Školák

V tomto věkovém období se stávají děti více nezávislé, vstupují do školního světa, ale rodinné vazby stále hrají velmi důležitou roli. Jejich hra je vysoce sofistikovaná, kamarádské vztahy jsou intenzivnější, emoční prožívání je více komplexní (již dovedou některé emoce skrývat), zlepšuje se myšlení, fyzické dovednosti a mnoho dalšího. U většiny dětí se také zlepšuje vlastní kontrola emocí, díky které lépe dodržují pravidla hry (fair play chování), spolupracují a lépe snáší také prohru. Velmi sii užívají kamarádské vztahy, díky nimž rozvíjí své sociální dovednosti a schopnost vyjednávání. Kamarádství nejsou vždy jen zdrojem radosti, ale také výzvou, protože je někdy těžké udržet v přátelství rovnováhu, když se kamarád zachová nesprávně, nebo je vyloženě panovačný nebo záludný. Ve zmíněných oblastech mívají děti s autismem větší obtíže než jejich vrstevníci. 

Děti chtějí potěšit své blízké osoby, rodiče a známé autority (učitele, trenéry) svým chováním, usilují o ocenění, často lpějí na tom, jak by věci měly správně být. Jsou více zranitelné ke kritice a srovnávání. Samy se často porovnávají s ostatními dětmi, čímž může utrpět jejich sebejistota a sebeúcta.

Co cítím já a co ti druzí

Přestože v tomto věku stále do určité míry převládá přirozená dětská egocentričnost, rozvíjející se teorie mysli umožňuje dětem již lépe porozumět příčině a následku, emocím a záměrům druhých. Teorie mysli (Theory of Mind, ToM) znamená schopnost jedince vnímat svoje vlastní duševní stavy a to, jak se liší od duševních stavů druhých lidí, což umožňuje lidem chápat, a tudíž předvídat chování ostatních a orientovat se tak ve společnosti. Schopnost teorie mysli se u dětí vyvíjí postupně, u dětí s autismem může být teorie mysli nerozvinutá nebo se vyvíjí výrazně pomaleji. Tento fakt souvisí s obtížemi v sociálním chování, emočním porozumění, zpracováváním informací a následnou reakcí. 

Komunikační dovednosti se stávají více a více komplexní, dítě již dokáže nalézt více způsobů, jak přesněji vyjádřit své myšlenky a emoce. Do svého vyprávění více zapojuje emoce, stává se snadnější porozumět tomu, co chce vyjádřit. Každý den se učí nová slova zejména díky čtení, poslouchání příběhů a napodobování. Opakuje výrazy ze školy, snaží se napodobovat názory důležitých osob. Rádo vypráví i vymýšlí vtipy. U některých dětí přetrvávají logopedické obtíže a je potřeba pokračovat v logopedické péči. Rozhodně není ani pozdě logopedickou péči zahájit, i když je to obtížnější, i děti školního věku se mohou ještě naučit správné výslovnosti chybných hlásek.  

V sekci „POZNAT" jste se mohli dozvědět o projevech autismu u dětí ve věku 6 -9 let. Pokud máte dítě s diagnózou PAS či na ni máte podezření, najdete zde základní informace, jak lze dítě konkrétně podpořit.

Pokud dítě není ještě ve škole, zvažte odklad školní docházky

Pro všechny děti je vstup do první třídy velmi důležitým životním milníkem. Většina dětí s PAS není na vstup do první třídy připravena po stránce sociální a emoční, přestože intelektové dovednosti mají na velmi dobré úrovni. Mohou číst a počítat, ale pro úspěšné zvládnutí školních a sociálních nároků je sociální a emoční vyspělost významnějším faktorem než školní připravenost (tzv. academic skills).

👉 Pro podrobnější informace doporučujeme přečíst článek Školní zralost a školní připravenost jako důležité faktory před
      zahájením školní docházky dítěte s PAS.

