Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Když se mi do rukou dostal text od jednoho z autorů AutismPort, okamžitě mě zaujal. Autor sdílí zkušenost s násilnými myšlenkami, které kdysi byly jeho každodenní realitou, ale dnes již z jeho života zmizely. Jako terapeutka se často setkávám s tématy agrese a impulzivních myšlenek a vnímám, že téma násilných fantazií je pro mnohé tabu. Vyvolává strach, ať už u těch, kteří je zažívají, nebo u těch, kterým se někdo svěří. Pravdou však je, že tyto myšlenky nejsou ničím výjimečným. Tenhle fenomén může mít různé zdroje původu a často je to jen jeden z mnoha mechanismů, kterými naše psychika může reagovat na tlak, stres nebo osamělost, což je pravděpodobně i případ našeho autora.
Autor popisuje: „Na začátku svého dospívajícího období jsem dokázal být nepříčetný. Kdykoli mě matka potrestala nebo mi pohrozila, zakřičel jsem: ‚Fašismus! Diktatura v České republice!‘ A nejen to, začal jsem pociťovat stavy osamělosti s vraždícími symptomy – připodobňoval jsem se vnitřně k Zodiacovi, o kterém byl v roce 2007 natočen film.“
Pocit nespravedlnosti, izolace a nedostatek podpory mohou ovlivnit psychiku člověka. Násilné myšlenky zde nepředstavují zlo, ale spíše vnitřní volání o pomoc – způsob, jak přežít v náročných podmínkách. Pocit prázdnoty a dlouhodobé osamění bývá často doprovázen pasivitou, zoufalstvím a bezmocí. Násilný obsah v takových případech může působit jako kompenzační mechanismus, který vytváří jiný svět – svět, kde má jedinec moc a sílu bojovat a žít.
Autor sám přiznává, že: „Teď k zákulisí těchto myšlenek – nepamatuji si, kolik mi přesně bylo, když se tyto myšlenky začaly dostavovat, ale jsem si jistý, že to bylo během mého dospívajícího období. Nepamatuji si ani, jak dlouho přesně trvaly, ale vím, že je spouštěl pocit osamělosti.“
Často se stává, že agrese ve fantaziích je u jedinců, kteří se cítí být upozaděni, spojena s touhou po zviditelnění a potvrzení vlastní existence. Když nás něco v životě trápí a nemáme sílu nebo možnosti to změnit (obzvlášť v dětství a dospívání), může násilná fantazie působit jako zdroj energie. Tyto myšlenky tak mohou sloužit jako způsob, jak zvládat realitu. Zároveň ale nesou velký potenciál energie, která se dá produktivně využít, pokud porozumíme tomu, co je jejich skutečným zdrojem – na čem nám ve skutečnosti záleží.
Přestože u poruch autistického spektra se často setkáváme s nižší schopností porozumění a kontroly nad svými emocemi (včetně agrese), násilné myšlenky nejsou neobvyklé a mohou se objevit jak u neurodivergentních, tak u neurotypických lidí. Často jsou výsledkem psychického napětí, stresu nebo vnitřního konfliktu. Mohou sloužit jako způsob, jak se mysl snaží vyrovnat s bolestí, frustrací nebo pocitem bezmoci. Autor také přisuzuje tuto zkušenost spíše jiným faktorům než diagnóze: „Nerad bych své temné myšlenky připisoval čistě autismu. Byly zapříčiněny spíše samotou a zanedbáváním péče ze strany rodiče.“
Nicméně autor ve svém textu přináší i konkrétní doporučení prevenci podobných myšlenek pro lidi na spektru: „Jelikož jsem se narodil dvě dekády po revoluci, nebylo zde ještě moc možností socializace pro autistické děti, ale dnes už je situace jiná – nabízí se homesharing, sociální rehabilitace, letní pobyty a další možnosti, kde se můžou děti seznámit a vyhnout se tak pocitu osamělosti a nepochopení.“
Důležitou podporu přinášejí v posledních letech inkluzivní nástroje využívané ve vzdělávání, které napomáhají k socializaci dětí na autisickém spektru se svými vrstevníky v běžném prostředí. Ačkoliv zmiňované služby, jako je homesharing nebo letní pobyty, můžou dětem s PAS pomoci v socializaci, není to jejich primární funkcí. |
Je důležité si uvědomit, že samotná existence násilných myšlenek neznamená, že je člověk „zlý“ nebo nebezpečný. Myšlenky jsou často signálem, že naše psychika potřebuje podporu a porozumění. Zlepšení kvality života, nalezení podpory a vytvoření zdravých sociálních vazeb může vést k ústupu těchto myšlenek.
