Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
NAPIŠTE NÁM
Kojenec | AutismPort
Kojenec
Autor:
Recenzent:
Datum publikace
05. 06. 2019
Aktualizováno
28. 01. 2022
sdílet:
Informace
Články
Věkové rozpětí do 1 roku
Poznat
Jednat
V prvním roce života svého miminka zažijí rodiče mnoho „poprvé“ – první úsměv, první slovo, první kroky... Miminko se týden co týden mění a učí se nové dovednosti. Každé dítě se vyvíjí trochu jinak a vlastním tempem, dosahuje tak vývojových milníků v různém čase.
Může se stát, že vývoj dítěte se opožďuje a chybí některé projevy chování, které rodiče očekávají. Začnou si klást otázku, zda je vývoj jejich dítěte v pořádku.
Dítě do jednoho roku orientačně zvládá tyto dovednosti:
Pozorně sleduje tváře, reaguje na projevy emocí jiných lidí, zejména rodičů nebo pečující osoby.
Čile reaguje na úsměv a navázání kontaktu od matky nebo jiného blízkého pečovatele.
Usmívá se, když se na něj někdo usměje, napodobuje některé výrazy obličeje, rádo sleduje a prohlíží si obličeje.
Sleduje pohybující se věci očima.
Žvatlá (např. „grrr“, „dada“, „gaga“), napodobuje zvuky, slabiky, intonaci řeči.
Napodobuje první gesta pro získání pozornosti, zamává na rozloučenou, natahuje ručičky směrem k rodiči, aby požádalo o pochování.
Snaží se o sdílení pozornosti očním kontaktem, natahuje ruce k požadovaným objektům, vydává zvuky, kterými navazuje a udržuje kontakt.
Zkoumá předměty ústy.
Reaguje na zvuky.
Zajímá se o lidský hlas, otočí hlavu za hlasem, reaguje na vlastní jméno.
Může sedět bez asistence, může se postavit, chodit podél nábytku.
Studie naznačují, že některé znaky v chování pozorované mezi 6. a 12. měsícem se mohou pojit se zvýšeným rizikem, že se u dítěte rozvine PAS nebo jiná vývojová porucha. Zdůrazňujeme, že přítomnost jakéhokoliv konkrétního projevu zde uvedeného neznamená, že dítě v budoucnu diagnózu autismu obdrží.
Rizikové projevy
Chybí sociální úsměv Vzájemný sociální úsměv se spolehlivě objevuje od tří měsíců. Zkuste přiblížit váš obličej k obličeji vašeho dítěte zhruba na 30 cm. Tvařte se neutrálně a po chvilce se výrazně usmějte, vydržte několik sekund, pokud je dítě dobře naladěné, mělo by vám ve většině případů úsměv oplatit.
Všechna videa vložená v tomto článku zachycují chování dítěte s běžným vývojem Tříměsíční Ríša se záměrně usmívá na maminku, která je mimo záběr, a na známý zvuk, který vydává nejspíše hračka nebo předmět. V tomto měsíci již lépe sleduje oběma očima, otáčí za zvukem hlavičku. Také na videu vidíme, že si Ríša drží ručičky. V tomto věku je obvyklé, že děti zkoumají a objevují své ruce (často si je drží, hladí, prohlíží).
Slabý oční kontakt Děti se rodí s vrozeným zájmem o lidské tváře. Tvářím rodičů a blízkých osob věnují velkou pozornost a projevují z navázání kontaktu radost. Mezi 6. a 10. týdnem dítě začíná záměrně vyhledávat přímý oční kontakt a doba jeho udržování se postupně prodlužuje. Mezi 9. a 11. měsícem začíná dítě sledovat směr, kam se druhá osoba dívá. Děti s autismem využívají oční kontakt méně, schopnost komunikovat očima se může u některých dětí s autismem v kojeneckém věku zhoršovat.
Šestitýdenní Ríša je v intenzivní interakci s tatínkem. Již dokáže na blízkou vzdálenost lépe fixovat svůj pohled, dívá se na tatínka a pozoruje jeho obličej. Počátky záměrného reaktivního úsměvu. Tatínek intuitivně imituje jeho zvuky.