U dětí s PAS existuje větší riziko, že zahájení školní docházky budou provázet obtíže. Nejen kvůli obtížím ve spolupráci, sebekontrole a většímu riziku přetížení. Děti s PAS daleko častěji mají vztahové obtíže ve třídě a trpí odmítáním spolužáků, mohou být vystaveny i šikaně. Výhodnější je udělit dětem s PAS odklad školní docházky, a získaný čas věnovat nácvikům sociálních, pracovních, sebeobslužných a sebeorganizačních dovedností, rozvoji a posilování vztahů s dětmi.  

👉 Další informace o tom, jak se na zahájení školní docházky u dětí s PAS připravit, se dočtete zde.

Získejte informace od pedagoga svého dítěte a jeho fungování ve školním prostředí. Pokud máte dojem, že se vaše dítě vyvíjí atypicky, vyhraďte si čas a promluvte si v klidu s učitelem vašeho dítěte. Pedagogové mají dlouhodobé zkušenosti s větším počtem dětí a dokážou porovnávat. Díky tomu se jim často daří citlivě rozpoznávat děti se specifickými potřebami a dokážou upozornit na děti s atypickými projevy. Můžete získat cenné informace, jak se vašemu dítěti ve škole daří, jaké jsou jeho silné a slabé stránky, jaká je s ním spolupráce, jakými aktivitami tráví přestávky, jak se zapojuje do týmové práce v hodině a volnočasových aktivit o přestávkách. Na druhou stranu pedagogové nemusí potíže ve školním prostředí zaznamenat. Některé děti se velmi snaží ve škole uspět, dodržují formální pravidla, snaží kontrolovat své chování, a to je stojí mnoho energie. Nahromaděné emoce často ventilují až v domácím prostředí. Mohou se vyskytnout výrazné potíže se vztekem a agresí, záchvatovitý pláč, skleslost či jiné změny v chování. 

Nástup do školy z pohledu rodičů

Rodiče dětí s PAS častěji uvádějí, že nástup do školy byl pro jejich dítě obtížný. Zaznamenali změny v chování, například větší uzavřenost, děti častěji nadměrně emočně reagovaly na zdánlivě nevýznamné podněty, projevy agrese (vůči rodičům i sourozencům, zvířatům) byly častější. Některé děti projevují také větší obavy ze změn, potřebují větší pocit bezpečí a stability, a proto se v tomto období plném změn mohou zvýraznit rituály nebo autostimulační chování (stimming). 

Pokud máte podezření na PAS, vyhledejte odbornou pomoc. Můžete se obrátit na pediatra, který vám měl doporučit vyšetření u klinického psychologa či dětského psychiatra. Kontakty najdete na Mapě podpory. O vyšetření u odborníka můžete požádat i sami. Pro některé rodiče může mít význam i orientační screeningové vyšetření cílené na PAS.

Podpora ve školním vzdělávání

Vhodné je zajistit podpůrná opatření pro dítě s autismem již v předškolním věku, aby byla nastavena a fungovala už od vstupu dítěte do první třídy. Nicméně někdy diagnóza přijde až ve školním věku, nebo se ukáže, že dítě potřebuje větší míru podpory při vzdělávání či začleňování do školní třídy. Pokud má dítě stanovenou diagnózu poruchy autistického spektra, patří do péče Speciálně pedagogického centra (SPC).

👉 Přečtete si 1 + 10 informací, které byste měli vědět o speciálně pedagogických centrech.

Jinak podpůrná opatření nastavuje Pedagogicko-psychologická poradna (PPP). V kompetenci školských poradenských zařízení je zhodnocení míry podpory dítěte a vydání doporučení pro školu. O vyšetření ve školním poradenském centru můžete zažádat sami nebo na doporučení školy. U dětí s PAS se často spoluvyskytují jiné neurovývojové poruchy (tikové poruchy, porucha aktivity a pozornosti - ADHD, obtíže v motorice), které vyžadují další podporu a speciální přístup. Doporučujeme také monitorovat u dítěte projevy specifických poruch učení (dysgrafie, dysortografie, dyslexie, dyskalkulie), které mohou nepříznivě ovlivňovat školní úspěšnost. Náležitá podpora a úprava hodnocení může pozitivně ovlivnit přístup dítěte ke škole a učení.

