Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Obtíže s příjmem potravy jsou u dětí s poruchou autistického spektra (PAS) velmi časté. Podle výzkumů má v nějaké formě problémy s jídlem 60 až 90 % dětí s PAS, což má významný dopad jak na jejich prospívání, tak i na sociální začlenění mimo domov. Tyto potíže mohou zahrnovat extrémní vybíravost, neochotu ochutnávat nové potraviny, preference velmi specifických jídel, neobvyklé stravovací rituály a nedostatečný, nebo naopak nadměrný energetický příjem. Právě pomoc těmto dětem tvoří velkou část mé terapeutické praxe.
Je nutné si uvědomit, že tyto děti musí každý den překonávat různé situace, které jim nejsou příjemné. Jídlo a samotný proces jedení jsou bohužel natolik komplexními činnostmi, že se v této oblasti pravděpodobně různě závažné obtíže objeví. Kvalitu života nejen dítě s PAS, ale i jeho rodiny může zásadně zlepšit porozumění těmto problémům, nastavení realistických očekávání a zavedení vhodných strategií.
Příčiny obtíží s příjmem potravy u dětí s PAS jsou různorodé a mohou vycházet jak z fyzických, tak z psychických faktorů. Mezi nejčastější příčiny patří:
Senzorické problémy
Děti s PAS často vykazují hypersenzitivitu na určité textury, vůně nebo chutě, což může vést k odmítání specifických potravin nebo celých jejich skupin. Například některé děti mohou být velmi citlivé na texturu jídla, což je může odradit od konzumace jinak nutričně bohatých potravin. Takové děti pak například preferují vše křupavé do takové míry, že netolerují delší dobu otevřené krekry. Ty totiž již nejsou podle jejich specifických představ dost křupavé.
Dovednosti (nejen) zpracování jídla
Stabilita při sezení (schopnost sedět pohodlně u stolu), jemná motorika (bezpečně a funkčně dopravit sousto do pusy) a orální motorika (sousto kvalitně v ústech zpracovat a spolknout) mohou být také pro dítě více obtížné. Děti mohou mít problém se zvládnutím náročnějších pohybů při žvýkání, což může vést k preferenci měkkých a jednodušších potravin na zpracování, například tolik oblíbené křupky nebo jemné mleté maso v podobě kuřecích nuget.
Zdravotní problémy
Zdravotní obtíže, jako je zácpa, potravinové intolerance nebo bolest zubů mohou také významně ovlivnit stravovací chování. Například dítě trpící zácpou si může spojovat bolest při trávení s konzumací určitého jídla a následně ho začít odmítat. Obrovským problémem je, že mnoho dětí s PAS není efektivních v komunikaci bolesti nebo jiných trápení, proto je v tomto případě absolutně nezbytná prevence a podrobné sledování chování dítěte.
Úzkost a nejistota
Úzkost spojená s jídlem ať už u dítěte, nebo rodiče, může vést k dalším komplikacím. Nátlak na dítě, aby jedlo nepreferované jídlo, může situaci zhoršit a vytvořit ještě větší odpor nejen k jídlu, ale obecně i ke stravovacím návykům, jako je jedení u stolu nebo používání nádobí určeného k jídlu. Fixace na bezpečnou podobu jídel a potravin u dětí s PAS je spojena také s jejich velkým citem pro detail. Přestože se to může zdát neuvěřitelné, pro mnoho dětí rozlomená sušenka představuje opravdu úplně neznámou potravinu! Protože ta správná, bezpečná a známá sušenka má určitá kritéria, jedním z nich je její neporušený stav.
