Přechod žáka s PAS ze základní školy na střední školy nebo učiliště

Přestup na střední školu (SŠ) je vhodné zvažovat již od osmého ročníku, kdy si žák s rodiči může v rámci dnů otevřených dveří řadu středních škol a učilišť prohlédnout, lépe se seznámit se vzdělávacím plánem, obory a předměty, které jsou na nich vyučovány. Jen málo žáků je v osmém nebo devátém ročníku natolik zaujato určitým oborem, že by výběr byl jednoznačný a jednoduchý. U žáků s poruchou autistického spektra je nutné také přihlížet k osobnostnímu vybavení žáka – zda je schopen komunikovat s dalšími lidmi, nebo zda mu vyhovuje omezený okruh osob, se kterými se při výcviku i v pozdějším povolání bude setkávat.

Ve výběru budoucí školy a povolání může významně pomoci výchovný poradce pro druhý stupeň, který má nejen dobrý přehled o středních školách a učilištích v místě bydliště žáka, ale obvykle má i přehled, jak úspěšní jsou žáci dané školy v přijímacích řízeních na střední školy. Pomoci může také školní psycholog, případně psycholog poradenského pracoviště, který může na žádost rodičů s žákem vyplnit a vyhodnotit test předpokladů a nadání k určitému směru dalšího vzdělávání.

Uzpůsobení podmínek k přijímacím zkouškám

Žákům s PAS je možné doporučit a zajistit specifické podmínky pro úspěšné zvládnutí přijímacích zkoušek na SŠ. Uzpůsobení podmínek k vykonání přijímací zkoušky na střední školu je dáno vyhláškou č. 353/2016 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání ve znění pozdějších předpisů. Doporučení pro uzpůsobení podmínek k přijímacím zkouškám vydávají školská pedagogická zařízení (ŠPZ), tj. pedagogicko-psychologické poradny, které pracují v každém větším městě, a speciálně pedagogická centra, která se zaměřují na určitý typ zdravotního znevýhodnění. Tímto uzpůsobením mohou být následující opatření: 

• Účast asistenta pedagoga při zkoušce - k motivaci, sledování času, je nutné také přihlédnout k tomu, zda na základní škole klient asistenta pedagoga už měl a dobře se mu s ním spolupracuje;
• vyšší časová dotace pro absolvování zkoušky - o 25 až 75 % navýšení času na splnění požadovaných úloh; 
• případně písemné zpracování zkoušky na počítači.  

Přiměřená míra podpory

Pokud je žák ke vzdělávání na střední školu přijat, je třeba zvážit, za jakých podmínek bude vzděláván, zda je třeba ho nadále vést jako žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, a pokud ano, jakou míru je třeba takovému žákovi prostřednictvím doporučení ŠPZ pro vzdělávání nastavit. Někteří žáci mají velkou snahu vystupovat už jen „sami za sebe“, tedy bez podpory asistenta pedagoga, případně i bez podpůrných opatření, jako je například prodloužený čas na práci, případně osvobození z některých předmětů (tím bývá na základní škole tělesná, někdy výtvarná výchova). Některým se skutečně úspěšný přestup podaří, zvlášť pokud jde o vysněnou školu, kde řada odborných předmětů žáka zaujme natolik, že jeho schopnost práce a soustředění se oproti ZŠ výrazně zlepší. Řada žáků s PAS však nemá na své schopnosti a dovednosti, které jsou ke vzdělávání na střední škole potřebné, přiměřený náhled, a je třeba s nimi o nastavení přiměřené míry podpory hovořit a snažit se je přesvědčit o její důležitosti.

