HBOT: Proč se nedoporučuje pro léčbu jádrových projevů autismu?

Hyperbarická kyslíková terapie, známá také jako hyperbarická oxygenoterapie (Hyperbaric Oxygen Therapy – HBOT), není ve zdravotnictví žádnou novinkou a při léčení některém typů nemocí či zranění má své opodstatnění a prokázané účinky. V posledních letech se ale stále častěji setkáváme s informací, že pomocí HBOT lze léčit či zmírňovat projevy autismu. Na internetu můžeme najít značné množství článků a doporučení zejména na stánkách provozovatelů HBOT, kteří v nich zaručují pozitivní účinky terapie na léčbu poruch autistického spektra (PAS). Jsou ale tato tvrzení vědecky podložena a je metoda prokazatelně účinná? Na tuto otázku by se dalo jedním slovem odpovědět – ne. V tomto článku se však pokusíme přiblížit terapii podrobněji.   

Co je hyperbarická kyslíková terapie?   

Jedná se o metodu, při níž pacient vdechuje téměř 100% kyslík při zvýšeném tlaku okolního vzduchu. Tlak vzduchu se odvíjí od typu speciálních komor, do nichž je uživatel uzavřen, a pohybuje se od 1,3 až po 1,6 atmosfér. Tlak je tedy více jak třikrát vyšší, než bývá v běžném prostředí a odpovídá tlaku, který můžeme zažít v hloubce 13 metrů pod vodní hladinou. Hyperbarické kyslíkové komory se využívají např. k léčbě dekompresní nemoci (tzv. nemoci hlubinných potápěčů), k léčbě po vdechnutí kouře, po těžké otravě oxidem uhelnatým či při hojení poranění kůže.  

Léčba dětí s autismem pomocí HBOT vychází z předpokladu, že by u dětí mělo potenciálně dojít ke zvýšení mozkové perfuze, tedy průtoku krve (či jiné tekutiny) tkání a orgánem. Dostatečná perfuze krve je nezbytná pro správnou funkci orgánů, zabezpečuje jejich zásobení kyslíkem a živinami a napomáhá odplavovat zplodiny látkové výměny.  Na stránkách provozovatelů této terapie se lze dočíst, že má HBOT pozitivní vliv na sociální vývoj, jemnou motoriku a vizuomotorickou koordinaci, vývoj jazyka i hrubé motoriky či na sebeobslužné dovednosti dětí s PAS. Rovnou ale upozorňujme, že tyto závěry se jeví jako problematické, což podrobněji vysvětlíme níže. 

Dětský neurolog a děkan druhé lékařské fakulty Univerzity Karlovy prof. MUDr. Vladimír Komárek, CSc. k využití HBOT při léčbě symptomů autismu uvedl následující: „Hyperbarická kyslíková terapie dle mých znalostí není vhodná pro využití u lidí s PAS a nelze očekávat její přínos. Vzhledem k tomu, že vysoké procento lidí s PAS trpí epileptickými záchvaty, by mohla být hyperbarická kyslíková terapie i riziková. Neúčinnost této metody prokázala také řada studií.”  

Proč není HBOT pro léčbu jádrových projevů autismu vhodná?

Efektivitě hyperbarické oxygenoterapie při léčbě PAS se systematičtěji věnují výzkumníci zejména posledních patnáct let. Aktuálně je tedy už možné konstatovat, že před metodou HBOT varuje řada studií i zdravotních organizací. Jednou z nich je i National Institute for Health and Care Excellence (NICE). Ten na svých webových stránkách zveřejnil klinické pokyny zaměřené na osoby s poruchou autistického spektra do 19 let, ve kterých důrazně varuje, před využíváním hyperbarické oxygenoterapie k léčbě projevů autismu u dětí a mladistvých. Zařadil ji také na seznam intervencí, které by za žádných okolností neměly být používány ke zmírnění projevů autismu.  

