Podpora při rozhodování aneb pomoc v situacích, kdy je narušena schopnost člověka právně jednat
Datum publikace
12. 01. 2021Aktualizováno
27. 04. 2023
Přestože je „nový“ občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., dále OZ) platný již osmým rokem, stále nevešel v povědomí veřejnosti institut nápomoci při rozhodování. Jedná se o jedno z podpůrných opatření, kterého je možné využít v situacích, kdy je narušena schopnost člověka právně jednat. Tím se mimo jiné rozumí, že zletilý se není schopen samostatně rozhodovat a předvídat následky svého jednání. Toto opatření je možné využít i v případě, že již došlo k částečnému omezení způsobilosti k právnímu jednání.
Nápomoci při rozhodování může být využito v případě, že člověku brání jeho duševní porucha v samostatném rozhodování, třebaže nemusí být omezen ve svéprávnosti (§ 45 OZ). Nápomoc při rozhodování může být vhodným nástrojem ochrany a podpory maximálně možného samostatného jednání některých osob s poruchou autistického spektra, zejména pak jedinců s mentálním postižením. U těchto osob se v minulosti ve velké míře využívalo omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům. Osoby s PAS mívají obtíže v komunikaci s jinými lidmi, často špatně „čtou mezi řádky“ a chybně vyhodnocují situace, ve kterých se nacházejí. Někteří jedinci mohou být zvýšeně sugestibilní, důvěřiví až naivní. I proto je vhodné, aby byli chráněni zejména v oblasti nakládání s finančními prostředky a majetkem.
Jak nápomoc při rozhodování funguje?
„Nový“ nástroj občanského zákoníku je založen na smlouvě mezi osobou, která potřebuje podporu při rozhodování (podporovaný) a osobou, která se zavazuje nápomoc poskytnout (podpůrce). Podpůrcem může být rodič, jiný člen rodiny, kamarád nebo jiná zletilá osoba, které podporovaný důvěřuje. Podpůrcem se může stát také právnická osoba, např. nezisková organizace, která poskytuje osobě s PAS své služby. Osoba podpůrce však nesmí být shodná s osobou opatrovníka.
Role a závazky podpůrců
Podpůrců může být ve smlouvě ustanoveno i více, ti si však při svém jednání nesmějí odporovat. Ustanovení alespoň dvou podpůrců může být praktické zejména v situacích, jako je např. nemoc či dovolená. Při ustanovení více podpůrců je možné lépe předcházet případnému střetu zájmů. Nápomocí ze strany podpůrce se rozumí, že bude přítomen při všech právních jednáních podporovaného, kde k tomu dá podporovaný souhlas. Pod právním jednáním si můžeme představit např.: uzavření pracovní smlouvy, smlouvy o podnájmu, prodeji/koupi bytu, ale i uzavření smlouvy s telefonním operátorem či nákup věci vyšší hodnoty. Podpůrce dále může být přítomen a nápomocen při jednání podporovaného s orgány státní správy, lékaři a dalšími formálními institucemi. Úkolem podpůrce je poskytnout podporovanému potřebné informace v podobě, která je pro něj srozumitelná, a poskytnout mu rady, aby byl schopen se samostatně rozhodnout.
Dohoda o nápomoci
Dohoda o nápomoci má nejčastěji písemnou podobu, lze ji však uzavřít i ústně. V obou případech ji schvaluje soud v rámci soudního jednání, a to na návrh podpůrce nebo podporovaného. Soud nezahájí jednání z moci úřední. Písemná smlouva může být vyhotovena ve dvou podobách. Soudu je ke schválení předložena smlouva formální, pro podporovaného může být vypracována smlouva v podobě, která je pro něj srozumitelná. Obsah smluv se samozřejmě musí co do obsahu shodovat. Dohoda o nápomoci sama o sobě nezabrání samostatnému jednání podporovaného. Má-li však jednání bez přítomnosti podpůrce pro podporovaného negativní důsledky, má podpůrce právo namítnout neplatnost takového právního úkonu. Díky tomu je pak snadnější vyvázat se z různých závazků a plnění, ke kterým se podporovaný smluvně zavázal.
👉 Vzor smlouvy o nápomoci si můžete zobrazit zde.
👉 Stáhnout a vytisknout si tento dokument ve formátu vhodném pro úpravy můžete zde.
👉 Pokud vám činí potíže se ve smlouvě o nápomoci zorientovat, doporučujeme článek Smlouva o nápomoci ve srozumitelném jazyce.
Zastupování členem domácnosti
V případě, že se dohoda o nápomoci neosvědčí, např. proto, že podporovaný jedná opakovaně bez přítomnosti podpůrce či koná v přímém rozporu s jeho doporučeními, je možné využít dalšího stupně podpůrných opatření, kterým je zastupování členem domácnosti. Zástupcem se může stát nejen člen rodiny žijící ve společné domácnosti, ale také jakákoli jiná zletilá osoba, která sdílí s dotyčnou osobou domácnost po dobu delší než tři roky (§ 49 OZ).
