Zneužívání autismu k politickým účelům

Autismus se v posledních letech stal nejen tématem výzkumným, zdravotním a sociálním, ale i předmětem politických debat a kampaní. Téma autismu je často zneužíváno v rámci tzv. politiky strachu, kdy veřejnost je záměrně strašena epidemií autismu, aby se tím posílily určité politické či ideologické postoje. Typickým příkladem je protiočkovací hnutí: navzdory jasným vědeckým důkazům, že očkování autismus nezpůsobuje, jeho propagátoři toto téma stále vracejí do veřejné debaty. Mezi oblíbené narativy sloužící často k prosazování protisociální politiky patří nadužívání diagnóz, neschopnost rodičů vychovávat děti či povšechná kritika inkluze. Političtí řečníci ve svých výkladech mnohdy nesprávně interpretují, zkreslují nebo cíleně selektivně používají vědecké výzkumy a ohýbají je ke svým účelům.  

(Pozn. Tento článek ještě neprošel recenzí, avšak kvůli aktuálnosti tématu jsme se rozhodli jej zveřejnit. Recenze článku je v přípravě.)

Populární výklady bez důkazů 

Na tenký led se pouští v oblasti autismu i někteří profesionálové – lékaři, terapeuti i psychologové. Například kanadský lékař Gabor Maté nachází souvislost mezi zvyšujícím se počtem dětí s autismem a kolapsem sociálních struktur jako je rodina i širší komunity. Takové tvrzení je nicméně v rozporu s vědeckým konsenzem, podle něhož má autismus primárně neurobiologické a genetické základy.   

V různých alternativních a ezoterických směrech se objevují romantizující interpretace autismu nebo je autismus naopak popisován jako nemoc, kterou lze vyléčit detoxikací, speciálními dietami či různými jinými pseudovědeckými postupy.  

Příčiny nárůstu autismu 

To, že počet diagnostikovaných osob s autismem narůstá, je fakt. Otázkou ale zůstává, zda roste i absolutní počet osob s poruchou autistického spektra (PAS). Známe řadu důvodů, proč tomu tak je. Diagnostická kritéria klasického Kannerova autismu se od 80. let výrazně posunula k širšímu spektrálnímu pojetí. V rozvinutých zemích diagnostika PAS zajišťuje přístup k speciálním službám a finanční podpoře, což vede ke snahám diagnózu aktivně vyhledávat. Odborná i laická veřejnost má o PAS zvýšené povědomí, roste počet diagnostických pracovišť, diagnostika se stává dostupnější. Roste využívání screeningových a diagnostických nástrojů. O diagnostiku projevují zájem také dospívající a dospělí. Dalším faktorem je tzv. diagnostická substituce. Tento pojem označuje jev, kdy se v čase mění způsoby, jakými jsou vývojové obtíže a specifické projevy zařazovány do diagnostických kategorií. Řada osob, které v minulosti obdržely jinou diagnózu, by při dnešních znalostech a kritériích byla zařazena do spektra autismu. Typickým příkladem jsou lehká mozková dysfunkce, poruchy chování a poruchy osobnosti. Počty se mohou lišit také podle užité metodologie. Některé studie vycházejí z klinických diagnóz zadaných do zdravotnického systému, což obvykle vede k nižším číslům, protože zachycují jen osoby, které prošly formálním diagnostickým procesem ve zdravotnickém zařízení a dostaly oficiální diagnózu. Jiné výzkumy používají screeningové nástroje aplikované na celou populaci nebo vybrané věkové skupiny, u kterých počty bývají vyšší.  

Nárůst výskytu autismu v důsledku biologických faktorů (např. vyšší věk rodičů, prenatální komplikace typu hypoxie či imunitní vlivy matky) a expozice faktorům prostředí (užívání některých léků během citlivých období těhotenství, prenatální infekce, výživové nedostatky či působení toxinů a znečištění) nelze také zcela vyloučit, většina odborníků se však shoduje, že tyto vlivy vysvětlují pouze menší část celkového trendu. 

