Terapie

Z vlastní zkušenosti podepřené primárně praxí u dětí s PAS předškolního a mladšího školního věku vnímám za efektivní řadu metod. NA druhou stranu bych chtěla upozornit na obezřetnost v preferenci facilitované komunikace a komunikace hláskováním S2C.  

NLP aneb když něco zní tak vědecky a stojí to tolik peněz, tak to musí fungovat. Nebo ne? 

V druhé části článku se zaměříme na metody AAK s pomůckami, na konkrétní komunikační softwary – na jejich srovnání i na možnosti, jak na ně získat finanční příspěvek. 

Deficity ve vývoji řeči u dětí s poruchou autistického spektra (PAS) jsou často první příčinou obav rodičů. Opožděný vývoj řeči není u dětí s autismem totiž ničím neobvyklým – studie ukazují, že přibližně 40 až 60 % dětí s PAS má opožděný nástup mluvené řeči. Některé děti s autismem mohou začít mluvit později než jejich vrstevníci, zatímco u jiných mohou obtíže s používáním řeči k efektivní komunikaci přetrvávat až do dospělosti​. Ve 20–30 % případů u dětí s PAS nastane regres, což je ztráta napodobování řečových schopnost, nejčastěji se tak děje mezi 18.–22. měsícem věku dítěte.

V posledních letech se setkáváme s informací, že pomocí HBOT lze léčit či zmírňovat projevy autismu. Jsou ale tato tvrzení vědecky podložena a je metoda prokazatelně účinná? Na tuto otázku by se dalo jedním slovem odpovědět - ne. V tomto článku se však pokusíme přiblížit terapii podrobněji.   

Terapie zaměřená na řešení (známá také jako SF terapie – solution focused therapy, či SFBT – solution focused brief therapy) je jeden z postmoderních systemických přístupů. Tento text nabídne stručné představení tohoto terapeutického směru. 

V prosinci 2022 vydali odborníci klinické doporučené postupy (KDP) pro časný záchyt, diagnostiku a terapii poruch autistického spektra (PAS). Vznikl tak dokument, který má sloužit jak lékařům, tak psychologům, ale přínosný může být i pro speciální pedagogy, rodiče nebo pečovatele.

Early Start Denver Model (ESDM)  řadíme mezi na důkazech založené terapeutické metody rané intervence. Vychází z Denverského modelu, který byl navržený v 80. letech psycholožkami Sally Rogersovou a Geraldine Dawsonovou v USA. Model byl dále zdokonalován a byly do něj integrovány prvky aplikované behaviorální analýzy a prvky z tréninku základní reaktivity (Pivotal Response Training), a to tak aby metoda vyhovovala dětem v kojeneckém a batolecím věku. Tímto způsobem na počátku 21. století vznikla metoda ESDM, která je vytvořená speciálně pro děti, které mají již stanovenou diagnózu poruchy autistického spektra (PAS) nebo u nich existuje podezření na autismus. Zároveň je vhodná i pro děti s opožděným vývojem řeči či vývojovou poruchou jazyka (dysfázií).  

Dobrý intervenční program Aplikované behaviorální analýzy vychází a je založen na jejích vědeckých poznatcích. Program se vždy zaměřuje na individuální potřeby dítěte s cílem zlepšení kvality jeho života. Proto v případě intervenčních programů pro děti s PAS je základem osvojení takových dovedností, které povedou k jeho samostatnému a co nejméně závislému životu na ostatních.

KBT je jedním z nejvíce využívaných terapeutických směrů při práci s klienty s PAS, i díky své široké komplexnosti a možnostem ovlivnit většinu psychických jevů či poruch, s nimiž se klienti s autismem a jejich okolí setkávají. Metod KBT tak využíváme při nácvicích sociálních a komunikačních dovedností, prací s úzkostným/depresivním prožíváním, fobiemi, poruchami příjmu potravy apod.

Děti s PAS mívají obtíže správně vyhodnotit určité situace a přizpůsobit konkrétní situaci své chování. O chování je třeba s dětmi mluvit a vysvětlovat, popisovat, modelovat. Vedle slovního rozboru situace můžeme využít metodu rozkreslování sociálních situací. Formou jednoduchých příběhů, „komiksů“, dětem předložíme několik způsobů konání v různých situacích.

Díky básním a písním mimo jiné navazujeme přirozený emoční vztah s druhými (např. pomocí sociálních hříček typu „paci paci“. S básničkami se většinou pojí i rozvoj jemné motoriky v podobě užívaných jednoduchých gest, která sama o sobě nesou význam a jednoduše odkazují na konkrétní básničku. Říkadly lze také motivovat k činnostem. - Důvody, proč by se o básničky neměly děti s PAS ochuzovat

Úspěšně zvládnuté sebeobslužné dovednosti dětem přinášejí vyšší míru samostatnosti. Ta posiluje nejen jejich sebevědomí, ale otevírá jim i cestu k většinové společnosti, neboť jim umožňuje zapojit se mezi vrstevníky a nepůsobit „nepatřičně“. Nácvik sebeobsluhy tedy není dobré podceňovat.