Jak poznat dobrý intervenční ABA program zaměřený na dítě s PAS?

Dobrý intervenční program Aplikované behaviorální analýzy (dále jen ABA) vychází a je založen na jejích vědeckých poznatcích. Program se vždy zaměřuje na individuální potřeby dítěte s cílem zlepšení kvality jeho života. Proto v případě intervenčních programů pro děti s PAS je základem osvojení takových dovedností, které povedou k jejich samostatnému a co nejméně závislému životu na ostatních.

Kromě nastavení funkčního komunikačního systému se může jednat například o nácvik sebeobsluhy, získávání školských a akademických znalostí, osvojení sociálních a herních dovedností. Případně eliminaci nežádoucího chování, tedy takového chování, které danému dítěti brání v nabývání dovedností, které potřebuje pro svůj samostatný a nezávislý život ve společnosti.

Kdo může intervenční programy ABA poskytovat?

Aplikovaná behaviorální analýza je věda, se kterou se může seznámit každý. Pro poskytování odborného intervenčního programu je potřeba absolvovat konkrétní vzdělání, na základě něhož je možné získat certifikaci, která opravňuje daného jedince k povolání behaviorálního analytika, asistenta či technika. 

Intervenční program ABA je sestaven behaviorálním analytikem (BCBA). Supervize (dohled a vedení) ze strany behaviorálního analytika je povinnou součástí každého programu. Na stránkách Mezinárodní asociace pro aplikovanou behaviorální analýzu (Behavior Analyst Certification Board, dále jen „BACB“) je možné si ověřit, jakou mezinárodní úroveň certifikace daná osoba má. 

Česká republika má poskytování intervenčních ABA programů ukotveno v zákoně. Bližší informace je možné nalézt na stránkách České společnosti pro aplikovanou behaviorální analýzu. Tato odborná společnost sdružuje behaviorální analytiky, asistenty behaviorálních analytiků, behaviorální techniky a další odborníky, kteří při své práci využívají poznatků aplikované behaviorální analýzy v souladu s BACB a Mezinárodní asociací pro aplikovanou behaviorální analýzu (Association of Behavior Analysis International, dále jen „ABAI“). Spolek kromě toho vytváří pravidla a standardy kvality pro vzdělávání, získávání a udržovaní kvalifikace na národní úrovni.

Přímou práci s dítětem vykonávají behaviorální technici (RBT). Jejich práce vyžaduje odborný supervizní dohled behaviorálního analytika anebo asistentka behaviorálního analytika. Behaviorální analytik je ten, který je zodpovědný za sestavení konkrétního programu.

Jaké jsou důkazy, že ABA funguje? 

Intervenční ABA programy jsou tzv. „evidence-based“ neboli praxí založenou na důkazech. 

ABA intervence jsou mezinárodně schvalované z medicínského i pedagogického hlediska jako efektivní přístupy pro práci se širokým spektrem osob, včetně dětí s poruchami autistického spektra (PAS). Množství vědeckých studií potvrdilo jejich efektivitu při snižování problémového chování, zvyšování společensky žádoucího chování, stejně tak jako při osvojování si nových dovedností u dětí s PAS.

Dlouhodobá a intenzivní práce, tedy v rozsahu 20-40 hodin týdně, po dobu jednoho roku až tří let, využívající intervenční programy ABA má příznivý dopad na vývoj dětí s PAS. Studie prokázaly, že použití intervenčních programů u dětí s PAS příznivě ovlivňuje nejen rozvoj intelektu, ale i řeči, sociálních a herních dovedností a dovedností nezbytných pro každodenní samostatný život.

Jak intervenční ABA program vypadá?

Behaviorální analytik sestaví a následně dohlíží na zavádění programu klienta. Vytvoření programu předchází systematické měření. Měření pro jednotlivé dovednosti a oblasti je striktně dáno dle vývojového manuálu VB-MAPP (z anglického Verbal Behavior Milestones Assessment and Placement Program), kde u jednotlivých položek je jasně vyznačena forma, jak má měření probíhat. Jestli pozorováním, přímým testovánín, časově ohraničeným pozorováním či kombinací testování nebo pozorování. Výsledky měření ukáží, na jaké úrovni dané dítě je a kterým oblastem je třeba se věnovat.

Kromě měření dovedností, které dítě má, se také měří a zkoumají tzv. „bariéry“, které brání dítěti v tom, aby se mohlo efektivně/smysluplně rozvíjet. Bariéry zahrnují dvacet čtyři oblastí jako např. chybějící či oslabený repertoár mand (tzv. požadavků, při kterých učíme dítě, aby si samo vyžádalo, co chce nebo potřebuje), takty, motorická nápoda, závistost na promptech (podpora při učení), poškození v oblasti vizuální diskriminace (schopnost rozlišit předměty, obrázky, které jsou si podobné, ale nikoli stejné) a skenování, poškození v sociální oblasti, selhávání v procesu generalizace, výskyt hyperaktivního či obsedantně kompulzivního chování, artikulační potíže, sebestimulace, zvýšená citlivost na senzorické podněty a další.

Pokud je skóre ve zhodnocení bariér vysoké, je potřeba se zprvu zaměřit primárně na tyto cíle. Jinak by učení nebylo efektivní a nedocházelo by k plynulému osvojování dovedností. 

„Ideální” intenzivní program ABA obsahuje alespoň 20 hodin týdně přímé práce s dítětem. Proto jsou programy detailní a obšírné. Do tohoto času se počítá nejen čas strávený „učením“ s poradcem, ale i učení v domácím prostředí či ve školském zařízení. 

