Školní zralost a školní připravenost - důležité faktory před zahájením školní docházky dítěte s PAS


Jedná se o termíny, které vyjadřují schopnost dítěte usednout v následujícím školním roce do školních lavic, jejich naplnění je předpokladem školní úspěšnosti.


Školní zralost
je definována dle Pedagogického slovníku (2009) jako „stav dítěte, který zahrnuje jeho zdravotní, psychickou i sociální způsobilost začít školní docházku a zvládnout požadavky výuky“.

Školní připravenost je komplex zdatností, díky kterým se dítě dokáže aktivně adaptovat, začlení se tím do školy, začne zvládat učivo i komunikaci, v níž se celý proces učení odehrává.


Každé dítě se vyvíjí individuálně, nicméně jsou kritéria, která by děti měly splňovat, aby pro ně vstup do školy byl co nejpříjemnější, nejoptimálnější a neznamenal pro ně nadbytečný stres. Pokud je do školy přijato dítě nezralé, může to u něj vyvolat dlouhodobý stres, protože kvůli své nezralosti určitých důležitých funkcí nezvládá výuku. Jsou na něj kladeny požadavky, které vedou k jeho přetěžování, může docházet ke zvýšené unavitelnosti, vyčerpání, zvýšené nemocnosti aj. Je zde velké riziko školní neúspěšnosti, kterou mnoho žáků prožívá jako traumatizující. U dítěte může dojít k vytvoření tzv. syndromu neúspěšného dítěte, kdy se u něj mohou rozvinout různé formy fobií ze školy, poruchy příjmu potravy, mohou vznikat poruchy chování (negativismus, zvýšená agresivita aj.), může se rozvinout řada dalších psychosomatických projevů, může být ovlivněno formování sebepojetí a sebevědomí dítěte.


Právní náležitosti

Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 1. dubna do 30. dubna kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. Zápis dětí do základních škol vychází z ustanovení zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (tzv. školský zákon) ve znění pozdějších předpisů, kde je specifikován takto: 

§ 36 odst. 3: Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce. Není-li dítě tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte v době zápisu dítěte k povinné školní docházce podle § 36 odst. 4, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře nebo klinického psychologa. Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku.


Kdo se může podílet na procesu rozhodování:
  • rodiče, širší rodina, kamarádi (srovnávání s jinými dětmi);
  • pedagog v mateřské škole (také proto je nyní docházka v předškolním ročníku v MŠ pro děti povinná);
  • pediatr;
  • odborník (psycholog, speciální pedagog, psychiatr).

Co by mělo umět dítě, které jde do školy:
  • správně vyslovovat všechny hlásky;
  • pozorně poslouchat pohádku nebo jiný text a jednoduše vyprávět obsah;
  • reagovat na cizího dospělého, vyřídit jednoduchý vzkaz, obstarat jednoduchý nákup atp.;
  • pracovat samostatně ve skupině dětí tak, jak je zvyklé v mateřské škole nebo v zájmovém kroužku;
  • komunikovat s vrstevníky, spolupracovat s ostatními dětmi;
  • vydržet sedět nad zadaným úkolem alespoň čtvrt hodiny a být schopné úkol dokončit;
  • recitovat básničku, zazpívat písničku;
  • vědět, jak se jmenuje, kde bydlí, kolik mu je let;
  • orientovat se v základních činnostech obvyklých pro určité dny (dny v týdnu – umět vyjmenovat a vědět, kdy chodí na kroužek, kdy je víkend…), určitou dobu (ráno, poledne, večer…), roční období;
  • správně ukázat směr a polohu (nahoře-dole, vpředu–vzadu, vlevo–vpravo, vysoko–nízko…);
  • hrát jednoduché hry – domino, pexeso, člověče nezlob se, skládat puzzle;
  • napočítat do pěti;
  • držet správně tužku mezi palcem a ukazováčkem, aby konec tužky mířil k rameni, netlačil, kreslil tak, aby tužka lehce klouzala po papíře;
  • vystřihovat jednoduché tvary;
  • třídit věci podle druhu, velikosti, barvy, tvaru, množství;
  • samostatně se oblékat, zapínat knoflíky, zavázat tkaničky, dodržovat hygienu – mýt si ruce, najíst se příborem;
  • pozdravit, poprosit, poděkovat.