Terapeutická podpora a intervence

Někteří rodiče cítí potřebu pro sebe nebo pro své dítě vyhledat terapeutickou podporu, přestože jejich dítě nemá stanovenou diagnózu autismu. Terapeutické setkávání může být skvělým prostorem, jak lépe porozumět svému dítěti a získat podporu i pro sebe. Rodiče se mohou s terapeutem poradit, jak zvládat konkrétní obtížné situace, ve kterých se cítí bezradní.

Podpora skrze sociální sítě

Na sociálních sítích funguje řada skupin sdružující rodiče dětí s autismem, najděte nebo vytvořte si skupinu, která vám bude vyhovovat. Nevyčerpávejte se dlouhými diskusemi s lidmi, kteří vám svými názory vadí. Některým lidem se podaří skrze sítě navázat i přátelství v reálném světě. Sdílení pomáhá. 

Několik tipů pro podporu vašeho dítěte

• Budujte zdravé sebevědomí vašeho dítěte
  Kdy dokáže rozpoznat své silné stránky a pozitivní vlastnosti. Po vstupu do školy často dojde k snížení sebevědomí kvůli srovnávání se s druhými dětmi. Není vhodné dítěti říkat, že to není pravda, pokud je smutné z toho, že mu něco nejde jako ostatním (již samo si toho dokáže všimnout). Na místě je spíše dítě podpořit v náhledu na to, že každý je jedinečný, lišíme se nejen svým nadáním, ale i talentem a pílí. Vytvářejte situace, ve kterých může dítě uspět. Vychytávejte pozitivní aspekty v chování a ty oceňte („Líbí se mi, jak děláš/hraješ si…“).
  
  
• Nechte dítě zkoušet nové věci a dělat chyby
  Podpořte dítě v tom, že chybovat je lidské, že jde o součást procesu učení, důležité je se nenechat úspěchem odradit. Podpořte dítě oceněním nebo i odměnou za to, že emočně zvládne situaci nebo že akceptuje chybu. 
  
  
• Dopřejte dítěti dostatek času pro volnou hru a odpočinek
  Volná hra je v tomto věku stále velmi důležitá, nechte si dítě vybrat, jak bude trávit svůj volný čas. Hra dětem pomáhá uvolnit své nahromaděné emoce a odpočinout si od povinností.
  
  
• Rozvíjejte řečové dovednosti
  Zkuste si s dítětem číst navzájem, střídat se při čtení. Můžete zkoušet různé čtenářské dovednosti např. převyprávět příběh, dokončit ho dle vlastní fantazie, vytvořit vlastní knihu apod. Využívejte vizualizaci. Vytvářejte příběhy z reálného života, doprovoďte je fotografiemi.
  
  
• Rozvíjejte porozumění emocím
  Děti s PAS potřebují podporu v rozvoji porozumění vlastním emocím a chápání emocí druhých lidí. Musí se více učit, jak zvládat vlastní emoce a reagovat na emoce ostatních (vyjádřit zájem, nabídnout pomoc, poskytnout útěchu, omluvit se). Bavte se společně s dětmi o emocích, o důležitosti příjemných i nepříjemných emocí. Pomozte dítěti porozumět v dané situaci, co se v něm odehrává. Učte dítě, jak se projevují emoce navenek (v řeči těla, úsměvem, pláčem), že mohou způsobovat napětí, bolest břicha nebo hlavičky apod. Vezměte si na pomoc emoční karty, nebo si vytvořte vlastní karty, které zobrazují různé emoce, může na nich být i samo dítě, můžete se fotografovat „selfie“ s různými výrazy. Nenatáčejte nebo nefotografujte dítě v situacích, kdy by se mohlo cítit zahanbené (afektivní stavy), využijte raději fotografie či videa jiných dětí z internetu.  Mluvte o svých emocích, jak se cítíte, z jakého důvodu, co byste potřebovali, jak si poradíte v emočně náročných situacích. 
  
