Žádat o příspěvek na péči (příspěvek, PnP) se může zdát jako náročný a zdlouhavý proces, který občas vede až k pocitu marnosti a zbytečně vynaloženého času. Zvlášť v případě, kdy do vydání rozhodnutí o přiznání příspěvku na péči uplyne mnoho měsíců. I přesto je ale příspěvek na péči jedním z podpůrných mechanismů, který péči o člověka, a to nejen s PAS, může usnadnit.
Celý text si můžete také poslechnout. Namluvila Pavla Hradecká.
Péče o člověka s poruchou autistického spektra může být náročná nejen po stránce psychické a fyzické, ale i finanční. Zátěž na finanční poměry rodiny může být značná. Nemusí to být jen peníze za různá vyšetření, léky, diety atd., ale bývají to výdaje i za terapie, osobní asistence, pečovatelské služby, stacionáře, odlehčovací služby, volnočasové aktivity, lázně atd., a k tomu klasické výdaje za každodenní potřeby rodiny. V přepočtu to nebývají malé částky. Zvládnout to bez podpory příspěvku na péči je zajisté možné, rodina ale možná utratí všechny rezervy, peníze na opravu domu apod. Velmi záleží i na možnosti pracovní činnosti pečujících. Říci si o pomoc může být náročné, brání tomu např. pocit zklamání, pocit, že zvládnout bych to měl po finanční stránce sám, a další možné důvody. Příspěvek na péči může být jedním z prostředků, jak situaci lépe zvládat a být ve větším psychickém, fyzickém i finančním klidu.
Užitečné tipy při vyřizování žádosti o příspěvek na péči
Jak o příspěvek požádat a jaké jsou podmínky pro jeho získání (např. že se o něj žádá na úřadu práce, nárok na příspěvek na péči má osoba starší 1 roku, která potřebuje pomoc jiné fyzické osoby v běžných základních životních potřebách atd.) se dočtete například zde. Zaměřím se tak spíše na některé z užitečných tipů, které se mi během mnoha vyřizování příspěvků na péči osvědčily.
Žadatel Zde občas bývá potíž rozeznat, kdo je žadatel. Žadatelem je osoba, která péči přijímá, nikoliv poskytuje. Žadatel si pak následně vybírá osobu/službu, která mu péči zajišťuje. Příklad - pečuje matka, žadatelem je ale dítě. Pozor – žádost podepisuje žadatel. V případě nezletilého dítěte podepisuje žádost zákonný zástupce, u opatrovance opatrovník. I v případě, že žádost bude podávat zákonný zástupce/opatrovník, je tedy žadatelem dítě/opatrovanec, jakožto osoba přijímací péči.
Základní životní potřeby Zákon stanoví deset základních životních potřeb: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologických potřeb, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. Když hodnotíme, zda o příspěvek na péči zažádat, je třeba se na tyto potřeby podívat podrobněji. Prvním indikátorem je srovnání toho, co člověk (žadatel) zvládá a nezvládá s ohledem na svůj věk. Vyplácí se o tom mluvit s dalším člověkem, který má určitý odstup a nadhled. Může to pomoci k reálnému pohledu na situaci, i odhalení, že to, s čím pomáháme dané osobě, nemusí být až tak samozřejmé a obvyklé, jak to při každodenní péči pečující osoba pociťuje a vnímá. Ne vždy je takové zjištění příjemné, přesto velmi důležité. Není to jen o fyzickém zvládání péče, ale i potřebě dohledu a podpory. Například čištění zubů – fyzicky si opatrovanec zuby vyčistit zvládne (kartáček udrží), ale je třeba mu to nejméně dvacetkrát připomenout a následně do koupelny jít s ním a zuby zkontrolovat a dočistit. U oblékání je to např. čistota oblečení, adekvátnost oblečení (sníh a kraťasy/léto a zimní bunda) i schopnost rozeznat rub a líc, zapnout zip, zavázat tkaničky atd. Orientace nespočívá jen v orientaci v prostoru (místě), ale také v čase a situaci. A tak lze pokračovat i u dalších životních potřeb.
Vyplnění žádosti Úřad umožňuje vyplnění žádosti elektronicky, zaslat ji poštou (doporučeně), odnést na podatelnu či zaslat datovou schránkou. Žádost je samozřejmě možné vyplnit i osobně přímo při jednání na úřadu práce. Doporučena je i kontrola, zda je vše řádně vyplněné, např. správnosti rodného čísla. Součástí žádosti je i oznámení o poskytovateli pomoci.
Oznámení o poskytovateli pomoci Postup je podobný. Žadatel – viz výše. Poskytovatel soc. služby – zde je třeba razítko služby. Osoba blízká – např. zákonný zástupce, opatrovník. Je třeba zaslat vždy znovu v případě změny poskytovatele pomoci a vždy nezapomenout vyplnit veškeré údaje.
