heart icon

Líbí se vám naše práce?

Podpořte web AutismPort a pomozte společně s námi světu porozumět autismu a lidem s autismem porozumět světu.

Vaší pomoci si velmi vážíme.

Pomůžu vám
Autismport
0
Všechny novinky
NovéPřečtené
      další aktuality
      další aktuality
      • aktuality
      • o autismu
        Typické projevy Typické projevyPříčiny autismu Příčiny autismuMozek MozekDiagnostika DiagnostikaAutismus v číslech Autismus v číslechPřidružené obtíže Přidružené obtížePodpora a služby Podpora a službyRodina RodinaTerapie TerapieVzdělávání VzděláváníSelfadvokacie SelfadvokacieZdraví ZdravíSpánek Spánek
      • časté dotazy
         Intervence, terapie a léčbaVzdělávání VzděláváníVztahy v rodině, výchova a komunikace Vztahy v rodině, výchova a komunikaceSociální služby Sociální službyZaměstnání ZaměstnáníSociální a finanční podpora Sociální a finanční podporaZdravotní problematika Zdravotní problematikaOdpovědi lidí s autismem Odpovědi lidí s autismemJiné Jiné
      • místa podpory
      • testy
      0
      Všechny novinky
      NovéPřečtené
          další aktuality
          další aktuality
           napište nám
           podpořte nás

          Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám

          This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.

          NAPIŠTE NÁM
          kontaktyo projektuautořiPrávní informaceDotazník
          nastavení cookies
          cookies
          © 2025 Národní ústav pro autismus, z.ú.,
          všechna práva vyhrazena
          Preference cookies: pro nejpohodlnější prohlížení webu
          Aby naše webové stránky zůstaly tak, jak je znáte, potřebujeme od Vás souhlas se zpracováním souborů cookies tj. malých souborů, které se Vám ukládají v prohlížeči. Slibujeme, že Vaše data u nás budou v bezpečí.

          Nechcete-li i přes to uchovávání dat povolit, stačí .
          Technické, pro základní funkčnost stránek
          Nutné cookies pro správnou funkčnost webu. Data se automaticky mažou po Vašem odchodu.
          Analytické, pro analýzu a optimalizaci webu
          Abychom byli schopni pro Vás stránky optimalizovat a zpříjemnit tak Vaši návštěvu. Díky těmto datům víme, co Vás na stránce nejvíce a nejméně zaujalo. Tento sběr je plně anonymní.
          Preferenční, pro zobrazení stránek na míru
          Díky preferenčím cookies Vám dokážeme stránky zobrazit např. ve Vašem jazyce, nebudete tedy muset zbytečně překlikávat.
          Marketingové, pro zkrocení nerelevantní reklamy
          Díky souhlasu s touto částí jsme schopni zobrazovat reklamu na naše produkty. Nebude Vás tedy pronásledovat otravná nerelevantní reklama.
          Více o uchovávání souborů cookies
          1. Domů
          2. Vše o autismu
          3. Přidružené obtíže
          4. Deprese u dětí a dospívajících s autismem bez poruchy intelektu

          Deprese u dětí a dospívajících s autismem bez poruchy intelektu

          Autor:
          Mgr. Martina Roblová
          Recenzent:
          Mgr. Laura Bechyňová
          Datum publikace
          21. 01. 2021
          Aktualizováno
          11. 07. 2023
          sdílet:

          • Informace
          • Články
          Typické projevyTypické projevy
          Zájmy a hraSociální chováníSenzorická integraceOpakující se chováníKomunikaceEmoční reaktivitaAdaptabilita
          Příčiny autismuPříčiny autismu
          Genetika
          MozekMozek
          NeurobiologieSpecifika myšleníIntelekt
          DiagnostikaDiagnostika
          Testy a testovací metodyProces diagnózyScreening
          Autismus v číslechAutismus v číslech
          Přidružené obtížePřidružené obtíže
          Podpora a službyPodpora a služby
          Asistenční službyKonzultacePobytové službyJak najít adekvátní podporu?Včasná intervenceSvéprávnostSociální rehabilitaceFinanční a sociální podporaPrávní podporaOdlehčovací služby
          RodinaRodina
          Sourozenci osob s PASRodičovství osob s PASRodiče
          TerapieTerapie
          Sociálně komunikační nácvikyDílčí metodyABAPsychoterapieLogopedieAugmentativní a alternativní komunikace
          VzděláváníVzdělávání
          Vysoká školaStřední školaZákladní školaMateřská škola a předškolní vzděláváníPedagogŽáci a studentiLegislativa
          SelfadvokacieSelfadvokacie
          ZdravíZdraví
          Gastrointestinální systémSexualitaDuševní pohodaVitamínyZdraví a autismus
          SpánekSpánek
          Deprese u dětí a dospívajících s autismem bez poruchy intelektu


