Specifika kariérního poradenství u klientů s PAS

Kariérní poradenství (KP) má jednotlivci pomáhat při rozhodování o jeho vzdělávací a profesní dráze, a to v co nejširším kontextu jeho životní pozice. Je třeba zohlednit předpoklady, zájmy, vize, dovednosti, schopnosti, motivací, emoce, hodnoty, cíle, rodinné a další vztahy. Kariérní poradenství by mělo neustále reflektovat proměny společnosti s jejími požadavky na profesní uplatnění lidí, a tyto požadavky v poradenství brát v úvahu.

Kariérní poradenství u žáků s poruchami autistického spektra je s ohledem na primární postižení velmi obtížně uchopitelné. Nemělo by být záležitostí jednoho psychologického vyšetření v posledních ročnících povinné školní docházky, naopak je třeba vyvozovat reálné možnosti dalšího případného středoškolského studia z dlouhodobého sledování klienta, vycházet z jeho zájmů, ale zároveň i z jeho reálných možností. Středoškolské vzdělání žáků s PAS, i jejich případné další možnosti studia na vysoké škole či dalšího uplatnění na pracovním trhu, jsou výrazně závislé nejen na kognitivních schopnostech žáka, ale i na hloubce autistické poruchy, jelikož deficity v sociálně-komunikační oblasti bývají často klíčové nejen pro studium, ale i pro následující uplatnění.

Mimo oblasti, které běžně zkoumáme v rámci kariérního poradenství (př. celková míra kognitivních schopností, motivace žáka) je nesmírně důležité zvažovat i další neméně podstatné faktory, např. v případě volby internátu a možnosti umístění žáka v tomto zařízení při škole; vzdálenost bydliště od školy, schopnosti žáka pravidelně dojíždět do školy, celková motivace pro další studium apod. U některých klientů s PAS je třeba počítat primárně s poměrně výrazným negativismem k dalšímu vzdělávání a hledání reálných možností dalšího studia. Jejich uplatnění je tedy z tohoto důvodu výrazně obtížnější. U intaktních žáků  jsou  běžně využívány i služby úřadu práce, kde je možné absolvovat zájmový test. Tyto testy a jejich zadávání u klientů s PAS však příliš validní nebývají. Klienti např. často nerozumí tomu, jaké vzdělání je nutné absolvovat pro určité zaměstnání. Obecně vyžadují výrazně zvýšený individuální přístup.

U žáků s PAS je třeba myslet na smysluplnost testování s ohledem na konkrétního jedince, testování však nesmí být jediným nástrojem kariérového poradenství. V případě žáků s PAS se dokonce může jevit jako kontraproduktivní. Dále je třeba též myslet na úpravu podmínek přijímacího řízení. (Více se o těchto přístupech můžete dočíst v rozhovoru s vedoucím podporovaného zaměstnávání.) Běžně fungující pravidla u intaktní populace nelze zobecňovat. Nezbytný je individualizovaný přístup ke každému žákovi.

Obecné potřeby žáků s PAS a přístupy k nim:

• potřeba přesnosti, jasnosti pravidel a zajištění předvídatelnosti;
• potřeba konkrétní motivace;
• potřeba vyšší míry tolerance;
• nutnost vysvětlovat sociálně komunikační pravidla a situace, vyšší míra pomoci v situacích, které vyžadují praktický úsudek;
• potřeba důslednosti v přístupu;
• vyšší míra vizuální podpory;
• nácviky sociálních dovedností;
• speciálně pedagogické přístupy k žákům s PAS.

Specifika kariérového poradenství pro žáky s PAS

Předpokladem důvěrného vztahu se žákem s PAS je rámec podpory:

1. Přijímat žákovu jinakost. (Nečekám, že se změníš.)
2. Podpořit žákovu samostatnost a zodpovědnost za rozhodování. (Probereme to spolu, rozhodnutí je na tobě.)
3. Nespěchat, nesnažit se žáka škatulkovat.
4. Spolupracovat s rodinou.
5. Žák musí pocítit, že má rozhodnutí ve své moci.

Pro potřeby klientů s PAS jsem pro účely KP vypracovala otevřený dotazník - Důležité aspekty v karierovém poradenství. Společně s poradcem během konzultací, v rámci rozhovorů s rodiči, pedagogy nebo při samostatném zamýšlení se nad profesní volbou, by měl klient zvážit předložené otázky a pokud možno si i na ně pravdivě odpovědět. Není-li si některými odpověďmi jistý, je třeba je zvážit, konzultovat, vyjasnit. Dotazník je hodnocen kvalitativně.
Velmi důležitou součástí kariérního poradenství u klientů s PAS je také úzká spolupráce s rodinou, se zákonnými zástupci žáků. Probrat s nimi reálné možnosti nejenom stran kognitivních schopností klienta, ale zejména celkové funkčnosti a s ohledem na míru adaptability žáka v neznámém prostředí mimo domov.

V praxi se osvědčuje u žáků s PAS a podprůměrným intelektem nebo intelektem v pásmu lehkého MP spíše varianta výběru nejdříve méně obtížného učebního E oboru (např. na SOU nebo OU). Možné je studium i na SŠ zřízené dle §16 odst. 9 ŠZ a v případě, že se žákovi při studiu daří, je pak vhodné pokračovat buď náročnějším oborem, nebo nástavbou, či maturitním oborem. I u žáků s PAS bez přidruženého mentálního postižení je výběr školy důležitý – roli nehrají jen kognitivní schopnosti, ale i míra funkčnosti, schopnosti spolupráce u řízené činnosti, sociálních schopností, komunikačních dovedností a schopností adaptability. Sledovat je nutné i míru frustrační tolerance. Toto všechno jsou faktory, které je vhodné vnímat komplexně, nikoli odděleně.
I na středních školách a VOŠ může být žákům zajištěna podpora formou asistenta pedagoga ve třídě. Studium na VŠ a jeho podpora je zajišťována specializovanými centry přímo na univerzitách.

Našli jste v textu chybu nebo překlep? Neváhejte nás kontaktovat na adrese: info@autismport.cz.