Alternativní a augmentativní komunikace (AAK) u dětí s PAS – metody s pomůckami

V první části článku o metodách alternativní a augmentativní komunikace (AAK) u dětí s poruchou autistického spektra (PAS) jsme informovali o specificích ve vývoji jazyka s ohledem na to, že více než 60 % dětí s PAS má určité jazykové deficity. Přiblížili jsme také jaké metody bez pomůcek se v praxi běžně využívají. V druhé části článku se zaměříme na metody AAK s pomůckami, na konkrétní komunikační softwary – na jejich srovnání i na možnosti, jak na ně získat finanční příspěvek. 

Netechnické pomůcky – jedná se o cenově dostupnější a jednodušší variantu pomůcek, nevyžaduje nácvik ovládání, dobíjení baterie ani nejsou nutné zásahy v případě poruchy pomůcky. Na straně druhé nemají hlasový výstup, který mnohdy slouží k urychlení komunikace. Může se jednat například o reálné předměty (konkrétní hračky, jídlo…) či fotografie (Chleboradová, 2019).  

V počátcích jsou v komunikaci s netechnickými pomůckami nejčastěji využívány reálné předměty či fotografie a obrázky. Fotografie mohou být dobrým motivačním prostředkem, protože dítě na nich vidí blízké osoby, prostředí i zážitky. Fotografie je v hierarchii osvojování si práce se symboly východiskem pro užívání abstraktnějších symbolů – obrázků a pikogramů (Bondy & Frost 2011).  

Trojrozměrné zobrazení 

Mezi netechnické pomůcky řadíme: 

•  reálné předměty – symbolizují samy sebe a jsou často nabízeny k výběru – např. potraviny (jablko, sušenka, přesnídávka…); 

• části předmětů – jsou symbolem pro celý předmět, např. dílek puzzle označuje celou skládačku, často se používají při přechodu k symbolům; 

• předmětové karty – předmět nalepený na kartu; 

• referenční (odkazovací) předměty – např. ovladač pro puštění TV, hrnek pro pití, boty pro vycházku, případně je možné také využívání zmenšenin předmětů 

Dvojrozměrné zobrazení

• Fotografie – často se využívají fotografie předmětů na jednobarevném pozadí. Vhodné je dát si také pozor na detaily na fotografiích, které by mohly odvádět pozornost od osoby nebo předmětu, která je předmětem sdělení, např. fotografie odkazující na tatínka by neměla mít nápadné předměty v pozadí (strom, gauč apod.) nebo by osoba neměla držet v ruce nápadné předměty (mobil, sklenice apod.); 

• Obrázky - většinou se jedná o realistické, detailní vizuální reprezentace objektů, osob nebo situaci.  

• Piktogramy – umožňují vyjádření myšlenek, dojmů a emocí. Kromě komunikace lze piktogramy využít i k podpoře orientace v čase a prostředí; pochopení identity – v kombinacemi s fotografiemi; propojení s oblíbenými aktivitami (fixace a praktická aplikace); sestavování kontextových tabulek; osvojení pravidel chování apod. (Cataix–Negre, 2011 in Chleboradová, 2019). Piktogramy jsou abstraktnější, zatímco obrázky bývají realističtější a detailnější. 

• Písmo 

Komunikace prostřednictvím piktogramů je jednoduchá a názorná, je možné ji zároveň doplňovat o mluvenou řeč, často jsou k ní zařazovány také manuální znaky (např. Znak do řeči), které napomáhají vizualizaci sdělení, což může napomáhat lepšímu porozumění předávaným informacím. U dětí s PAS, které mají závažné mentální postižení, a jejich mentální věk se pohybuje kolem patnácti měsíců, je komunikace prostřednictvím piktogramů či jiných symbolů příliš náročná. U takových dětí je důležité rozvíjet předřečové dovednosti, mezi které patří např. ukazování na předmět rukou nebo očima (Thorová, 2016).  