Nereaguje na své jméno Většina dětí začíná na své jméno reagovat již v 9 měsících. Při zavolání jménem by dítě mělo zpozornět, otočit se za hlasem a navázat oční kontakt. V kojeneckém věku je běžné, že děti mohou v některých situacích reagovat méně pružně, zejména pokud volání opakujete vícekrát krátce po sobě. Čím je dítě starší, tím rychleji a pružněji by mělo reagovat.
Žádný nebo malý zájem o sociální interaktivní hříčky Děti mezi 8 a 12 měsíci se radostně zapojují do her typ „Kuk, tady jsem“, „Vařila myšička“, nebo „Jak jsi veliký?“ apod. Za rizikové se považuje, pokud má dítě velmi malý nebo žádný zájem o tyto tradiční formy hry.
Téměř roční Róza se snaží vokalizací a ukazováním na vzdálený předmět upoutat maminčinu pozornost, střídá pohled na maminku a předmět zájmu. Jde o počátky sdílené pozornosti.
Téměř roční Rozárka reaguje radostně na maminčino vybídnutí ke známé dětské hříčce (paci, paci). Recipročním (vzájemným) úsměvem a zaměřeným pohledem interaguje s maminkou.
Nedostatečná a příliš krátká zraková fixace, sledování předmětu Vezměte pestrobarevný předmět a pohybujte jím pomalu před dítětem zleva doprava a zpět. Sleduje vaše dítě hračku celou dobu, nebo o ni rychle ztratí zájem?
Půlroční Ríša jednoduše manipuluje s hračkou, trénuje motorické dovednosti a experimentuje s vlastními zvuky. Reaguje úsměvem na kontakt s druhou osobou, který spontánně navázal pohledem.
Reakce na zvuk Zaujměte dítě zajímavou hračkou drženou v jeho zorném poli, druhou rukou zazvoňte na zvoneček tak, aby dítě zvoneček nevidělo a muselo se za zvukem otočit. Běžné je, že se dítě otočí za zvukem během 2-3 sekund. Čím starší dítě je, tím rychleji dokáže odpoutat svou zrakovou pozornost od hračky a zaměřit ji směrem, odkud přichází zvuk.
Nedostatek sociálního žvatlání, zvláštní projevy Děti obvykle zbožňují žvatlání a nevynechají příležitost, aby si ho procvičily. Věnují se usilovně této činnosti dřív, než se naučí mluvit. U dětí s rizikovým vývojem může broukání a žvatlání chybět, nebo je velmi málo bohaté, nebo se objeví jen v krátkém období, a pak ustane. Intonace vydávání zvuků bývá u dětí s autismem zvláštní, nenapodobuje intonaci lidské řeči, jde spíše o monotónní autostimulační činnost než o procvičování mluvidel či nástroj komunikace.
Dvouměsíční Ríša je v intenzivní interakci s babičkou. Fixuje pohledem obličej druhé osoby a probíhá mezi nimi základní reciproční komunikace – miminko vokalizuje, brouká si a babička ho aktivně vybízí ke komunikaci. Působí to, jako že vedou rozhovor.
Nadměrná fixace na předměty nebo vizuální vzory Dítě se výrazně fixuje na určité předměty nebo jejich části, ulpívavě si je prohlíží nebo s nimi stereotypně manipuluje. Fixuje se například na vzorečky na koberci, prohlíží si ručičky dlouho před očima, manipuluje zřetelně stereotypně s hračkou, opakovaně a vytrvale pozoruje pračku, ventilátor, provázek nebo kabely. Opakující se chování je do určité míry běžné pro děti v raném věku a může být těžké odlišit, co je již nadměrná fixace a atypické chování, a kdy jde o chování běžné pro danou vývojovou fázi. Rodiče by měli zejména zpozornět, pokud se dítě nezajímá o jiné nabízené předměty, neprozkoumává je a nemá zájem o sociální interakci.
