Screeningové metody


V poslední době se zaměřuje velká pozornost na raný záchyt dětí, jejichž vývoj je atypický. Vzhledem k velké šíři projevů PAS se stává, že diagnostickým sítem propadnou nebo nejsou zachyceni například jedinci s mírnějšími projevy PAS nebo s výjimečnými dovednostmi, popřípadě dívky.

Pro zlepšení přesnosti a spolehlivosti stanovení diagnózy PAS bylo vyvinuto mnoho screeningových testů, které napomáhají identifikaci autistického chování, a to nejen v raných fázích vývoje. Tyto testy tak výrazně urychlují proces ke stanovení vhodné následné intervenci a zlepšují porozumění PAS pro zúčastněné strany.


Rozšířené screeningové metody vázané na administraci odborníkem

Childhood Autism Rating Scale, Second Edition (CARS-2)
Autoři testu a rok vydání: Schopler et al., 1988; Schopler, Van Bourgondien, Wellman & Love, 2010
Posuzovací škála dětského autismu CARS2
Autorka české verze: Krejčířová, 2015

Posuzovací škála CARS-2 patří mezi nejpoužívanější screeningové dotazníky u nás. Slouží k identifikaci dětí s PAS a posouzení závažnosti poruchy. Je použitelný od dvou let věku dítěte. V patnácti položkách (vztah k lidem, imitace, emocionální reakce, motorika, používání předmětů a hra, adaptace na změny, zraková reakce, sluchová percepce, chuťová, čichová a hmatová reakce, strach a nervozita, verbální komunikace, neverbální komunikace, úroveň aktivity, úroveň intelektových funkcí a celkový dojem) jsou obsaženy všechny oblasti, které mohou být u dětí s PAS oslabeny. Jednotlivé otázky se hodnotí na čtyřbodové stupnici podle intenzity daného projevu na základě pozorování, které je doplněno strukturovaným rozhovorem s rodiči. Dotazník CARS-2 existuje ve dvou verzích – „standardní verze“ se používá pro děti mladší šesti let a ty, které mají komunikační či kognitivní deficity; „vysocefunkční verze“ je alternativa pro plynně hovořící jedince a děti starší šesti let. Nevýhodou testu je ovšem nižší specifita; např. děti s poruchou aktivity a pozornosti či děti s úzkostnou reaktivitou skórují vysoko ve specifických otázkách, což ale zvyšuje i celkový skór a mohou být falešně pozitivně označeny za děti s autistickými projevy.

 

Childhood Asperger Syndrome Test (CAST)
Autoři testu a rok vydání: Scott, Baron-Cohen, Bolton, Brayne, 2002
Screeningový test poruch autistického spektra
Autoři překladu a rok přeložení: Hrdlička, Dudová, Beranová, Urbánek, 2013

Screeningový nástroj určený k posouzení rizika poruch autistického spektra, zvláště Aspergerova syndromu, pro děti ve věku 4–11 let (doplňkově až do 15 let). Rodiče hodnotí, zda popsané projevy souhlasí nebo nesouhlasí s chováním jejich dítěte. Test prošel standardizací v českém prostředí a je využívaný ve školských poradenských pracovištích. Distribuci zajišťoval a standardizaci provedl Národní ústav pro vzdělávání. Test vykazuje dobrou vnitřní konzistenci (Cronbachovo alfa 0,72–0,76), pro stanovený cut-off skór byla zjištěná senzitivita 0,71 a specifita 0,75 v české adaptaci testu. Zahraniční psychometrická data ukazují na dobrou test-retestovou reliabilitu (Spearmanův koeficient 0,83). Cut-off byl stanoven na 15 bodů pro screening se specifitou 98 %. Shoda posuzovatelů byla dle koeficientu kappa 0,7 a 97 % u dětí, které nepřesáhly hranici 15 bodů.
V anglickém jazyce je dotazník dostupný online.