Nácvik s brčky ve Škole papání
Prvním krokem při řešení obtíží s příjmem potravy u dětí s PAS je vždy nastavení realistických očekávání a cílů. Pokud vaše dítě vykazuje rigidní chování, má úzké pole zájmů a je výrazně citlivé na různé smyslové podněty, může to znamenat, že jeho jídelníček nikdy nebude tak široký a rozmanitý, jak byste si pravděpodobně přáli. Hlavním cílem by proto mělo být nalezení funkční rovnováhy, která zajistí, že dítě bude dostatečně najedené a spokojené a zároveň bude strava naplňovat jeho základní nutriční potřeby – toho lze dosáhnout i na úzkém repertoáru jídel a potravin. Někdy to však vyžaduje hodně detektivní práce jak pro rodiče, tak i pro mě jako terapeuta i kolegyni nutriční terapeutku. Spolupráce při extrémně omezeném jídelníčku je totiž klíčová. Na začátku je vždy třeba se zaměřit na několik klíčových oblastí:
Vyloučení zdravotních problémů
Prvním krokem je prevence, v případě již probíhajících zdravotních obtíží, pak jejich aktivní řešení. Pokud vám není dobře, jídlo většinou není velmi vysoko na žebříčku vašich priorit. Pakliže zdravotní problémy přetrvávají déle, je ve většině případů jakákoliv intervence zbytečná. Nejčastějšími zdravotními problémy, které intervenci u dětí brání, bývají zácpa (spolu se zadržováním stolice) a bolest zubů.
Úprava jídelníčku
Je důležité upravit stravu tak, aby splňovala nutriční potřeby dítěte - to zahrnuje správné rozložení základních živin, vitamínů a minerálů. Je však třeba zdůraznit, že u mnoha dětí není vůbec realistická konzumace běžné pestré stravy. Přistupujeme především k zajištění nebo úpravě jídelníčku tak, aby se minimalizovala rizika spojená s neprospíváním dítěte nebo obezitou. Oba extrémy jsou bohužel velmi častým úkazem. Avšak začít nutit dítěti kompletní vysokokalorickou výživu může být stejně nevhodné a nefunkční, jako začít nutit čerstvou zeleninu obéznímu dítěti fixovanému pouze na smažené jídlo. Úprava jídelníčku by tak měla být realizována vždy na základě individuálních schopností každého dítěte.
Snížení úzkosti
Pro mnoho dětí s PAS je stravování stresující záležitostí. Pomocí různých technik, jako je zavedení strukturovaných jídelních rituálů, lze úzkost snížit. Důležité je také přizpůsobit prostředí u stolu tak, aby bylo co nejpříjemnější – například minimalizovat rušivé zvuky nebo zajistit pohodlnou polohu při sezení. Pokud je dítě například extrémně citlivé na pachy jídla, je potřeba na to pamatovat při plánování zasedacího pořádku u stolu nebo zajistit, aby pachy jídla spolustolovníků byly od dítěte odkloněny.
Rozšiřování jídelníčku
U dětí s PAS je často nutné cíleně pracovat na rozšiřování jídelníčku, a to opravdu dlouho a trpělivě. Je naprosto normální, že mohou být děti rigidní (neochotné se přizpůsobovat změnám), což platí i v případě jídelníčku. Přestože jsou možná období, kdy urgentně řešíte jiná témata, přidávání potravin do jídelníčku by mělo být stabilní součástí vašich denních rutin.
Hra dětí s potravinami ve Škole papání
1. Vytvářejte strukturované a předvídatelné prostředí
Děti s PAS často těží z jasně strukturovaného prostředí. Zaveďte při jídle rutinu, která bude vždy stejná – stejný čas, stejné místo, stejný postup. Tato rutina pomůže snížit úzkost spojenou s nejistotou a umožní dítěti lépe se soustředit na samotné jídlo. Úzkost se, nejen u těchto dětí, může projevit přehnanou potřebou kontroly nad situací – včetně jídla. Ujistěte se také, že prostředí je klidné a bez rušivých elementů, jako jsou hlasité zvuky nebo silné vůně.
2. Připravujte a plánujte jídla podle preferencí dítěte
Zahrňte do jídelníčku potraviny, které dítě dobře snáší a má rádo, ale zároveň postupně rozšiřujte jeho jídelní repertoár. Každé jídlo by mělo obsahovat minimálně jednu „bezpečnou potravinu“, kterou dítě dobře přijímá. Pokud odmítá jídlo v určité podobě, zkuste ho nabídnout v jiném tvaru nebo formě – například pokud má rádo špagety, začněte nabízet jiný tvar těstovin. I tímto zdánlivě bezvýznamným krokem můžete pomalu rozšiřovat velmi jednostranný jídelníček.