Deficity v sociálním chování jako důvod pro odklad školní docházky

Pokud dítě výrazněji nesplňuje kritéria pro školní zralost, je rodičům doporučen odklad školní docházky. U žáků s PAS často nebývá problémem intelektová úroveň, zralost však ovlivňují deficity v oblasti sociálního chování. Každé dítě s PAS je jiné, a tak i v oblasti sociálního chování můžeme pozorovat různé projevy dětí. Děti mohou být velmi naivní, důvěřivé, nedokážou odhadnout nebezpečí plynoucí ze sociálních interakcí. Nebo jim naopak jakýkoli kontakt s cizí osobou může působit potíže, a tak nejsou téměř schopné kontakt navázat, respektovat autoritu pedagoga, vyhovět kladeným požadavkům. Velmi důležitá je však schopnost navazovat a udržet vztahy se spolužáky. Děti s PAS často narážejí na neschopnost vhodně druhé děti kontaktovat, nemají cit pro přiměřenost, nerozumí vtipu, nadsázce apod. To vše je výrazně hendikepuje v kontaktu se spolužáky. Později se žák může ocitnout mimo kolektiv, může se stát terčem šikany. 

K poruchám autistického spektra bývají přidruženy další poruchy a onemocnění, které rovněž mohou mít dopad na úspěšné vzdělávání žáků. Jde např. o vývojové poruchy řeči, poruchu aktivity a pozornosti, vývojové poruchy motorických funkcí, specifické poruchy učení, úzkostné poruchy, deprese, obsedantně kompulzivní poruchu.

Proto je velmi důležité zvážit, nakolik je dítě v šesti letech k nástupu do školy připravené nebo zda je vhodné doporučit mu odklad školní docházky a tento rok využít především k eliminaci deficitů (např. rozvíjení sociálních dovedností, řeči a komunikace, posilování adaptability, rozvíjení motorických funkcí), které by bránily k úspěšnému vzdělávání dítěte v základní škole.


Jak mohou rodiče svým dětem pomoci
  • Věnujte dítěti soustředěnou pozornost. Při rozhovoru s ním se nezabývejte jinou činností, dejte mu najevo zájem, trpělivě ho vyslechněte, projevujte vstřícnost a přívětivé chování.
  • Vyprávějte dítěti a čtěte mu; televize či video nenahradí lidské slovo a osobní kontakt.
  • Pověřujte dítě drobnými úkoly a domácími pracemi – pěstujete tak jeho samostatnost a zodpovědnost, rozvíjíte i motoriku.
  • Rozvíjejte poznání z oblasti života lidí, zvířat i rostlin – vedle obecné informovanosti rozšiřujete i jeho slovní zásobu.
  • Vybírejte vhodné hry a činnosti, sami se do nich zapojte – stavebnice, skládanky, dějové obrázky i práce s drobným výtvarným materiálem rozvíjejí poznání a tvořivost. Vaše účast posiluje citovou zralost dítěte.
  • Upevňujte prostorovou orientaci a pojmy nahoře, dole, vlevo, vpravo, vpřed, za – výrazně to ovlivňuje základy psaní, čtení a počítání.
  • Dbejte na vhodné pohybové aktivity a zdravé stravování – příroda je velká tělocvična, prospěje i vám.
  • Trénujte změny denního režimu související se školní docházkou – ranní vstávání, odbourávání odpoledního spaní, čas pravidelného ukládání k večernímu spánku zmírní každodenní stres pro děti, zákonné zástupce i pedagogy. Připravujte dítě na to, co ho čeká nového v době školní docházky.
  • Vytvářejte sociální situace, kdy se dítě učí jednat s jinými lidmi – uplatňovat základní společenská pravidla při jednání s lidmi, vyřizovat drobné vzkazy, nebát se komunikace ve známém prostředí apod.


👉 Jak se rodič i dítě s PAS  mohou včas a vhodně připravit na přechod žáka z mateřské na základní školu? Přečtete si náš článek věnovaný tomutu tématu.

👉 Pro další potřebné informace navštivte také v rubrice Autismus podle věku kategorii Předškolák, záložku JEDNAT.

Zdroje

  • VLČKOVÁ, Helena, POLÁKOVÁ, Simona. Test mapující připravenost pro školu (MaTeRS). Národní ústav pro vzdělávání, 2013. ISBN není dostupné. 
  • Informace k organizaci zápisů k povinné školní docházce [online]. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. 16. 12. 2016. [cit. 22. 12. 2020]. Dostupné z: https://www.msmt.cz/file/39797/
  • Heslo Školní zralost In: MAREŠ, Jiří, PRŮCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2009. ISBN 9788073676476. 
  • HELUS, Zdeněk. Úvod do psychologie. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada. 2018. ISBN 9788024746753 
  • MACHÁLKOVÁ, Kateřina. Posouzení školní zralosti dítěte při vstupu do 1. třídy základní školy. Brno, 2013. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Jan Šťáva. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/to1ya/DP_-_text.pdf

Zdroj fotografie:

Názory

Napsat svůj názor:

Vážíme si každého vašeho názoru. Vyhrazujeme si právo na nezveřejnění.

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.

Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám.

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.

NAPIŠTE NÁM
Tento web používá k chodu cookies.