Důležitá role asistenta pedagoga

Pro žáky s těžší formou PAS bývá ve třídě i na střední škole nadále nutná podpora, která je většinou poskytována formou spolupráce s asistentem pedagoga. Ten pomáhá nejen při výuce, ale je důležitým prostředníkem mezi učiteli a rodiči, dále například dopomáhá s náročnějšími zápisy z vyučování, zapisuje změny v rozvrhu nebo úkoly a projekty, případně informuje rodiče o potížích žáka, zadaných domácích úkolech a přípravě na výuku, což provádí diskrétní formou prostřednictvím e-mailu nebo telefonicky. Žák s PAS se v některých případech (např. pokud trpí poruchou pozornosti, když je velmi dlouhá výuka atp.) nedokáže soustředit po celou vyučovací hodinu, pak asistent buď usměrňuje jeho pozornost a snaží se ho přimět, aby práci dokončil, nebo shledá, že už to není reálné a nechá žáka odpočinout. Nejde o lenost, ale ze zdravotních důvodů danou potřebu, kdy je odpočinek nutný. Výchovné obtíže, případně až afekty mohou vznikat právě v důsledku přetížení a nemožnosti si včas odpočinout. Žák s PAS nestačí vždy reagovat dostatečně hbitě jako ostatní spolužáci. V této situaci je také na místě buď dostatečná trpělivost vyučujícího, nebo pomoc asistenta pedagoga, který buď vrátí připomenutím pozornost žáka k úkolu, nebo mu pomůže s jeho dokončením a nechá ho krátce odpočinout, aby se v další výuce mohl dostatečně zapojit a koncentrovat.

Před nástupem do prvního ročníku střední školy je vhodná návštěva školy před začátkem nového školního roku. Ideálně je vhodné se s budoucím třídním učitelem domluvit v červnu nebo na konci srpna v přípravném týdnu na návštěvě školy v odpoledních (klidnějších) hodinách, kdy pedagog ukáže rodičům a žákovi třídu a zázemí školy (tělocvičnu, šatny, prostory k praktické výuce, sociální zázemí, jídelnu).

Přidružené obtíže, na které je třeba brát zřetel

U některých žáků s PAS se může objevit v jakémkoli věku jako přidružená porucha úzkostnost, která se nejdříve může projevit jako nižší schopnost nebo ochota odpovídat na otázky, neschopnost se vyjádřit před celou třídou, neochota nahlas číst nějaký článek z učebnice. Pokud takového žáka přesto vyvoláváte a přesvědčujete k hlasitému projevu, může se stát, že nejen že zlepšení nedocílíte, ale postupně bude žák stále méně aktivní. Neschopnost obstát v takových situacích žák vnímá jako selhání, které vede k sebepodceňování a prohlubování úzkostných stavů a depresí. Takové žáky je vhodné nevybízet k hlasitým aktivitám před celou třídou. Nevhodná aktivizace může jen prohloubit úzkostnost a deprese je pak často nutné řešit s psychiatrem.

Současně se s poruchou autistického spektra mohou objevit i specifické projevy poruch učení – dysgrafie, dyslexie, dyskalkulie, dysortografie. I z těchto důvodů potřebují tito žáci od pedagoga dostatečnou míru trpělivosti, včetně trpělivého opakování daných schopností a dovedností, a také specifické strategie ve výuce, aby žák dosáhl v dané aktivitě úspěchu.

U žáka s PAS se mohou projevit dlouhodobé a hluboké zájmy o různé oblasti poznání, kterými často získávají obdiv u pedagogů i spolužáků. Zajímají se např. o přírodu, jiní jsou zaměřeni na dopravní systémy, astronomii, dějepis nebo matematiku, a tak mnohdy svými schopnostmi přispějí třídnímu kolektivu k úspěchu v různých soutěžích a obohacení probírané látky v dané oblasti při vyučování.

👉 Doporučená literatura pro pedagogy a rodiče: 

• THOROVÁ, K. Výjimečné děti – Aspergerův syndrom Praha, Pasparta 2010
• THOROVÁ, K. Poruchy autistického spektra, Praha,  Apla 2008
• ČADILOVÁ, V., ŽAMPACHOVÁ, Z.: Střední vzdělávání žáků s poruchou autistického spektra
• BITTMANNOVÁ, L.,  BITTMANN, J.: Podpora začlenění žáka s autismem do třídního kolektivu, Praha, Pasparta 2017
• ŠPORCLOVÁ, V.: Autismus od A do Z
• ČADILOVÁ, V., ŽAMPACHOVÁ, Z.   Tvorba individuálních vzdělávacích plánů, Praha, Pasparta 2016
• BITTMANNOVÁ, L.,  BITTMANN, J., Prevence a účinné řešení šikany Praha, Pasparta 2017
  
  
• Řadu dalších titulů k tématice nabízejí nakladatelství Pasparta, Portál