Sociálně komunikační nácviky

Přinášíme Vám rozhovor se Zuzanou Koch, zakladatelkou prvního ESDM střediska v ČR, ve kterém pracují hravou formou s dětmi s PAS. V únoru 2022 otevřela první středisko v České republice, ve kterém se při léčbě dětí s PAS využívají metody rané intervence podle Early Start Denver Modelu (ESDM). Se svými dvěma kolegyněmi se zde věnují práci s dětmi ve věku od 12 měsíců až po předškoláky. Více o této, v českém prostředí zatím poměrně málo známé, metodě si můžete přečíst v následujícím článku, který je doplněný také o postřehy z ESDM terapie. 

Early Start Denver Model (ESDM)  řadíme mezi na důkazech založené terapeutické metody rané intervence. Vychází z Denverského modelu, který byl navržený v 80. letech psycholožkami Sally Rogersovou a Geraldine Dawsonovou v USA. Model byl dále zdokonalován a byly do něj integrovány prvky aplikované behaviorální analýzy a prvky z tréninku základní reaktivity (Pivotal Response Training), a to tak aby metoda vyhovovala dětem v kojeneckém a batolecím věku. Tímto způsobem na počátku 21. století vznikla metoda ESDM, která je vytvořená speciálně pro děti, které mají již stanovenou diagnózu poruchy autistického spektra (PAS) nebo u nich existuje podezření na autismus. Zároveň je vhodná i pro děti s opožděným vývojem řeči či vývojovou poruchou jazyka (dysfázií).  

V tomto textu bychom rádi ukázali, jak postupovat, aby se podařilo rozvinout vyjadřovací schopnosti u malého dítěte s PAS, které dosud s okolím nedokáže efektivně komunikovat. Vysvětlíme si, co je potřeba rozmyslet před samotným učením i jak trénink komunikace probíhá v praxi. Uvedené postupy se týkají práce s dětmi neverbálními, ale i s dětmi, u nichž stávající verbální produkce neplní funkci sdělení.

Děti s PAS mívají obtíže správně vyhodnotit určité situace a přizpůsobit konkrétní situaci své chování. O chování je třeba s dětmi mluvit a vysvětlovat, popisovat, modelovat. Vedle slovního rozboru situace můžeme využít metodu rozkreslování sociálních situací. Formou jednoduchých příběhů, „komiksů“, dětem předložíme několik způsobů konání v různých situacích.

Úspěšně zvládnuté sebeobslužné dovednosti dětem přinášejí vyšší míru samostatnosti. Ta posiluje nejen jejich sebevědomí, ale otevírá jim i cestu k většinové společnosti, neboť jim umožňuje zapojit se mezi vrstevníky a nepůsobit „nepatřičně“. Nácvik sebeobsluhy tedy není dobré podceňovat.

„V souvislosti s autismem se často skloňuje slovo terapie. Je řada terapeutických směrů a i náš syn některé z nich využil. Přesto to dnes vnímám tak, že tohle všechno bylo a je jen doplněk větší a naprosto zásadní terapie. Ta velká terapeutická práce náleží především rodině a jejímu fungování. Což ale neznamená, že by to bylo nějak lehčí. Naopak, výchovu dítěte s autismem vidím jako velmi náročnou právě proto, že to znamená práci rodičů na sobě samých." 

Nácviky sociálních a komunikačních dovedností jsou, vzhledem k charakteristickým oslabením poruch autistického spektra, primární terapeutickou intervencí.