 

Autism Spectrum Rating Scales (ASRS)
Autoři škály a rok vydání: Goldstein, Naglieri, 2009

Škály jsou vyvinuty k měření chování spojovaného s poruchami autistického spektra pro děti a dospívající (2–18 let). Chování mohou hodnotit rodiče, učitelé nebo odborníci na pětibodové škále. Škála pomáhá při diagnostickém procesu či při plánování intervencí. Hodnocení ASRS existuje v plné a zkrácené verzi, které jsou ještě rozděleny pro konkrétní věk dítěte (2–5 let, 6–18 let). Zkrácená varianta může sloužit pro screening. Škála se zaměřuje na sociální a komunikační chování, atypické chování, vztahy s vrstevníky a dospělými, seberegulace, atypické projevy v řeči a stereotypie. Zjištěna je vysoká vnitřní konzistence, test-retestová reliabilita.

 

The Pervasive Developmental Disorders Screening Test II (PDDST-II)
Autor testu a rok vydání: Siegel, 1993

Jde o screeningový nástroj pro zachycení atypického vývoje a pervazivních vývojových poruch u dětí ve věku 1-4 roky, který se opírá o hodnocení chování dítěte rodiči. Skládá se ze tří hodnotících variant, které se liší odborností screeningu (od hodnocení rodiči až po zkušené kliniky).

 

Social Responsiveness Scale, Second Edition (SRS™-2)
Autor testu a rok vydání: Constantino, 2012

Škála SRS-2 identifikuje přítomnost a závažnost sociálního oslabení spojovaného s autistickým spektrem. Jde o všestranný nástroj, který se používá u dětí od dvou a půl let do dospělosti, splňuje nejrůznější potřeby pro efektivní posuzování symptomatiky PAS. Existují čtyři formy: pro předškolní děti, školní děti a dvě pro dospělé jedince. Dotazník mohou vyplňovat učitelé, rodiče a další osoby. Hodnotí se příznaky pomocí kvantitativní stupnice představující rozsah závažnosti projevů. Otázky se zaměřují na sociální všímavost, poznávání, komunikaci, motivaci a omezené zájmy a repetitivní chování. Test je používán i k návrhu a hodnocení následných terapeutických programů. SRS-2 je podporován množstvím nezávislých studií prováděných na školách a klinikách, které ukazují, že je SRS-2 schopen velmi dobře diferenciálně diagnosticky rozlišovat závažnosti autismu i odlišit PAS a jiné poruchy.

 

Systematic Observation of Red Flags (SORF)
Autoři metody a rok vydání: Dow, Guthrie, Stronach, and Wetherby, 2016

Jde o screeningovou metodu druhého stupně (pokročilého), tedy pro použití u dětí, u kterých je zvýšené riziko na projevy PAS, a navazuje na Communication and Symbolic Behavior Scales (CSBS). Lze velmi dobře použít i v domácím prostředí dítěte. Obsahuje 22 položek (původní verze obsahovala 29 položek) a lze ho použít u dětí ve věku 16–24 měsíců. Chování je hodnoceno na škále 0–3, kdy hodnocení 3 značí vysoký stupeň znepokojení či závažnosti projevu. Studie naznačují dobrou diskriminaci, senzitivitu, specifitu i pozitivní a negativní prediktivní hodnoty mezi dětmi s PAS a bez PAS.

 

Další metody druhého stupně screeningu

  • The Screening Tool for Autism in Toddlers and Young Children (STAT)
Autoři testu a rok vydání: Stone, Coonrod, Turner, Pozdol, Ousley, 2004

Interaktivní metoda, která byla vyvinuta pro screening poruch autistického spektra u dětí mezi 2. až 3. rokem. Vhodná k zachycení dětí s rizikem PAS pro zajištění včasné odborné péče. Je určena odborníkům, kteří pracují s batolaty v rámci vyšetření či intervencí. Aktivity jsou zaměřeny na sociální a komunikační chování, imitaci, hru, žádosti a sdílení pozornosti. Senzitivita je 0,92 a specifita 0,85.

