Myšlenky na násilí: Jak porozumět temným stránkám naší mysli

Když se mi do rukou dostal text od jednoho z autorů AutismPort, okamžitě mě zaujal. Autor sdílí zkušenost s násilnými myšlenkami, které kdysi byly jeho každodenní realitou, ale dnes již z jeho života zmizely. Jako terapeutka se často setkávám s tématy agrese a impulzivních myšlenek a vnímám, že téma násilných fantazií je pro mnohé tabu. Vyvolává strach, ať už u těch, kteří je zažívají, nebo u těch, kterým se někdo svěří. Pravdou však je, že tyto myšlenky nejsou ničím výjimečným. Tenhle fenomén může mít různé zdroje původu a často je to jen jeden z mnoha mechanismů, kterými naše psychika může reagovat na tlak, stres nebo osamělost, což je pravděpodobně i případ našeho autora.

Autor popisuje: „Na začátku svého dospívajícího období jsem dokázal být nepříčetný. Kdykoli mě matka potrestala nebo mi pohrozila, zakřičel jsem: ‚Fašismus! Diktatura v České republice!‘ A nejen to, začal jsem pociťovat stavy osamělosti s vraždícími symptomy – připodobňoval jsem se vnitřně k Zodiacovi, o kterém byl v roce 2007 natočen film.“

Pocit nespravedlnosti, izolace a nedostatek podpory mohou ovlivnit psychiku člověka. Násilné myšlenky zde nepředstavují zlo, ale spíše vnitřní volání o pomoc – způsob, jak přežít v náročných podmínkách. Pocit prázdnoty a dlouhodobé osamění bývá často doprovázen pasivitou, zoufalstvím a bezmocí. Násilný obsah v takových případech může působit jako kompenzační mechanismus, který vytváří jiný svět – svět, kde má jedinec moc a sílu bojovat a žít.

Autor sám přiznává, že: „Teď k zákulisí těchto myšlenek – nepamatuji si, kolik mi přesně bylo, když se tyto myšlenky začaly dostavovat, ale jsem si jistý, že to bylo během mého dospívajícího období. Nepamatuji si ani, jak dlouho přesně trvaly, ale vím, že je spouštěl pocit osamělosti.“

Často se stává, že agrese ve fantaziích je u jedinců, kteří se cítí být upozaděni, spojena s touhou po zviditelnění a potvrzení vlastní existence. Když nás něco v životě trápí a nemáme sílu nebo možnosti to změnit (obzvlášť v dětství a dospívání), může násilná fantazie působit jako zdroj energie. Tyto myšlenky tak mohou sloužit jako způsob, jak zvládat realitu. Zároveň ale nesou velký potenciál energie, která se dá produktivně využít, pokud porozumíme tomu, co je jejich skutečným zdrojem – na čem nám ve skutečnosti záleží.

Přestože u poruch autistického spektra se často setkáváme s nižší schopností porozumění a kontroly nad svými emocemi (včetně agrese), násilné myšlenky nejsou neobvyklé a mohou se objevit jak u neurodivergentních, tak u neurotypických lidí. Často jsou výsledkem psychického napětí, stresu nebo vnitřního konfliktu. Mohou sloužit jako způsob, jak se mysl snaží vyrovnat s bolestí, frustrací nebo pocitem bezmoci. Autor také přisuzuje tuto zkušenost spíše jiným faktorům než diagnóze: „Nerad bych své temné myšlenky připisoval čistě autismu. Byly zapříčiněny spíše samotou a zanedbáváním péče ze strany rodiče.“

Nicméně autor ve svém textu přináší i konkrétní doporučení prevenci podobných myšlenek pro lidi na spektru: „Jelikož jsem se narodil dvě dekády po revoluci, nebylo zde ještě moc možností socializace pro autistické děti, ale dnes už je situace jiná – nabízí se homesharing, sociální rehabilitace, letní pobyty a další možnosti, kde se můžou děti seznámit a vyhnout se tak pocitu osamělosti a nepochopení.“

Co s násilnými myšlenkami dělat?

Je důležité si uvědomit, že samotná existence násilných myšlenek neznamená, že je člověk „zlý“ nebo nebezpečný. Myšlenky jsou často signálem, že naše psychika potřebuje podporu a porozumění. Zlepšení kvality života, nalezení podpory a vytvoření zdravých sociálních vazeb může vést k ústupu těchto myšlenek.

Jak autor sám píše: „Tyto představy ubývaly automaticky spolu se zlepšujícím se psychickým rozpoložením.“

Fantazie a mysl jsou prostorem, který patří jen nám a nikdo nám ho nemůže vzít. Neexistují „špatné“ nebo „dobré“ fantazie – ve své mysli máme každý právo promítat cokoliv s čistým svědomím. Fantazie často slouží jako nástroj k prozkoumávání emocí, hodnot, uvolňování stresu nebo hledání řešení. Je to prostor, kde můžeme být kýmkoliv, zažít cokoliv a najít útočiště před náročnou realitou.

Důležité však je oddělovat fantazii od reality a mít jasnou hranici mezi těmito dvěma světy. Fantazie by neměly ovlivňovat naše vnímání skutečnosti takovým způsobem, že by narušovaly naše fungování nebo vztahy s ostatními. Pokud se stane, že představy začnou zasahovat do reálného života, například když ovlivňují naše chování nebo postoje vůči ostatním, je na místě se nad tím zamyslet a případně vyhledat pomoc. Ani nám, ani jiným by nemělo být v realitě ublíženo. Fantazie jsou cennou součástí naší psychiky, ale stejně tak je důležitá naše schopnost udržovat zdravý kontakt s realitou.

Násilné myšlenky jsou přirozenou součástí lidské psychiky, ale je důležité je chápat a pracovat s nimi. Pokud vás tyto myšlenky trápí, nebojte se je sdílet s odborníkem – není to selhání, ale krok k většímu porozumění sobě samému. Jak ukazuje autorův příběh, je možné najít cestu k vnitřnímu klidu a životu, ve kterém tyto myšlenky již nehrají roli. Nebojme se mluvit o temnotě – právě otevřenost nám může přinést světlo.

Podporu lze najít v různých formách – od komunitních programů přes individuální terapii až po krizové linky:

• Pokud vy nebo někdo, koho znáte, máte násilné myšlenky, můžete se obrátit na Krizový chat organizace Fokus, kde jsou každý všední den od 10.00 do 12.00 a od 14.00 do 16.00 na příjmu odborníci, kteří mají povědomí o osobách se speciálními potřebami. V offline režimu zde můžete zanechat vzkaz a e-mailovou adresu pro zaslání odpovědi.
• Více informací o duševním zdraví i e-mailovou poradnu najdete na stránkách organizace Nevypusť duši.
• Děti a studenti se mohou obrátit na služby linky Bezpečí.

👉 Seznam poskytovatelů krizové intervence najdete také v našich Místech podpory.

📌 Kontaktovat můžete také Poradnu NAUTIS, kde vám v případě potřeby mohou pomoci s hledáním odborníka poskytujícího terapie a další dostupnou pomoc pro lidi s autismem.

👉 K tématu si můžete přečíst také článek Autismus a sebevraždy.