Pedagog prvního stupně a dítě s PAS ve výuce


Při nástupu dětí do základní školy (ZŠ) je vždy setkání dětí s paní učitelkou (učitelem) velkou neznámou – jaké bude složení kolektivu dětí, jak si budou žáci rozumět mezi sebou i s vyučujícím. V rámci inkluze se vyučující setkávají s mnoha dětmi, které potřebují speciální péči, a je zpravidla hodně i na nich, co si o každém takovém dítěti zjistí a nastudují z doporučení školního poradenského zařízení (ŠPZ), z informací konkrétního speciálně pedagogického centra (SPC) a případně z dalších podkladů, které jim mohou předat zákonní zástupci žáka, tak aby s ním mohli adekvátně pracovat a provázet ho učením s co nevyšší efektivností a potřebným pocitem úspěchu.

Důležité také je během školního roku navázat dobrou spolupráci s rodinou dítěte a s pracovníkem příslušného SPC, který může poskytnout další informace k případným výukovým problémům daného žáka a doporučit další metody práce pro školní výuku.

👉 Doporučujeme 1 + 10 informací, které byste měli vědět o speciálně pedagogických centrech.

Mezi žáky se speciálními vzdělávacími potřebami bývají i žáci s poruchou autistického spektra, někteří ale ještě nemusejí mít při nástupu do prvního ročníku ZŠ zjištěnou a potvrzenou diagnózu, a to z řady důvodů. Buď takové dítě mělo v mateřské škole empatickou paní učitelku a ve skupině byl nižší počet dětí, a tak se závažnější symptomy ještě u dítěte neobjevily, nebo si rodiče výrazných aspektů v chování dítěte nevšímali, případně je neřešili. Někteří z žáků přicházejí do první třídy jako běžní žáci, protože ještě nemají zjištěnou diagnózu, případně některé děti diagnostickým procesem prošly, ale diagnostik, který neměl dostatečné zkušenosti, poruchu autistického spektra neodhalil.

Třída jako místo bezpečí

Pokud již dítě k plnění povinné školní docházky s potvrzenou diagnózou PAS do školy přichází a má doporučení ŠPZ se stanovenými podpůrnými opatřeními, je potřebné včas předat vyučujícímu podklady, aby si co nejdříve osvojil způsob jednání s novým žákem, protože tak jako je rozdílný každý z nás, tak je každé dítě originálem a teprve po několika týdnech vzájemného poznávání učitel vidí, co takovému dítěti vyhovuje. Jsou ale určité principy, které většině dětí s PAS vyhovují společně: Třída by měla být místem bezpečným, kde dítě nemá pocit ohrožení, jednotlivé aktivity třídy by měly být dopředu naplánované a mělo by být jasné, za jakých okolností se budou odehrávat, činnosti třídy by se neměly odehrávat za velkého hluku a křiku, které dětem s PAS přinášejí obvykle nepohodu až obtíže.

👉 Další informace najdete v článku 1 + 10 pro učitele v základních školách.

Před nástupem do prvního ročníku je vhodné, aby mělo dítě možnost školu navštívit dříve, než nastane 1. září nového školního roku. Ideálně je vhodné se s paní třídní učitelkou domluvit v květnu nebo v červnu na návštěvě školy v odpoledních (klidnějších) hodinách, kdy paní učitelka ukáže rodičům a dítěti třídu a přilehlé zázemí (tělocvičnu, šatny, sociální zázemí, jídelnu). Dítě si může na pár minut sednout ve třídě do lavice a prohlédnout si místnost ze své perspektivy, případně lze do lavice umístit cedulku se jménem, která pak na něj na „jeho“ místě bude na začátku září čekat, a dítě tak bude vědět, kam se může posadit bez váhání a nejistoty. I v pozdějších školních letech, pokud dochází ke změně třídní učitelky nebo změně umístění učebny v rámci budovy školy, je třeba na tyto skutečnosti dítě dopředu připravit.

Pomůcky a kroky, které můžou nástup do školy usnadnit

K pořádku a dobré orientaci ve školních pomůckách mohou přispět na podnět vyučujícího či pracovníka SPC rodiče například tím, že pro každý předmět připraví do školy obaly určité barvy na sešity, pracovní sešity a učebnici (například modré obaly na český jazyk, zelené na matematiku, případně i desky stejných barev), a stejnou barvou pak s dítětem doma vybarví jednotlivé hodiny v rozvrhu, aby vědělo, na jaký předmět si má určité věci připravit.