Lékař Zavedeným pravidlem je uvést v žádosti kontakt na praktického lékaře. Doporučuji před podáním žádosti o příspěvek dbát na to, aby tento praktický lékař měl veškeré informace, podkladové odborné zprávy (například z psychiatrie, klinické psychologie, neurologie apod. – doporučuji si udělat kopie) a aby také znal žadatele i jeho situaci a podrobnosti o péči, kterou je mu potřeba poskytovat. Možné je uvést i jiného lékaře (např. psychiatra, klinického psychologa…), jde o to, aby daný lékař měl vždy kompletní potřebné informace a situaci rozuměl, protože píše zprávu pro úřad práce a zasílá úřadu i veškeré další lékařské zprávy. Doporučuji se s lékařem předem domluvit, aby s tím počítal, ideálně aby např. vyplňoval zprávu pro úřad práce společně s vámi, kdy mu přímo na místě dokážete zodpovědět veškeré jeho doplňující dotazy k nezvládaným životním potřebám. Lékaři může pomoci i předem od vás vypracovaný písemný přehled nezvládaných životních potřeb (okruhů) z vašeho pohledu jako pečující osoby. Nemá smysl uvádět více lékařů. V případě blízkého vyšetření u odborníka je možné se domluvit, aby zpráva byla psaná i pro účely řízení o poskytnutí příspěvku. Pokud by bylo potřeba na některou zprávu čekat, je dobré to s úřadem práce předem domluvit.
Sociální šetření Je třeba se na něj připravit. Pomoci může i v předchozím bodě popsaný písemný přehled okruhů nezvládaných životních potřeb. Popište situaci tak, jak je, nepřikrášlujte, ale ani si nevymýšlejte. Nepočítejte s tím, že sociální pracovnice bude rozumět všem cizím názvům a diagnózám a zároveň bude chápat veškeré souvislosti (to reálně není možné). Sociální šetření se zaměřuje na zvládání základních potřeb v daných okolnostech. Pomáhá společně s lékařskými zprávami a dalšími podklady vytvořit celkový obraz o žadateli. U sociálního šetření nemusí být žadatel sám, může mít doprovod. Tato situace nebývá příjemná, pracovnice musí klást různé nepříjemné otázky (například: Udržíte stolici?), je třeba se na to připravit a případně vysvětlit žadateli (pokud to nejste Vy), co ho čeká. Například si lze situaci „zkusit nanečisto“ a zároveň být žadateli při jednání oporou.
Administrativa Je zde množství dokumentů, které z úřadu práce průběžně během řízení přicházejí. Jedním z prvních je žádost o návštěvu lékaře a podrobení se vyšetření (viz výše). Následuje informace o možnosti vyjádřit se k podkladům, ze kterých posudkový lékař vycházel a k jeho posudku – bývá na to lhůta 5 dní. Pokud víte, že termín nestihnete, ale k podkladům se vyjádřit chcete, je třeba se domluvit s pracovnicí daného úřadu na prodloužení lhůty (to platí nejen v tomto případě). Zde je možnost námitky a doplnění nových zpráv. Následuje rozhodnutí – uvádí se zde výše přiznaného příspěvku, uznané životní potřeby, odůvodnění, platnost rozhodnutí aj. Odvolání/námitku je třeba podat do 15 dní od přijetí rozhodnutí. Lhůta běží i ve dnech pracovního volna, státem uznaných svátcích. To znamená, že připadne-li konec lhůty na některý z těchto dnů, může být stížnost řádně podána ještě v nejbližší následující pracovní den.
Pro odvolání lze využít zákonného práva na odvolání. Odvolací řízení je popsáno v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád v platném znění. Vaše podání bude vyřizovat odvolací správní orgán, kterým je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Odvolání však adresujte úřadu práce, který napadené rozhodnutí vydal. Odvolací orgán určuje, zda úřad postupoval, jak měl, a rozhodnutí odpovídá jak zákonu, tak podkladovému materiálu. V případě rozhodování, zda podat námitku/odvolání, je třeba zvážit, zda rozhodnutí odpovídá/neodpovídá schopnostem žadatele (pomoc při rozhodování mohou sepsané základní životní potřeby, rada a pomoc okolí, rodiny, soc. služby atd.), a zda je řádně odůvodněné (je zde možnost, že úřad rozhodne o zvýšení, ale i případném snížení stupně příspěvku). Lépe se dokazuje a pracuje ve chvíli, kdy rozhodnutí není pravomocné a je možné jej rozporovat právě podáním odvolání. V případě, že rozhodnutí akceptujete, to nabude právní moci, ale později zjistíte, že neodpovídá realitě, je potřeba žádat o změnu výše příspěvku a dokázat, že v situaci žadatele došlo k významné změně (zhoršení) zdravotního stavu.
Typické projevy
Příčiny autismu
Mozek
Diagnostika
Autismus v číslech
Přidružené obtíže
Podpora a služby
Rodina
Terapie
Vzdělávání
Selfadvokacie
Zdraví
Spánek
Názory