          Deprese. Tolik skloňované duševní onemocnění dnešní doby, které se nevyhýbá ani lidem s autismem. Uvádí se, že u osob s poruchou autistického spektra je dokonce 4x vyšší pravděpodobnost výskytu depresivního onemocnění než v běžné populaci. V praxi se setkáváme s tím, že i dětem v mladším školním věku (6/7-11/12 let) jsou ze strany odborníků připisovány příznaky deprese. Ty se však u dětí velmi často projevují jinak než u dospělých osob, což může být nezřídka důvod obtížné diagnostiky či hledání správné léčby.

          Poslechněte si text také v audioverzi (čte Pavla Hradecká)

          AutismPort · Deprese u dětí a dospívajících
          
          

          U dětí školního věku se depresivní projevy mohou objevovat ve hře (negativistické scénáře ve hře s plyšáky či postavičkami atd.) nebo v poklesu zájmu o hru jako takovou. Nálada bývá u mladších dětí proměnlivá. Chybí pocity radosti z běžných činností, převládá podrážděnost, znuděnost, plačtivost či dochází ke zlostným reakcím. Děti bývají přecitlivělé a objevují se velké emoční výkyvy či psychosomatické obtíže (bolesti hlavy, břicha ad.). Dalším signálem depresivního ladění u dětí je ztráta zájmu o vrstevníky, potíže s pozorností či zhoršení prospěchu ve škole, což často přispívá k různým konfliktům (s kamarády, učiteli, rodiči). Tyto okolnosti pak u dětí přispívají k pocitům selhání, objevují se výčitky a negativní sebehodnocení. Děti se mohou uzavírat více do sebe, stranit se i svých blízkých, zároveň je mohou trápit pocity osamění.


          Psychoterapie nemusí stačit

          K léčbě deprese se využívá farmakoterapie (tj. nasazení vhodných léků) a psychoterapie. V praxi se pak nejčastěji setkáváme s kombinací těchto dvou forem pomoci. Je obvyklé, že rodiče nejprve nechtějí dávat dětem léky a hledají jiné řešení, např. právě ve formě psychoterapie. V praxi se však ukazuje, že i pro tuto formu pomoci je potřeba, aby bylo dítě schopné soustředit se, přemýšlet a povídat si o tom, co prožívá nebo co se mu honí hlavou. Pokud je dítě nebo dospívající v dlouhodobé psychické nepohodě a jsou depresí oslabeny i kognitivní funkce, může to určitým způsobem bránit v psychoterapeutickém procesu. V těchto chvílích rodině doporučujeme konzultaci u psychiatra. S podporou vhodné medikace pak rodiče, a často také děti samotné, pozitivně hodnotí změny v prožívání nebo v chování. Děti pak většinou nemají potíže s užíváním léků, když u sebe vnímají zlepšení.

          V psychoterapii se s dětmi a dospívajícími s autismem často věnujeme potížím se zvládáním emocí. Společně hledáme možnosti, jak zvládnout náročné chvíle, když je přepadne velký vztek, strach nebo smutek. S těmito silnými emocemi se často pojí také problémy s nevhodným chováním, které pak obvykle řeší dospělí v okolí dítěte. Důvodem pro vyhledání odborné pomoci může být také přítomnost sebepoškozování či sebevražedných myšlenek.

          👉 O sebepoškozování, jako další přidružené obtíži PAS, si můžete více přečíst zde. 


          Skrytá deprese

          U dětí s autismem a depresivními projevy může být zrádné to, že jsou např. dlouhodobě negativně naladěné, unavené, apatické, zároveň se však projevují i podrážděně a třeba několikrát do týdne u nich dojde k výbuchu vzteku. Rodiče pak častěji řeší potíže se vztekem, jelikož depresivní symptomy nejsou na první pohled vidět. Ze zkušenosti vyplývá, že u dospívajících starších 15 let se pak častěji setkáváme s depresivní symptomatikou, která je srovnatelná s projevy u dospělé populace. U dospívajících se mohou zmírnit potíže se vztekem a deprese se projeví v plné síle (např. ztráta energie a radosti, nízké sebehodnocení atd.).

