Jak souvisí trávení, imunita a autismus?

Děti s poruchami autistického spektra (PAS) často trápí gastrointestinální obtíže, jako je zácpa, průjem nebo bolest břicha. Tyto problémy mohou ovlivňovat nejen jejich zdraví, ale i chování a projevy autismu.

Jakou roli hraje střevní mikrobiota, hormonální nerovnováha či autoimunitní onemocnění v životě těchto dětí? Jak lze těmto potížím předcházet nebo je řešit? Na to jsme se zeptali gastroenteroložky MUDr. Dagmar Nemcsicsové, PhD., z Gastroenterologického centra Assiduo a odbornice na výzkum autismu Doc. MUDr. Kataríny Babinské, PhD., z Fyziologického ústavu.

Paní Babinská, jakým způsobem mohou problémy s trávením ovlivňovat vývoj a chování dětí s PAS?

Doc. MUDr. Kataríny Babinské, PhD.: Problémy, jako je zácpa, nadýmání, bolest břicha nebo průjem, postihují až 70 % dětí s autismem. Autismus často souvisí s narušenou komunikací, mnoho dětí s autismem proto nedokáže své obtíže popsat tak, jak je to běžné u neurotypických dětí. Projevem jejich nepohody pak může být problematické chování a zhoršení příznaků autismu.

„Přesné příčiny častějšího výskytu trávicích obtíží u dětí s PAS nejsou známé. Jednou z možných příčin mohou být odlišnosti ve složení střevní mikrobioty, které byly zjištěny u osob s autismem.“

Střevní mikrobiota vysílá signály do mozku, a předpokládá se, že signály produkované narušenou mikrobiotou mohou přispívat k vzniku behaviorálních projevů autismu.

Potravinové alergie a intolerance jsou u dětí s PAS častější

Je známo, že mnoho dětí s PAS má specifické stravovací preference. Jak velkou roli hraje výběr potravin v podpoře jejich imunity a trávení?

Babinská: U dětí s PAS se často setkáváme se zvláštnostmi v jídelních návycích. Typická je zejména selektivita (vybíravost) v jídle – dítě je ochotné jíst jen určité potraviny. Často se jedná o ty nezdravé, jako jsou pizza, chipsy nebo bílé pečivo. Taková strava sice poskytuje dostatek kalorií, ale nemusí zajistit dostatečný příjem bílkovin, vitamínů, minerálů či vlákniny.

      👉 Více o potravinové vybíravosti a práci s ní se dočtete ZDE.

Co byste doporučila rodičům dětí s PAS z hlediska výživy?

Babinská: Imunitní systém potřebuje k fungování různé živiny, a proto je nejlepší cestou k jeho podpoře pestrá strava. Pokud má dítě problémy s vybíravostí, doporučují se psychoterapeutické přístupy, které mohou pomoci postupně vypěstovat správné stravovací návyky. U dětí s PAS je také častější výskyt alergií a potravinových intolerancí, například potravinové alergie byly prokázány u 13 % dětí s PAS (oproti 5 % u neurotypických dětí). V takových případech je proto důležité vyloučit potraviny, na které má dítě nesnášenlivost.

Setkáváte se ve své praxi s nevhodnými dietami pro děti s PAS?
Babinská: Nebezpečné jsou například rady typu podávat bělidlo jako léčbu (viz např. článek Zdravotnického deníku). Další diety, jako jsou keto nebo eliminační diety, mohou vést k nedostatku živin. Je proto třeba se vždy snažit co nejvíce dbát na vyváženou stravu.

Když se bavíme o dietách, mnoho rodičů dětí s PAS zkouší eliminovat lepek a kasein ze stravy. Jaký je vědecký konsenzus o této dietě?
MUDr. Dagmar Nemcsicsové, PhD.: Někteří rodiče pozorují u dětí na GFCF dietě (bez lepku a kaseinu) zlepšení chování, trávení nebo kvality spánku. Některé vědecké studie toto zlepšení potvrzují, jiné však nikoli. Výhody této diety tedy zatím nejsou jednoznačně a vědecky prokázány.

