Early Start Denver Model (ESDM)

ESDM řadíme mezi terapeutické metody rané intervence založené na důkazech. Vychází z Denverského modelu, který byl navržený v 80. letech americkými psycholožkami Sally Rogersovou a Geraldine Dawsonovou. Model byl dále zdokonalován a byly do něj integrovány prvky aplikované behaviorální analýzy a prvky z tréninku základní reaktivity (Pivotal Response Training), a to tak, aby metoda vyhovovala dětem v kojeneckém i batolecím věku. Tímto způsobem na počátku 21. století vznikla metoda ESDM, která je vytvořená speciálně pro děti, které mají již stanovenou diagnózu poruchy autistického spektra (PAS) nebo u nich existuje podezření na autismus. Zároveň je vhodná i pro děti s opožděným vývojem řeči či vývojovou poruchou jazyka (dysfázií). Cílem terapie je co nejvíce přiblížit děti s autistickými projevy k vývojové úrovni vrstevníků a rozvinout tak naplno jejich potenciál. S terapeuticko-intervenčním programem je nejvhodnější začít ve věku 1248 měsíců, maximálně ho lze aplikovat do věku pěti let. 

Pro děti s těžkou poruchou intelektu se jako přínosnější jeví více strukturované přístupy, kam řadíme například strukturované učení vycházející z TEACCH programu (Treatment and Education of Autistic and Communication Handicapped Children, program zaměřující se na péči a vzdělávání dětí s autismem a dětí s problémy v komunikaci) nebo Program rané intenzivní behaviorální intervence (EIBI, Early Intensive Behavioral Intervention).   

Metoda ESDM vychází z přirozeného rámce vývoje dítěte a opírá se výzkumné poznatky o typickém vývoji dětí v prvních pěti letech života. Denverský model klade důraz na budování kvalitního a pozitivního vztahu mezi dítětem a dospělým, díky kterému je pro dítě učení novým dovednostem snadnější. Dítě se učí skrze interakci dítěte a dospělého a rozvíjení sdílené pozornosti. Dospělý se přizpůsobuje jazyku dítěte a pracuje s jeho emočním nastavením. S dítětem se pracuje v přirozených, méně strukturovaných situacích. Program se zaměřuje především na zvyšování motivace dítěte k učení a na rozvoj komunikačních dovedností dítěte v sociálních interakcích. Terapeut se v rámci terapie připojuje k dítěti tím, že ho následuje v jeho vlastních aktivitách, dává mu na výběr a střídá se s ním v aktivitě. Trénuje a procvičuje s dítětem již osvojené i nové dovednosti. ESDM využívá i postupy z aplikované behaviorální analýzy (ABA), například využívá formát ABC, kdy pracuje s podnětem – A (antecedent), posiluje žádoucí chování – B (behavior) a analyzuje následky – C (consequences). Z ABA přejali do ESDM principy zvládání nežádoucího chování a uplatňování různých stupňů systematicky poskytované podpory (tzv. prompty).  

Prompty jsou pokyny, gesta, ukázky, doteky nebo jiné věci, které jsou dítěti poskytovány, aby byla zvýšena pravděpodobnost, že děti budou správně reagovat a postupovat. Jinými slovy, je to specifická forma pomoci, kterou poskytuje dospělý dítěti předtím, než se žák pokusí činnost nějakým způsobem provést.

Zdroj: https://www.esdm.cz/post/spr%C3%A1va-blogu-p%C5%99%C3%ADmo-z-va%C5%A1ich-str%C3%A1nek 

 ESDM klade důraz na budování pozitivního vztahu mezi terapeutem a dítětem a na jejich sociální interakci, což vede k vyšší motivaci dítěte v terapii a k rychlejšímu procesu učení. Terapeut v interakci s dítětem citlivě reaguje na jeho potřeby a snaží se na dítě působit pozitivně. Nešetří úsměvy a nadšením. Intenzivně pracuje na posilování společné radosti ze hry a celkově podporuje u dítěte všechny pozitivní emoce. 

thumbnail-image2.jpg

Cílem ESDM cílí je zlepšení adaptivního chování, zvýšení zájmu o sociální interakci a snížení, případně vymizení projevů autismu. V rámci programu se u dítěte věnuje pozornost i rozvoji dalších oblastí vývoje, jako je aktivní vyjadřování, porozumění komunikaci, imitaci, sdílené pozornosti a hře. V rámci intervenčního programu se pracuje i na rozvoji myšlení, paměti, představivosti, sociálních dovedností, jemné a hrubé motoriky a sebeobslužných dovedností (mytí rukou, oblékání nebo stravování). Používání toalety se netrénuje v centru, ale principy ESDM, které se zde učí, mohou rodiče uplatnit i při nácviku používání toalety. Zároveň jsou v terapii děti vedeny k tomu, aby všechny osvojené dovednosti dokázaly uplatnit i mimo terapii v různých prostředích a s různými lidmi.  

Účinnost terapie EDSM byla potvrzena při pravidelné a intenzivní práci s dítětem v rozsahu minimálně 10–20 hodin týdně. Terapie je koncipována tak, aby ji mohli aplikovat i rodiče doma nebo učitelé ve školkách, tudíž s dítětem nemusí cělý počet předepsaných hodin  pracovat pouze terapeut. Rodiče po proškolení mohou uplatnit principy ESDM i při běžných denních činnostech, jako je koupání, jídlo, oblékání, toaleta, pobyt venku na hřišti apod. To vše se do počtu hodin započítává. Čím více příležitostí k učení děti získají, tím rychlejší je jejich pokrok v jednotlivých vývojových oblastech. Pokud rodiče aplikují ESDM principy v přirozených interakcích v domácím prostředí, značně to přispívá k efektivitě terapie.  