  • Autism Detection in Early Childhood (ADEC)
  • Autism Observation Scale for Infants (AOSI)
  • Baby and Infants Screen for Children with autism traits (BISCUIT)
  • Parent Observation of Early Markers Scale (POEMS)
  • Autism Detection in Early Childhood (ADEC)
  • Three-item Direct Observation Screen (TIDOS)

 

Rozšířené screeningové metody volně dostupné, online

Autoři testu a rok vydání: Robins, Fein, Barton, 2009

Dotazník M-CHAT-R je jedním z nejrozšířenějších screeningový nástrojů hodnotící riziko poruchy autistického spektra (PAS) u batolat ve věku 16–30 měsíců na základě informací od rodičů. Lze ho vyplnit a vyhodnotit jako součást zdravotní prohlídky (u nás během pediatrické prohlídky v 18 a 24 měsících), mohou jej také použít specialisté a další odborníci ke stanovení rizika PAS. Jedním z hlavních cílů dotazníku je co nejvyšší citlivost, tedy aby bylo odhaleno co nejvíce dětí s projevy PAS. Dotazník má proto vysokou míru falešně pozitivních výsledků, což znamená, že ne u všech dětí, které dosáhnou vysokého počtu bodů, bude následně diagnostikována PAS. Přesto je důležité dále vyšetřit každé dítě, které dosáhne pozitivního výsledku, jelikož existuje riziko jiných vývojových vad či opoždění.

Na M-CHAT-R navazuje rozšířená verze follow-up (M-CHAT-R/FTM), který podrobněji zkoumá předchozí odpovědi. Follow-up se používá dle výsledku M-CHAT-R u dětí, které skórovaly pozitivně (střední a vysoké riziko). Testové odpovědi jsou formou SPLNIL a NESPLNIL. Rodiče vyplňují celý test, ale zvýšená pozornost je věnována otázkám, ve kterých v M-CHAT-R děti chybovaly (tedy u kterých vykazovaly známky rizika PAS). Výsledek vyšetření je považován za pozitivní, pokud dítě v navazujícím dotazníku nesplní jakékoliv dvě položky.

 

Autoři testu a rok vydání: Thorová, 2003; Šporclová, 2015

Jedná se o českou screeningovou metodu určenou k depistáži dětí s PAS. Metoda je orientační, má formu jednoduchého dotazníku. Otázky jsou směřovány na rodiče dětí od 18 měsíců do pěti let. Dotazník má 74 položek týkajících se vnímání, verbální i neverbální komunikace, sociálního chování, motoriky, emocí, hry, problémového chování a schopnosti adaptace. Získané hodnoty reliability poukazují na vysokou spolehlivost dotazníku, senzitivita (0,72), specifita (0,79)

 

Dotazník pro screening vysoce funkčního autismu
Autism Spectrum Screening Questionnaire (ASSQ)
Autoři testu a rok vydání: Ehlers, Gillberg, Wing, 1999

Screeningová metoda je určena pro zachycení projevů Aspergerova syndromu a vysoce funkčního autismu u dětí školního věku (7-16 let). Hodnotí se sociální interakce, komunikační dovednosti, repetitivní chování, motorická neobratnost a další projevy. Metoda je reliabilní i validní pro screening dětí ve variantě, kdy hodnotí rodiče i učitelé.
V anglickém jazyce je dotazník dostupný online.

Byl vytvořen i rozšířený dotazník pro záchyt dívek s PAS (Autism Spectrum Screening Questionnaire, Revised Extended Version, ASSQ-REV).

 

Autoři testu a rok vydání: Garnett, Attwood, 1998

Jde o screeningovou metodu určenou pro detekci Aspergerova syndromu u dětí mladšího školního věku (6-12 let). Chování se hodnotí na škále 0-6 podle výraznosti či frekvence daného symptomu. Hodnotí se sociální, emoční, komunikační, kognitivní a pohybové dovednosti, specifické zájmy a další charakteristiky. Škálu vyplňují rodiče, učitelé nebo další osoby, které dítě znají. Výsledné skóre identifikuje jedince, kteří mohou mít Aspergerův syndrom a měli by absolvovat odborné vyšetření.

