Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Zřejmě by se dalo tvrdit, že neexistuje moc lidí, kteří by se v chození po úřadech vyžívali. Autorka článku zpracovává své zkušenosti z doprovodů uživatelů služby sociální rehabilitace a text je doplněn o autentické výpovědi lidí s autismem, kteří byli před jeho napsáním osloveni s prosbou o anonymní sdílení zkušeností. Nutno podotknout, že článek vznikal převážné v době koronavirové epidemie, kdy většina úřadů přešla na on-line komunikaci, což vedlo k jejímu značnému zefektivnění.
„Velice si vážím vaší pomoci a moc za ni děkuji. V tom boji bych byla sama úplně ztracená a vyděšená.“
Člověka s autismem snadno převálcujete. A podávání žádostí či registrace na pracovním úřadu je hodně výkonný válec informací, otázek, papírů, které dostanete a které máte přinést. Doprovod klienta by měl být „v plné polní“. Vyzbrojen asertivitou, slušností, někdy až servilností typu: „No vidíte, to jsem úplně popletla a klientovi špatně vysvětlila.“ Důležité je mít vlastní emoce pod kontrolou, i když naproti vám sedí člověk, který už tam zřejmě sedět nechce. Nebo by (z vašeho pohledu) neměl. Vychovávání úředníka na jeho domácím hřišti k hladkému průběhu jednání opravdu nedopomůže. Od lidí s autismem se můžeme naučit být více „splachovací“, protože ne všechno, co my vyhodnotíme negativně, tak při zpětné rekapitulaci vyhodnotili i oni. Jejich dobrý pocit je to, oč tu běží. A hlavně jde o jejich záležitost, ne vaši.
„Mě opakovaně posílali z úřadu práce na Českou správu sociálního zabezpečení a zpět, i když jsem je opakovaně upozorňovala, ať toho nechají. Za trest jsem jim shodila dokumenty ze stolu.“
Doprovod primárně nejedná za klienta. Poslouchá, pozoruje a je k dispozici, připraven jednat. Reakce na druhé straně stolu jsou různé:
Doporučení: Jste-li člověk s autismem, požádejte o doprovod, např. sociální službu nebo člověka, kterému důvěřujete. Přítomnost sociálního pracovníka nebo jiné nestranné osoby vám dopomůže snáze zachovat vlastní autonomii, spíše než když půjdete s rodičem.
„Když za mě rodiče vyřizovali důchod, každá úřednice jim řekla něco jiného, a trvalo to. Mě poslali domů, protože jsem se nezorientovala v jejich svahilštině, i když by mi měli naopak poradit.“
Jste-li rodičem, podpořte svého potomka ve výběru člověka, kterému bude důvěřovat. Můžete mu dopomoci zmapováním možností, které v tomto případě má. Využít můžete např. adresář registrovaných sociálních služeb.
V případě, že půjdete jako doprovod vy, snažte se být v situaci průvodcem, ne jejím hybatelem. Předem se domluvte, kdy budete zasahovat a jakým způsobem. Prohlášením: „Víte, já jsem musela přijít s ním. On ten náš kluk by vám o svých problémech neřekl. On se za ně stydí,“ uvedete do rozpaků všechny a sobě neulevíte. Někdy se vyplatí jen pozorovat a pak si užít radost z toho, jak to vaše dítě skvěle zvládlo.
„Mé zkušenosti s jednáním na úřadech jsou zatím dobré. Určitě na to mělo vliv i to, že jsem měl od vás vše připravené a se vším jste mi poradila.“
Štěstí přeje připraveným. Přípravě dokumentů věnujte pozornost, ale snažte se nepropadnout panice, když na něco zapomenete. Dnešní doba přeje také připojeným a dokumenty se dají dodat elektronicky. Moc úředníkova tkví také v tom, že si každý originál dokumentu, který přinesete, může na místě ofotit a vy nemusíte celý proces prodlužovat kopírováním či ověřováním.
Zřejmě by se dalo stále tvrdit, že neexistuje moc lidí, kteří by se v chození po úřadech vyžívali. Když ale víte, na koho se obrátit, co si připravit a co zhruba očekávat, nemusí se jednat o zmiňovaný boj, ale o rychlé a efektivní setkání.
👉 K dalšímu čtení doporučujeme 1 + 10 tipů pro pracovníky úřadu při kontaktu s osobou s autismem.
👉 Zaujmout by vás také mohl autorský článek „Zařizování na úřadech je jako plnění úkolu v RPG hře" - popisuje své zkušenosti klientka s PAS.
Názory