Komunikační pomůcky s využitím fotek, obrázků a piktogramů 

• Komunikační tabulky – výhodou je, že jedna komunikační tabulka poskytuje pouze malý výběr znaků. Mohou být zaměřeny na konkrétní témata nebo na situace (nákupy, příprava na spánek apod.)  Je možné také vytvořit jednu tabulku se základními pojmy, např. osoby, pocity, zvířata, jídlo, oblečení atd. Po výběru určitého pojmu je možné poskytnout dítěti další tabulku, která umožňuje podrobnější výběr. Komunikační tabulky dělíme na tematické a na osobní, které jsou vytvářeny pro jednoho uživatele na základě spolupráce s rodinou a odborníky, kteří s dítětem pracují.  

Příklad komunikační tabulky - co chci; zdroj: Podivná smečka 

Příklad komunikační taulky - pocity; zdroj: Podivná smečka 

• Komunikační knihy – symboly jsou zobrazeny na jednotlivých stánkách např. ve fotoalbu nebo v kroužkovém bloku. Komunikační knihy se vyrábějí obvykle ze zalaminovaných komunikačních tabulek nebo se zalaminuje prázdná stránka a komunikační symboly se na ni připevňují pomocí suchého zipu. Využívá se buďto ukazování na symboly, nebo mohou být i odnímatelné. Tip je také dávat kartičky s fotkami nebo symboly nikoliv do knihy, ale na nástěnky (ke dveřím z bytu, na ledničku, do dětského pokoje apod.), protože je má dítě pořád na očích. 

Komunikační kniha - papírová v pevných deskách; zdroj: Dandula Pů Turková

Další komunikační pomůcky pro umístění fotek, obrázků a piktogramů: 

• komunikační peněženky / vizitkáře

Autor: Małgorzata Węgiersk

• zážitkové deníky

Autor: Veronika Kratochvílová 

• komunikační kroužky/ klíčenky

Zdroj: praacticalaac.org 

Autor: Vendula Slavíková

• krabičky

Zdroj: Petit.cz

• rohožky / koberce / nástěnky apod. 

Autor: Vendula Slavíková

• komunikační náramky / potítka

Autor: Andi Putt 

Uspořádání symbolů v tabulkách nebo knihách: 

• podle kategorií slov (jídlo, hračky, činnosti doma, činnosti venku apod.); 

• podle gramatických pravidel – pro usnadnění tvorby vět; 

• podle četnosti použití slov; 

• podle abecedy.  

Autor: Cathy Leonard

Typy a zdroje grafických symbolů 

V praxi často používáme mix symbolů pro konkrétního uživatele. Pozor, aby byly symboly dobře čitelné, bez rušivých prvků a matoucího pozadí. 

Název systému	Původ	Design	Využití	Výhody	Ukázka
PCS (Picture Communication Symbols)	Vyvinuty v USA, široce používaný systém v AAK.	Jednoduché, barevné obrázky představující slova nebo pojmy, přizpůsobené pro snadné pochopení.	Používá se ve školách, terapeutických zařízeních, a domácnostech, například v programu Boardmaker.	Široká škála symbolů, možnost personalizace.
Symboly Widgit	Vyvinuty ve Spojeném království firmou Widgit Software.	Stylizované, jasné obrázky s pevným přiřazením k slovním druhům, černobílé nebo barevné.	Použití v Evropě, zejména ve vzdělávání a zdravotnických službách, české verze v Symwriter a InPrint.

👉 Více informacích o VOKS naleznete ZDE.  

Shrnutí rozdílů: 

• PCS je nejvíce vizuálně rozmanité a flexibilní, vhodné pro široké spektrum uživatelů. 

• Widgit symboly jsou strukturovanější a často podporují výuku gramatiky. 

• Piktogramy jsou nejjednodušší a nejvíce stylizované, vhodné pro uživatele s potřebou vysoké vizuální jasnosti. 

• VOKS komunikace v systému VOKS probíhá za pomoci práce s vizuálními symboly, ovšem oproti využívání např. piktogramů dítě obrázek (ať už má k dispozici fotografii / piktogram) pouze neukazuje, ale komunikačnímu partnerovi jej přináší. Vhodný je pro uživatele, kteří potřebují fyzický aspekt komunikace.  