Jak terapeuticko-intervenční program probíhá? 

Na samém počátku terapeutické práce s dítětem probíhá vstupní vyšetření, jehož cílem je určit úroveň dítěte v jednotlivých vývojových oblastech, na kterých je třeba s dítětem terapeuticky pracovat. Dále je vytvořen intenzivní terapeuticko-intervenční plán na dobu dvanácti týdnů. Po ukončení dvanáctitýdenního plánu následuje nové vyšetření dítěte, které znovu zhodnotí úroveň dovedností dítěte, a to ze všech vývojových oblastí. Na základě kontrolního vyšetření se nastaví nové terapeutické cíle. V případě, kdy se upraví terapeutické plány a postup intervence po předchozím neúspěchu dítěte, ale ani tak to nevede k progresu, doporučí se pro dítě jiná, vhodnější terapie.

Terapeut společně s dítětem buduje a rozvíjí herní aktivity. Zaměřuje se na hry s objektem (hračkou) a herní aktivity podporující sociální interakci (písničky, hru na schovávanou aj.). Při hře si dítě volí aktivity a materiály, které samo preferuje, což zvyšuje jeho motivaci k učení. Terapeut tak upevňuje a rozvíjí u dítěte již dříve získané dovednosti a podněcuje nové. Dítě je hned odměňováno přirozeným sociálním chováním, např. úsměvem, pochvalou, pokračováním ve hře nebo výběrem nové hry. Při jedné herní aktivitě se věnuje dosažení hned několika cílů z různých vývojových oblastí, dítě má tak bohatší příležitost k učení. Zároveň je dítě s pomocí behaviorálních technik vedeno k větší samostatnosti. Při učení určité dovednosti dítěti nejdříve poskytujeme minimální pomoc a postupně mu pomáháme více, pokud je tomu zapotřebí. Následně pak pomoc opět snižujeme, aby byla možné rozvinout samostatnost dítěte. Dovednosti se s dítětem procvičují napříč různými aktivitami a v různých prostředích (v terapii, doma nebo ve školce) a s různými lidmi – terapeuty, učiteli i rodiči, proto, aby dítě danou dovednost dokázalo zgeneralizovat a bylo schopné ji využívat i mimo terapeutickou místnost.  

thumbnail-image3.jpg

Proč je důležité s intervencí začít co nejdříve? 

Čím nižší je věk, tím více je mozek plastičtější. Mladší děti mají lepší schopnost přijímat a zpracovávat informace a vyšší potenciál pro naučení se novým dovednostem. První roky života dítěte s PAS jsou tedy pro terapii klíčové, protože schopnost mozku měnit se v závislosti na zkušenosti, je v tomto období nejvyšší.

Dostupnost metody  

V současné době je metoda rozšířená především v USA, Kanadě, Austrálii, Japonsku a Francii. Nově je od roku 2022 dostupná také v České republice v centru ESDM Praha (Poliklinika Budějovická, www.esdm.cz). 

 

Zdroje

Zdroje k metodě ESDM: 

Dawson, G., Rogers, S., Munson, J., Smith, M., Winter, J., Greenson, J., Donaldson, A., & Varley, J. (2010). Randomized, controlled trial of an intervention for toddlers with autism: the Early Start Denver Model. Pediatrics, 125(1), e17–e23. DOI: https://doi.org/10.1542/peds.2009-0958 

Estes, A., Munson, J., Rogers, S. J., Greenson, J., Winter, J., & Dawson, G. (2015). Long-Term Outcomes of Early Intervention in 6-Year-Old Children With Autism Spectrum Disorder. Journal of the American Academy of Child and Adolescent Psychiatry, 54(7), 580–587. DOI: https://doi.org/10.1016/j.jaac.2015.04.005 

Fuller, E. A, Oliver, K., Vejnoska, S. F, Rogers S. (2020). The Effects of the Early Start Denver Model for Children with Autism Spectrum Disorder: A Meta-Analysis. Brain Science. 10(6), 368. DOI:10.3390/brainsci10060368 

Ryberg, K. (2015). Evidence for the Implementation of the Early Start Denver Model for Young Children With Autism Spectrum Disorder. Journal of the American Psychiatric Nurses Association. 21(5), 327-37. DOI: 10.1177/1078390315608165 

Dawson, G., Rogers, S., Munson, J., Smith, M., Winter, J., Greenson, J., Donaldson, A., & Varley, J. (2010). Randomized, controlled trial of an intervention for toddlers with autism: the Early Start Denver Model. Pediatrics, 125(1), e17–e23. DOI: https://doi.org/10.1542/peds.2009-0958 

Cidav Z., Munson J., Estes A., Dawson G., Rogers S. & Mandell D. (2017). Cost Offset Associated With Early Start Denver Model for Children With Autism. Journal of the American Academy of Child and Adolescent Psychiatry. 56(9), 777-783. DOI: 10.1016/j.jaac.2017.06.007 

Zdroje fotek:

Soukromý archiv MUDr. Zuzany Koch

 

Našli jste v textu chybu nebo překlep? Neváhejte nás kontaktovat na adrese: info@autismport.cz

 

 

 

 

 

 

Návazné články

Názory

Napsat svůj názor:

Vážíme si každého vašeho názoru. Vyhrazujeme si právo na nezveřejnění.

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.

Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám.

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.

NAPIŠTE NÁM