„Při eliminaci lepku a kaseinu je třeba myslet na možné nutriční deficity. Například při vyřazení mléka je třeba zajistit náhradu vápníku a vitamínu D. U vybíravých dětí je vhodné GFCF dietu pečlivě zvážit.“

Moderní přístupy: probiotika, prebiotika a terapeutické intervence

Jaké jsou nové výzkumy či metody zkoumající vliv probiotik a prebiotik na střevní mikrobiom u dětí s PAS?

Nemcsicsová: Výzkumy ukázaly, že probiotika mohou mít příznivý vliv na chování, komunikaci a trávení dětí s PAS. Výsledky jsou však zatím částečné a je nejasné, která konkrétní probiotika a v jaké dávce jsou optimální. Současný výzkum se teprve zaměřuje na personalizované probiotické přípravky.

      👉 Přečtěte si také článek Probiotika – pomohou? A jak se v nich vyznat?

Jaký je váš pohled na dlouhodobé užívání probiotických doplňků u dětí s PAS a jejich vliv na trávení a imunitu?

Nemcsicsová: Probiotika jsou vhodná ke zlepšení rovnováhy střevní mikrobioty, zejména po užívání antibiotik, střevních virózách nebo při funkčních problémech trávení. Zdravá střevní mikrobiota hraje klíčovou roli v regulaci imunitních reakcí. Po zlepšení zdravotního stavu je užitečné užívání probiotik přerušit a zaměřit se na stravu bohatou na prebiotika (vlákninu, fermentované potraviny), která podporuje zdravou mikrobiotu.

V čem spočívají největší výzvy v diagnostice gastrointestinálních problémů u dětí s PAS, když vezmeme v úvahu jejich obtíže v komunikaci a vyjádření bolesti či diskomfortu?

Nemcsicsová: Četné studie potvrzují, že děti s PAS mají zvýšený výskyt gastrointestinálních poruch. Předpokládá se u nich pak existence zánětu nízkého stupně v trávicím traktu a odlišné složení střevní mikrobioty. Změny chování, jako je agresivita, sebepoškozování nebo poruchy spánku, tak mohou být projevem trávicích obtíží nebo právě gastroenterologických onemocnění. K dispozici jsou různé krevní testy, vyšetření stolice, zobrazovací metody (např. sonografie), endoskopické metody či dechové testy. Diagnostika dětí s PAS může být obtížná, a proto je nutné přistupovat individuálně a co nejméně invazivně.

Stres, trávení a imunita u dětí s PAS

Jakým způsobem může stres, který je u dětí s PAS často přítomný, negativně ovlivňovat trávení a imunitu?

Nemcsicsová: Stres u dětí s PAS může pramenit z různých deficitů adaptability, například z obtížného přizpůsobení se novému prostředí nebo lidem, a také ze smyslové hypersenzitivity (citlivosti na zvuky, pachy nebo dotyky). Krátkodobá aktivace stresové reakce je pro organismus užitečná, protože pomáhá zvládnout zátěžové situace. Nadměrná aktivace stresové reakce však může mít negativní vliv na organismus, včetně trávení a imunity.

Jaké jsou nejlepší strategie pro zmírnění stresu z hlediska podpory trávení a imunity?

Nemcsicsová: Strategie na zmírnění stresu jsou součástí behaviorálních intervencí, které učí dítě funkční dovednosti a umožňují mu zvládat situace, jež by jinak mohly být zdrojem stresu.

Jaký vliv mají environmentální faktory, jako jsou toxiny a alergeny, na imunitní systém a trávení dětí s PAS?

Nemcsicsová: Environmentální faktory, jako je znečištění ovzduší (jemné prachové částice, oxidy dusíku) nebo chemikálie (např. pesticidy a konzervanty v potravinách), představují riziko pro trávení a imunitní systém, a to nejen u dětí s PAS.

Žijeme v době, kdy se nelze zcela vyhnout chemikáliím v prostředí. Rezidua pesticidů v ovoci, zelenině či obilovinách mohou být riziková, pokud jsou konzumována ve velkém množství nebo dlouhodobě. Ačkoli regulační orgány stanovují bezpečné limity, je důležité minimalizovat vystavování se těmto látkám, zejména u citlivých skupin, jako jsou děti nebo těhotné ženy. Důkladné mytí potravin, výběr bio produktů a pestrá strava jsou efektivní způsoby, jak snížit riziko nadměrné expozice pesticidům.

