Volnočasové aktivity pro dospělé s PAS a jejich proměna v rámci služby NAUTIS

Volnočasové aktivity mají vliv na sociální začlenění, přispívají k rozvoji dovedností, vůle a celkové osobnosti. Pozornost pedagogů se soustředí především na děti a mládež s PAS, u dospělých s PAS je toto téma opomíjené.  

Dospělým lidem s PAS volnočasové aktivity prospívají. V roce 2017 vyšla studie, jež analyzovala, jaký vliv v průběhu 15 let mají volnočasové aktivity na kvalitu života (QoL). S volnočasovými aktivitami souvisí snižování stresové hladiny, které se pozitivně promítá do indexu kvality života. Existuje však jedno „ale“. Pozitivní vliv je zřetelný jen u rekreačních aktivit, kde se nevyskytuje větší míra sociální interakce. „Sociální expozice“ může stres naopak vyvolávat, což je způsobeno tím, že trávení volného času ve společnosti může u lidí s PAS vyvolávat řadu obtíží kvůli nestrukturovanosti a nepředvídatelnosti sociálních interakcí.

Přizpůsobit volnočasové aktivity lidem s PAS může být dilema

Cílem služby volnočasových aktivit v NAUTIS je „rozvoj osobnosti dospělých klientů s PAS prostřednictvím různorodých aktivit, jež klientům umožní hodnotné trávení volného času, další vzdělávání a navazování sociálních kontaktů s vrstevníky“. Při zapojování lidí s PAS do volnočasových aktivit tak stojíme před dilematem. Máme se soustředit více na rekreaci, tedy hodnotné trávení volného času, nebo naopak na socializaci, tedy začleňování člověka s PAS do společnosti a podporování ho v navazování sociálních kontaktů?

Během několika let, co jsem lektorem volnočasových aktivit v NAUTIS pro dospělé, prošlo nastavení služby různými módy, které se lišily v tom, zda kladly důraz na rekreaci, nebo socializaci. Tyto módy jsem pro potřeby článku nazval:

1. společné setkávání,
2. kroužky,
3. volnočasový klub.

Při zpětném pohledu jde o „vývojová stádia“ služby. Z mnoha věcí jsme se poučili a podle toho nastavení služby postupně proměňovali.

Společná setkávání

Společná setkávání sehrála důležitou roli pro další vývoj volnočasových aktivit v NAUTIS, neboť umožnila vytvoření „jádrové skupiny“. Šlo o skupinu klientů, kteří se poznali v rámci kurzů a aktivit naší organizace, a volnočasové aktivity jim umožnily prohloubit jejich sociální vazby. Původní hlavní idea spočívala v nabídce prostoru klientům pro setkávání ve volném čase. Nastavení vycházelo částečně ze zásad sebeobhájství, proto část agendy přebrali sami klienti. Jeden předcvičoval jógu, jiný pouštěl filmy v rámci „filmového klubu“, další nosili vlastní deskové hry. Jednou měsíčně naplánovali celodenní výlet. Skupinová dynamika tak byla výrazně horizontální a moje role jakožto lektora byla mnohem více podpůrná než manažerská.

Díky tomu, že se lidé znali z předchozích aktivit, působila skupina poměrně uzavřeně. Když přišel nový zájemce, míval pocit, že se jedná o uzavřenou společnost, protože se často probíraly společné aktivity a zážitky z minulosti. Ukázalo se, že je třeba myslet na to, že ne všichni účastníci mají „společnou minulost“. Zejména pokud jsou volnočasové aktivity nabízeny organizací s širokou nabídkou aktivit, existuje riziko, že vznikne sociální propast mezi jádrem (těmi, kteří se znají z jiných aktivit) a návštěvníky, kteří ještě nejsou s organizací tak seznámeni a přišli se poprvé podívat.

Výhodou byl pocit bezpečí, který volnočasové aktivity poskytovaly. Aktivity byly předvídatelné, šlo o stále stejné místo a stejné lidi. Otevíral se tak prostor k dalšímu sblížení stávajících klientů, kteří navazovali, rozvíjeli a utužovali plnohodnotné přátelské vztahy. Prostory pro vzájemná setkávání časem přestaly vyhovovat a bylo nutné se přestěhovat.

Kroužky

Přesun do nových prostor umožnil rozšíření nabízených aktivit. Jógu a deskové hry doplnila výuka angličtiny, počítačový kurz a výtvarná dílna. Aby úplně nezanikl prostor pro setkávání a sdílení, byl vytvořen diskusní klub. Díky širší nabídce aktivit se změnil okruh návštěvníků. Nové aktivity přilákaly dosud neznámé tváře, a tak se změnilo i jádro pravidelných účastníků. Jelikož lektoři nepocházeli z řad klientů, ale zaměstnanců NAUTIS, přešla iniciativa z účastníků na lektory. Tím se změnil i charakter setkání, více se prosazovaly individuální zájmy účastníků a skupinová koheze se narušila. Dříve chodili klienti na celý „blok“ volnočasových aktivit, ale nyní si začali vybírat jen ty části programu, které je zajímaly. Na druhou stranu skladba účastníků se stala mnohem pestřejší.

Po třech letech vyvstala znovu potřeba se přestěhovat. Umístění dosavadních prostor do pronájmu psychiatrické nemocnice vnímali někteří klienti jako stigmatizující. Navíc se hledalo místo, které by bylo pro klienty dostupnější.

Volnočasový klub

V roce 2019 vznikl volnočasový klub. V rámci změn bylo zrušeno jak pevné datum, tak místo setkávání. Mottem volnočasového klubu je společně navštěvovat běžně dostupné aktivity. Nově se tak klub neschází při „svých aktivitách“, ale navštěvuje veřejné přednášky či diskuse, kino, divadlo, kavárny apod. Společné výlety zůstaly zachovány, i nadále je jejich organizace otevřena pro klienty. Protože se nescházíme na domácí půdě, ale pouze ve veřejném prostoru, změnila se atmosféra – už to není „tak jsme tu zase“, ale „co nás čeká dnes?“ Složení účastníků se opět proměnilo, nelze ale říct, že bychom o nějaké klienty úplně přišli, spíše se změnil interval jejich návštěv. Jestliže předtím chodili ze setrvačnosti (stejný čas, stejný program, stejná cesta, pravděpodobně stejní lidé), nyní si aktivně vybírají, co navštíví a co nikoliv. V tomto ohledu tak služba mnohem více připomíná aktivní trávení volného času běžné populace, kdy si člověk plánuje, jakou aktivitu si zvolí, jaké místo navštíví, a není pouze pasivním příjemcem pravidelně se opakujícího programu.

Ukázalo se, že dilema rekreace vs. socializace lze vyřešit. Nejprve se soustředíme na upevnění sociálních vztahů v rámci skupiny, kterou máme k dispozici. V tomto stádiu ale nesmíme ustrnout. Po upevnění sociálních vazeb musí následovat otevření se a zpřístupnění aktivit novým zájemcům, aby se služba nestala exkluzivní. Navazujícím krokem pak je krok směrem ven, do běžného života společnosti, mimo polouzavřenou skupinu klientů. Klienti by se neměli stát pouhými pasivními příjemci služby, ale měli by se naučit, že trávení volného času je činností aktivní, které je zapotřebí věnovat čas a úsilí.

👉 K přečtení doporučujeme také článek Úvod do sebeobhájství.