Efektivní přístup - správný čas

Současný výzkum dokumentuje celkem jednoznačně účinnost rané intervence, ačkoliv prognóza u jednotlivých dětí není nikdy jistá. Mezi odborníky panuje shoda, že čím dříve je dítě diagnostikováno a čím dříve se s ním začne pracovat, tím více se zvyšuje možnost, že se dítě zlepší nebo dokonce dosáhne tzv. optimální prognózy, kdy přestane splňovat diagnostická kritéria autismu.

Musíme si ale uvědomit, že bohužel existují i děti, které jsou diagnostikovány včas, nicméně ani intenzivní podpora a intervence nepřinese očekávané výsledky a výrazná zlepšení. 

Ve chvíli, kdy se zjistí, že má dítě obtíže ve vývoji řeči, je vhodné nechat dítě neodkladně vyšetřit u klinického logopeda a zahájit včasnou logopedickou péči, ukáže-li se, že je to potřeba, a to i dříve než před tradičně doporučovaným třetím rokem. Zejména pokud dítě komunikuje málo, nebo se nesnaží komunikovat či nerozumí řeči. Do rozvoje komunikace je vhodné co nejdříve zařazovat prostředky augmentativní a alternativní komunikace (AAC) a souběžně rozvíjet i předverbální (znaky, gesta) a verbální komunikaci. Zaměření se na rozvoj komunikace je nejlepší prevencí pocitů nejistoty, úzkostí a afektivních reakcí vznikajících z frustrace z neschopnosti se vyjádřit. Děti, které se naučí komunikovat, mají menší obtíže se zařazením do školky a později do školy. 

Včas znamená dříve, než začnou problémy. Mnoho rodičů udává, že nepotřebují na komunikaci tolik pracovat, protože se s dětmi vždy nějak domluví. Nácvik komunikace ale postupuje od jednoduchého k složitějším konstruktům a začít včas znamená mít větší šanci dostat se dál, protože dítě si komunikační dovednosti osvojuje postupně, upevňuje si je opakováním a učí se významu komunikace v různých situacích. Je pak více motivováno ke komunikaci, protože chápe její smysl, komunikační dovednosti tak i více procvičuje a upevňuje. Funkční kruh se uzavírá.

Možné důsledky pozdní diagnózy 

Pozdní diagnóza nese riziko zhoršujících se obtíží v důsledku nadměrné psychické zátěže. Neošetřené dítě může být vystaveno nadměrnému stresu z nadměrných požadavků rodičů, mateřské školy, nebo později na základní škole, kdy už se od dítěte očekává větší samostatnost a rozvinutější vztahy s vrstevníky. Rizikovým obdobím pro děti bez diagnózy je i období dospívání, kdy si zejména adolescenti začínají uvědomovat svou odlišnost, ale nemají pro ni vysvětlení. Znalost diagnózy, vhodná intervence a podpora v tomto období může snížit riziko rozvoje psychosomatických obtíží a psychických onemocnění či riziko předčasně ukončeného vzdělání.

Pozdě na diagnózu není nikdy

Diagnóza v dospělosti může znamenat podporu při dokončení střední školy a skládání maturitní zkoušky a při studiu na vysoké škole. Může snížit strach z budoucnosti a přinést možnost tréninku dovedností při přechodu ze školního prostředí do zaměstnání. Podpora může přispět k získání podporovaného nebo samostatného bydlení či pomoci v partnerském životě. Člověk s diagnostikovaným autismem má větší šanci porozumět sám sobě i druhým lidem, může nárokovat specializované služby a začít fungovat v komunitě lidí s autismem. Součástí efektivní podpory je vhodný přístup v rodině, ve škole, na pracovišti i v pobytových službách. V určitém věku a jednotlivých životních fázích má svá specifika.    

👉 Pro další informace doporučujeme navštívit sekci Autismus podle věku. 

Diagnóza a následná podpora v každém věku dává naději na konstruktivní řešení situace a snížení rizika eskalace sociálních, psychických i zdravotních obtíží. U autismu rozhodně platí, že je dobré začít včas a zároveň nikdy není pozdě.