Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Kariérní poradenství (KP) má jednotlivci pomáhat při rozhodování o jeho vzdělávací a profesní dráze, a to v co nejširším kontextu jeho životní pozice. Je třeba zohlednit předpoklady, zájmy, vize, dovednosti, schopnosti, motivací, emoce, hodnoty, cíle, rodinné a další vztahy. Kariérní poradenství by mělo neustále reflektovat proměny společnosti s jejími požadavky na profesní uplatnění lidí, a tyto požadavky v poradenství brát v úvahu.
Kariérní poradenství u žáků s poruchami autistického spektra je s ohledem na primární postižení velmi obtížně uchopitelné. Nemělo by být záležitostí jednoho psychologického vyšetření v posledních ročnících povinné školní docházky, naopak je třeba vyvozovat reálné možnosti dalšího případného středoškolského studia z dlouhodobého sledování klienta, vycházet z jeho zájmů, ale zároveň i z jeho reálných možností. Středoškolské vzdělání žáků s PAS, i jejich případné další možnosti studia na vysoké škole či dalšího uplatnění na pracovním trhu, jsou výrazně závislé nejen na kognitivních schopnostech žáka, ale i na hloubce autistické poruchy, jelikož deficity v sociálně-komunikační oblasti bývají často klíčové nejen pro studium, ale i pro následující uplatnění.
Mimo oblasti, které běžně zkoumáme v rámci kariérního poradenství (př. celková míra kognitivních schopností, motivace žáka) je nesmírně důležité zvažovat i další neméně podstatné faktory, např. v případě volby internátu a možnosti umístění žáka v tomto zařízení při škole; vzdálenost bydliště od školy, schopnosti žáka pravidelně dojíždět do školy, celková motivace pro další studium apod. U některých klientů s PAS je třeba počítat primárně s poměrně výrazným negativismem k dalšímu vzdělávání a hledání reálných možností dalšího studia. Jejich uplatnění je tedy z tohoto důvodu výrazně obtížnější. U intaktních žáků jsou běžně využívány i služby úřadu práce, kde je možné absolvovat zájmový test. Tyto testy a jejich zadávání u klientů s PAS však příliš validní nebývají. Klienti např. často nerozumí tomu, jaké vzdělání je nutné absolvovat pro určité zaměstnání. Obecně vyžadují výrazně zvýšený individuální přístup.
U žáků s PAS je třeba myslet na smysluplnost testování s ohledem na konkrétního jedince, testování však nesmí být jediným nástrojem kariérového poradenství. V případě žáků s PAS se dokonce může jevit jako kontraproduktivní. Dále je třeba též myslet na úpravu podmínek přijímacího řízení. (Více se o těchto přístupech můžete dočíst v rozhovoru s vedoucím podporovaného zaměstnávání.) Běžně fungující pravidla u intaktní populace nelze zobecňovat. Nezbytný je individualizovaný přístup ke každému žákovi.
Předpokladem důvěrného vztahu se žákem s PAS je rámec podpory:
Pro potřeby klientů s PAS jsem pro účely KP vypracovala otevřený dotazník - Důležité aspekty v karierovém poradenství. Společně s poradcem během konzultací, v rámci rozhovorů s rodiči, pedagogy nebo při samostatném zamýšlení se nad profesní volbou, by měl klient zvážit předložené otázky a pokud možno si i na ně pravdivě odpovědět. Není-li si některými odpověďmi jistý, je třeba je zvážit, konzultovat, vyjasnit. Dotazník je hodnocen kvalitativně.
Velmi důležitou součástí kariérního poradenství u klientů s PAS je také úzká spolupráce s rodinou, se zákonnými zástupci žáků. Probrat s nimi reálné možnosti nejenom stran kognitivních schopností klienta, ale zejména celkové funkčnosti a s ohledem na míru adaptability žáka v neznámém prostředí mimo domov.
V praxi se osvědčuje u žáků s PAS a podprůměrným intelektem nebo intelektem v pásmu lehkého MP spíše varianta výběru nejdříve méně obtížného učebního E oboru (např. na SOU nebo OU). Možné je studium i na SŠ zřízené dle §16 odst. 9 ŠZ a v případě, že se žákovi při studiu daří, je pak vhodné pokračovat buď náročnějším oborem, nebo nástavbou, či maturitním oborem. I u žáků s PAS bez přidruženého mentálního postižení je výběr školy důležitý – roli nehrají jen kognitivní schopnosti, ale i míra funkčnosti, schopnosti spolupráce u řízené činnosti, sociálních schopností, komunikačních dovedností a schopností adaptability. Sledovat je nutné i míru frustrační tolerance. Toto všechno jsou faktory, které je vhodné vnímat komplexně, nikoli odděleně.
I na středních školách a VOŠ může být žákům zajištěna podpora formou asistenta pedagoga ve třídě. Studium na VŠ a jeho podpora je zajišťována specializovanými centry přímo na univerzitách.
Literatura:
Internetové zdroje:
Webinář:
Jak úspěšně zvládnout přechod dítěte ze základní na střední školu?, PhDr. Jitka Kendíková (ředitelka ZŠ a gymnázia, Praha), Pasparta, Praha, listopad 2020
Našli jste v textu chybu nebo překlep? Neváhejte nás kontaktovat na adrese: info@autismport.cz.
Názory