Autista vs. člověk s autismem


Pro mě osobně jsou to jen slova a označení toho samého. Je mi jedno, jak mě člověk nazve, ani jedno z toho mě neurazí. A když mluvím o sobě, tak to tak různě střídám, ne že bych se na to soustředila… právě naopak – nesoustředím se a pak ze mě vypadne buď jedno, nebo druhé. Mnohdy říkám „člověk s autismem“ čistě jenom proto, že používám často slovo člověk a řeknu jej jako první. Takže než abych pak začínala větu znova anebo se opravovala, tak k tomu zbrkle dodám jen to „s autismem“ a pokračuji v mluvení, než zapomenu, co chci říct.

Vlastně mám asi ten samý názor, který prezentuje Bianca Toeps ve své knize „But you don’t look autistic at all“ – záleží na úmyslu použití, každý autista má právo se popisovat tak, jak je mu to příjemné. Zabývat se přehnaně tím, jak se druhý člověk rozhodl sám sebe označovat, odvádí pozornost od myšlenky, kterou chce dotyčný předat. Nicméně plně chápu, proč hodně autistům vadí označení „člověk s autismem“, protože to působí, jako bychom si autismus nesli v kufříku a mohli ho kdykoliv odložit. Anebo to zní jako nějaká nemoc, co se dá získat a/nebo ztratit v průběhu života. Jako něco, co potřebuje vyléčit.

To, jak autista sám sebe označuje, by mělo být respektováno

Údajně většina autistů preferuje označení „autistický člověk“ a jen menší část upřednostňuje označení „člověk s autismem“. Pokud bychom si tedy měli vybrat populárnější a preferovanější označení komunity jako celku, bude to „autistický člověk“. Asi to osobně taky moc neřeším proto, že hodně lidí mezi těmito dvěma označeními prostě rozdíl nevidí, jsou to pro ně jen slova používaná na označení toho samého, bez nějaké snahy ublížit anebo naznačit, že autismus je nemoc. Sama jsem se nesetkala ještě s nikým, kdo by mě úmyslně označoval za „člověka s autismem“ a zároveň by se naprosto zřetelně vyhýbal označení „autistický člověk“ s nějakým specifickým úmyslem a tendencí prezentovat svůj negativní postoj vůči autistům. Čímž ale neříkám, že takoví lidé neexistují, je to jen má zkušenost a pravděpodobně důvod, proč to pro mě jsou taky jen slova a dvě jiné cesty jak říct to samé.

Vlastně jediné, co mi vadí, je to, když mě někdo opravuje, jak bych se já sama měla označovat. Když například vysvětluju něco, kde o sobě náhodně použiju spojení „člověk s autismem“ a druhý člověk se vůbec nezaměřuje na to, co chci říct, ale začne mě napomínat, že takhle bych se neměla označovat. Anebo když řeknu „autistický člověk“ a někdo jiný mě opraví, že takhle taky ne. V tom prvním případě většinou člověka opravují jiní autisté a v tom druhém lékaři/odborníci. Ať už mě opravuje kdokoliv, stojím za názorem, že každý autista má právo se označovat tak, jak mu to vyhovuje, a mělo by to být respektováno, ať už ze stran odborníků či ostatních autistů. Zde ale popisuji, co se týká mě. Když někdo jiný preferuje jedno označení a já to vím, tak se tomu prostě přizpůsobím. Je to slušnost a nic mě to nestojí. Každý by měl právo mít „na výběr“, jak chce být označován, a nikdo jiný by se to neměl snažit násilím měnit.


Autismus jako sprosté slovo

Ještě bych chtěla zmínit spojení „člověk na spektru“. Osobně je mi tohle označení docela nesympatické, protože jej většinou používají lidé, co se hrozně moc snaží vyhnout slovu autismus, jako kdyby se jednalo o něco strašně negativního, že bychom to ani vyslovovat neměli. Ale možná se jen pohybuji v divných kruzích. Všímám si toho teď hlavně ohledně kauzy nového filmu od zpěvačky jménem Sia, který má portrétovat příběh dívky s autismem. Sia se ve svých tweetech očividně vyhýbá slovům jako autista, autistický, postižení, a místo toho používá termíny jako „na spektru“ a speciální schopnosti („special abilities“). Akorát to podporuje myšlenku, že autismus je vlastně něco jako sprosté slovo.

Označení „neurodiverzní“ (neurodiverzita), které odkazuje na hnutí, jehož myšlenkou je, že je potřeba se místo „vyléčení“ soustředit na podpůrné systémy a služby, které pomohou začlenění, mi přijde fajn.

Označení funkčnosti je stigmatizující a navíc i nepřesné. Slovo „vysokofunkční“ je často používáno ve smyslu: „Nemáš to tak špatný, tak si nestěžuj“ anebo „jo tak ty jsi autista vlastně jenom tak trochu“ a shazuje problémy dotyčných autistů a klade nároky na to, aby se „projevovali normálně“ a neměli žádné problémy. Označení „nízkofunkční“ degraduje autisty, že jsou vlastně „neužiteční“ a „něco méně“ a podceňuje jejich schopnosti. Zhodnotit „funkčnost“ člověka ani objektivně nelze, protože když se nad tím zamyslím, tak jakási „funkčnost“ se mění nejen v průběhu života, ale závisí také třeba na situaci, aktivitě, místě…, a v životě se vyskytuje moc různých ohledů, témat a aktivit na to, aby se daly popsat jedním slovem. Navíc vám tyto termíny o člověku stejně vůbec nic neřeknou.

Názory

Napsat svůj názor:

Vážíme si každého vašeho názoru. Vyhrazujeme si právo na nezveřejnění.

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.

Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám.

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.

NAPIŠTE NÁM
Tento web používá k chodu cookies.