 

AQ test – Kvocient autistického spektra
The Autism Spectrum Quotient (AQ)
Autoři testu a rok vydání: Baron-Cohen, 2001

Metoda byla vyvinuta pro kvantitativní měření vlastností spojených s autistickým spektrem u dospělých osob bez poruch inteligence. Jde o sebehodnotící dotazník, kdy se posuzuje sociální chování, vnímání detailu, komunikace, představivost a přepínání pozornosti. Je schopný predikovat klinickou diagnózu Aspergerova syndromu.

o    The Autism Spectrum Quotient: Adolescent Version (AQ-Adol)
      Autoři testu a rok vydání: Baron-Cohen, Hoekstra, Knickmeyer, Wheelwright, 2006
      Tento dotazník je vyplňován rodiči.

o    The Autism Spectrum Quotient: Children’s Version (AQ-Child)
      Autoři testu a rok vydání: Auyeung,Baron-Cohen, Wheelwright, Allison, 2007
      Jde o screeningový test pro děti (4–11 let) ke kvantifikaci autistických rysů. Test vyplňují rodiče. Vysoká
      senzitivita a specifita (95 %), vykázána dobrá test-retest reliabilita a vysoká vnitřní konzistence.

          

Infant-Toddler Checklist (ITC)
Autoři testu a rok vydání: Wetherby, Prizant, 2002

Rodičovský screeningový dotazník, který identifikuje mimo PAS i kojence a batolata mezi 6–24 měsíci věku s opožděným vývojem řeči. Otázky jsou zaměřeny na předřečové projevy, počátky verbální komunikace, porozumění a používání předmětů. Vhodný k časné identifikaci dětí vyžadujících další sledování a ranou péči. ITC je jedním ze subtestů komplexního nástroje Communication and Symbolic Behavior Scales (CSBS).
Dotazník je dostupný pouze v anglickém jazyce online.

 

Autism Behavior Checklist (ABC)
Autoři testu a rok vydání: Krug, Arick, and Almond, 1980

Test ABC je jedním z nejčastěji používaných subtestů komplexnějšího testu Autism Screening Instrument for Educational Planning (ASIEP-2) a je užíván ke screeningu dětí s podezřením na PAS, cílem je přispět k diferenciální diagnostice PAS. Obsahuje 57 otázek zaměřených na senzoriku, vztahovost, užití těla a objektů, jazyk a sociální dovednosti. Každá otázka je hodnocena na škále 1–4 dle závažnosti projevu. Mezní bod stanovený na 67/68 bodů se senzitivitou 57 % a specifitou 94 %, u mezního bodu 48/49 vzrůstá citlivost na 92 % se stejnou specifitou. Test je tedy schopný zachytit děti, které nevykazují projevy PAS od dětí s jinými abnormalitami v chování. Mnohdy se hodnocení rodičů a pedagogů liší, častěji se shodují u dětí, které mají výraznější projevy. Test se používá ve studiích nejčastěji pro děti od čtyř let do deseti až dvanácti let.

 

Další screeningové dotazníky cílené na projevy Aspergerova syndromu
  • Asperger Syndrome Diagnostic Scale (ASDS), Gilliam Asperger’s Disorder Scale (GADS), Krug Asperger’s Disorder Index (KADI)
 Screeningová šetření založená na pozorování
  • Autism Detection in Early Childhood (ADEC), Rapid Interactive Test for Autism in Toddlers (RITA-T)
  • Three-item Direct Observation Screen (TIDOS) - nový nástroj skládající se ze tří aktivit (sdílení pozornosti, oční kontakt, reakce na jméno), který by byl praktický a realizovatelný např. při běžné pediatrické prohlídce. Cílený na projevy dětí mezi 18.-36. měsícem věku.
  • The Observation Scale for Autism (OSA) cílený na projevy dětí před třetím rokem věku.

Další screeningové metody

  • Early Screening of Autistic Traits Questionnaire (ESAT)
  • First Year Inventory (FYI)
  • Joint Attention OBServation (JA-OBS)
  • Screening for Infants with Developmental Deficits and/or Autism (SEEK)
  • Young Autism and other developmental disorders CHeckup Tool: 18-month-olds’ version (YACHT-18)
  • Checklist for Early Signs of Developmental Disorders
  • Developmental Behavior Checklist: Early Screen (DBC-ES)
  • Quantitative- CHecklist for Autism in Toddlers (Q- CHAT)

      

👉 Pro detailnější vhled do tématu screeningu doporučujeme přečíst článek Screening poruch autistického spektra.


