Efektivní přístup - správný čas
Datum publikace
12. 01. 2021Aktualizováno
27. 08. 2021
Současný výzkum dokumentuje celkem jednoznačně účinnost rané intervence, ačkoliv prognóza u jednotlivých dětí není nikdy jistá. Mezi odborníky panuje shoda, že čím dříve je dítě diagnostikováno a čím dříve se s ním začne pracovat, tím více se zvyšuje možnost, že se dítě zlepší nebo dokonce dosáhne tzv. optimální prognózy, kdy přestane splňovat diagnostická kritéria autismu.
Poslechněte si článek také v audio verzi (čte Pavla Hradecká)
Musíme si ale uvědomit, že bohužel existují i děti, které jsou diagnostikovány včas, nicméně ani intenzivní podpora a intervence nepřinese očekávané výsledky a výrazná zlepšení.
Výzkum říká, že raná diagnóza a zahájení včasné intervence souvisí s lepšími adaptivními a sebeobslužnými dovednostmi, zlepšením v oblasti poznávání, řeči a sociálních schopností v budoucnosti. Naopak pozdní diagnóza souvisí s vyšším zatížením rodičů stresem. |
Ve chvíli, kdy se zjistí, že má dítě obtíže ve vývoji řeči, je vhodné nechat dítě neodkladně vyšetřit u klinického logopeda a zahájit včasnou logopedickou péči, ukáže-li se, že je to potřeba, a to i dříve než před tradičně doporučovaným třetím rokem. Zejména pokud dítě komunikuje málo, nebo se nesnaží komunikovat či nerozumí řeči. Do rozvoje komunikace je vhodné co nejdříve zařazovat prostředky augmentativní a alternativní komunikace (AAC) a souběžně rozvíjet i předverbální (znaky, gesta) a verbální komunikaci. Zaměření se na rozvoj komunikace je nejlepší prevencí pocitů nejistoty, úzkostí a afektivních reakcí vznikajících z frustrace z neschopnosti se vyjádřit. Děti, které se naučí komunikovat, mají menší obtíže se zařazením do školky a později do školy.
Včas znamená dříve, než začnou problémy. Mnoho rodičů udává, že nepotřebují na komunikaci tolik pracovat, protože se s dětmi vždy nějak domluví. Nácvik komunikace ale postupuje od jednoduchého k složitějším konstruktům a začít včas znamená mít větší šanci dostat se dál, protože dítě si komunikační dovednosti osvojuje postupně, upevňuje si je opakováním a učí se významu komunikace v různých situacích. Je pak více motivováno ke komunikaci, protože chápe její smysl, komunikační dovednosti tak i více procvičuje a upevňuje. Funkční kruh se uzavírá.
Možné důsledky pozdní diagnózy
Pozdní diagnóza nese riziko zhoršujících se obtíží v důsledku nadměrné psychické zátěže. Neošetřené dítě může být vystaveno nadměrnému stresu z nadměrných požadavků rodičů, mateřské školy, nebo později na základní škole, kdy už se od dítěte očekává větší samostatnost a rozvinutější vztahy s vrstevníky. Rizikovým obdobím pro děti bez diagnózy je i období dospívání, kdy si zejména adolescenti začínají uvědomovat svou odlišnost, ale nemají pro ni vysvětlení. Znalost diagnózy, vhodná intervence a podpora v tomto období může snížit riziko rozvoje psychosomatických obtíží a psychických onemocnění či riziko předčasně ukončeného vzdělání.
Pozdě na diagnózu není nikdy
Diagnóza v dospělosti může znamenat podporu při dokončení střední školy a skládání maturitní zkoušky a při studiu na vysoké škole. Může snížit strach z budoucnosti a přinést možnost tréninku dovedností při přechodu ze školního prostředí do zaměstnání. Podpora může přispět k získání podporovaného nebo samostatného bydlení či pomoci v partnerském životě. Člověk s diagnostikovaným autismem má větší šanci porozumět sám sobě i druhým lidem, může nárokovat specializované služby a začít fungovat v komunitě lidí s autismem. Součástí efektivní podpory je vhodný přístup v rodině, ve škole, na pracovišti i v pobytových službách. V určitém věku a jednotlivých životních fázích má svá specifika.
👉 Pro další informace doporučujeme navštívit sekci Autismus podle věku.
Diagnóza a následná podpora v každém věku dává naději na konstruktivní řešení situace a snížení rizika eskalace sociálních, psychických i zdravotních obtíží. U autismu rozhodně platí, že je dobré začít včas a zároveň nikdy není pozdě.
- BARTHLÉMY C., FUENTES J. et al., People with Autism Spectrum Disorder: Identification, Understanding, Intervention, 3rd edition, 2019, Autism Europe
- NOVOTNÁ, Kristina. In: autismport.cz [online]. 14.1.2021 [cit. 15.1.2021]. Dostupné z: https://autismport.cz/o-autistickem-spektru/detail/logopedie-u-deti-s-poruchou-autistickeho-spektra.
- MAHONEY, B; JOHNSON, A. et al. Systematic Review: Comparative Efficacy of the Picture Exchange Communication System (PECS) to Other Augmentative Communication Systems in Increasing Social Communication Skills in Children with Autism Spectrum Disorder" (2018). Communication Sciences and Disorders: Systematic Review Publications. 4. Dostupné z: https://scholarworks.uvm.edu/csdms/4.
- BAUMANN LEECH, E., CRESS, C. (2011). Indirect Facilitation of Speech in a Late Talking Child by Prompted Production of Picture Symbols or Signs. Augmentative and Alternative Communication, 27 (1), 40-52.
- SCHLOSSER, R., WENDT, O. (2008). Effects of Augmentative and Alternative Communication Intervention on Speech production in Children with Autism: A Systematic Review. American Journal of Speech-Language Pathology, 17, 212-230.
- REMINGTON B., HASTINGS R. P., K. et al. Early intensive behavioral intervention: outcomes for children with autism and their parents after two years. Am J Ment Retard. 2007;112(6):418–438.
- ELDER, J. H., KREIDER, C. M. et al (2017). Clinical impact of early diagnosis of autism on the prognosis and parent-child relationships. Psychology research and behavior management, 10, 283–292. https://doi.org/10.2147/PRBM.S117499
Zdroj fotografie:
- Assum Corell. „Time.“ January 29, 2013. Online image. CC BY-NC-ND 2.0. Použito na webu 22. 1. 2021. Dostupné z: https://www.flickr.com/photos/forgetwonderland/8427112366
Názory