Větší zájem projevuje o předměty než o kontakt Dítě s typickým vývojem většinou upřednostňuje kontakt s blízkou osobou před jinými činnostmi. Pokud se snaží druhá osoba o kontakt, dítě relativně pružně přeruší svou aktivitu a dá přednost společné činnosti a sociální interakci. Snížený zájem o sociální kontakt a komunikaci je ústředním rizikovým faktorem.
Téměř roční Róza si zaujatě hraje s paní. Střídají se ve hře s kostkou, Róza jí ochotně kostku podává, a tím jí vybízí k pokračování ve hře. Fixuje paní pohledem, velmi ji zajímá, co s kostkou dělá. Oční kontakt navazuje při každém předávání kostky, při předávání Rozárka synchronizuje neverbální komunikaci s vokalizacemi. Napodobuje manipulaci s kostkou po vzoru paní.
Nepřiměřená úroveň aktivity, pasivita či dráždivost Nadměrná pasivita či nadměrná aktivita dítěte může být ukazatelem atypického vývoje. Dítě pláče velmi málo, neprojevuje čilý zájem o okolí, nekomunikuje křikem své potřeby, příliš dlouho spí. Na druhou stranu rizikový je i neustálý pláč, nadměrný a bezdůvodný fyzický neklid, častý křik a obtížná utěšitelnost, obtíže se spánkem a stravováním. U dětí, které jsou během prvního roku hodně dráždivé a neklidné, existuje vyšší riziko poruchy aktivity a pozornosti.
Atypické pohybové projevy Odlišnosti v motorickém vývoji bývají významným znakem atypického vývoje. Může jít o opožděný vývoj jemné i hrubé motoriky, poruchu koordinace, výskyt různých abnormních reakcí či zvláštních vzorců pohybového chování a nepřiměřeného svalového napětí ve smyslu nadměrného napětí (hypertonie), či sníženého napětí (hypotonie).
Rodič zná své dítě nejlépe a měl by důvěřovat své intuici. Pokud máte obavy, zkonzultujte situaci se svým pediatrem, je možné se i objednat na vyšetření u dětského klinického psychologa nebo požádat o velmi rané screeningové vyšetření či konzultaci na pracovišti specializovaném na PAS. Pokud si nejste jisti závěrem vyšetření, vyhledejte odborníka, abyste získali druhý názor. Vždy je lepší jednat dříve než později. Diagnostika poruch autistického spektra před prvním rokem není spolehlivá. Na základě zjištěných vývojových oslabení je ovšem možné s dítětem začít cíleně pracovat a rozvíjet ho. Včasná podpora a intervence může významně ovlivnit vývoj vašeho dítěte.
👉 Pokračovat můžete na článek JEDNAT ve stejné věkové kategorii.
National Center on Birth Defects and Developmental Disabilities. (2019). Signs and Symptoms of Autism Spectrum Disorders. Dostupné na: https://www.cdc.gov/ncbddd/autism/signs.html.
Někteří rodiče mohou být znepokojeni vývojem svého miminka, zejména pokud se nedostavují očekáváné vývojové milníky nebo se dítě chová podle jejich názoru atypicky, například se méně usmívá, méně navazuje oční kontakt a nežvatlá. Po přečtení informací na internetu mohou nabýt dojmu, že jde u jejich dítěte o autismus. Zkušený odborník dokáže s vyšší mírou platnost svého názoru rozpoznat, že jde o dítě s vývojem rizikovým pro autismus, až po roce věku. Čím je dítě mladší, tím jsou závěry méně přesné, proto je zapotřebí spíše využít této znalosti k rané intervenci a podpoře vývoje než se trápit obavami, že jde o autismus a vytvářet si katastrofické scénáře.