Zastupování členem domácnosti vzniká na základě schválení soudu, který zjišťuje názor osoby, která má být zastupována. Zástupce je oprávněn obstarávat běžné záležitosti zastupovaného, s finančními prostředky na jeho účtu může nakládat jen do výše životního minima. Z tohoto důvodu je vhodné nastavit výplatu dávek a důchodů v hotovosti. Zástupce však nemůže dát souhlas například k hospitalizaci, operaci či jinému lékařskému zákroku místo zastupovaného.
Omezení svéprávnosti
Posledním z podpůrných opatření občanského zákoníku je omezení svéprávnosti (§ 55–65 OZ). Protože se jedná o největší zásah do práv jedince, může soud o omezení svéprávnosti rozhodnout jen v případě, hrozí-li osobě, která trpí duševní poruchou trvalého charakteru, vážná újma a není možné využít výše uvedených podpůrných opatření.
👉 Další informace o svéprávnosti se dozvíte zde.
Soud může svéprávnost jedince omezit jen v rozsahu, v jakém není schopen právně jednat. To soud vymezí negativním výčtem, což znamená, že konkrétně určí, kterého jednání není člověk samostatně schopen, a za tímto účelem mu ustanoví opatrovníka. Nejčastěji mezi úkoly opatrovníka patří nakládání s finančními prostředky, jednání s úřady a komunikace s lékaři. Opatrovník má právo znát zdravotní stav opatrovaného, podepsat souhlas s výkonem ve zdravotnickém zařízení atd. Mezi povinnosti opatrovníka patří mj. pravidelně informovat soud o nakládání s finančními prostředky opatrovaného.
Rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti nezbavuje dotčenou osobu práva samostatně jednat v běžných záležitostech. Opatrovníkem může být ustanoven jen ten, kdo s přijetím této role souhlasí a je ochoten na sebe vzít práva a povinnosti opatrovníka. Soud by měl zjišťovat, zda zájmy opatrovníka nejsou ve střetu se zájmy opatrovaného. Zároveň by měl při volbě opatrovníka zohlednit přání opatrovaného. V praxi může být pro soud náročné rozklíčovat případné situace střetu zájmů. Zejména pak tehdy, má-li být opatrovníkem ustanoven např. rodič, partner, manžel, na kterém je opatrovaný emocionálně, hmotně a jinak existenčně závislý. Takto závislý jedinec pak zpravidla před soudem projeví své přání, aby se jeho opatrovníkem stal jeho nejbližší, i když jeho zájmy mohou být odlišné či protichůdné. Opatrovníkem nemůže být provozovatel ani zaměstnanec zařízení sociálních služeb, i v takovém případě by se jednalo o střet zájmů. Nenajde-li se vhodný opatrovník mezi členy rodiny, blízkými či známými osobami, je člověku ustanoven tzv. veřejný opatrovník. Vždy je třeba mít na paměti, že narušení schopnosti dorozumívat se není důvodem k omezení svéprávnosti.
Dojde-li k tomu, že osoba jedná samostatně v situaci, pro kterou ji byl ustanoven opatrovník, je možné její právní jednání prohlásit za neplatné jen v případě, způsobí-li si tímto jednáním újmu. Takové jednání je platné, pokud ho opatrovník schválí. Člověk může být omezen na svých právech nejdéle na tři roky. V případě, že není naděje na zlepšení jeho stavu, může soud rozhodnout o omezení maximálně na dobu pěti let.
Podpora práv a samostatnosti osob s duševní poruchou
Výše jmenovaná podpůrná opatření slouží k ochraně zájmů osob, které nejsou více či méně schopné jednat samostatně. V minulosti byla tato ochrana poměrně masově zajišťována zbavováním způsobilosti osob starších, mentálně postižených či trpících duševní poruchou. To mělo mnohdy za následek finanční zneužívání, před kterým chceme tyto osoby ochránit i dnes. „Nový“ občanský zákoník je postaven na myšlence, že i lidé trpící duševní poruchou mají mít možnost rozhodovat o sobě a svém životě v maximální míře, v jaké jsou toho schopni. Společnost, včetně zástupců soudní moci, si na toto pojetí stále ještě zvyká a ne vždy se k němu staví s pochopením. Často tomu brání předsudky, neinformovanost a možná i strach vybočit ze zajetých kolejí.
Kde najdu další informace?
👉 Justice.cz. Dostupné z: https://justice.cz/potrebuji-pravni-pomoc
Kde hledat bezplatnou právní pomoc?
👉 Česká advokátní komora. Dostupné z: https://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=2617
👉 Asociace občanských poraden. Dostupné z: https://www.obcanskeporadny.cz/cs/
Studentské právní poradny při právnických fakultách
👉 V Olomouci - Univerzita Palackého v Olomouci. Studentská právní poradna. (Opět bude veřejnosti otevřena v září 2023, přesné datum není zveřejněno). Dostupné z: https://www.pf.upol.cz/spp/nabizene-kurzy/studentska-pravni-poradna/
- č. 89/2012 Sb., zákona občanský zákoník. In: Sbírka zákonů, částka 89/2012. 22. 3. 2012. ISSN 1211-1244.
- PROVAZNÍKOVÁ, Eva, SVOZILOVÁ, Ivana (moderátorky). Kulatý stůl s právníkem pro služby prevence [veřejná debata]. Diakonická akademie, Praha, 19. 9.2019.
Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Názory