vody, zamrazit lego panáčky a „oživovat“ je v teplé vodě při koupeli).
Čtení příběhů a sociální příběhy
Prostřednictvím kterých se dítě nepřímo učí o sociálních situacích. Pokud dítě něco požaduje po rodičích, nemusí jít o rozkazovačnost či panovačnost dítěte nebo kapitulaci rodičů v rodičovské roli, ale dítě pravděpodobně něco potřebuje, aby mělo situaci pod kontrolou. Můžeme společně zapracovat na způsobech, kterým si o to dítě říká (např. prosba o pomoc, žádost o dovolení). Možné využívat sociální příběhy.
Předjímat a číst nálady dítěte
Odezírat z chování a nálady dítěte, zda je správná chvíle získat souhlas s nějakým úkolem nebo počkat na příhodnější chvíli.
Kvalita vztahu rodič-dítě
Důležité je pracovat na rozvoji vztahu bez požadavků. Například najít společnou činnost, při které bude oběma stranám dobře a nebudou na sebe navzájem klást nějaké požadavky či povinnosti.
Vyhnout se negativní motivaci
Tresty, sankce, zákazy a nátlak na splnění vede k vysoce stresujícím a nepříjemným situacím, které se vymykají kontrole obou stran.
Jestliže fungující strategie přestala fungovat, doporučuje se ji na chvíli odložit, nikoliv vyřadit z repertoáru. Tyto strategie ovšem nejsou použitelné výhradně pro osoby s PDA, vychází z terapeutických metod a mají široké uplatnění.
Na obrázku, viz níže, si můžete přečíst o užitečných přístupech pro osoby s PDA profilem autismu:
👉 K tématu PDA bývá realizován kurz Autismus a patologická vyhýbavost pokynům (v případě, že kurz není aktuálně na webu vzdělávání vypsaný, můžete kontaktovat s dotazem na další termín vzdělávací oddělení) a Žák s PDA v prostředí běžné základní školy(aktuální termín tohoto kurzu je 11. 11. 2024)realizovaný SPC při NAUTIS.
Názory
Dobrý den,
moc děkujeme za milý komentář. V říjnu 2023 pořádá NAUTIS k tématu Autismus a PDA dvoudenní kurz pro pracovníky, kteří se věnují dětem s autismem, u kterých se výrazně projevuje vyhýbavost vůči pokynům, požadavkům a opoziční chování. Kurz vede PhDr. Kateřina Thorová, Ph.D., první část je akreditovaná MPSV ČR.
Dobrý den,
moc děkujeme za Váš milý komentář. V současnosti ještě nemáme potvrzeno, zda se seminář bude konat i v 1. polovině roku 2024. Pro aktuální informace můžete sledovat sociální sítě NAUTIS, nebo web vzdělávání NAUTIS.
Dobrý den,
děkujeme za Váš komentář. Článek o práci s dospělými s PDA připravujeme, semináře v NAUTIS bývají, vede je PhDr. Kateřina Thorová, Ph.D., na letošní rok ještě není jejich termín vypsaný. Doporučujeme ohledně toho sledovat web vzdělávání NAUTIS nebo se ozvat kolegyním na vzdělávacím oddělení.
Přikládám také vyjádření diagnostického oddělení NAUTIS: " Z důvodu vysokého počtu zájemců o diagnostické vyšetření pozastavujeme příjem nových klientů starších 19 let, a to do 30. 6. 2024."