Jak autor sám píše: „Tyto představy ubývaly automaticky spolu se zlepšujícím se psychickým rozpoložením.“
Mezi autismem a násilím není přímá souvislost V souvislosti s některými medializovanými násilnými trestnými činy, které spáchaly osoby s PAS, se zejména v anglickojazyčných médiích začaly častěji objevovat informace o spojitosti autismu s násilím či s vražednými sklony. Pokud by nás zajímala pouze tvrdá data, vyčteme z nich, že 4,4 % jedinců s autismem bylo odsouzeno za násilný trestný čin oproti 2,6 % jedinců bez autismu (Herman et al. 2017). Avšak interpretace těchto dat je poněkud komplikovanější. Kromě autismu totiž hrají roli v násilné kriminalitě i další faktory. Například ve studii realizované v roce 2017 ve Stockholmu na vzorku téměř 300 000 osob, se výzkumníci kromě autismu zaměřili také na analýzu duševních poruch a poruchy chování. Ukázalo se, že jsou to právě poruchy chování nebo některé duševní poruchy, a nikoliv autismus, které riziko násilného chování zvyšují. Řada výzkumů v posledním desetiletí poukazuje na to, že autismus sám o sobě není rizikovým faktorem pro násilné chování vůči jiným lidem. Autističtí jedinci jsou naopak častěji oběťmi než pachateli kriminální činnosti (Gibbson et al., 2024). Na základě ojedinělých případů či zkreslených mediálních interpretací pak ale dochází k neoprávněné stigmatizaci autistické komunity. |
Fantazie a mysl jsou prostorem, který patří jen nám a nikdo nám ho nemůže vzít. Neexistují „špatné“ nebo „dobré“ fantazie – ve své mysli máme každý právo promítat cokoliv s čistým svědomím. Fantazie často slouží jako nástroj k prozkoumávání emocí, hodnot, uvolňování stresu nebo hledání řešení. Je to prostor, kde můžeme být kýmkoliv, zažít cokoliv a najít útočiště před náročnou realitou.
Důležité však je oddělovat fantazii od reality a mít jasnou hranici mezi těmito dvěma světy. Fantazie by neměly ovlivňovat naše vnímání skutečnosti takovým způsobem, že by narušovaly naše fungování nebo vztahy s ostatními. Pokud se stane, že představy začnou zasahovat do reálného života, například když ovlivňují naše chování nebo postoje vůči ostatním, je na místě se nad tím zamyslet a případně vyhledat pomoc. Ani nám, ani jiným by nemělo být v realitě ublíženo. Fantazie jsou cennou součástí naší psychiky, ale stejně tak je důležitá naše schopnost udržovat zdravý kontakt s realitou.
Násilné myšlenky jsou přirozenou součástí lidské psychiky, ale je důležité je chápat a pracovat s nimi. Pokud vás tyto myšlenky trápí, nebojte se je sdílet s odborníkem – není to selhání, ale krok k většímu porozumění sobě samému. Jak ukazuje autorův příběh, je možné najít cestu k vnitřnímu klidu a životu, ve kterém tyto myšlenky již nehrají roli. Nebojme se mluvit o temnotě – právě otevřenost nám může přinést světlo.
👉 Seznam poskytovatelů krizové intervence najdete také v našich Místech podpory.
📌 Kontaktovat můžete také Poradnu NAUTIS, kde vám v případě potřeby mohou pomoci s hledáním odborníka poskytujícího terapie a další dostupnou pomoc pro lidi s autismem.
👉 K tématu si můžete přečíst také článek Autismus a sebevraždy.
Zdroje informací:
Gibbs, V., Gallagher, E., Hudson, J. et al. Prevalence and Risk Factors Associated with Interpersonal Violence Reported by Autistic Adults: A Systematic Review. Rev J Autism Dev Disord (2024). https://doi.org/10.1007/s40489-023-00426-x
Heeramun, R., Magnusson, C., Gumpert, C. H., Granath, S., Lundberg, M., Dalman, C., & Rai, D. (2017). Autism and Convictions for Violent Crimes: Population-Based Cohort Study in Sweden. Journal of the American Academy of Child and Adolescent Psychiatry, 56(6), 491–497.e2. https://doi.org/10.1016/j.jaac.2017.03.011
Rettew, D. (2017, May 8). The Link Between Autism and Violence Isn’t Autism. Psychology Today. https://www.psychologytoday.com/intl/blog/abcs-child-psychiatry/201705/the-link-between-autism-and-violence-isn-t-autism
Trundle, G., Jones, K. A., Ropar, D., & Egan, V. (2023). Prevalence of Victimisation in Autistic Individuals: A Systematic Review and Meta-Analysis. Trauma, violence & abuse, 24(4), 2282–2296. https://doi.org/10.1177/15248380221093689
Zdroj Fotografie:
Ripp, M. (2019, August 7). Dark art. Fotografováno 30. července 2019. [Fotografie]. Flickr. https://www.flickr.com/photos/56218409@N03/ (Převzato 21. ledna 2025).
Názory