Pedagog

K pedagogické intervenci s psychoterapeutickým obsahem dochází buď preventivně, či v rámci krizového řešení potíží. Nejčastěji se jedná o chování, které je školou vyhodnoceno jako problémové. Další důležitou oblastí je začlenění žáka s PAS do kolektivu, zjištění jeho postavení mezi ostatními spolužáky a průběžná zpětná vazba od nich. Od rodičů je zakázka zpravidla spojena s řešením přidružených psychických obtíží (úzkosti, depresivní ladění, obsedantně-kompulzivní porucha, fobie či poruchy příjmu potravy)y. ,

Pokud dítě k plnění povinné školní docházky nastupuje s potvrzenou diagnózou PAS a má doporučení ŠPZ se stanovenými podpůrnými opatřeními, je potřebné včas předat vyučujícímu podklady, aby si co nejdříve osvojil způsob jednání s novým žákem. Jsou ale určité principy, které většině dětí s PAS vyhovují společně: Třída by měla být místem bezpečným...

Přestup žáka z prvního na druhý stupeň základní školy (ZŠ) nemusí být lehký a pro žáky s poruchou autistického spektra to platí obzvlášť. Velkou zátěží pro ně může být značné zvýšení počtu vyučujících, se kterými přichází na druhém stupni do kontaktu, ale i jejich odlišný přístup k vedení hodin. Dalším problémem může být časté stěhování tříd v rámci rozvrhu...

Principy strukturovaného učení stavějí na zmírňování a odstraňování deficitů jedinců s PAS a současně rozvíjejí jejich silné stránky. Odstranění či snížení deficitu, který se projevuje nižší schopností porozumět pokynům a zvládat chování bez podpory a přítomnosti dospělé osoby, vyžaduje individuální přístup, strukturalizaci prostoru a činností, vizuální podporu a motivační stimuly.

Někdy děti přicházejí do mateřské školy (MŠ) již se stanovenou diagnózou, často to však bývá právě pedagog, kdo upozorní na odlišnosti v chování dítěte. Vždy je nutné na nastalou situaci reagovat, pomoci dítěti se začleněním do kolektivu, s komunikací, hrou... Pedagogové MŠ popisují svou zkušenost s dětmi s PAS a metody, které se jim osvědčily a dítěti zajistily spokojenější pobyt ve školce.