Doplňky stravy – na co si dát před jejich koupí pozor

V posledních letech se můžeme setkat, zejména v internetovém prostředí, s narůstajícím počtem reklam a nabídek od prodejců potravinových doplňků. Jednou ze skupin, na kterou často cílí, jsou i rodiče dětí s neurovývojovými poruchami. Mnohdy jim slibují „zázračné“ vyléčení nebo vymizení potíží. V článku si proto přiblížíme, proč to, co si přečteme na webu prodejce či na obalu doplňku, nemusí vždy nutně odpovídat skutečnosti. Nabídneme také souhrn informací, co je dobré zvážit před koupí (dražších) potravinových doplňků.

Častým problémem s prodejem doplňků stravy na internetu je, že suplementy doporučují lidé, kteří nemají žádné obecné vzdělání v oboru. „Sice jsem výživu studovala, ale ani tak bych si netroufla u některých výrobků tvrdit, že jsou lepší než jiné. Prodejci vám většinou ani nenevrhnou žádnou alternativu k nabízenému výrobku, protože jejich hlavní snahou je prodej,“ vysvětluje nutriční terapeutka Lucie Guilleminot.

Zdravý životní styl jako marketingový trend – prodejci a omega-3

Velký business je například okolo omega-3 mastných kyselin, který začal nabírat na síle zejména v pocovidovém období – prodejci se nejprve snaží nabízet placený rozbor hladiny mastných kyselin v krvi a poté klientům prodat co nejvíce suplementů. Díky aktuálním poznatkům víme, že ideální poměr omega-3 kyselin v těle je 1:3 (omega-3 ku omega-6 mastným kyselinám). A tak na to jdou prodejci cestou, kdy nejprve tyto poměry měří. Pak zákazníkům tvrdí, že pokud mají tyto hodnoty vyšší, mají v těle prozánětlivé prostředí a musí to okamžitě začít řešit, protože jinak se to určitě brzy negativně projeví na jejich zdraví. „V současnosti ale nevíme, co při nerovnováze nastane, a nikdo vám nemůže s takovou určitostí tvrdit, že onemocníte. Tělo může zvládat i výrazně vyšší poměr kyselin a člověk nemusí mít žádné zdravotní komplikace. Samozřejmě, můžete situaci začít řešit, ale pokud vám někdo tvrdí, že má řešení, které funguje pro všechny, byla bych obzvlášť obezřetná,” říká nutriční terapeutka.   

Prodejci totiž často sebevědomě prohlašují, že vám jejich doplněk bude určitě fungovat, a také vám ze začátku klidně doporučí brát dvojnásobné dávky. Opět je důležité zmínit, že se zpravidla jedná o osoby, které k tomu nemají patřičné vzdělání. Jak dále doplňuje odbornice na výživu: „Navíc u omega-3 kyseliny nemáme v současnosti dostatek studií na to, abychom věděli, co se stane, když jí budete užívat několikanásobnou doporučenou denní dávku. Takové rozhodnutí bych vždy nejprve konzultovala s lékařem. Ve zdravotnictví vždycky říkáme, že jed od léku odlišuje pouze podávané množství. Dokonce i voda vás může zabít, když jí budete pít denně 7 litrů.“ 

„Používání doplňků s omega-3-MK v rozumném množství nikomu neublíží, terapeutický efekt není vyloučen v případě chronických zánětlivých onemocněn a sporadicky i kognitivních poruch. Přesto však stále chybí dostatek kvalitních a nezávislých vědeckých dat, která by tyto účinky jednoznačně potvrdila," vysvětluje předseda představenstva společnosti Laboratoře AGEL, Tomáš Gucký. 

V Česku je okolo doplňků stravy „šedá zóna“

V České republice je trh s výživovými doplňky poměrně volně regulovaný. Jelikož jsou doplňky stravy legislativně řazeny mezi potraviny, na rozdíl od léčiv u nich výrobci nemusí prokazovat účinnost. Jsou tak testovány na to, aby byly bezpečné. Z dlouhodobého hlediska už ale nikdo nekontroluje, zda množství účinných látek, které je uvedené na obalu, doplněk opravdu obsahuje.

Multi-level marketing s výživovými doplňky – na co si dát pozor

Rodiče dětí s autismem jsou pro prodejce dobrá cílová skupina, protože jsou ochotnější vyzkoušet více věcí, aby dětem pomohli. „To bohužel otevírá dveře různým prodejcům všemožných doplňků. V tom má klasická evidence-based medicína (medicína založená na důkazech) trochu handicap – dokud nemáme účinnost podloženou studiemi, nebudeme vám tvrdit, že daný přípravek má, či nemá účinnost. Toho ale využívají multi-level prodejci, kterým stačí odkazovat pouze na jednu studii. Často ani neberou ohled na to, jak relevantní je studie k tématu, konkrétnímu doplňku nebo i pro děti v našem evropském prostředí. Studie je např. realizována v Asii, kde mají děti zcela odlišné stravovací návyky i skladbu jídelníčku,“ vysvětluje Guilleminot.

