Efektivní přístup - správný čas


Současný výzkum dokumentuje celkem jednoznačně účinnost rané intervence, ačkoliv prognóza u jednotlivých dětí není nikdy jistá. Mezi odborníky panuje shoda, že čím dříve je dítě diagnostikováno a čím dříve se s ním začne pracovat, tím více se zvyšuje možnost, že se dítě zlepší nebo dokonce dosáhne tzv. optimální prognózy, kdy přestane splňovat diagnostická kritéria autismu.

Poslechněte si článek také v audio verzi (čte Pavla Hradecká)


Musíme si ale uvědomit, že bohužel existují i děti, které jsou diagnostikovány včas, nicméně ani intenzivní podpora a intervence nepřinese očekávané výsledky a výrazná zlepšení. 

Výzkum říká, že raná diagnóza a zahájení včasné intervence souvisí s lepšími adaptivními a sebeobslužnými dovednostmi, zlepšením v oblasti poznávání, řeči a sociálních schopností v budoucnosti. Naopak pozdní diagnóza souvisí s vyšším zatížením rodičů stresem.


Ve chvíli, kdy se zjistí, že má dítě obtíže ve vývoji řeči, je vhodné nechat dítě neodkladně vyšetřit u klinického logopeda a zahájit včasnou logopedickou péči, ukáže-li se, že je to potřeba, a to i dříve než před tradičně doporučovaným třetím rokem. Zejména pokud dítě komunikuje málo, nebo se nesnaží komunikovat či nerozumí řeči. Do rozvoje komunikace je vhodné co nejdříve zařazovat prostředky augmentativní a alternativní komunikace (AAC) a souběžně rozvíjet i předverbální (znaky, gesta) a verbální komunikaci. Zaměření se na rozvoj komunikace je nejlepší prevencí pocitů nejistoty, úzkostí a afektivních reakcí vznikajících z frustrace z neschopnosti se vyjádřit. Děti, které se naučí komunikovat, mají menší obtíže se zařazením do školky a později do školy. 

Včas znamená dříve, než začnou problémy. Mnoho rodičů udává, že nepotřebují na komunikaci tolik pracovat, protože se s dětmi vždy nějak domluví. Nácvik komunikace ale postupuje od jednoduchého k složitějším konstruktům a začít včas znamená mít větší šanci dostat se dál, protože dítě si komunikační dovednosti osvojuje postupně, upevňuje si je opakováním a učí se významu komunikace v různých situacích. Je pak více motivováno ke komunikaci, protože chápe její smysl, komunikační dovednosti tak i více procvičuje a upevňuje. Funkční kruh se uzavírá.


Možné důsledky pozdní diagnózy 

Pozdní diagnóza nese riziko zhoršujících se obtíží v důsledku nadměrné psychické zátěže. Neošetřené dítě může být vystaveno nadměrnému stresu z nadměrných požadavků rodičů, mateřské školy, nebo později na základní škole, kdy už se od dítěte očekává větší samostatnost a rozvinutější vztahy s vrstevníky. Rizikovým obdobím pro děti bez diagnózy je i období dospívání, kdy si zejména adolescenti začínají uvědomovat svou odlišnost, ale nemají pro ni vysvětlení. Znalost diagnózy, vhodná intervence a podpora v tomto období může snížit riziko rozvoje psychosomatických obtíží a psychických onemocnění či riziko předčasně ukončeného vzdělání.


Pozdě na diagnózu není nikdy

Diagnóza v dospělosti může znamenat podporu při dokončení střední školy a skládání maturitní zkoušky a při studiu na vysoké škole. Může snížit strach z budoucnosti a přinést možnost tréninku dovedností při přechodu ze školního prostředí do zaměstnání. Podpora může přispět k získání podporovaného nebo samostatného bydlení či pomoci v partnerském životě. Člověk s diagnostikovaným autismem má větší šanci porozumět sám sobě i druhým lidem, může nárokovat specializované služby a začít fungovat v komunitě lidí s autismem. Součástí efektivní podpory je vhodný přístup v rodině, ve škole, na pracovišti i v pobytových službách. V určitém věku a jednotlivých životních fázích má svá specifika.    

👉 Pro další informace doporučujeme navštívit sekci Autismus podle věku. 

Diagnóza a následná podpora v každém věku dává naději na konstruktivní řešení situace a snížení rizika eskalace sociálních, psychických i zdravotních obtíží. U autismu rozhodně platí, že je dobré začít včas a zároveň nikdy není pozdě.

Zdroje

  • BARTHLÉMY C., FUENTES J. et al., People with Autism Spectrum Disorder: Identification, Understanding, Intervention, 3rd edition, 2019, Autism Europe
  • NOVOTNÁ, Kristina. In: autismport.cz [online]. 14.1.2021 [cit. 15.1.2021]. Dostupné z: https://autismport.cz/o-autistickem-spektru/detail/logopedie-u-deti-s-poruchou-autistickeho-spektra
  • MAHONEY, B; JOHNSON, A. et al. Systematic Review: Comparative Efficacy of the Picture Exchange Communication System (PECS) to Other Augmentative Communication Systems in Increasing Social Communication Skills in Children with Autism Spectrum Disorder" (2018). Communication Sciences and Disorders: Systematic Review Publications. 4. Dostupné z: https://scholarworks.uvm.edu/csdms/4.
  • BAUMANN LEECH, E., CRESS, C. (2011). Indirect Facilitation of Speech in a Late Talking Child by Prompted Production of Picture Symbols or Signs. Augmentative and Alternative Communication, 27 (1), 40-52.
  • SCHLOSSER, R., WENDT, O. (2008). Effects of Augmentative and Alternative Communication Intervention on Speech production in Children with Autism: A Systematic Review. American Journal of Speech-Language Pathology, 17, 212-230.
  • REMINGTON B., HASTINGS R. P., K. et al. Early intensive behavioral intervention: outcomes for children with autism and their parents after two years. Am J Ment Retard. 2007;112(6):418–438.
  • ELDER, J. H., KREIDER, C. M. et al (2017). Clinical impact of early diagnosis of autism on the prognosis and parent-child relationships. Psychology research and behavior management, 10, 283–292. https://doi.org/10.2147/PRBM.S117499

Zdroj fotografie:

 

Názory

Napsat svůj názor:

Vážíme si každého vašeho názoru. Vyhrazujeme si právo na nezveřejnění.

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.

Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám.

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.

NAPIŠTE NÁM
Tento web používá k chodu cookies.