Výběr místa ve třídě je také lepší neponechat zcela náhodě. V první lavici sice dítě vše dobře slyší, ale všichni běhají kolem něj, může to být místo nepříjemně rušné. Více se hodí místo ve druhé, případně třetí lavici u okna nebo u stěny, kde si některé pomůcky a nalepený rozvrh může dítě ponechat na očích, aby mělo stále přehled o tom, co ho čeká a co už mají daný vyučovací den za sebou. Pokud pracuje ve třídě asistent (asistentka) pedagoga (AP), je potřeba si vyjasnit jeho kompetence. Některé dítě s ohledem na své potřeby upřednostní bezprostřední podporu a po dobu výuky je nezbytné, aby seděl AP vedle něj. Jiný žák s PAS touží sedět se spolužákem a stačí, když k němu asistent přichází ve chvíli, kdy potřebuje radu nebo se mu úkol nedaří. Asistent nemusí sedět vždy jen vedle dítěte, ale může procházet po třídě nebo sedět v lavici za dítětem, které se v případě potřeby na něj otočí. Asistent nemá stejnou roli jako učitel, dítě spíše podporuje, pokud to dítě potřebuje, zopakuje mu úkol, vysvětluje a ukazuje mu, jak s ním má správně pracovat, případně zajišťuje pozornost dítěte, aby ji upínalo potřebným směrem (např. kontroluje, zda dítě nemá místo stránky 13 otevřenou třeba stránku 23, kde je sice také cvičení 2, ale úplně jiné, než jaké požaduje splnit paní učitelka). 


Porušení řádu či pravidel může znamenat nejistotu a stres

Pokud je rozvrh stanoven, pro dítě s PAS je ve většině případů nejlepší, aby byl dodržován, není vhodné zaměnit v úterý matematiku za výtvarnou výchovu a ve středu český jazyk protáhnout na dvě vyučovací hodiny kvůli procvičování. Taková změna může být pro dítě s PAS velmi znejišťující a stresující. Některé děti tuto nejistotu prožívají tiše, nestěžují si, ale trápí se, někdy vyšší míra nejistoty může přejít až v pláč, v jiných případech ve vztek a vzdor. Tomu všemu se dá předejít dodržováním pravidel (rozvrhu) nebo včasnou informací o změně. Pro běžné dítě je oznámení o besedě místo matematiky rozptýlení, pro děti s PAS nejistotou – pokud se změně nevyhneme, je vhodné ji oznámit a vysvětlit dítěti co nejdříve.


Vhodné přizpůsobení některých předmětů

Specifické potíže mohou přinášet jednotlivé vyučovací předměty. Při hudební nebo tělesné výchově může dítěti vadit hluk, který je možné zmírnit vhodnou volbou programu, případně volit možnost práce mimo třídu s asistentem (kabinet, knihovna) nebo hlučný program volit na krátký čas (10–15 minut) a dítě o něm dopředu informovat, že po určitém čase bude zas klid, a skutečně slib dodržet. Při tělesné výchově se u řady dětí s PAS (nikoli u všech) objevuje problém s koordinací a neobratností (neudrží rovnováhu, není dostatečně hbité, nerado závodí, nejdou mu míčové hry). V tom případě je vhodné na ně klást nižší nároky než na vrstevníky a citlivě přistupovat při dělení dětí do družstev. Je zapotřebí postupovat pomalu a nároky zvyšovat. Při výtvarné a pracovní výchově se mohou projevit dva aspekty: neobratnost, kdy má dítě potíže dobře pracovat se štětcem, pastely, nůžkami (nutno nechat dítě déle pracovat nebo svůj požadavek snížit), a potřeba pracovat podle vlastní fantazie. Zadání „nakresli nejlepší zážitek z prázdnin“ je pro dítě s PAS velmi těžké, zážitků je mnoho, dítě si těžko vybírá, který je ten nejlepší, a nedovede se rozhodnout, jak ho ztvárnit. V takovém případě je vhodné s dítětem probrat možnosti, předvést mu nějaký již hotový výkres nebo alespoň nákres na tabuli, aby dítě přesně vědělo, na čem konkrétně má pracovat.

Obdobné obtíže z důvodu neobratnosti se mohou projevit při rýsování. Žák může mít obtíže se správným zacházením s pravítkem, kružítkem. Tyto obtíže se zlepší, když má dítě delší čas na procvičení manipulace s rýsovacími pomůckami. Než tedy dítě bude moci rýsovat podle přesného zadání, je potřeba počítat s delší časovou dotací, přidat čas na prostý nácvik manipulace s dotyčnou pomůckou.

Asistent pedagoga jako podpora žáka s PAS i prostředník mezi učiteli a rodiči

Žákům s těžší symptomatikou PAS je při vzdělávání poskytována personální podpora, zpravidla prostřednictvím asistenta pedagoga (AP), který poskytuje podporu nejen při výuce a celkově při pobytu ve škole i při mimoškolních akcích, ale je i důležitým prostředníkem mezi učiteli a rodiči. Zapisuje nebo kontroluje zápis domácích úkolů a dalších pokynů do notýsku, případně sám vede „komunikační sešit“, kam zapisuje, v jaké oblasti se dítěti nedařilo a je tedy možné ji doma procvičit, zaznamenává ale i pochvalu a úspěch.