Pravděpodobnost, že se vám narodí dítě s autismem je okolo 2 %, proto existuje mnohem větší pravděpodobnost, že vaše miminko se vyvíjí běžným způsobem. Je důležité nepropadat úzkostné panice. Rodiče pak mají tendenci své dítě přetěžovat různými podněty (neustálým očním kontaktem, nadměrným mluvením a vydáváním zvuků, četnými zrakovými a sluchovými podněty, nabízením hraček apod.) ve snaze vyvolat u svého dítěte „žádoucí“ reakci, která by rodiče měla upevnit v tom, že se jejich dítě vyvíjí „dobře“. Tyto snahy často nepřináší kýžený efekt a miminko je přehlcené podněty. Reaguje pláčem, větší dráždivostí, otáčí se za jinými podněty a odtahuje a napíná se při držení v náručí. Rodiče se snaží o to víc dítě rozvíjet „správným směrem“ a bludný kruh se uzavírá.
Každé miminko je jiné, respektujte jeho potřeby
Pro rodiče může být zraňující, když se jejich miminko nechová dle jejich očekávání nebo se vyvíjí jinak či pomaleji než jeho vrstevníci. Některá miminka jsou velmi kontaktní, ráda se chovají a mazlí, bez přítomnosti rodiče pláčou a neusnula by bez blízkosti pečující osoby. Jiná miminka mohou být naopak z častého mazlení a chování podrážděná, mohou usínat ráda ve svém pokojíčku potmě, přítomnost druhých je naopak rozrušuje, budí se častěji. Některá miminka jsou více dráždivá, častěji, déle a intenzivně pláčou, jsou obtížně utišitelná. Jiná mohou být naopak zvýšeně klidná a až nápadně pasivní. Dílčí projevy nevypovídají nic o tom, že by se u dítěte vyskytovala neurovývojová porucha nebo že byste se jako rodiče dopouštěli nějakých chyb ve výchově. Ačkoliv rodiče často retrospektivně popisují děti, u kterých se autismus později rozvinul, jako zvýšeně klidné nebo zvýšeně dráždivé, není třeba se znepokojovat, protože tato míra „atypické“ aktivity je běžná i u dětí bez autismu. Diagnóza autismu se opírá pouze o pozorování a výpověď rodičů. Variabilita vývoje a neurčitost symptomů v kojeneckém věku je důvodem, proč diagnóza není spolehlivá.
Několik tipů, jak rozvíjet miminko do 12 měsíců
Děti se rodí s vrozeným zájmem o lidské obličeje Můžete zájem vašeho miminka podpořit tím, že přiblížíte svůj obličej k jeho, můžete zkoušet vytvářet různé obličeje, smát se na něj za doprovodu zvuků a řeči. Dovolte, ať se vaše miminko dotýká vašeho obličeje. Mnoho dětí má rádo, když i vy se dotýkáte jejich obličeje a při pohlazení tváře či nosu se často usmějí.
Užívejte kontrastní obrázky, jednoduché vzory k podpoře zrakové stimulace Děti milují již od narození kontrastní barvy a jednoduché velké vzory. Můžete jimi podpořit vývoj dítěte, zejména zrakovou fixaci a pozornost. Díky zajímavému podnětu může být miminko lépe motivováno se za kontrastním předmětem otáčet. Nejprve objekt fixuje jen očima, později za ním otáčí celou hlavičku a nakonec se natáčí i celým tělem. S postupujícím vývojem se bude snažit na objekt dosáhnout a uchopit ho rukama.
Zachytávejte nezáměrné i záměrné snahy o kontakt Např. dítě na vás otočí hlavičku nebo vydá nějaký zvuk, usměje se, aby upoutalo vaši pozornost. Zpočátku tyto snahy nemusí být ani záměrné. Zkuste je podpořit tím, že si jich budete všímat a budete je posilovat tím, že dáte miminku vědět, že ho sledujete a zajímáte se o něj (řekněte: „Copak bys chtělo?“, „Zajímá tě, co dělá máma?“, zazpívejte mu nějaký popěvek, zažvatlejte, usmějte se na něj).
Doprovázejte svou řeč gesty Dítě v osmi měsících obvykle rozumí slovu „ne“, již dokáže napodobit vaše jednoduchá gesta a výrazy. Zdůrazňujte nesouhlas zavrtěním hlavy, souhlas kývnutím hlavy, při loučení mávejte rukou, používejte gesto s nataženou rukou „dej“. Ukazujte na věci, i když vaše dítě ještě nesleduje směr ukazování, a snažte se jeho pozornost upoutat zvukem, oslovením, popěvkem.