Také v doporučených postupech časného záchytu, diagnostiky a terapie PAS (KDP) vydaných v prosinci 2022 je k hyperbarické oxygenoterapii uvedeno: „S výjimkou údajů z jediné studie týkající se celkového zlepšení hodnoceného lékařem nebyly nalezeny žádné důkazy o příznivém vlivu HBOT na jádrové rysy autismu u dětí a dospívajících. Existovaly také důkazy o zvýšeném riziku barotraumatu ucha menšího stupně v souvislosti s HBOT. Skupina tvůrců zdrojového KDP si byla vědoma možných rizik a rozhodla, že HBOT by neměla být doporučována pro jádrové rysy autismu ani pro žádné jiné cílové chování u dětí/dospívajících.“  

Účinnosti HBOT při léčbě jádrových projevů autismu u dětí se věnuje také souhrnná studie z roku 2017. Vědci zde pracují také se studiemi, ve kterých byly uvedeny pozitivní účinky kyslíkové terapie na léčbu PAS. Rozebírají i například v článcích provozovatelů kyslíkových komor často zmiňovanou studii z roku 2006, ve které autoři uvedli statisticky významné zlepšení klinických příznaků u 6 autistických dětí ve věku 2 až 7 let, a to po 40 jednohodinových sezeních HBOT.  

Autoři souhrnné studie však poukazují na nízkou relevanci těchto studií, pouze jedna z nich dodržela vědecké standardy. U ostatních studií buďto nebyla vytvořena kontrolní skupina, nebo studie nebyly zaslepené, a tak všichni účastníci věděli, že podstupují experimentální léčbu. V takovém případě je tedy potřeba počítat s placebo efektem. Za další problém studií označili vědci skutečnost, že v průběhu výzkumů děti zahájily léčbu, nebo v ní pokračovaly (např. ABA terapii, nebo užívaly antioxidační doplňky. Dále míru zlepšení posuzovali nejen objektivně odborníci na diagnostiku, ale v některých případech (např. ve zmíněné studii z roku 2006) ji subjektivně hodnotili samotní rodiče dětí.  

Také výzkumníci z Asociace pro vědu v léčbě autismu (Association for Science in Autism Treatment) ve své studii z roku 2016 považují využití HBOT při léčbě symptomů autismu za pseudovědecké. Jejich stanovisko je následující: „Pseudovědecké léčby jsou takové, které mají málo nebo žádné empirické důkazy o účinnosti, ale přesto jsou vykreslovány tak, že mají kořeny ve vědě a logice, což jim dává zdání, že jde o vědecky ověřenou terapii. Zářným příkladem toho je použití HBOT k léčbě poruch autistického spektra.“¹

Tyto závěry jsou v souladu i s první relativně rozsáhlou kontrolovanou studií v této oblasti z roku 2011. V rámci níž byly testovány dvě skupiny dětí s autismem s různým spektrem chování. V jedné z nich bylo 16 dětí, ve druhé 18. První skupina dětí byla vystavena proceduře HBOT při 24% koncentraci kyslíku a 1,3 atm. U kontrolní skupiny dýchaly děti pouze okolní vzduch s běžným tlakem. Co se týče měření pozorovaných projevů autismu, mezi oběma skupinami nebyl nalezen rozdíl. Metoda tak byla vyhodnocena jako neúčinná. U účastníků, kteří podstoupili HBOT, byla navíc více než třiapůlkrát vyšší pravděpodobnost výskytu ušních barotraumat nižšího stupně než u účastníků, kteří podstoupili placebo HBOT.  

Neprokázané benefity a možné riziko pro epileptiky  

Zároveň je potřeba upozornit i na možná rizika spjatá s HBOT. Mayo Clinic, která se této léčbě věnuje nikoliv ve spojitosti s léčbou autismu, ale jiných nemocí, jako jsou již zmíněné otravy oxidem uhelnatým či dekompresní nemoci, uvádí na svých stránkách rizika spojená s léčbou, např. dočasnou krátkozrakost, poranění středního ucha, kolaps plic a zvýšení pravděpodobnosti záchvatové aktivity. Odborníci z University of Johns Hopkins na svých stránkách upozorňují, že HBOT může v určitých případech vést k otravě kyslíkem a poškození srdečního sinusu.  

Rozsáhlá studie alnalyzovala více než 62 tisíc sezení v rámci HBOT došla k závěru, že: „Záchvaty vyvolané toxicitou kyslíku během HBOT terapie jsou extrémně vzácné, proto lze HBOT označit za bezpečnou pro pacienty trpící chronickými neurologickými poruchami, včetně autismu, avšak s výjimkou osob s nekontrolovatelnou epilepsií.“² U těchto jedinců se tato forma léčby důrazně nedoporučuje. Závěry této studie však nepoukazují na účinnost terapie ve spojení s PAS, ale na to, že riziko záchvatové aktivity, není tak vysoké, jak se předpokládalo, studie uvádí pravděpodobnost 1,59:100 000.  

