AutismPort

Názory

Kariérové poradenství u žáků s poruchou autistického spektra

Kariérové poradenství (KP) má pomáhat především jednotlivci (s jeho předpoklady, zájmy, vizemi, dovednostmi, schopnostmi, motivací, emocemi, hodnotami, cíli, rodinnými a dalšími vztahy) při rozhodování o jeho vzdělávací a profesní dráze v co nejširším kontextu jeho životní pozice. Kariérní poradenství by mělo neustále reflektovat proměny společnosti s jejími požadavky na profesní uplatnění lidí a tyto požadavky v poradenství brát v úvahu.

Kariérovým poradenstvím se zabývají:

školská poradenská zařízení (ŠPZ), tedy pedagogicko-psychologické poradny (PPP) nebo speciálně pedagogická centra (SPC);
školní poradenská pracoviště (ŠPP) – ve škole působící výchovný poradce, školní metodik prevence, školní psycholog a/nebo speciální pedagog;
centrum kariérového poradenství;
poradenské služby mimo školská zařízení (většinou soukromé);
poradenská centra při úřadech práce – informační a poradenská střediska (IPS), zaměřená speciálně na volbu povolání pro mládež.

Tyto organizace či instituce se mohou při poskytování KP vzájemně doplňovat a zastupovat.

Žákům je poskytováno skupinové poradenství, které probíhá zejména ve školách. V rámci skupinového poradenství jsou žákům zadávány výkonové testy, dotazníky na posouzení osobního profilu žáka, testy vyhodnocující učební styly a techniky učení, dotazníky na zjištění studijně profesní orientace, studijních a profesních preferencí, sebehodnotící dotazníky, dotazníky pro školu, dotazníky pro rodiče. Po skupinovém testování následuje individuální konzultace formou strukturovaného rozhovoru.

Výše zmíněnými organizacemi nebo institucemi je poskytováno žákům individuální kariérové poradenství, které nabízí:

Spolupracující vztah, ve kterém poradce i žák jsou partneři. Poradce se zajímá o životní kontext žáka, přibírá do procesu i rodiče, nabízí možnosti, alternativy, zmocňuje žáka k racionální volbě.
Mapování a vyjasňování životního prostoru - mapováním minulosti, přítomnosti i budoucnosti dochází k uvědomění si sociálního umístění a pozice v životě a společnosti.

Specifika kariérového poradenství pro žáky s PAS

Pro žáky s PAS je KP podobné jako u ostatních žáků, je třeba však myslet na smysluplnost testování s ohledem na konkrétního jedince (jak u skupinového, tak u individuálního), testování však nesmí být jediným nástrojem kariérového poradenství. V případě žáků s PAS se dokonce může jevit jako kontraproduktivní. Pro ně je třeba zajistit maximálně možný individuální přístup. Dále je třeba též myslet na úpravu podmínek přijímacího řízení.

Předpokladem důvěrného vztahu se žákem s PAS je rámec podpory:

Přijímat žákovu jinakost (Nečekám, že se změníš.).
Podpořit žákovu samostatnost a zodpovědnost za rozhodování (Probereme to spolu, rozhodnutí je na tobě.).
Nespěchat, nesnažit se žáka škatulkovat.
Spolupracovat s rodinou.
Žák musí pocítit, že má rozhodnutí ve své moci.

Obecné potřeby žáků s PAS a přístupy k nim:

potřeba přesnosti, jasnosti pravidel a zajištění předvídatelnosti;
potřeba jasné, konkrétní motivace;
potřeba vyšší míry tolerance;
nutnost vysvětlovat sociálně komunikační pravidla a situace, vyšší míra pomoci v situacích, které vyžadují praktický úsudek;
potřeba důslednosti v přístupu;
vyšší míra vizuální podpory;
nácviky sociálních dovedností;
speciálně pedagogické přístupy k žákům s PAS.

Limity ve studiu u žáků s PAS

V KP pro žáky s PAS je třeba též počítat se specifičností a individuálními rozdíly mezi jednotlivými žáky:

míra symptomatiky PAS, případně přidružených poruch a onemocnění;
úroveň intelektu;
míra adaptability – schopnost přizpůsobit se, flexibilně reagovat, plánovat, samostatnost v dosahování cílů, aplikace naučených dovedností;
dále i specifický zájem – motivace pro zvolené studium;
míra komunikačních obtíží.

Limity v pracovním uplatnění u klientů s PAS

Ukončení studia není vždy „vstupenkou“ do pracovního procesu, na volném trhu práce se uplatní bez podpory minimum lidí s PAS.
Důležitá je i dlouhodobá podpora – komunikace se zaměstnavatelem, možnost konzultace při obtížích atd.
Nepochopení symptomatiky PAS a různých projevů spojených s diagnózou ze strany zaměstnavatele vede k časté změně zaměstnání.
Dobré vzdělání a intelekt u klientů automaticky nezaručují dobré zaměstnání. Symptomatika PAS výrazně ovlivňuje možnosti výběru.
Řada lidí s PAS bez podpory v pracovním procesu často končí v invalidním důchodu.

Shrnutí

V oblasti školství zajišťují kariérové poradenství pro klienty s PAS výchovní poradci na základních školách a ŠPZ (školská poradenská zařízení: speciálně pedagogická centra, pedagogicko-psychologické poradny). V problematice KP pro klienty s PAS bohužel chybí dlouhodobé zkušenosti, neboť cílová skupina lidí s PAS je velmi široká a ve srovnání s diagnostikou jiných postižení má diagnostika osob s PAS na odborných pracovištích kratší historii. Z dosavadních zkušeností vyplývá, že KP nemůže končit středním vzděláváním – lidé s PAS často potřebují dlouhodobou podporu. Je žádoucí, a mnohdy nezbytná výrazná podpora sociálních služeb – služba sociální rehabilitace. Bohužel kapacity jsou v celé ČR velmi omezené, a to do určité míry i pro klienty s PAS bez mentálního handicapu.

Zdroje