Adaptace dětí na nové prostředí ve speciální MŠ – dotazy rodičů

Nástup dítěte do mateřské školy je významným krokem jak pro dítě, tak pro jeho rodiče. Často se tak pojí i s řadou otázek a nejistot, které mohou pramenit z obav z toho, jak se dítě adaptuje na nové prostředí a kolektiv. Pro mnoho dětí je mateřská škola prvním místem, kde pravidelně přicházejí do styku se svými vrstevníky a kde se učí fungovat v novém režimu. Jak mohou rodiče usnadnit tuto adaptaci a přispět k tomu, aby se jejich dítě cítilo v mateřské škole dobře? Na otázky odpovídá Monika Junová, ředitelka mateřské školy při NAUTIS, která se také podělí o své zkušenosti a doporučení pro rodiče dětí s autismem.

Jak dlouho adaptace dětí na prostředí mateřské školy zpravidla trvá?

To, jak dlouho si děti na nové prostředí zvykají, je velmi individuální. Z mé zkušenosti naprostá většina dětí, které k nám první den do školky nastoupí, je v pohodě a změna prostředí jim nijak zvlášť nevadí. Jsou ale samozřejmě i děti, které se adaptují déle. Snažíme se tak všem dětem dát prostor na to, aby se ve školce rozkoukaly a zvykly si na nové prostředí, což trvá většinou jeden až dva měsíce. Necháme je, aby si hrály, aby byly ve svém spokojeném módu. Nenutíme je do řízených činností. Po měsíci či dvou se je snažíme postupně začleňovat do řízeného programu. Při motivaci k činnostem vycházíme z toho, co dané dítě baví, chceme, aby se ve školce cítilo co nejpříjemněji.  

Jak můžou vypadat první dny po nástupu dítěte do MŠ z pohledu rodiče, jak časově náročné to pro něj může být?

Z mé zkušenosti není potřeba, a ani příliš žádoucí, aby rodiče trávili s dětmi první dny přímo ve třídě. Doporučuji však rodičům, aby si alespoň první dva týdny nechali trošku flexibilnější, protože jim můžeme v průběhu dne zavolat, aby si dítě vyzvedli dříve. Některé děti potřebují pozvolnější adaptaci a je u nich vhodnější, aby si je rodiče přišli vyzvednout klidně už po hodině nebo dvou. To bývá zejména v případech, kdy děti pláčou a dostávají se do afektů. Avšak i u dětí, které adaptaci zvládají dobře, doporučujeme postupné navyšování hodin strávených ve třídě. Díky tomu je pro dítě adaptace na nové prostředí příjemnější a rychlejší.

Je z vaší zkušenosti potřeba opětovné adaptace i u dětí, které už do školky před prázdninami docházely?

Většinou ano, plynulejšímu návratu pomáhá, když dítě netráví ve školce rovnou celý den. Proto rodičům doporučuju, aby první týden po dvouměsíční prázdninové pauze pro dítě chodili raději už po obědě.

Jsou nějaké požadavky, které když dítě nesplňuje, můžou být pro jeho přijetí do MŠ překážkou?

Nevím o ničem, speciální školky jsou víceméně připravené na jakékoliv potřeby dětí a jsou schopné se jim přizpůsobit. U běžných školek bývá podmínkou, že dítě nesmí mít pleny.

Je podmínkou pro přijetí do speciálních mateřských škol předložit dokumenty od odborníků?

Ano, pro přijetí do speciální mateřské školy je důležité doporučení ze speciálně–pedagogického centra (SPC) nebo z pedagogicko–psychologické poradny (PPP).

Jak je tomu s komunikací u neverbálních dětí? Musí děti už před nástupem zvládat nějakou formu komunikace?

Nebývá podmínkou, aby děti ovládaly alternativní nebo augmentativní komunikaci (AAK). Vždy se rodičů ptáme, zda jsou děti na nějakou formu komunikace zvyklé – ať jsou to kartičky, gesta či něco jiného. Pokud zvyklé nejsou, nastavujeme komunikační formu po nástupu do školky ve spolupráci s rodiči. Většinou začínáme obrázkovou komunikací, protože bývá pro děti s autismem nejsrozumitelnější, běžná je ale i kombinace více komunikačních metod. Často se stává, že děti začnou v průběhu školního roku docházet na nějakou terapii, pak je potřeba zohlednit komunikační přístupy i mimo školku.

Doporučujete rodičům nějaké konkrétní pomůcky, které by mohli při domácí přípravě na nástup do MŠ využít?