Počátky sociálně komunikačních her V šesti měsících se začínají rozvíjet reciproční sociálně komunikační dovednosti a blíží se čas počátků sociálně motorických her. Řadíme sem oblíbené výzvy k předvedení: „Jak jsi veliký?“, „Ukaž, jak se máš?", „Tak, tak, všelijak.“ Hry typu „Kuk“, „Vařila myšička kašičku“, „Koulela se brambora“ aj. Děti s autismem mívají o tyto reciproční hry menší zájem. Zapojení do těchto her se zlepšuje od 8. až 10. měsíce. Schopnost a pružnost imitace se lepší i v pozdějším batolecím věku. Je důležité, aby si dítě hru užívalo a bralo ji jako hru, pokud se mu to nelíbí, je potřeba to respektovat a zkusit se vrátit ke hře jindy nebo ji obměnit.
Respektujte signály vašeho dítěte, kterými vám dává najevo, že se mu něco líbí nebo ne Hra by měla dítě bavit, jakmile si společnou interakci neužívá, přestává to být hra a je čas přestat. Dítě vám to dá najevo řečí svého těla – odklání hlavičku a vyhýbá se očnímu kontaktu, odtahuje se, nespokojeně vokalizuje aj.
Vytvořte si rituály při rutinních opakujících se činnostech Dětem rituály pomáhají orientovat se v denním režimu a připravují dítě na aktivitu nebo také k odpočinku. Rutinními činnosti je obvykle myšleno koupání, čistění zubů, přebalování, usínání. Velmi vhodné je podpořit tyto činnosti nějakou říkankou, mazlením či povídáním si. Společné vydávání zvuků, objevování hudebních nástrojů a zpěv může pomáhat miminko zklidňovat a uvolňovat napětí. Děti obvykle mají rády, když se melodie opakují a jsou doprovázené tělesným škádlením např. polechtáním v závěru říkanky. Právě předvídatelnost umožňuje miminku si společnou zábavu užít a příště již spolehlivě pozná, co bude následovat.
Různorodost hraček Děti obvykle v tomto věku zbožňují pestrobarevné hračky či předměty a také hračky, které vydávají zvuky. Dále je fascinují jednoduché hračky na principu akce a reakce, které mohou prozkoumávat manipulací nebo ústy. Hračky mohou děti motivovat také k pohybu, kdy se snaží hračky dosáhnout. Velké množství hraček může být ale rozrušující, dítě těká pozorností od jedné k druhé a nedokáže si mezi nimi vybrat. Můžete pomoci dítěti vybrat jednu hračku a ostatní dát stranou, než o ni ztratí zájem, a poté nabídnout další.
Všechna videa vložená v tomto článku zachycují chování dítěte s běžným vývojem
Téměř sedmiměsíční Jonáš krásně reaguje na nabízenou hračku, vynaloží velké úsilí se k ní dostat. Zajímá ho zvuk hračky. Pohledem vyhledá tatínka a je patrný sociální úsměv, výskání a broukání. Olizování a vkládání předmětů je v tomto věku běžná forma zkoumání předmětů.
Ušpinění patří k výzkumu Některým dětem zejména okolo roku věku je příjemné, když mohou zkoumat různé povrchy a textury. Nejčastěji zkoumají jídlo, mohou si rády hrát i s vodou. Zájem o drobné předměty je dobré podpořit nákupem bezpečných hraček, kde se něco přeskupuje, pohybuje, přesýpá. Dítě je zapotřebí v tomto intenzivním výzkumném období nadstandardně hlídat, aby nějaké předměty nespolklo.