Strava, záněty a jejich vliv na imunitu

Paní doktorko, může existovat souvislost mezi autoimunitními problémy a autismem?

Nemcsicsová: Výzkumy naznačují, že mezi PAS a autoimunitními onemocněními může existovat určitá souvislost. Výsledky jsou však nejednoznačné a toto téma je nadále předmětem studií a diskusí. Do této problematiky spadají jak autoimunitní onemocnění matky, tak zvýšený výskyt některých autoimunitních onemocnění u dětí s PAS. Zvýšená aktivita imunitního systému a zánět v těle matky během těhotenství mohou ovlivnit vývoj mozku plodu nebo dítěte v raném věku. Stále platí, že etiopatogeneze (pozn. red. popis vzniku nemoci zahrnující jak její příčinu, tak další procesy, které její vznik a rozvoj provázejí) autismu zahrnuje genetické faktory v kombinaci s vlivy prostředí. Mezi environmentální faktory, které mohou působit jako spouštěče PAS, patří například vyšší věk otce nebo zdravotní stav imunitního systému matky.

Jak by měla vypadat diagnostika a terapie autoimunitních onemocnění u dětí s autismem?

Nemcsicsová: Plošný screening autoimunity u dětí s PAS se nedoporučuje. Diagnostikují se pouze děti, které vykazují specifické obtíže a u kterých existuje podezření na autoimunitní onemocnění.

Jaký je vliv střevní propustnosti (tzv. leaky gut) u dětí s PAS a jak tento stav ovlivňuje jejich imunitu?

Nemcsicsová: Otázka zvýšené střevní propustnosti (leaky gut) je stále otevřená, protože některé studie ji u dětí s PAS potvrdily, jiné nikoli. Je však známo, že prostředí v trávicím traktu dětí s PAS je specifické a vyžaduje pozornost. U některých dětí s autismem byl prokázán mírný, ale chronický subklinický zánět ve střevech a odlišné složení střevní mikrobioty od neurotypických dětí.

Jak souvisí chronický zánět v těle s projevy autismu? Existují specifické ukazatele, které naznačují chronický zánět u dětí s PAS?
Mnohé studie prokázaly u dětí s PAS poruchy imunitního systému, včetně mírného chronického zánětu. Předpokládá se, že infekční onemocnění matky během těhotenství může vést k aktivaci imunitního systému dítěte a ovlivnit jeho vývoj. Ačkoli byly zkoumány ukazatele jako kalprotektin, zonulin nebo cytokiny, zatím nejsou k dispozici diagnostické markery pro klinickou medicínu.

Jak velkou roli hrají hormony (například kortizol nebo inzulin) v regulaci imunity a trávení u dětí s PAS a jaký vliv má hormonální nerovnováha na jejich symptomy?

Nemcsicsová: Hormonální nerovnováha je široký pojem. V souvislosti s PAS se často hovoří o testosteronu, který je důležitý pro vývoj mozku a chování. Některé studie naznačují, že vyšší hladina testosteronu v prenatálním období může být spojena s rozvojem autismu. Interakce kortizolu a inzulinu, které hrají klíčové role v metabolismu, imunitě a stresové odpovědi, je složitá a její vliv na symptomy PAS zatím není jasný.

Existují terapeutické přístupy, které by mohly zlepšit střevní bariéru a tím i celkové zdraví nebo zánětlivost organismu?

Nemcsicsová: Protože až 70 % imunitních buněk se nachází ve střevech, může mít narušení mikrobioty negativní vliv na obranyschopnost organismu.

„Studie naznačují příznivé účinky stravy bohaté na prebiotika (vlákninu) v kombinaci s probiotiky. Nadějné výsledky přináší také transfer střevních mikroorganismů od zdravého člověka. Omega-3 mastné kyseliny by mohly zmírňovat zánětlivé procesy. Zatím ale chybí dostatek poznatků k vytvoření standardizovaných diagnostických a terapeutických postupů.“