Dítě s PAS se obvykle nedokáže soustředit celých 45 minut vyučovací hodiny – asistent ho vrací zpět k práci, kterou nedokončí a někam se zahledí, měl by i poznat, kdy je únava tak velká, že si dítě nutně potřebuje odpočinout (pro někoho je to procházka vzadu za lavicemi, někdo si rád jen položí hlavu a odpočívá). Nejde o lenost, ale o neurologicky danou potřebu, kdy je odpočinek nutný. Výchovné obtíže, případně až afekty, mohou vznikat právě v důsledku přetížení a nemožnosti si včas odpočinout. Častou přidruženou poruchou při PAS bývá porucha aktivity a pozornosti, kdy se žák zvládne soustředit na výklad a činnost v rozsahu několika minut, pak se někam zahledí, začne si s něčím hrát a na případnou změnu aktivity (např. si má zapsat úkol) nestačí zkrátka reagovat dostatečně hbitě jako ostatní spolužáci. V této situaci je také na místě buď dostatečná trpělivost vyučujícího, zopakování pokynu, oslovení dítěte, přímá pomoc AP, který vrátí připomenutím pozornost žáka k úkolu, nebo mu pomůže s dokončením a nechá ho pár minut odpočinout, aby se v další výuce mohl dostatečně zapojit a koncentrovat.


Rizika přidružených obtíží

Některé děti s PAS mohou také trpět úzkostí, která se může projevit například jako nižší schopnost nebo ochota odpovídat na otázky, neschopnost vyjádřit se hlasitě před celou třídou, neochota nahlas číst nějaký článek z učebnice. Pokud takového žáka přesto vyvoláváte a přemlouváte jej k hlasitému projevu, může se stát, že nejen zlepšení nedocílíte, ale postupně žák bude stále méně aktivní nebo se bude chovat nepřiměřeně (např. se může rozplakat, ale může také bouchat do lavice, štípat sebe nebo asistenta pedagoga). Žák takové impulzy vnímá jako své selhání, které sám nemůže napravit, a získává tak na sebe náhled jako na někoho, kdo je k ničemu, komu nic nejde apod. U úzkostných dětí je vhodnější nevybízet žáka k hlasitému projevu před třídou i řadu měsíců. Při nevhodném přístupu může úzkost snáze přerůst v úzkostnou poruchu, přidat se mohou i deprese. Potom je nutná léčba u dětského psychiatra.

Současně s PAS se mohou projevit i specifické projevy poruch učení (dysgrafie, dyslexie, dysortografie, dyskalkulie), které podobně potřebují ze strany pedagoga dostatečnou míru trpělivosti a tolerance, přiměřenou volbu metodických postupů a pomůcek, tak aby dítě dosáhlo v dané aktivitě úspěchu.

Autismus jako předpoklad úspěchu

U dětí s PAS se může projevit i specifické nadání, které může být pro třídní kolektiv výrazným přínosem. Některé děti přímo milují informace a dokumenty o přírodě či historii, mohou tak svými vědomostmi ve třídě zazářit. Někdo může být zaměřený na dopravu, astronomii, dějiny, angličtinu, kreslení nebo matematiku. Díky svým schopnostem může dosáhnout úspěchu v různých soutěžích a při vyučování obohacovat probíranou látku svými nadstandardními dovednostmi a vědomostmi.

Každá následující třída prvního stupně přináší další nároky, někdy i jiné vyučující, kteří se na výuce podílejí. V tomto směru je důležité, aby si učitelé předávali poznatky, jak s dítětem pracovat, v kterých oblastech je šikovné a kde naopak potřebuje větší podporu a pomoc.


👉 Další informace najdete v článku 1 + 10 spokojeného žáka s autismem.  

👉 Přečtěte si také Zahájení povinné školní docházky aneb vstup předškoláka do základní školy


Doporučená literatura pro pedagogy a rodiče: 

  • THOROVÁ, Kateřina Výjimečné děti – Aspergerův syndrom. Praha: Pasparta, 2010. ISBN. 978802546341-3.
  • THOROVÁ, Kateřina. Poruchy autistického spektra: včasná diagnóza branou k účinné pomoci. 2. vydání. Praha: APLA, 2008. ISBN 9788025463390.
  • BITTMANNOVÁ, Lenka, BITTMANN, Julius. Podpora začlenění žáka s autismem do třídního kolektivu. Praha, Pasparta 2017. ISBN 9788088163534.
  • ČADILOVÁ, Věra, ŽAMPACHOVÁ, Zuzana. Tvorba individuálních vzdělávacích plánů. Praha: Pasparta, 2016. ISBN 9788088163398.
  • BITTMANNOVÁ, Lenka, BITTMANN, Julius, Prevence a účinné řešení šikany. Praha: Pasparta, 2017. ISBN 9788088163152.

Názory

Napsat svůj názor:

Vážíme si každého vašeho názoru. Vyhrazujeme si právo na nezveřejnění.

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.

Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám.

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.

NAPIŠTE NÁM
Tento web používá k chodu cookies.