Zdroje

  • ATTWOOD, T. The Complete Guide to Asperger’s Syndrome. London: Jessica Kingsley Publishers, 2007. ISBN 9781843100980.
  • AUYEUNG B., BARON-COHEN, S., WHEELWRIGHT, S., et al. The Autism Spectrum Quotient: Children’s Version (AQ-Child). Journal of autism and developmental disorders. 2008, 38(7), 1230–1240. ISSN 0162-3257.
  • BARON-COHEN, S., HOEKSTRA, R. A. KNICKMEYER, R., et al. The Autism-Spectrum Quotient (AQ) – adolescent version. Journal of autism and developmental disorders. 2001, 36(3), 343–350. ISSN 0162-3257.
  • BARON-COHEN, S., WHEELWRIGHT, S., SKINNER, R., et al. The autism-spectrum quotient (AQ): evidence from Asperger syndrome/high-functioning autism, males and females, scientists and mathematicians. Journal of autism and developmental disorders. 2001, 31(1), 5–17. ISSN 0162-3257.
  • CONSTANTINO, J. N. (SRS™-2) Social Responsiveness Scale. Second Edition. Torrance: WPS Publishing, 2012.
  • DOW, D., DAY, T.N., KUTTA, T.J., et al. Screening for autism spectrum disorder in a naturalistic home setting using the systematic observation of red flags (SORF) at 18–24 months. Autism Research. 2020, 13(1), 122–133. ISSN 1939-3806.
  • DOW, D., GUTHRIE, W., STRONACH, S. T., et al. Psychometric analysis of the Systematic Observation of Red Flags for autism spectrum disorder in toddlers. Autism. 2017, 21(3), 301–309. ISSN 1362-3613.
  • DUDOVÁ, I., BERANOVÁ, Š., HRDLIČKA, M., et al. Screeningový test autistického spektra (CAST). Překlad původní verze (Scott, J., et al, 2002). Praha: Národní ústav pro vzdělávání, 2017.
  • EHLERS, S., A Screening questionnaire for Asperger syndrome and other high-functioning autism spectrum disorders in school age children. Journal of Autism and Developmental Disorders. 1999, 29(2),129–141. ISSN 0162-3257.
  • HAGLUND, N., DAHLGREN, S., KÄLLÉN, K., GUSTAFSSON, P., & RÅSTAM, M. (2015). The Observation Scale for Autism (OSA): A New Screeening Method to Detect Autism Spectrum Disorder before Age Three Years. Journal of Intellectual Disability - Diagnosis and Treatment, 3(4):230-237
  • GOLDSTEIN, S., NAGLIERI J. A. Technical Report. Autism Spectrum Rating Scales (ASRSTM) [online]. Multi-Health Systems Inc. © 2012. [cit. 9. 12. 2020]. Dostupné z: https://www.acer.org/files/ASRS-Tech-Supp.pdf.
  • KLEINMAN, J. M., ROBINS, D. L., VENTOLA, P. E., et al. The modified checklist for autism in toddlers: a follow-up study investigating the early detection of autism spectrum disorders. Journal of autism and developmental disorders. 2008, 38(5), 827–839. ISSN 0162-3257.
  • KOPP, S., GILLBERG, C. The Autism Spectrum Screening Questionnaire (ASSQ)-Revised Extended Version (ASSQ-REV): an instrument for better capturing the autism phenotype in girls? A preliminary study involving 191 clinical cases and community controls. Research in Developmental Disabilities. 2011, 32(6), 2875–2888. ISSN 0891-4222.
  • KREJČÍŘOVÁ, H. Diagnostika Aspergerova syndromu: ověřovací studie české verze ASSQ a ASAS. Praha, 2006. Rigorózní práce. Filozofická fakulta, katedra psychologie. Vedoucí práce J. Šturma.
  • KRUG, D. A., ARICK, J. R., ALMOND, P. Behavior checklist for identifying severely handicapped individuals with high levels of autistic behavior. Journal of Child Psychology and Psychiatry. 1980, 21(3), 221–229. ISSN 1469-7610.
  • MARTELETO, M. R. F., de LIMA E MENEZES, C. G., TAMANAHA, A. C., et al. Administration of the Autism Behavior Checklist: agreement between parents and professionals’ observations in two intervention contexts. Brazilian Journal of Psychiatry. 2008, 30(3), 203–208. ISSN 1516-4446.