Téměř všechny doplňky, které se prodávají přes multi-level marketing, okolo sebe mají obrovskou reklamu a prodejci uvádí, že si výrobky nechávají pravidelně testovat. Je však dobré se na prodejce obrátit, aby vám výsledky zmiňovaných testů dodali. „Když jsem se nedávno ozvala prodejci s dotazem, jestli by informace, které sděluje, mohl nějak doložit, jako odpověď mi poslal odkaz na studii, která byla mírně o něčem jiném, než na co jsem se ptala, a ani se netýkala toho konkrétního doplňku. Nedostala jsem ani potvrzení, že si výrobek testují a že jejich doplněk opravdu odpovídá složení na obalu. Někdy zase lze už z obalu zjistit, že dávky účinných složek v doplňku jsou tak nízké, že nemají prakticky žádný účinek a spotřebitelé si tak kupují ,drahé nic´,“ dodává výživová terapeutka.

     👉 Česká Společnost pro výživu používá jako doporučení ohledně vitamínů a minerálů údaje z německy mluvících zemí. Přehledy jednotlivých vitamínů a minerálů a jejich doporučeného množství podle věku najdete na stránkách Německé společnosti pro výživu.

K obezřetnosti před výživovými doplňky, které slibují léčbu poruch jazyka a řeči či neurovývojových poruch, jako je např. vývojová dysfázie, autismus, ADHD, nabádá i Asociace klinických logopedů ČR. „Ačkoli se někteří výrobci a prodejci doplňků stravy odvolávají na výsledky výzkumů, nelze z důvodu jejich limitací (nedostatečný výzkumný vzorek, chybějící přímá souvislost s konkrétní diagnózou, nevyužití kontrolní skupiny, výrobce jako sponzor studie atd.) prozatím jednoznačně a plošně potvrdit efektivitu doplňků stravy při léčbě poruch jazyka a řeči. Současně neurovývojové poruchy, jejichž léčbu potravinové doplňky často slibují, podle aktuálního vědeckého zkoumání vznikají na genetickém základě, což jejich úplné vyléčení vylučuje,“ uvedla ve stanovisku k využití potravinových doplňků v léčbě poruch jazyka a řeči Asociace klinických logopedů ČR.

Před koupí potravinového doplňku tedy doporučujeme:

1. Konzultovat užívání a dávkování doplňku s lékařem nebo farmaceutem pro možné kontraindikace či nežádoucí účinky. Žádný potravinový doplněk ale nemůže nahradit odbornou péči klinického logopeda a dalších specialistů.
2. Podívat se podrobněji na složení výrobku a u dražších výrobků porovnat, zda jej nelze nahradit jinými běžně dostupnými alternativami. 
3. Ověřit, kdo doplněk stravy nabízí, jaké má vzdělání a zda se orientuje v problematice neurovývojové poruchy, jejíž vyléčení slibuje.
4. Zda má osoba doporučující doplněk stravy nějaký zisk z prodeje produktu.
5. Pokud se slibovaný efekt doplňku stravy opírá o studii, tak zda splňuje kvalitativní požadavky. Pomoci při rozhodování může i informace, kdo studii sponzoroval a zda má autor studie vztah k výrobci nebo prodejci produktu.
6. Případně oslovit výrobce či prodejce doplňku stravy, zda si nechává testovat jeho složení a zda je ochotný výsledky poskytnout.

 Celé vyjádření Asociace klinických logopedů najdete ZDE.

📌 V případě konkrétních dotazů se můžete obrátit na poradnu: poradna@nautis.cz.

👉 Přečtěte si také článek Obchodníci s nadějí na sociálních sítích a rizika neodborné chelatace o businessu s potravinovými doplňky, které mají tělo zabavit těžkých kovů. 

👇 Více se tématu doplňků stravy a jídelníčku u dětí věnujeme v návazných článcích.

{sources}

Asociace klinických logopedů České republiky. (2024). Stanovisko AKL k doplňkům stravy. Dostupné z https://www.klinickalogopedie.cz/res/file/2024/stanovisko-akl-doplnky-stravy.pdf

National Institute for Health and Care Excellence. (2021). Autism spectrum disorder in under 19s: Support and management (NICE Guideline CG170). Retrieved from https://www.nice.org.uk/guidance/cg170/chapter/Recommendations#specific-interventions-for-the-core-features-of-autism

Ošlejšková, H., Danhofer, P., Kolář, S., Stroupková, L., Komárek, V., Hrdlička, M., Dudová, I., Theiner, P., Šebková, A., Thorová, K., Bubeníčková, B., Žampachová, Z., Líčeník, R., & Friessová, T. (2022). Doporučené postupy časného záchytu, diagnostiky a terapie poruch autistického spektra (PAS). Národní zdravotnický portál. https://kdp.uzis.cz/res/guideline/52-poruchy-autistickeho-spektra-final.pdf

Siafis, S., Çıray, O., Wu, H., et al. (2022). Pharmacological and dietary-supplement treatments for autism spectrum disorder: A systematic review and network meta-analysis. Molecular Autism, 13(10). https://doi.org/10.1186/s13229-022-00488-4