Paracetamol v těhotenství a riziko vzniku autismu a ADHD 

V posledních letech se objevilo několik studií, které zkoumaly možné souvislosti mezi užíváním paracetamolu v těhotenství a rizikem vzniku neurovývojových poruch, jako je autismus či ADHD. Některé práce zjistily mírnou statistickou korelaci – tedy že matky dětí s těmito diagnózami častěji uváděly užívání paracetamolu v těhotenství. Výsledky studií byly nicméně smíšené.   

Pozitivní výsledky studií lze vysvětlit tzv. fenoménem confoundingu (působením zavádějících neboli matoucích proměnných), které zkreslují nebo způsobují falešnou korelaci. Riziko účinku genetického (familiárního) confoundingu spočívá v tom, že mateřská neurodivergence s vyšším výskytem bolestí, imunitní dysregulací, záněty a psychosomatickými potížemi může současně zvyšovat potřebu analgetik v těhotenství i riziko autismu u dítěte. Autismus pak vzniká v důsledku sdílení rodinných vlivů, nikoliv jako efekt léku. Další související zavádějící proměnnou může být zkreslení vlivem indikace. V těhotenství se paracetamol užívá kvůli horečce, bolesti či infekci, a právě tyto stavy by teoreticky samy o sobě mohly souviset se zvýšeným rizikem PAS. Vědecké důkazy pro kauzální souvislost mezi virovými infekcemi a záněty jsou však také smíšené či spíše slabé. Výjimku tvoří vrozený zarděnkový syndrom (CRS), který se historicky silně pojil se zvýšeným rizikem autismu. Díky očkování MMR je v zemích s vysokou proočkovaností dnes naštěstí vzácný. 

V roce 2024 byla v časopise JAMA publikována studie zkoumající data 2,5 milionu švédských dětí. Autoři došli k závěru, že po zohlednění genetických a rodinných faktorů žádné zvýšené riziko autismu, ADHD ani intelektuálního postižení u dětí nevzniká.  

Také japonská studie, publikovaná v roce 2025 a zahrnující více než 200 000 dětí, hodnotila souvislost mezi prenatálním užitím paracetamolu a neurovývojovými poruchami, včetně autismu. Po zohlednění možných zkreslení se autoři nepřiklonili k existenci kauzální souvislosti.  

V srpnu roku 2025 vyšla v časopise Environmental Health přehledová studie využívající kvalitní metodiku Navigation Guide, která vytváří standardizovaný rámec pro systematické přehledy v oblasti zdraví a epidemiologie. Analýza našla malou až střední korelaci mezi užíváním paracetamolu v těhotenství a výskytem neurovývojových poruch u potomků, včetně autismu a ADHD, a to zejména v druhém a třetím trimestru. Autoři ale varovali před vytvářením jakýchkoliv definitivních závěrů o kauzalitě. 

Limity a silné stránky studií 

Všechny výše uvedené studie využívaly kvalitní metodiku a byly robustní. Pracovaly s tzv. sourozeneckým designem, kdy se porovnávají sourozenci narození téže matce. Díky tomu, že sourozenci sdílejí velkou část genetických a rodinných faktorů, se snižuje riziko působení familiárních matoucích proměnných. Na druhou stranu analýzy v rámci rodiny jsou zase citlivé na chyby měření expozice a zkreslují tak korelaci směrem dolů.  Data studií vycházejí z administrativních záznamů, které obvykle nezachytí užívání volně prodejného paracetamolu. Například švédská studie podchytila užívání paracetamolu jen u 7,5 % těhotných žen (místo odhadovaných 50–60 %), čímž došlo s velkou pravděpodobností k výraznému podhodnocení expozice. Mladší děti byly sledovány kratší dobu, což přináší riziko, že později stanovené diagnózy zůstanou nezachyceny.  

Závěr  

Dostupné důkazy nepřinášejí přesvědčivý důkaz, že by užívání paracetamolu v těhotenství způsobovalo autismus či ADHD. Pozorované mírné až střední korelace v některých studiích mohou být zkresleny matoucími proměnnými a nepřesnostmi v měření expozice. 

