Vařila myšička kašičku aneb jak mohou básničky pomoci dětem s PAS?

Básniček, písniček a říkadel je bezpočet a jejich existence v dospělém, ale především dětském světě má mnoho významů. Učí nás mnoha dovednostem, jako například přirozenému frázování. Opakující se plynulý rytmus napomáhá při dýchání, výrazná intonace uklidňuje, rýmy podporují paměť.

Texty zlepšují a fixují správnou výslovnost, sluchové rozlišení jednotlivých hlásek či hláskových skupin (NÁM x VÁM x MÁM, DI x DY atd.). Rozvíjí slovní zásobu, hudební frázování, cit pro rytmus a tanec. Díky básním a písním také navazujeme přirozený emoční vztah s druhými (např. pomocí sociálních hříček typu „paci paci“, „vařila myšička kašičku“). S básničkami se většinou pojí i rozvoj jemné motoriky v podobě užívaných jednoduchých gest, která sama o sobě nesou význam a jednoduše odkazují na konkrétní básničku. Dítě, které si tak slovně nedokáže říci, si pak jednoduše ukáže gestem (zatleská, ukazováčkem „uvaří“ kaši na dlani apod.). Říkadly lze také motivovat k činnostem. Uklidňuje nás, pokud dosáhneme souladu rytmu a rýmu, harmonie v opakování se jednotlivých veršů nebo i celých slok (např. refrény v písních). Říkanky, stejně jako pohádky, nesou příběh, jsou tedy dějové, nikoliv stavové, což je pro vnímání dětí jednodušší a jim bližší.

Jak básničky a písničky přiblížit dětem s PAS

Verš a rytmus je pro nás cosi přirozeného a je škoda o toto ochudit děti, které si básničky nepamatují, nerozumí textu nebo potřebují při pochopení použít více kanálů, než je pouze ten založený na slyšeném textu a jeho následné reprodukci. Existuje ale jednoduchý návod, jak na to, aby písničky a básničky byly co nejsrozumitelnější, a jak je přiblížit dětem s PAS.

Pro podporu zapamatování textu a jeho zpětné vybavení je dobré dětem s PAS básničky jednoduše předkreslit. Děti si pak básničky pomocí obrázků samy přečtou, lépe si je uchovávají v paměti, snadněji je reprodukují. Lépe jim také můžeme demonstrovat, o čem básnička pojednává, jak jdou jednotlivé verše/sloky za sebou. Lze si rozkreslit jakoukoliv básničku či písničku a vytvořit si svůj vlastní zpěvník nebo knihu oblíbených básniček.

Básničku je dobré si rozdělit po verších (či na slova – podle toho, co je pro dítě nejlepší) a převést do obrazové podoby. Ideálně na jeden list, ten zalaminovat a společně s dětmi podle něj zpívat, přednášet. Pro lepší orientaci v textu můžeme dětem ukazovat prstem jednotlivé obrázky. Zachovat obrázky v podobě stránky má ještě tu výhodu, že děti učíme procesu „čtení“ – ukazujeme jim, že se čte zleva doprava a shora dolů. Pod obrázky je vždy dobré zachovat i text písničky/básničky. Děti se tak vedle obrázku učí vnímat psanou podobu textu a jeho informační obsah.

Takto rozkreslené písničky a básničky lze jakkoliv kopírovat, stříhat, vymalovávat. Dětem, které text písničky již znají, můžeme dát „za úkol“, aby z jednotlivých obrázků složily celou písničku. Případně zdatným dětem můžeme písničku napoprvé zpívat pomalu a děti mohou skládat text intuitivně podle obrázků tak, jak si myslí, že by obrázky mohly jít za sebou.

Od jednoduchého ke složitějšímu

Z počátku je určitě dobré vybírat si jednodušší básničky a písničky a malovat je lineárně včetně toho, co se v písničce opakuje – v obrázcích tedy vidíme přesně to, co se v textu objevuje. Pokud se např. v písničce něco opakuje, jsou zopakovány i obrázky. Nemusíme tedy v textu/v obrázcích „skákat“ a „vracet se“ tam, kde se text opakuje. U dětí, které už s touto metodou pracují delší dobu a zvládnou složitější písničky, můžeme počítat s obeznámenějším zpěvákem, který je schopen se v textu vracet. Vyžaduje to po dětech základní orientaci v textu, musí si text lépe pamatovat, obrázky jim slouží skutečně pouze jako podpora.

Aby děti písnička či básnička bavila, musí je především zaujmout melodie a obsah. Proto si můžeme vytvořit knihu či zpěvník šitý na míru našemu dítěti/našim dětem. Dítě si také text může samo namalovat, pokud bude chtít a pokud mu jeho malířská zdatnost dovolí. Obrázky lze i v případě vlastní tvorby dítěte opatřit textem a pak je jedno, zda je obrázek dostatečně „čitelný“. Důležité je, aby dle něj bylo dítě schopno úspěšně pracovat (zpívat, přeříkat básničku).

Obrázky a tedy i podoba nakreslené písničky/básničky se budou od sebe lišit i tím, zda chceme děti podpořit ve výslovnosti (budeme volit raději vizualizaci jednotlivých slov) či v porozumění textu (vizualizace se bude zaměřovat na klíčová slova a významové celky – verše, věty). Při rozkreslování ale musíme respektovat přirozený rytmus řeči, nedělit verše uprostřed slova nebo násilně nerozdělovat význam vět. Lépe je proto pracovat s větším či menším počtem okének na řádku než porušit rytmus básně/písně.

(Text lze v pozměněné verzi nalézt také v publikaci Řeklo jaro létu vydané v nakladatelství Pasparta v roce 2017.)