Neúčinné a drahé řešení    

V posledním desetiletí se v zahraničí metoda HBTO začala v souvislosti s léčbou PAS masivněji propagovat v článcích i reklamách. V České republice se metoda v této souvislosti zpopularizovala zejména v posledních pěti letech. Za výhodu této terapie je považováno to, že ji mohou doma vykonávat i samotní rodiče, kterým k tomu stačí krátké proškolení. Pořízení komory se pohybuje v Česku od 200 tisíc výše. O levnou „léčbu“ se nejedná, ani pokud rodiče s dětmi docházejí přímo do center. Cena za jedno hodinové sezení se pohybuje od 600 Kč (sezení bez další asistence) až po 1800 Kč, což při doporučení alespoň 40 sezení vychází nejméně na 24 tisíc korun.   

Článků o HBOT je hodně, řada z nich má za úkol prodávat 

Je možné nalézt řadu článků, případně i studií, které tuto terapii v souvislosti s léčbou autismu podporují. Je však potřeba se dívat na sponzory studií a autory článků. Často se jedná o jednice a organizace, kteří tuto metodu sami nabízejí a profitují z ní. Jako jeden z mnoha příkladů lze uvést anglicky psaný článek Nová naděje pro neurologické poruchy díky hyperbarické oxygenoterapii, ve kterém je tato terapie popsána v superlativech, avšak jeho autorem je přímo středisko, které se terapii věnuje. Pokud se zaměříme pouze na česky psané zdroje, nalezneme převážně články, které citují buďto studie, které nelze považovat z výše zmíněných důvodů za průkazné, nebo se opírají čistě o tvrzení rodičů či provozovatelů hyperbarických komor.  

Zatímco po zadání slovního spojní hyperbatic oxygen therapy and autism do internetového vyhledavače se zobrazí řada článků a studií v angličtině, které využití HBOT dětem s autismem důrazně nedoporučují. Po zadání hesla hyperbarická kyslíková terapie a autismus v češtině lze dohledat téměř výhradně články, propagační texty i sbírky na kyslíkové komory pro děti s PAS, které tuto metodu označují za účinnou. Některé články také odkazují na studie potvrzující pozitivní účinky HBOT na léčení symptomů spojených s PAS. Nejčastěji pak na tyto dvě – Rossignol a kol. z let 2006 (Hyperbaric oxygen therapy may improve symptoms in autistic children) a 2009 (Hyperbaric treatment for children with autism: a multicenter, randomized, double-blind, controlled trial), u které se zdůrazňuje fakt, že na rozdíl od předchozích studií byla dvojitě zaslepena. 

Odborníci však doporučují nahlížet na studii i kriticky. Studii je vytýkáno, že zde bylo realizováno již zmíněné měření, které prováděli nejen odborníci, ale také rodiče. „Snad jedním z největších metodologických problémů je nedostatek přísné experimentální kontroly. Použité neoficiální zprávy nebyly objektivními v měřítcích chování (ta byla subjektivní a nezohledňovala účinky placeba). ...Chybí v nich pre-test a post-test. Nelze tedy určit, zda uváděný statistický rozdíl mezi skupinami neexistoval i před zahájením léčby,“³ komentuje zmíněné dvě studie odborníci z Association for Science in Autism Treatment.  

Léčba HBOT pro děti s PAS ne, potenciál u dospělých není vyloučený  

U HBOT se nabízí potenciál výzkumu i následné léčby, avšak nikoliv u dětí s PAS, ale u dospělých, jelikož s věkem se mohou některé imunologické obtíže stupňovat, v těchto případech by mohla mít léčba potenciální účinek. Avšak i v této oblasti je nejprve potřeba uskutečnit více výzkumů, u kterých bude opět potřeba přísně dbát na kvalitu experimentálních testů. 

Závěrem lze tedy říci že: „V současnosti neexistuje kvalitní empirický výzkum naplňující vědecké standardy, který by podporoval tvrzení, že HBOT je účinná metoda pro léčbu autismu. Logika a základní předpoklady spojené s využíváním HBOT k léčbě projevů autismu nejsou vědecky podložené a zaslouží si skepsi.”²  

Pokud uvažujete o léčbě, kterou NICE nedoporučuje, promluvte si s praktickým lékařem nebo odborníky na autismus a prodiskutujte rizika.