Pod či nad každým symbolem nebo fotografií by vždy mělo být napsáno co, nebo koho zobrazují. Důležité je to zejména pro komunikační partnery, aby dokázali správně rozpoznat, co chce daná osoba vyjádřit. Také to může pomoci sjednotit názvosloví, např. někdo obrázek s botou může obrázek označit jako tenisku, obuv apod. Text může pomoci i samotnému uživateli v tom, aby si písmo propojil s obrázkem a nenásilně se tak připravoval na čtení (Šarounová et al., 2014). V praxi je často využívaný mix symbolů pro konkrétního uživatele. 

Technické pomůcky 

Řadíme zde účelová komunikační zařízení v praxi označovaná také jako komunikátory – s hlasovým výstupem, jednotlačítkové – pro jeden vzkaz, různé velikosti a tvary; vícetlačítkové – např. GoTalk (9, 20 nebo 32 okýnek + několik úrovní, s dynamickým displejem  

Dále zde žádíme komunikační software, mezi ty v praxi často využívané řadíme: 

• Boardmaker 7 – počítačový program pro výrobu a tisk komunikačních karet a tabulek, rozvrhů nebo šablon pro komunikační pomůcky s hlasovým výstupem či šablon sloužících jako základ pro vlastní materiály. Obsahuje knihovnu s více než 45 000 symboly PCS (Picture Communication Symbols), program umožňuje kombinaci i vyváření nových symbolů a jednoduché je také nahrávání obrázků od uživatele či z internetu. Databáze symbolů je přeložena do češtiny, rozhraní je v angličtině. 30denní zkušební verze je zdarma, cena jednolicence je poté 11 200 Kč. 

• PictoSelector – bezplatný program navržený pro výrobu komunikačních karet a tabulek a dalších materiálů pomocí piktogramů. Je velmi oblíbený v prostředí speciální pedagogiky a AAK. Aplikace obsahuje více než 34 000 piktogramů, z nichž část je přeložena také do češtiny. 

• Altík – je český program pro výrobu komunikačních karet a tabulek určený pro rodiče i pedagogy. Program je vhodný také k vytváření různých pomůcek (např. pro čtení). Obsahuje 2000 pojmů v různých grafických podobách a umožňuje vkládání vlastních obrázků a pojmů. Dodáván je na CD. Cena je 4 900 Kč za jednolicence pro školy, 1 900 Kč jednolicence pro rodiny s dítětem s postižením, 9 900 Kč neomezená školní multilicence. Existuje také Sada programů Altík obsahující: Altík, Altíkův slovník, Altíkovy úkoly, Když chybí slova.   

• Symwriter 2 – pro tvorbu různých materiálů (generuje obrázky na základě psaného textu). Obsahuje přes 8 000 symbolů WLS (Widgit Literacy Symbols), k nimž je přiřazeno cca 20 000 českých slov a slovních spojení. Součástí programu je také 1 500 obrázků Widgit (cliparty a fotografie). Menu programu je v češtině. Součástí programu je i český syntetický hlas pro hlasový výstup. Možnosti využití má program pro logopedy a učitele. K dispozici je zdarma 21denní trial verze, elektronická licence pak stojí 3 600 Kč. 

• InPrint 3 – pro tvorbu různých materiálů se symboly pro tisk, například knihy se symboly, kartičky, komunikační knihy, zážitkové deníky, pracovní listy a dokumenty. Je podobný, jako Symwriter. Srovnání obou programů naleznete např. ZDE. 

• Grid 3 – program určený přímo pro komunikaci prostřednictvím počítače, ovládat svůj počítač a mobilní telefon. Program je plně přeložený do češtiny. Cena je 20 700 Kč.

• Go Talk Now – aplikace umožňuje uživatelům vytvářet personalizované komunikační desky s obrázky, zvuky a texty, které podporují jejich verbální i neverbální komunikaci. Aplikace obsahuje rozsáhlou knihovnu symbolů, včetně SymbolStix. Uživatelé mohou také přidávat vlastní fotografie nebo obrázky. Cena plné verze aplikace Go Talk Now se pohybuje kolem 3 000 Kč (jednorázová platba) v obchodě Apple App Store. Ceny se mohou lišit. 

