Autismus v ČR a ve světě

Děti s autismem vyrostou, ale jejich potřeby nezmizí. Přechod do dospělosti je pro mnoho lidí na spektru i jejich rodiny jedním z nejnáročnějších období.

Z pohledu psychologie se jedná o copingový mechanismus, kdy se bolest ze šikany a marginalizace transformuje do ideologického rámce, který nabízí iluzi síly a identity, a to i za cenu mentality „my versus oni“.

Manuál pro rodiny dětí s autismem, který slouží po osoby z Ukrajiny bez trvalého pobytu v ČR. 

Výtky se týkají především nedostatku komunitních sociálních služeb pro lidi s postižením, zejména pro lidi s autismem, mentálním postižením či chováním náročným na péči.

V Česku dnes neexistuje sociální služba, která by dokázala rychle reagovat na krizovou situaci rodiny člověka s autismem a náročným chováním. Prakticky tak na tyto situace reagují hlavně neziskové organizace. Právě jako teď my v NAUTIS. Často zcela nesystémově, jen díky obrovské ochotě lidí, kteří mění své osobní plány, berou směny navíc a jdou do práce proto, aby pomohli člověku, který to právě teď potřebuje.

Lidé s autismem bez poruch intelektu konečně mohou v ČR získat řidičské oprávnění. Podmínkou potvrzení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel je kromě standardního vyšetření praktickým lékařem i odborné posouzení.

Švýcarský vzdělávací systém je decentralizovaný, což znamená, že jednotlivé kantony mají značnou autonomii v organizaci školství. Role a odpovědnosti v oblasti pedagogické podpory se proto mohou lišit v závislosti na kantonu a konkrétní škole.

Švýcarsko. Taky se vám hned vybaví vše úhledné až dokonalé, domyšlené, funkční… Krásná příroda, pokrokové banky, moderní technologie, bohatství… No, není všechno zlato, co se třpytí. A taky není Švýcarsko jako Švýcarsko.

Hlasitá hudba a potlesky, ostré světlo i davy lidí jsou běžnou součástí tanečních i plesů, to vše ale může u osob s autismem způsobit senzorické přetížení, i proto se pracovníci ze spolku ADAM rozhodli uspořádat dospávajícím dívkám i chlapcům s PAS taneční „na míru“, aby si tuto událost mohli také užít a případně je pozitivní zkušeností podpořit v návštěvě dalších společenských akcí. 

V České republice v roce 2022 odebraly soudy svéprávnost více než 6500 osobám. Členové odborné skupiny Úřadu vlády, proto v červnu 2023 diskutovali o tom, proč se v právním jednání více nevyužívají způsoby podpory lidí s postižením, které nejsou spojeny se zásahem do svéprávnosti. Odebrání svéprávnosti je oproti jiným opatřením stále využíváno více než 3krát častěji, a to i přesto, že soudy musí nevyužití mírnějšího opatření vždy odůvodnit.  

Porucha autistického spektra (PAS) nezasahuje pouze do života jedince, jemuž byla diagnostikována, ale zasahuje také do mnoha dalších systémů, které jedince obklopují. Stanovená diagnóza se přímo dotýká rodiny dítěte s PAS, především pak primárního pečovatele dítěte. Výzkumů v oblasti problematiky PAS je v posledních letech mnoho, ale zaměřují se především na jedince s PAS. Poznatky z oblasti péče o dítě s PAS jsou mapovány pouze okrajově, přitom právě úloha primárních pečovatelů v procesu pozitivního vývoje diagnózy je nepostradatelná.

Můj syn Peter James zpočátku vypadal jako zcela zdravé miminko. V deseti měsících jsem si všimla, že jeho motorické schopnosti jsou opožděné. Až do synových téměř tří let se mi ale nikdo ani slovem o autismu nezmínil. Tehdy jsem poprvé o autismu uslyšela od psychoterapeuta z nedaleké nemocnice. Vůbec jsem ale netušila, co to autismus je. Neměla jsem žádné dostupné informace, kde bych pro syna mohla získat formální diagnózu. Mým jediným zdrojem byl Google. Přečetla jsem si o varovných signálech autismu a vše naznačovalo tomu, že projevy u mého syna této diagnóze odpovídají.

Vědkyně, vynálezkyně, aktivistka, mluvčí lidí s autismem a jedna z deseti nejlepších vysokoškolských profesorů ve Spojených státech v žebříčku časopisu CEOWORLD. Tím vším a ještě mnohem víc je doktorka Temple Grandinová, která přijala pozvání k rozhovoru pro portál AutismPort při Národním ústavu pro autismus (NAUTIS).

V následné diskusi byla opakovaně kritizována činnost Odborné a pracovní skupiny pro koncepční řešení problematiky života osob s poruchou autistického spektra zřízené při Vládním výboru pro osoby se zdravotním postižením. Byla ukončena spolupráce s řadou odborníků, kteří se do té doby na činnosti skupiny podíleli. Zmíněno bylo nedostatečné vzdělání předsedkyně odborné skupiny paní Marty Pečeňové a chybění zástupců odborných společností ve skupině.  

V reakci na článek KDO ZABIL DOROTU Š. s podtitulem Český stát potichu týrá své nejzranitelnější občany, který vyšel minulý měsíc v časopise Respekt, jsme se rozhodli vydat článek zaměřený na problematiku prvoplánového a skrytého týrání v sociálních službách. Přiblížíme v něm, jaký je mezi těmito druhy týrání rozdíl a také, jak se liší způsoby a pravděpodobnost jejich odhalení. Nejprve však stručně shrneme hlavní informace, které zazněly ve zmiňovaném článku, jehož autorem je Petr Třešňák, rodič dívky s PAS, předseda spolku Děti úplňku a novinář píšící zejména o sociálních tématech a zdravotnictví.