Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Porucha autistického spektra (PAS) přináší člověku mnohá úskalí i neduhy, jež mohou jedince vést k břitké beznaději. Všechny symptomy autismu však nemusejí přinášet jen tíhu a strast, což poskytuje i naději pro ty, kteří u sebe pociťují určitý potenciál. Položíme-li si otázku, zda lze obrátit některé typické projevy mírného autismu ve prospěch člověka s PAS či celé společnosti, myslím, že na ni můžeme odpovědět kladně. Ovšem jen za určitých podmínek.
Typickým projevem jednoho pozitivního aspektu je obsese či zacyklení v úzce specializovaných oblastech, do nichž se autisté noří. Je to právě fascinace tématem, která je jakýmsi hnacím motorem jejich zájmu. Ta umožňuje člověku s PAS získat mimořádně osobní vztah k té či oné problematice a tím mu otevírá cestu k širšímu využití znalostí, které během studia této oblasti nabyl. Bez spolupráce společnosti to ale bohužel nepůjde.
O mírném autismu se společnost nejčastěji dovídá skrze medializované jednotlivce s mimořádnými, až geniálními předpoklady či výjimečnými schopnostmi. Prezentovaný autista pak vypadá jako jakási atrakce či kuriozita. Člověk na spektru bývá obvykle bezmocný v přirozeném, aktivním a důstojném prosazování svých zájmů a schopností v systému, který je zaměřený na výkon. Průbojnost, sociální dovednosti či interakce v kolektivu autistické jedince spíše děsí, než lákají, a můžou představovat pro autisty nepřekonatelnou výzvu. Lidé s PAS pak nejčastěji končí na pozicích, jež neodpovídají jejich skutečným schopnostem, nebo se stávají závislými na státu, což může být silně demotivující a frustrující zároveň.
Například takový vstupní pracovní pohovor se může stát pro člověka s PAS noční můrou, a bude se na něj proto připravovat dlouhé týdny předem. Mimořádným stresovým faktorem může být také chvíle, kdy uchazeč informuje svého potencionálního zaměstnavatele o svém handicapu, což může být hlavním důvodem odmítnutí. Negativně může zapůsobit stres z nového kolektivu a z toho, co je od nového zaměstnance očekáváno.
Z mé zkušenosti člověka s PAS se jeví faktor očekávání zaměstnavatele a pracovního kolektivu jako nejvíce stresující. Čtenář může namítat, že podobné obavy má každý uchazeč o zaměstnání, což je nepochybné, ale obava lidí s PAS pramení z jiného zdroje. Je to především strach z neinformovanosti spolupracovníků o PAS a z možných předsudků vůči autismu, jež má značná část společnosti. Také obava, že si pracovní kolektiv spojí moji odlišnost s neschopností správně fungovat v práci se většinou naplnila. Výkon v zaměstnání totiž neznamená pouhou schopnost vykonávat práci naplno a odhodlaně, ale také určitou dovednost v sociální interakci.
Závěrem bych chtěl zdůraznit důležitost plošné osvěty, jež by zbavila mnohé zaměstnavatele předsudků či stereotypního myšlení o autismu a vedla je k adekvátnímu přístupu vůči lidem s PAS. Velikou naději přináší fakt, že se to již na mnoha místech děje a společnost se pomalu učí využívat jejich potenciál. Doufejme v pokračování této tendence.
👉 Doporučujeme 1 + 10 doporučení pro zaměstnavatele lidí s autismem.
👉 Zaujmout by vás mohl také článek Zaměstnávání lidí s PAS – možnosti podpory.
Zdroj fotografie:
Názory