• Snap Core First – je aplikace navržená tak, aby uživatelům usnadnila rychlou a efektivní komunikaci pomocí přizpůsobitelných komunikačních desek. Využívá postupný přístup k výuce jazyka a podporuje uživatele na různých úrovních jejich jazykového vývoje. Aplikace obsahuje knihovnu symbolů PCS (Picture Communication Symbols), která zahrnuje tisíce symbolů. Uživatelé mohou také přidávat vlastní obrázky nebo fotografie. Cena licence je okolo 5 600 Kč.  

Použití tabletů – dnes je již dostupná řada aplikací pro vyhledávání aplikací pro PAS – doporučovaný web Appyautism.com aktuálně není funkční, užitečné odkazy na aplikace naleznete např. na webu Diakonie.

 *Srovnání Symwriter a InPrint 

* * Existuje bezplatná aplikace Grid Player, která je zjednodušenou verzí programu Grid 3 a je možné ji používat v tabletu se systémem iOS (Apple). Tato aplikace umožňuje používat libovolné mřížky, které si do tabletu uživatel nahraje. Omezení aplikace je v tom, že neumožňuje mřížky měnit, ani vytvářet mřížky nové. Pokud chce uživatel mřížky vytvářet a upravovat podle svých potřeb, musí změny provést v programu Grid 3 na počítači se systémem Windows. 

Při výběru vhodného komunikačního softwaru se doporučuje využít dostupné zkušební verze k otestování funkcionalit programu před finálním rozhodnutím.  

Kde je možné programy zakoupit? 

• Petit: Specializuje se na pomůcky a software pro osoby s komunikačními a jinými specifickými potřebami. 

• Spektra: Nabízí široké spektrum softwaru a pomůcek pro osoby s různými druhy postižení, včetně aplikací pro AAK. 

• SPC pro děti s vadami řeči: Speciálně pedagogická centra se zaměřením na děti s komunikačními problémy, kde často zprostředkovávají vhodný software pro AAK.

Možnosti získání podpory a na koho se můžete obrátit  

1. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) nabízí finance na projekty zaměřené na inkluzivní vzdělávání a podporu žáků se speciálními potřebami. Kompenzační pomůcky pro výuku ve školách je možné získat s využitím tzv. podpůrných opatření (vyhláška č. 27/2016 Sb.). Podpůrná opatření jsou nároková a bezplatná. Pro čerpání podpůrných opatření je nezbytné získat doporučení od školského poradenského zařízení (SPC, PPP). 👉 Další zdroj.
2. Úřad práce ČR - může poskytovat příspěvky na zvláštní pomůcku, tedy na pomůcky a technologie pro zlepšení kvality života lidí se zdravotním postižením. Pokud je software doporučen jako nezbytná pomůcka pro komunikaci, např. na Grid 3, je možné požádat o příspěvek (konkrétně příspěvek na zvláštní pomůcku podle zákona 329/2011 Sb. a vyhl. 388/2011 Sb..) Potřebujete k tomu potvrzení od odborného lékaře a zpravidla také doporučení od specialisty (např. logopeda nebo speciálního pedagoga). Na zvláštní pomůcku je možné získat příspěvek, pokud její cena přesáhne částku 10 000 Kč. Spoluúčast žadatele bývá okolo 10 % z ceny pomůcky (v závislosti na příjmových poměrech žadatele), minimálně však 1 000 Kč. 👉 Další zdroj.
3. Zdravotní pojišťovny - některé zdravotní pojišťovny poskytují příspěvky na kompenzační pomůcky, včetně softwaru pro AAK, pokud jsou doporučeny lékařem.
4. Nadační fondy a charitativní organizace podporují projekty zaměřené na pomoc lidem s postižením, včetně financování AAK technologií. Pokud Vám tedy bude zamítnut příspěvek od Úřadu práce, je možné se obrátit na některou z nadací. Ve velké většině případů vám nadace vyjdou vstříc a náklady na pomůcku (nebo alespoň jejich část) vám uhradí. K žádosti připojte stejné podklady, které jste přidali ke své žádosti o příspěvek na speciální pomůcku na Úřadu práce, a také zdůvodnění zamítnutí a konečné stanovisko. Příklady nadací podporujích projekty zaměřené na pomoc lidem s postižením:

• Konto Bariéry 
• Nadace Sirius
• NADACE CHARTY 77 – Konto Bariéry 
• Nadace rozvoje občanské společnosti 
• Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové 
• Nadace Dětský Mozek 
• Nadační fond J&T 
• Nadace Agrofert 
• Nadace JU 

Pokud si nejste jistí možnostmi financování pomůcek pro AAK, můžete se obrátit na poradnu NAUTIS, nebo se obraťte přímo na prodejce, kteří pomoc s financováním nabízejí: Petit nebo Spektra.   

Specifika komunikace u dětí s autismem  

Autismus má oproti jiným typům postižení svá specifika, a je tak potřeba volit odlišný přístup k používání AAK. Ta se totiž u dětí s autismem zavádí nejen z důvodů přímé komunikace - „aby něco řekly a okomentovaly“, ale i z důvodů podpory porozumění řeči a okolnímu dění. Často je potřeba strukturovaný program rozvoje komunikace s postupným nácvikem. Je potřeba klást větší důraz na pragmatickou stránku komunikace, tedy na její funkčnost. AAK je vhodné použít i u dětí, které jsou schopné tvořit slova, mluvit totiž neznamená funkčně komunikovat (Kouřil, 2024).  

Zavádění AAK do praxe  

Při zavádění AAK do praxe jsou důležitými prvky motivace, modelování a týmová spoluprácé, které napomáhají k úspěšnému osvojení a používání komunikačních systémů. 

Motivace je základním prvkem při učení nových dovedností, což platí i pro zavádění AAK. Motivace zahrnuje vnitřní nebo vnější podněty, které povzbuzují uživatele AAK k tomu, aby komunikoval nebo používal komunikační nástroje. Nápomocné nám při motivaci dítěte můžou být:  

• Zájmy uživatele: Při zavádění AAK je důležité vycházet z osobních zájmů dítěte. Pokud je obsah komunikace spojen s něčím, co ho zajímá (např. oblíbené činnosti, hračky, jídlo), bude mít větší chuť používat komunikační systém.   

• Okamžitá zpětná vazba: Při používání AAK by mělo dítě dostávat okamžitou a pozitivní zpětnou vazbu. To posiluje motivaci a ukazuje dítěti, že jeho snaha komunikovat má význam a přináší výsledky, např. dítě dostane to, o co si požádalo.  

• Využití sociální motivace: Uživatelé AAK, kteří mají zájem o interakcí s lidmi, ji budou častěji využívat, pokud uvidí, že jim komunikační systém umožňuje lépe interagovat s okolím. U dětí s autismem bývá však často sociální motivace oslabená, proto u nich funguje méně než u neurotypických dětí, a je proto potřeba se více zaměřit na ostatní aspekty. 

• Posilování: Používání pozitivního posilování, např. pochvaly nebo odměny za úspěšnou komunikaci, může pomoci dítěti s motivací k dalšímu použití AAK. Obecně platí, že čím větší máme motivaci něco získat, tím pravděpodobnější bude naše snaha porozumět, což platí i u dětí s autismem. 

Pro úspěšné osvojení AAK je klíčové také modelování. To v kontextu AAK znamená, že komunikační partneři (např. rodiče, učitelé, terapeuti) používají AAK spolu s mluvenou řečí, aby ukázali, jak komunikace pomocí systému probíhá. Tento proces zahrnuje přímé ukázky, jak používat komunikační symboly nebo zařízení. Pro úspěšné osvojení AKK se může při modelování zaměřit na:  

• Ukázky používání AAK: Komunikační partneři aktivně používají AAK, např. aplikaci na tabletu nebo komunikační knihu, k tomu, aby ilustrovali, jaké mají možnosti vyjádření informací.  

• Přirozené situace: Modelování by mělo probíhat v běžných komunikačních situacích, např. během jídla či hry. AAK je zapotřebí využívat v přirozených situacích v životě, nikoliv „jako úkol“ prováděný pouze příležitostně. 

