Přeskokové jednání aneb přeskočilo ti, že to děláš?

Přeskokové jednání je činnost, ke které se uchyluji, když musím čelit nějaké obtížné situaci. Také tím maskuji zmatek a tenzi, která se ve mně nahromadila, když dojde k přetížení mé nervové soustavy.

Pokud člověka s autismem vystavíme působení velmi silného podnětu a/nebo tento podnět trvá dlouho (každý člověk s autismem má jinou schopnost odolnosti), hrozí u něj přetížení centrální nervové soustavy, a jako následek dočasné, nebo i trvalé, poškození psychiky. Aby se člověk s autismem uchránil před nepříjemnými podněty, začne provádět jinou, náhradní činnost, než jaká je od něj požadována. Jeho snahou je odpoutat se od působení onoho velmi silného a nepříjemného podnětu. Cílem přeskokového jednání je tedy uvolnění vnitřního napětí, a tím odvrácení nebezpečí, že dojde k trvalému poškození jeho psychiky.

Přeskokového jednání si můžeme například všimnout při komunikaci ve škole. Škola je pro autisty velmi zatěžující prostředí, provádí se zde činnost náročná na zpracování nejrůznějších informací a podnětů z komunikace. Člověk s autismem se zde snaží rozvíjet. Prostředí školy je ale pro něj podnětné příliš, a tak nejde vše zvládat. Člověk s autismem se v přívalu informací často ztratí. Je pak intenzivně nucen ke sledování a dohánění toho, v čem se ztratil. Pokud je vynervován, objeví se u něj přeskokové jednání. Může například předstírat, že danou situaci chápe. Dokáže být v improvizaci velmi přesvědčivý. V horších případech přeskokového jednání se začne sebepoškozovat, ničit majetek nebo napadne člověka.

Střet dvou protichůdných motivací 

Přeskokové jednání se objevuje také v případě střetu dvou stejně silných, ale protichůdných motivací – pohnutek, kdy vzniká vnitřní konfliktní situace. Vnitřní napětí z protichůdných pohnutek může vzniknout, třeba když je na splněný úkol vypsána odměna, ale úkol nebyl udělán dostatečně dobře a o odměnu se člověk musí rozdělit. Chce celou odměnu a zároveň se chce rozdělit. Pokud nedostane pomoc zvnějšku, objeví se přeskokové chování, aby došlo k uvolnění napětí. Člověk přeskokovým chováním vyjadřuje svoje pocity, ale dělá to odlišným způsobem, takto s ostatními komunikuje, reaguje na to, že se cítí nepochopen. Vnímá, že nedokáže splnit požadované úkoly, které jsou dle něj položeny špatně, a snaží se ubránit svoji vnitřní integritu.