  
• Podporujete vnímání perspektivy druhých osob
  Můžete trénovat tuto dovednost v reálných nebo zprostředkovaných situacích (sledování pohádky, čtení příběhu). Pomohou vám k tomu tyto typy otázek: „Jak si myslíš, že by se cítila, kdyby…?“; „Jak by tu situaci mohl vyřešit..?“, „Co by v tu chvíli potřeboval, aby nebyl smutný..?“.
  
  
• Zapojte dítě do rodinného sociálního dění
  Zajímejte se o názory vašeho dítěte, nechte ho vysvětlit své myšlenky a zapojte ho do rodinného rozhodování, pokud je to vhodné. Děti s autismem často ochotněji spolupracují, když cítí, že druzí mají zájem o jejich názory a mohou situace ovlivňovat. Svěřte mu jednoduché domácí povinnosti, aby se cítilo užitečné.
  
  
• Podporujte kamarádské dovednosti
  Přátelství upevňují vnímání vlastní hodnoty a pocit, že někam patří. Díky přátelství se dítě učí řešit sociální situace, vztahy a řešit konflikty. Rozvíjí tím své sociální dovednosti. V tomto věku má stále největší vliv rodinné prostředí, proto můžete vaše dítě ještě hodně ovlivňovat, učit ho kamarádským dovednostem a pomoci mu přátelství navazovat a udržovat.   
  Několik tipů, jak rozvíjet kamarádské dovednosti:

• • Pomáhejte dítěti znát děti, které je obklopují
    Děti s PAS si často nepamatují jména svých spolužáků a kamarádů, někdy snadno zapomínají i jejich tváře. Udělejte společně domácí nástěnku nebo vytvořte fotoalbum, kde vylepíte fotografie spolužáků s jejich jmény, můžete k nim připisovat i zajímavé informace o dítěti. Pomůže to dítěti s jejich zapamatováním a již se třeba nestane, že spolužákovi neodpoví na pozdrav. Snáz se mu budou sdílet zážitky ze třídy, pokud si připomene známé tváře a situace. Takto to můžete udělat i s dalšími známými a dětmi, se kterými se vídáte. 

• • Poskytněte dítěti nadstandardní podporu v kamarádských vztazích
    Děti s autismem potřebují trénink sociálně komunikačních dovedností, osvojit si praktické scénáře, dostat co nejkonkrétnější návody. Potřebují se učit dovednosti, jako by se učily cizí jazyk (např. jak se představit dítěti na hřišti, jak se rozdělit, připojit se ke hře). K nácvikům pomáhají různé publikace, videa, podpora terapeuta, dětské skupinové nácviky. Vaše dítě může být smutné, cítí se odstrčené, protože děti si s ním nechtějí hrát. Může ho tížit nějaká situace nebo konflikt, které nerozumí nebo nedokáže vyřešit. Důležité je projevit zájem o jeho pocity, nechat si situaci popsat a zkusit navrhnout různé možnosti, jak takovou situaci zvládnout. Ideální je, pokud si můžete situaci vizualizovat – názorně rozkreslit třeba do komiksu nebo připodobnit k tomu, co se stalo v podobné pohádkové situaci. Případně vymyslet vlastní příběh, který pomůže s řešením, tzv. sociální povídky (social stories). Můžete vnést i náhled na chování a záměry ostatních, aby se jejich chování stalo pro vaše dítě srozumitelnějším. 