3. Postupně zavádějte nové potraviny
Při zavádění nových potravin je důležité postupovat pomalu. Začněte s malými porcemi nového jídla a podávejte je společně s již známými a oblíbenými potravinami. Nově představená potravina nebo jídlo můžou mít velikost jednoho centimetru. Pokud představujete například hrášek, nebojte se nabídnout nejprve jen jednu kuličku. Představte si to na metafoře, pokud například nemáte rádi pavouky, malinký pavouček vám bude určitě vadit méně než velká tarantule.
Minimálně ze začátku servírujte nové jídlo tak, aby se zbytečně nedotýkalo na talíři jídla preferovaného. Vytváří to často stres, který je ve výsledku naprosto zbytečný. Dítě si tak postupně zvyká na přítomnost nového jídla a učí se skutečnosti, že pro něj nemusí představovat nebezpeční, protože jej nikdo k jeho konzumaci nenutí.
4. Přemýšlejte nad smyslovými aspekty jídla
Pro mnoho dětí s PAS je důležité zohlednit jejich senzorické potřeby. Pokud dítě odmítá jídlo kvůli textuře, zkuste ji upravit podle jeho preferencí – například jídlo rozmixovat, nebo naopak podávat v pečené, křupavé podobě. Pokud je problémem chuť, zvažte přidání příchutí, které mohou být pro dítě přijatelnější – ať už se jedná o přidání soli, kečupu nebo kakaa. Je samozřejmě potřeba zohlednit celý jídelníček, pakliže dítě preferuje slané potraviny, přisolením té nové dramaticky zvýšíte její atraktivitu. Množství soli je pak jednodušší postupně snižovat než zkoušet do jídelníčku zařazovat nové jídlo s nepreferovanou chutí.
5. Minimalizujte negativní emoce spojené s jídlem
Jídlo by nemělo být zdrojem stresu ani pro dítě, ani pro rodiče. Vyhněte se nátlaku nebo trestání za to, že dítě odmítá jíst. Místo toho se zaměřte na pozitivní interakci, chvalte dítě za snahu – i když je to například jen přičichnutí. Snažte se také zachovat příjemnou atmosféru u stolu. Někdy může pomoci i psychoterapie, která rodičům nabídne techniky, jak lépe pracovat s vlastními emocemi a úzkostí.
6. Buďte trpěliví a vytrvalí
Změny ve stravovacích návycích dětí s PAS mohou být pomalé a vyžadují opravdu velkou dávku trpělivosti. Důležité je neztrácet naději a vytrvale pracovat na malých krocích, které povedou k postupnému zlepšení. Pamatujte, že i malé pokroky jsou úspěchem a že klíčové je vytvořit pozitivní vztah dítěte k jídlu.
Zlepšení stravovacích návyků u dětí s PAS je složitý a často dlouhodobý proces, který vyžaduje trpělivost, empatii a aktivní zapojení mnohdy i celé rodiny. Je důležité si uvědomit, že každé dítě je jedinečné a jeho cesta k vyváženějšímu jídelníčku může být velmi postupná. Hlavním cílem není dosáhnout dokonalosti, ale nalézt funkční rovnováhu, která zajistí nejen dostatečnou výživu, ale i spokojenost a pohodu dítěte. I když se nám pokroky mohou jevit jako malé, každý z nich je krokem správným směrem!
👉 Více informací můžete nalézt také na webu Škola papání.
📖 Dalším užitečným zdrojem může být kniha Děti vybíravé v jídle.
Zdroj fotografií: soukromý archiv Jitky Ludvíčkové
Zdroje informací: Stone-Heaberlin, M., et al. (2022). Measuring feeding disorders in individuals with autism and pervasive developmental disorders. In J. L. Matson & P. Sturmey (Eds.), Handbook of autism and pervasive developmental disorder (pp. 483–504). Springer. https://doi.org/10.1007/978-3-030-88538-0_21
Našli jste v textu chybu nebo překlep? Ozvěte se na e-mail: info@autismport.cz.
Názory