Vzdělávání

Přinášíme rozhovor a pozvání na na konferenci SPC od ředitelky SPC a ZDVPP při NAUTIS PaedDr. Věry Čadilové.   

"Šikanou si bohužel projde okolo 70 % žáků a s studentů s autismem. Věnovali jsme se tomuto tématu s manželem v rámci dotazníkového šetření pro tvorbu knihy Podpora začlenění žáka s PAS do třídního kolektivu (2017)," vysvětluje speciální pedagožka.

Nástup dítěte do mateřské školy je významným krokem jak pro dítě, tak pro jeho rodiče. Tento moment může být spojen s řadou otázek a nejistot, které často pramení z obav o to, jak se dítě přizpůsobí novému prostředí a kolektivu.

Rozhovor s Věrou Čadilovou o vzdělávání žáků s PAS, pohled z praxe. Neopomeneme ani její nejznámější knihu Strukturované učení, kterou napsala ve spolupráci s Veronikou Žampachovou. V závěru rozhovoru se dočtete také více o zkušenostech s podporu žáků s chováním náročným na péči a také s individuálním vzděláváním. 

Centra mají za cíl podpořit studenty do takové míry, aby mohli co nejvíce uplatnit svoje schopnosti, ale zároveň dbají na to, aby nedocházelo ke snižování studijních nároků.

Studium na vysoké škole s PAS - Od referentů Centra Pyramida – Kateřiny Žvakové a Petra Figaly zazní, jak v začátcích probíhá komunikace s vyučujícími a případně i spolužáky studenta. Dostaneme se také k vyvrácení mýtu, že studenti se specifickými potřebami mají studium jednodušší i tomu, že pod slovním spojením modifikace zkoušky se nejčastěji skrývá navýšení časového limitu, avšak nikdy její nižší obtížnost. Odborníci také vysvětlí, proč by se studenti neměli bát registrovat do centra i v případě, že modifikace aktuálně využít nechtějí.

Integrace žáků s PAS do běžných škol se postupně rozvíjí od 90. let minulého století. Výrazně se začaly zvyšovat počty integrovaných žáků po roce 2016, kdy vešla v platnost vyhláška č. 27/2016Sb., která dala jasná pravidla a finanční podporu zařazování dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do hlavního vzdělávacího proudu. Ačkoli se vyskytuje stále řada problémů při začleňování dětí s PAS, situace se postupně zlepšuje. Bohužel se vzděláváním uvedené cílové skupiny jsou stále spojovány různé mýty, které zařazování dětí a žáků s PAS brání, například: „Každý autista je agresivní,“ „Jde o nevychované děti,“ „Je to móda...“ vysvětluje 

I sedm let od uzákonění inkluze se děje to, že rodiče jsou (klidně i po telefonu) odmítáni se slovy ,Tyto děti nepřijímáme. Zeptali jsme se proto speciálních pedagogů z SPC, zda se setkávají s tím, že ZŠ a SŠ nechtějí žáka s autismem přijmout a na to, jak můžou rodiče poté postupovat. 

Jaké mohou být pro děti s PAS i jejich rodiče rozdíly ve vzdělávání v běžné škole, instituci zaměřené na speciální edukaci, speciální škole a domácím vzděláváním? Nabízíme vám odpovědi.

...Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, a to zejména žáci s PAS byli zmiňování v negativních souvislostech, často se skloňovaly obavy z toho, že budou negativně ovlivňovat vzdělávací proces a klima ve třídě. Stejný postoj společnost, a to včetně pedagogické veřejnosti, zaujímala i k asistentům. Tento fakt částečně vyplýval z mylného předpokladu, že se jedná o osobního asistenta žáka, a ne o partnera a kolegu pedagoga, který mu mimo jiné má být nápomocen ve vzdělávacím procesu a řadě dalších aspektů.

Cílem následujících řádků je přiblížit rodičům dětí (nejen) s poruchou autistického spektra, jak jejich vzdělávání definuje zákon, jaká mají práva a povinnosti. V první části se budeme soustředit na obecná ustanovení Školského zákona, nejdůležitějšího právního předpisu, kterým se vzdělávání řídí.

Proces začlenění žáka s poruchou autistického spektra do kolektivu vrstevníků může výrazně usnadnit systematická intervence cílená na spolužáky. Ta probíhá buď ve formě jednorázové besedy, anebo v rámci pravidelných třídnických hodin. Cílem je seznámit přítomné s diagnózou a jejími specifiky předem (preventivní forma), tedy před samotným nástupem žáka do školy, anebo v průběhu docházky.

Za problémové chování žáků s PAS mohou stát příčiny vycházející zejména ze dvou oblastí. První přímo vyplývá z diagnózy PAS a patří do ní např. zvýšená unavitelnost dětí s PAS, tlak na výkon, problémy se sociální interakci či s chápáním sociálního kontextu, změny a šikana. Problémové chování ale ovlivňují také příčiny spojené se speciálně pedagogickou oblastí.

Rodiče i pedagogičtí pracovníci se mohou setkat se situacemi a problémy, na které nejsou připraveni, nevědí, jak se k jejich řešení postavit. Někdy i opakovaně uplatňují nefunkční modely řešení. V takových případech může s řešením problémových situací pomoci svolání případové konference.