• • Zorganizujte herní odpoledne po škole nebo přespávání
    Pomozte dítěti s pozváním spolužáka, nachystejte něco dobrého k jídlu, pomozte, aby se děti uvolnily a navodila se příjemná atmosféra. Zejména zpočátku je vhodné začít kontakty s jedním dítětem, maximálně dvěma. Omezte společný čas, pokud je pro vaše dítě náročné trávit čas s vrstevníky. Vymezte dětem pravidla dopředu, aby se mohla cítit uvolněně, pokud budou vědět, co smějí. Připravte pár organizovaných aktivit, ale také jim dejte vlastní prostor. Buďte připraveni pomoci v případě potřeby. 

• • Vysvětlete dítěti pravidla hry
    Dítě může být zmatené, nerozumí pravidlům her ostatních dětí, některá pravidla nejsou přímo vyřčená, jsou intuitivní a ostatní děti jim rozumí a různě v průběhu hry pravidla upravují. Ačkoliv by se dítě s autismem chtělo zapojit, neví, jak se má chovat, nedokáže se pružně přizpůsobit a rozumět rychle se měnícím pravidlům, a tak hru raději opustí a věnuje se jiné aktivitě o samotě. Ostatní děti také mohou dítě s autismem odstrkovat, protože jim hru narušuje.  Naučte ho, jak požádat jiné dítě, aby si s ním hrálo hru, kterou zná. V dnešní době jsou velmi rozšířena internetová (influencerská) dětská videa, kde si děti hrají společně s různými hračkami. Tato videa se mohou stát návodem, jak si s některými hračkami hrát spolu s jinými dětmi. 

• • Pomáhejte dítěti navazovat a rozvíjet přátelské vztahy
    Někdy pro vaše dítě může být těžké najít si kamarády. Zkuste oslovit vaše známé a přátele, kteří mají děti, zkuste zorganizovat různá setkávání a podpořit vaše dítě v kontaktu s druhými dětmi. Pokud vnímáte, že je to potřeba, nenechte se děti bavit spontánně. Může to skončit tak, že si dítě s PAS hraje na počítači a návštěva s mladším sourozencem. Klidně udělejte setkání kratší a zorganizujte náplň. Vaše dítě tím bude získávat cenné zkušenosti a úspěšnost takového setkání vzroste.

👉 Na webu AutismPort najdete také 1 + 10 doporučení pro spolužáky dětí s PAS. 

Všechny obtíže a náročné situace se vám i dítěti budou lépe zvládat, když mu vytvoříte doma stabilní a láskyplné prostředí. Podporující rodinné prostředí pomáhá řešit a zmírňovat konflikty, zvyšuje míru spolupráce a učí důležité vztahové dovednosti, díky kterým si pak dítě může budovat svoje vlastní zdravé vztahy.  K pozitivní rodinné atmosféře můžete přispět tím, že budete dítěti dávat pozitivní zpětné vazby a projevovat zájem o témata, která má dítě rádo (např. „Opravdu?? Pověz mi víc!“). Je dobré nalézt činnosti, které vás všechny budou bavit a těm se společně věnovat. Najděte si krátký čas, který věnujete každému členu rodiny zvlášť. Nezapomínejte na partnera a na sourozence. Rodinné rituály pomáhají dítěti ukotvit se v rodině a vytvořit si pozitivní vztahy a vzpomínky (pohádka před spaním, loučící rituál, sobotní výlet, filmová noc, způsob slavení narozenin apod.). Je snazší orientovat se v jednoduchých pravidlech chování, která jsou formulována pozitivně (popisujeme či ještě lépe vizualizujeme žádoucí chování, ne zákazy). Nechte dítě spolurozhodovat o věcech, u kterých to lze. Nezapomínejte na humor, který pomáhá odlehčit a zvládnout i jinak velmi náročné situace. 

 
👉 Pro další informace doporučujeme odbornou literaturu - Thorová, Kateřina. Vývojová psychologie. Proměny lidské psychiky od
      početí do smrti. Praha: Portál, 2015. ISBN 9788026207146.

👉 Podrobnosti získáte také na webových stránkách o vývoji dítěte - https://raisingchildren.net.au/school-age