  • MARTELETO, M. R. F., PEDROMÔNICO, M. R. M. Validity of Autism Behavior Checklist (ABC): preliminary study. Brazilian Journal of Psychiatry. 2005, 27(4), 295–301. ISSN 1516-4446.
  • MOON, S.J., HWANG, J.S., SHIN, A.L., et al. Accuracy of the Childhood Autism Rating Scale: a systematic review and meta‐analysis. Developmental Medicine and Child Neurology. 2019, 61: 1030–1038. ISSN 0012-1622.
  • ONER, P., ONER, O., & MUNIR, K. (2013). Three-item Direct Observation Screen (TIDOS) for autism spectrum disorder. Autism, 18(6), 733–742. doi:10.1177/1362361313487028
  • PETROCCHI, S., LEVANTE, A., & LECCISO, F. (2020). Systematic Review of Level 1 and Level 2 Screening Tools for Autism Spectrum Disorders in Toddlers. Brain Sciences, 10(3), 180. doi:10.3390/brainsci10030180
  • Robert Larner College of Medicine. Training module for Early Interventionist – PDDST-II: The Pervasive Developmental Disorders Screening Test-II [on-line]. Robert Larner College of Medicine at The University of Vermont. 2010. [cit. 9. 12. 2020]. Dostupné z: http://contentmanager.med.uvm.edu/docs/default-source/vt-lend-documents/pddst-ii.pdf?sfvrsn=2.
  • ROBINS, D. L., CASAGRANDE, K., BARTON, M., et al. Validation of the modified checklist for Autism in toddlers, revised with follow-up (M-CHAT-R/F). Pediatrics. 2014,133(1), 37–45. ISSN 0031-4005.
  • ROBINS, D. L., FEIN, D., BARTON, M. Modified Check list for Autism in Todlers Revised with Follow-up [on-line]. M-CHAT™. © 2009. [cit. 9. 12. 2020]. Dostupné z: https://m-chat.org/en-us/page/take-m-chat-test/online.
  • SCOTT, F. J., BARON-COHEN, S., BOLTON, P., et al. The CAST (Childhood Asperger Syndrome Test): preliminary development of a UK screen for mainstream primary-school-age children. Autism. 2002, 6(1), 9–31. ISSN 1362-3613.
  • STONE, W. L., COONROD, E. E., TURNER, L. M., et al. Psychometric properties of the STAT for early autism screening. Journal of Autism and Developmental Disorders. 2004, 34(6), 691–701. ISSN 0162-3257.
  • ŠPORCLOVÁ, V. Úprava, ověření, standardizace a vydání elektronické podoby screeningového dotazníku Dětské autistické chování (DACH). Praha, 2015. Disertační práce. Univerzita Karlova. Filozofická fakulta. Katedra psychologie, oddělení klinické psychologie. Vedoucí práce M. Niederlová.
  • THABTAH, F., PEEBLES, D. Early autism screening: a comprehensive review. International Journal of Environmental Research and Public Health. 2019, 16(18), 3502. ISSN 1660-4601.
  • THOROVÁ, K. Od časné diagnózy k účinné pomoci, diagnostika poruch autistického spektra. Pilotní studie k vytvoření screeningového testu. Praha, 2003. Disertační práce. Univerzita Karlova. Filozofická fakulta.
  • WETHERBY, A. M., BROSNAN-MADDOX, S. PEACE, V., et al. Validation of the Infant-Toddler Checklist as a broadband screener for autism spectrum disorders from 9 to 24 months of age. Autism. 2008, 12(5), 487–511. ISSN 1362-3613.
  • WILLIAMS, J., ALLISON, C., SCOTT. F., et al. The Childhood Asperger Syndrome Test (CAST): test-retest reliability. Autism. 2006, 10(4), 415–427. ISSN 1362-3613.
  • WILLIAMS J, SCOTT F, STOTT C, et al. The CAST (Childhood Asperger Syndrome Test): Test accuracy. Autism. 2005;9(1):45-68.

Názory

Napsat svůj názor:

Vážíme si každého vašeho názoru. Vyhrazujeme si právo na nezveřejnění.

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.

Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám.

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.

NAPIŠTE NÁM
Tento web používá k chodu cookies.