          Příběh z praxe

          Podobný průběh jsem sledovala u Matyáše, kterého mám již několik let v terapeutické péči. Na začátku spolupráce (Matyášovi bylo 13 let) jsme se zaměřovali na jeho afekty, při kterých demoloval vlastní pokojíček, nadával a následně se na výbuch vzteku nepamatoval. Rodiče byli jeho chováním velmi znepokojeni, zároveň u syna popisovali převrácený denní režim, nadměrné trávení času u počítačových her, podrážděnost a velkou chuť na sladké. Matyáš byl po konzultaci s ošetřujícím psychiatrem hospitalizován na oddělení dětské psychiatrie, kde došlo ke stabilizaci jeho stavu. Matyáš poté nastoupil do učebního oboru, kam se dokázal začlenit pouze částečně. Postupně byl uvolněn z docházky na výuku, takže byl v částečném domácím vzdělávání a navštěvoval pouze povinné praxe. Depresivní projevy se u Matyáše opět začaly více projevovat v 16 letech. Matyáš popisoval, že ráno nemůže vstát, nebo vstane pozdě a je hodně zpomalený (např. vyprávěl, že mu snídaně zabere hodinu). Pojmenovával stavy „zaseknutí se“, neschopnosti dělat cokoli do školy ani do zájmového kroužku, který mu jindy přinášel radost. Reflektoval, že se cítí prázdný, nenapadají ho ani žádné myšlenky, ale mívá výčitky, že nic neudělal. Lékař mu předepsal léky, které mu však nepřinášely úlevu. Opět se u Matyáše objevila nadměrná chuť na sladkosti a hraní PC her, přestože sám hodnotil, že není schopen hrát žádné složitější hry, ale spíš tím „zabíjí“ čas. Matyášovi záleželo na tom, aby dokončil ročník ve škole, zároveň nechtěl absolvovat další pobyt v nemocnici. Dohodli jsme se na tom, že do domácího prostředí zkusí zavést režimová opatření, která mu na psychiatrii pomohla. S pomocí rodičů si určil dvě povinnosti (škola a manuální činnost), kterým se každý den bude věnovat. Činnosti si Matyáš zaznamenával do sešitu, což snižovalo výskyt pocitů viny, že nebyl nic schopen dělat. Tato opatření Matyášovi pomohla zvládnout období depresivního propadu a dokončit ročník ve škole.


          👉 S depresí se mohou pojit i různé afektivní stavy. Více informací o nich naleznete zde.

          Zdroje

          • GOETZ, M., 2005. Deprese u dětí a adolescentů. Pediatrie pro praxi, 6, 271-274. ISSN 1213-0494.
          • HUDSON, C. C., HALL, L., & HARKNESS, K. L., 2019. Prevalence of Depressive Disorders in Individuals with Autism Spectrum Disorder: A Meta-Analysis. Journal of abnormal child psychology, 47(1), 165-175. ISSN 1573-2835

          Zdroj fotografie:

          • Úvodní fotografie je dílem autorky Anny Hoffmannové.
          Nautis bannerNautis banner

          Návazné články

          Afekty - k životu patří, u lidí s PAS ale mnohem častěji
          12. 01. 2021
          U lidí, a zejména u dětí, s poruchou autistického spektra se častěji než v běžné populaci setkáváme s emoční dysregulací, tj. oslabenou schopností kontroly emocí. Někteří jedinci s autismem snáze podléhají svým emocím, afekty se u nich vyskytují frekventovaněji, trvají delší dobu nebo se projevují s větší intenzitou.
          Afekty u dítěte s PAS optikou rodiče –⁠ Co se nám osvědčilo
          12. 07. 2023
          Takzvaný afekt je pro mě něco důvěrně známého, s čím roky žiju a čeho se pořád víc a víc bojím. Jak moje dítě roste, má sice více rozumu, ale také větší sílu. Ačkoliv se synovy afekty věkem a různými terapiemi daří zkracovat nebo částečně nahradit bezpečným vyjádřením emocí, jejich intenzita je stále děsivá.

          Názory

          Napsat svůj názor:

          Vážíme si každého vašeho názoru. Vyhrazujeme si právo na nezveřejnění.

          This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.