Obecně je dobré naučit děti základním pracovním dovednostem. Stačí, když si rodič každý den s dítětem sedne na pět nebo deset minut ke stolu a zkouší spolu vykonávat různé úkoly, například přiřazovat tvary a barvy. Pokud rodič zrovna nemá po ruce speciální pomůcky, můžou společně v rámci cvičení klidně házet těstoviny do PET láhve. Prakticky jakákoliv činnost, u které dítě zvládne sedět u stolečku a věnovat se jí s rodičem po dobu pár minut, je dobrou přípravou pro nástup do školky. Díky tomu si dítě může osvojovat základní pracovní dovednosti.

Jaký je ve speciálních MŠ počet dětí ve třídě a jaký bývá poměr dětí na pedagogické pracovníky?

V naší školce máme deset dětí v jedné třídě a pět pedagogických pracovníků. Většina speciálních školek má takto snížené počty dětí ve třídách – většinou v nich bývá okolo dvanácti dětí.

Jak v MŠ řešíte krizové situace u dětí s chováním náročným na péči?

Pokud to jde, tak se snažíme dítě uklidnit. Před začátkem docházky do školky rozdáváme rodičům dotazníky, ve kterých se jich ptáme mimo jiné i na otázku – Co vaše dítě uklidní v afektu? Pokud v dotazníku nic, co by dítě uklidňovalo, uvedené není, většinou ho odvedeme mimo kolektiv, aby bylo samo a nemělo okolo sebe žádný rušivý element. Snažíme se dítě uklidnit, nabízíme mu oblíbené hračky, jídlo či pití. Pokud se však dítě dostane do fáze afektu, která trvá už okolo hodiny, pak voláme rodičům, jelikož na ně děti zpravidla v těchto situacích reagují nejlépe.

        👉 Příklad toho, jak může vypadat dotazník pro rodiče najdete ZDE. 

Jak vypadá komunikace školky s rodinou?

Doporučila bych všem školkám, aby hned na začátku školního roku rozdaly dotazník pro rodiče a zjistily si aktuální informace o dítěti – co ho rozčílí, co uklidní, zda je zvyklé chodit za ruku, zda venku utíká, sbírá odpadky nebo nedopalky a podobně. Tyto informace jsou pro nás kostrou, ze které si dokážeme udělat základní přehled o dítěti. Také komunikujeme s rodiči denně při předávání dítěte. Říkáme jim, zda bylo všechno v pořádku, jestli se vyskytl nějaký problém a jak jsme ho případně řešili. Se mnou si můžou rodiče domluvit také individuální konzultace, kde si shrneme pokroky a věci, na kterých chceme dále pracovat. Otevřenou komunikaci s rodiči vnímáme jako velmi důležitou, proto se na nás můžou také kdykoliv obrátit písemně přes naši aplikaci.

Jak je to s financováním, doplácejí rodiče nějaké finance např. na nákup pomůcek?

Ve speciálních mateřských školách jsou didaktické pomůcky, stejně jako hygienické potřeby a další vybavení, obvykle financovány z prostředků školky. Rodiče tedy zpravidla nepřispívají na pomůcky nad rámec školkovného. U nás vybíráme peníze navíc jenom na výlety a vstupné, jinak rodiče nic dalšího platit nemusejí.

Je ještě něco, co byste rodičům doporučila?

Na základě zkušeností bych doporučila, ať nám rodiče nezatajují nebo si nepřikrášlují informace o svých dětech, protože na to, jak tomu opravdu je, stejně později přijdeme. Rozumím tomu, že mnohdy je obtížné se o některých tématech bavit, ale není důvod se před námi stydět. Ve speciálních školkách počítáme s tím, že děti budou mít různé projevy, včetně těch méně standardních či složitějších. Pokud se o tom s námi rodiče dokáží bavit otevřeně, můžeme tak předejít některým nepříjemným situacím.

Bc. Monika Junová

ředitelka MŠ při NAUTIS 

Vystudovala speciální pedagogiku na Univerzitě Jana Ámose Komenského a s dětmi pracovala 12 let jako učitelka v mateřské škole. V NAUTIS nyní působí na pozici ředitelky MŠ. „Práce s dětmi je pro mě velice naplňující, všestranná a různorodá. Velmi mě baví, že mohu děti něco naučit a zároveň se mohu učit o sobě samé.“ V minulosti pracovala v běžné i soukromé mateřské škole. S dětmi s PAS přišla poprvé do kontaktu v rámci integrace. „Svět dětí s PAS mě vždy velmi zajímal a byl také tématem mé bakalářské práce. Z tohoto důvodu jsem se poté rozhodla změnit práci a jít pracovat do mateřské školy, která se věnuje právě dětem s poruchami autistického spektra. Mým cílem vždy bude, aby děti byly v naší mateřské škole spokojené a chodily do školky s radostí,“ dodává.