Pohledem lidí na spektru...aneb „Vnímáte u sebe pozitivní stránky autismu?"

Jak lidé na spektru vnímají sami sebe, své emoce, prožitky, svou „jinakost"? Jak nahlížejí na to, jakou představu má jejich okolí a společnost o poruchách autistického spektra a jak o nich mluví? Odpovědi vám nabídneme v sérii článků „Pohledem lidí na spektru... 

...aneb Vnímáte u sebe pozitivní stránky autismu?"

Celkově mám problém na sobě najít pozitivní stránky, takže tohle je pro mě docela těžké, a navíc si nejsem jistá, jestli mé pozitivní stránky souvisejí s autismem, anebo ne. Ale asi bych jmenovala logické myšlení, pečlivost, zaměření se na detaily, loajalita. (Eliška Kopicová) 

Hlubší vhled, snadné ponoření se do neviditelných nitek „za“ věcmi. Logické myšlení je v jakémsi základu mozku, proto touží poznat u všeho kořen, z něhož všechno vyvěrá. Zajímají mě kořeny slov, původ gest apod. To mi pomáhá filtrovat to, co z toho chci, a co nechci využívat. Nezajímá mě, že se něco má nebo že je něco slušnost, když v kořenu těchto zvyků není logika. Potřebuji mít všechno odůvodněné, jinak je to jen tvrzení a názor. Nestačí mi např. říct, že nebe je modré, pokud nevím, proč je modré. Voda sama o sobě barvu nemá. (autor/ka si nepřeje zveřejnit jméno)

Ano, líbí se mi, že mám omezený okruh zájmů a hodně se jim věnuji. (autor/ka si nepřeje zveřejnit jméno)

Nevadí mi samota, mám hodně technické, logické myšlení. Na rozdíl od většiny lidstva mám ráda matematiku. (autorka si nepřeje zveřejnit jméno)

Znám lépe osobní zkušenosti a zájmy druhých osob a dopravu. (autor/ka si nepřeje zveřejnit jméno)

Ano. Smysl pro detail, systematičnost, schopnost nedívat se na věci konvenčně. Ale jsou to zároveň i negativa. (autor/ka si nepřeje zveřejnit jméno)

Určitě vnímám. Za největší dar považuji „jiné“ myšlení. Strašně ráda přemýšlím. Denně o všem možném, o vesmíru, o Bohu, o podstatě života, o tom, jak dané věci fungují a proč to tak je. Zároveň však vnímám, že neurotypická společnost se takovými otázkami téměř nezabývá. Když se někoho zeptám, jaké má cíle v životě, kam směřuje, proč si myslí, že se narodil na tuto planetu, tak na mě většinou všichni koukají jak puk, že se nad tím nikdy nezamýšleli. Logické uvažování vnímám jako největší dar a nejvíc se v životě děsím toho, že ve stáří přijdu o rozum, že mě postihne nějaká demence, že třeba dostanu Alzheimera. (Michaela Matiová)

Ano. Jsem etičtější, rozvážnější a všímavější než neurotypičtí lidé. (autor/ka si nepřeje zveřejnit jméno)