Několik typů pro rozvoj řeči a porozumění
Podporujte vzájemnou komunikaci Pokud je vaše miminko krátce po probuzení, nebo se naopak blíží čas jeho spánku, může nastat ten správný čas pro „popovídání si“. Položte si miminko na deku nebo do klína tak, abyste se na sebe přímo dívali. Menší miminka vydávají různé zvuky (broukání), později se objevují i různé slabiky tytu baba, gaga (žvatlání). Děti starší osmi měsíců řetězením slabik do nesmyslných uskupení napodobují tvorbu vět (dětský žargon). Je velmi důležité podporovat rozvoj komunikace tím, že se na miminko díváte, usmíváte, snažíte se zrcadlit jeho zvuky či na něj hovoříte se zvýrazněnou melodií a intonací hlasu. Zkuste dělat mezi svými „proslovy“ pauzy, tak jako byste reálně komunikovali.
Dvouměsíční Ríša je v intenzivní interakci s babičkou. Fixuje pohledem obličej druhé osoby a probíhá mezi nimi základní reciproční komunikace – miminko vokalizuje, brouká si a babička ho aktivně vybízí ke komunikaci. Působí to, jako že vedou rozhovor.
Popisujte dítěti věci, které se právě dějí „Musím rozmixovat zeleninu, budeš papat.“
Opakujte pokusy vašeho miminka o konverzaci Např. vaše dítě řekne „mama“, a vy můžete říct také „mama“. Pokud řekne „haf“, můžete přitakat „ano, haf, to je pejsek“.
Podporujte zájem vašeho dítěte o řeč zvukomalebnými slovy Pokud si dítě prohlíží autíčko, řekněte: „tút tút“; pokud něco upadne řekněte: „bác“, pokud něco hodíte „hop!" apod.
Opakujte Děti milují opakování, používejte stejné písničky, popěvky, říkanky, stejné popisy situací, předmětů a osob, dětem to v tomto raném období pomáhá rozvíjet řeč.
Pokud se Vám cokoliv nezdá ve vývoji vašeho miminka, kontaktujte ošetřujícího pediatra nebo dětského klinického psychologa se specializací na děti kojeneckého věku, najdete ho většinou ve velkých porodnicích a dětských nemocnicích.
Pediatr či psycholog může zhodnotit dosavadní psychomotorický vývoj vašeho dítěte, případně doporučí další vyšetření u fyzioterapeuta nebo neurologa. Pediatr nebo psycholog může provést vývojové vyšetření a vyšetřit sociálně komunikační schopnosti dítěte. Při pozorování a rozhovoru s rodiči se může zaměřit na chování, které by mohlo v tomto raném věku svědčit pro poruchu autistického spektra (PAS).
Zaznamenávejte si důležité vývojové milníky, úspěchy i zvláštnosti ve vývoji dítěte.
Větší význam mají spíše opakující se projevy než ty, které zachytíte ojediněle. Užitečné je, když si budete průběžně natáčet videa mapující vývoj vašeho dítěte. Doplňte je krátkým popisem chování a poznamenáním přesného věku dítěte v měsících. Tyto informace se vám mohou hodit, pokud budete potřebovat konzultovat vývoj dítěte s odborníkem.
V necelých sedmi měsících dítě nereaguje konzistentně na oslovení jménem, ale registruje hlas blízké osoby, přestože ho zajímají jiné podněty např. hračky. Pokud je osloveno jménem navíc za doprovodu dalšího zvuku (v tomto případě zachrastění kroužků), poměrně pružně se za zvukem podívá. Dítě je novou hračkou přitahováno, již záměrně se po ní natáhne, v tomto věku se mu již daří docela dobře koordinovat oko – ruka, hračku uchopí tzv. dlaňovým úchopem (někdy se označuje hrabavý úchop), který se fyziologicky objevuje mezi 4. - 6. měsícem věku. Chlapeček chrastítkem mává a tluče do podložky, jedná se o běžnou hru v tomto vývojovém období, jeho pohyby jsou stále méně koordinované, ale již více zaměřené, než je tomu např. ve třetím měsíci. Když mu rodič chrastítko odebere, sleduje otcův pohyb.
👉 Pro další informace doporučujeme odbornou literaturu - THOROVÁ, Kateřina. Vývojová psychologie. Proměny lidské psychiky od početí do smrti. Praha: Portál, 2015. ISBN 9788026207146.