Neléčená horečka v těhotenství sama o sobě představuje riziko pro plod (např. může způsobit defekty neurální trubice, je riziková pro vývoj srdce či může zapříčinit předčasný porod). Horečku je zapotřebí léčit a řídit se přitom lékařskými pokyny. 

Spojování autismu s očkováním je zavádějící a nebezpečné: vztah MMR a autismu byl opakovaně vyvrácen kvalitními studiemi i metaanalýzami. Naopak očkování proti zarděnkám zásadně omezilo výskyt vrozeného zarděnkového syndromu (CRS) a tím se předešlo i případům komorbidního autismu.  

Rychlost a množství sdílených informací předbíhá naši schopnost je ověřovat. Dezinterpretace vědeckých studií, selektivní „cherry-picking“ a jejich používání k politické propagandě či „politice strašení“ je neetické, poškozuje děti a celé rodiny a má negativní dopad na veřejné zdraví.  

Použitá literatura:  

• Ahlqvist, V. H., Sjöqvist, H., Dalman, C., Karlsson, H., Stephansson, O., Johansson, S., Magnusson, C., Gardner, R. M., & Lee, B. K. (2024). Acetaminophen Use During Pregnancy and Children’s Risk of Autism, ADHD, and Intellectual Disability. JAMA, 331(14), 1205–1214. https://doi.org/10.1001/jama.2024.3172 

• Bauer, A. Z., Kriebel, D., Herbert, M. R., Bornehag, C. G., Swan, S. H., & Taylor, H. S. (2021). Paracetamol use during pregnancy: A call for precautionary action. Nature Reviews Endocrinology, 17(12), 757–766. https://doi.org/10.1038/s41574-021-00553-7 

• Di Pietrantonj, C., Rivetti, A., Marchione, P., Debalini, M. G., & Demicheli, V. (2021). Vaccines for measles, mumps, rubella, and varicella in children. Cochrane Database of Systematic Reviews, 11, CD004407. https://doi.org/10.1002/14651858.CD004407.pub5 

• Gardner, R. M., Brynge, M., Sjöqvist, H., Dalman, C., & Karlsson, H. (2025). Maternal Immune Activation and Autism in Offspring: What Is the Evidence for Causation? Biological Psychiatry, 97(12), 1127–1138. https://doi.org/10.1016/j.biopsych.2024.11.009 (Epub 2024-11-22) 

• Maenner, M. J., Warren, Z., Williams, A. R., Salinas, M. A., Kurzius-Spencer, M., DiRienzo, M., … Shaw, K. A. (2025). Prevalence and characteristics of autism spectrum disorder among children aged 8 years — Autism and Developmental Disabilities Monitoring Network, 16 sites, United States, 2022. MMWR Surveillance Summaries, 74(2), 1–22. https://doi.org/10.15585/mmwr.ss7402a1 

• Masarwa, R., Levine, H., Gorelik, E., Reif, S., Perlman, A., & Matok, I. (2018). Prenatal exposure to acetaminophen and risk for ADHD and autistic spectrum disorder: A systematic review, meta-analysis, and meta-regression analysis of cohort studies. American Journal of Epidemiology, 187(8), 1817–1827. https://doi.org/10.1093/aje/kwy086 

• Okubo, Y., Hayakawa, I., Sugitate, R., & Nariai, H. (2025). Maternal acetaminophen use and offspring’s neurodevelopmental outcome: A nationwide birth cohort study. Paediatric and Perinatal Epidemiology. Advance online publication. https://doi.org/10.1111/ppe.70071 

• Prada, D., Reichenberg, A., González-Casasnovas, L., et al. (2025). Evaluation of the evidence on acetaminophen use and neurodevelopmental disorders using the Navigation Guide methodology. Environmental Health, 24(1), 7. https://doi.org/10.1186/s12940-025-01208-0 

• Taylor, L. E., Swerdfeger, A. L., & Eslick, G. D. (2014). Vaccines are not associated with autism: An evidence-based meta-analysis of case-control and cohort studies. Vaccine, 32(29), 3623–3629. https://doi.org/10.1016/j.vaccine.2014.04.085