• Postupné rozšiřování: Modelování začíná jednoduchými koncepty a postupně se rozšiřuje na složitější formy komunikace. Komunikační partneři nejprve modelují jednoduché požadavky nebo odpovědi, a poté přecházejí na složitější sdělení. 

• Opakování a konzistenci: Aby bylo modelování efektivní, je důležité, aby bylo používáno pravidelně a důsledně. Čím častěji uživatel pozoruje komunikační partnery, jak používají AAK, tím snazší pro něj bude systém pochopit a začít ho používat samostatně. 

Motivace a modelování se vzájemně doplňují. Motivace podporuje zájem a zapojení dítěte do komunikace, zatímco modelování mu poskytuje praktický příklad, jak systém používat. Efektivní modelování v přirozených situacích také zvyšuje motivaci uživatele, protože vidí, že systém AAK skutečně funguje.  

Modelování velmi srozumitelnou formou představuje video Modelování v alternativní a augmentativní komunikaci. 

Pro ty, kdo rozumí anglicky, doporučujeme také video, které nabízí praktické tipy a inspiraci, jak s modelováním začít.

👉 Více o rozvoji komunikačních dovedností si můžete přečíst v článku Jak učit dítě s PAS efektivně vyjádřit svá přání a potřeby.  

👉 Více informací o AAK naleznete v 1+10 doporučení. 

Brignell, A., Chenausky, K. V., Song, H., Zhu, J., Suo, C., & Morgan, A. T. (2018). Communication interventions for autism spectrum disorder in minimally verbal children. Cochrane Database of Systematic Reviews, 2018(11), Article CD012324. https://doi.org/10.1002/14651858.CD012324.pub2

Bondy, A., & Frost, L. (2011). A picture's worth: PECS and other visual communication strategies in autism (2nd ed.). Picture Communication Exchange System.

Cataix-Negre, E. (2017). Communiquer autrement (2nd ed.). deBoeck Supérieur.

Cui, M., Ni, Q., & Wang, Q. (2023). Review of intervention methods for language and communication disorders in children with autism spectrum disorders. PeerJ, 11, e15735. https://doi.org/10.7717/peerj.15735

Herzánová, B., Gwóźdźová, L., Laudová, L., Neville, L., Staňková, K., & Šarounová, J. (2021). Modelování v alternativní a augmentativní komunikaci (1. vyd.). Speciálně pedagogické centrum pro děti a mládež s vadami řeči se zaměřením na augmentativní a alternativní komunikaci s.r.o.

Hughes, M. M., Shaw, K. A., DiRienzo, M., et al. (2023). The prevalence and characteristics of children with profound autism, 15 sites, United States, 2000–2016. Public Health Reports, 138(6), 971–980. https://doi.org/10.1177/00333549231163551

Chleboradová, B. (2019). Alternativní a augmentativní komunikace: Metodické texty k projektu MUNI 4.0. Masarykova univerzita.

Janovcová, Z. (2010). Alternativní a augmentativní komunikace: učební text (2nd ed.). Masarykova univerzita.

Kouřil, J. (2024). Základy komunikace, rozvoj komunikačních dovedností, asertivita, metody alternativní komunikace, 2. část [Prezentace]. NAUTIS.

Loncke, F. (2014). Augmentative and alternative communication: Models and application for educators, speech-language pathologists, psychologists, caregivers, and users. Plural Publishing.

Makaton Charity. (2023). Starting out: Core vocabulary. Makaton. https://www.makaton.org/TMC/SHOP/Starting_out__Core_vocabulary_.aspx

Neubauerová, L., & Neubauer, K. (2018). Augmentativní a alternativní komunikace a klinická logopedická praxe. In K. Neubauer (Ed.), Kompendium klinické logopedie: Diagnostika a terapie poruch komunikace (pp. 697–714). Portál.

Šarounová, J., Kunová A., Lorinczová L., Skalová P. (2014). Metody alternativní a augmentativní komunikace. Portál.

Thorová, K. (2016). Autismus: Teorie a terapie. Portál.