Práce s malými dětmi probíhá převážně formou hry. Dítě se učí na věcech, které má rádo a které ho zajímají a baví. Zapojení rodiny a dalších prostředí, ve kterých se dítě v rámci svého života pohybuje, je naprosto nezbytné z důvodu naplnění principu generalizace, jakožto jedné ze sedmi dimenzí ABA. Osvojená dovednost není prohlášena za zvládnutou, pokud ji dítě funkčně nepoužívá v různých prostředích či situacích a s různými lidmi.

Intenzitou 20 hodin týdně se nemá na mysli pouze „práce u stolečku“, ale právě naopak, v domácím prostředí se hojně využívá učení v přirozeném prostředí. To probíhá formou hry s věcmi, které se kolem dítěte běžně vyskytují a s cílem, že dítě ani neví anebo nepozná, že se učí. Je třeba, aby rodiče dodržovali určité základní principy práce, jen tak je možné zajistit co nejefektivnější posun v rozvoji jejich dítěte.

Individuální cíle programu jsou stanoveny na základě měření, které prokáže, na jaké úrovni se dítě momentálně nachází ve srovnání se svými vrstevníky a na jakých oblastech je třeba zapracovat. Může se jednat například o:

• nastavení funkčního komunikačního systému;
• rozvoj sociálních dovedností; 
• osvojení sebeobslužných dovedností;
• podpora hry a trávení volného času;
• rozvoj motorické nápodoby, a to jak v oblasti hrubé a jemné motoriky, tak motoriky s předmětem či orofaciální (oblast úst a obličeje); 
• zaměření se na školní dovednosti.

Výchovně vzdělávací plán obsahuje oblasti s konkrétními cíli, na kterých se bude s dítětem pracovat. Poradce intervenčního ABA programu postupuje při práci systematicky, kdy postupně naučí dítě jednotlivým dovednostem, které se následně složí do komplexnějšího celku. Začíná se od nejjednoduššího a postupně se úlohy ztěžují. Chceme-li například dítě učit sebeobsluhu, máme několik možností, jak na to. Jednou z nich je rozvoj motorické nápodoby. Jakmile má dítě tuto dovednost ve svém repertoáru, může zařadit pohyby, které využije v sebeobsluze. 

Rozvoj motorické nápodoby je také možné využít pro rozvoj nápodoby vokální, kdy opět začínáme s jednoduchými zvuky, které zprvu dítě samo vydává a postupně tvarujeme do souzvuků a slov. Zde je určitě na místě dobrá konzultace s logopedem, který by měl stanovit, kde se dítě nachází z hlediska logopedického vývoje, jaké hlásky je schopné vyvozovat či zda mu nebrání nějaká fyziologická překážka.

Behaviorální analytik pravidelně sleduje progres klienta na základě sběru a záznamu dat ze sezení a z domácího prostředí. Data přináší informace, jak probíhá například rychlost učení, zda se snižuje podpora při učení, jaká je frekvence či délka výskytu určitého nežádoucího chování aj. 

Behaviorální analytik je také v pravidelném kontaktu se členy rodiny, asistenty pedagoga, pedagogy, logopedy a dalšími lidmi, kteří jsou s daným dítětem v častějším kontaktu. Smyslem je nastavení cílů společné spolupráce a ověření, zda nastavené postupy jsou efektivní a zda dochází k celkovému pokroku vývoje dítěte napříč lidmi, věcmi a prostředími. 

Každé dítě se rozvíjí a časem se jeho potřeby, sociální skupiny nebo dovednosti mění, a proto je nutné intervenční plán pravidelně aktualizovat, aby odpovídal aktuálnímu stavu klienta. K tomuto kroku jsou opět velice cenná sbíraná data.

Intervenční program ideálně trvá do doby, kdy ho klient (nebo jeho rodina) potřebují a je pro něj přínosný. V praxi jsou pravidla pro délku programu u různých poskytovatelů nastavena různě, a to i s ohledem na specializaci příslušného behaviorálního analytika, jehož cílová skupina jsou například děti do nástupu do školského zařízení. Pro děti ve školnímu věku je třeba, aby měl daný analytik školení/výcvik pro specifika této věkové skupiny.

Ptejte se!

Ať už si vyberete pro své dítě jakoukoliv intervenci, vždy sledujte, zda je vaše dítě, ale i vy sami s poradcem rádo. Je přirozené, že pokud je nám s někým dobře, budeme s ním chtít trávit čas a taky pro nás bude mnohem jednodušší se s ním „učit“. Dobře provedený intervenční ABA program je zakomponován do hry tak, že dítě ani neví, že se učí. V případě pozitivně nastavené motivace je prokázáno, že takto získané dovednosti vykazují dlouhodobou udržitelnost.

Následující otázky vám pomohou vyhodnotit, zda poskytovatel provádí intervenční ABA program v souladu s nároky, které jsou na něj kladeny. To znamená, že má daná osoba potřebné vzdělání a kvalifikaci a je zde supervizní dohled.

1. Kdo superviduje/zaštituje program na pozici BCBA?
2. Je váš přímý poradce proškolen a na jaké úrovni?
3. Jak často mají poradci odbornou supervizi?
4. Jsou cíle programu určovány na základě měření, dle standardizovaných manuálů? Např. VB-MAPP, ABSLL-R, ESL aj.
5. Zahrnuje program spolupráci s rodiči? V jaké formě a rozsahu?
6. Máte jako rodič možnost v případě zájmu nahlédnout na práci s vaším dítětem?
7. Jsou pravidelně sbírána data mapující pokrok vašeho dítěte?

👉 Podívejte se také na praktickou ukázku, jak můžou vypadat nácviky v rámci ABA.