K pedagogické intervenci s psychoterapeutickým obsahem dochází buď preventivně, či v rámci krizového řešení potíží. Nejčastěji se jedná o chování, které je školou vyhodnoceno jako problémové. Další důležitou oblastí je začlenění žáka s PAS do kolektivu, zjištění jeho postavení mezi ostatními spolužáky a průběžná zpětná vazba od nich. Od rodičů je zakázka zpravidla spojena s řešením přidružených psychických obtíží (úzkosti, depresivní ladění, obsedantně-kompulzivní porucha, fobie či poruchy příjmu potravy)y. ,

Podpůrná opatření pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami mohou výrazně pomoci už v předškolním vzdělávání. Přečtěte si o dalších možnostech vzdělávání dětí a žáků s PAS.

Přestup na střední školu (SŠ) je vhodné zvažovat již od osmého ročníku, kdy si žák s rodiči může v rámci dnů otevřených dveří řadu středních škol a učilišť prohlédnout, lépe se seznámit se vzdělávacím plánem, obory a předměty. U žáků s PAS je nutné také přihlížet k osobnostnímu vybavení žáka – zda je schopen komunikovat s dalšími lidmi, nebo zda mu vyhovuje omezený okruh osob, apod.

Rodiče dětí se speciálními vzdělávacími potřebami často tápou a zaměňují různé pojmy. Tento text vám zkusí objasnit některé zkratky, se kterými se můžete setkat během vzdělávání vašeho dítěte.

Jen dítě, které má adekvátní podporu, dokáže zdárně zdolávat své „nedostatky“, s pomocí a správnou metodikou dokáže udělat velké pokroky. Pokud dítě podporu včas nezíská, obvykle se přesouvá z jedné školy do druhé, rodiči je vina často svalována na pedagogy a pedagogy na rodiče. Řešení potíží se tak jen odkládá a dovednosti dítěte se nezlepšují.

Pokud dítě k plnění povinné školní docházky nastupuje s potvrzenou diagnózou PAS a má doporučení ŠPZ se stanovenými podpůrnými opatřeními, je potřebné včas předat vyučujícímu podklady, aby si co nejdříve osvojil způsob jednání s novým žákem. Jsou ale určité principy, které většině dětí s PAS vyhovují společně: Třída by měla být místem bezpečným...

Přestup žáka z prvního na druhý stupeň základní školy (ZŠ) nemusí být lehký a pro žáky s poruchou autistického spektra to platí obzvlášť. Velkou zátěží pro ně může být značné zvýšení počtu vyučujících, se kterými přichází na druhém stupni do kontaktu, ale i jejich odlišný přístup k vedení hodin. Dalším problémem může být časté stěhování tříd v rámci rozvrhu...

Principy strukturovaného učení stavějí na zmírňování a odstraňování deficitů jedinců s PAS a současně rozvíjejí jejich silné stránky. Odstranění či snížení deficitu, který se projevuje nižší schopností porozumět pokynům a zvládat chování bez podpory a přítomnosti dospělé osoby, vyžaduje individuální přístup, strukturalizaci prostoru a činností, vizuální podporu a motivační stimuly.

Někdy děti přicházejí do mateřské školy (MŠ) již se stanovenou diagnózou, často to však bývá právě pedagog, kdo upozorní na odlišnosti v chování dítěte. Vždy je nutné na nastalou situaci reagovat, pomoci dítěti se začleněním do kolektivu, s komunikací, hrou... Pedagogové MŠ popisují svou zkušenost s dětmi s PAS a metody, které se jim osvědčily a dítěti zajistily spokojenější pobyt ve školce.

Přestup na střední školu (SŠ) je vhodné zvažovat již od osmého ročníku, kdy si žák s rodiči může v rámci dnů otevřených dveří řadu středních škol a učilišť prohlédnout, lépe se seznámit se vzdělávacím plánem, obory a předměty. U žáků s PAS je nutné také přihlížet k osobnostnímu vybavení žáka – zda je schopen komunikovat s dalšími lidmi, nebo zda mu vyhovuje omezený okruh osob, apod.

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v České republice stále prochází mnoha změnami. Při vzdělávání žáka s poruchou autistického spektra musíme inovativnost mít na paměti každý den. Ze zkušeností si troufám říct, že pedagogové nejsou na vzdělávání žáka s PAS připraveni ideálně. Postupy a metody se učí tzv. „za pochodu“ – např. když je žák s PAS přijat do třídy.

Jsou kritéria, která by děti měly splňovat, aby pro ně vstup do školy byl co nejpříjemnější. Pokud je přijato dítě nezralé, může to u něj vyvolat dlouhodobý stres. U žáků s PAS často nebývá problémem intelektová úroveň, zralost však ovlivňují deficity v oblasti sociálního chování.

Pro žáky s PAS je KP podobné jako u ostatních žáků, je třeba však myslet na smysluplnost testování s ohledem na konkrétního jedince (jak u skupinového, tak u individuálního), testování však nesmí být jediným nástrojem kariérového poradenství. V případě žáků s PAS se dokonce může jevit jako kontraproduktivní. Pro ně je třeba zajistit maximálně možný individuální přístup.

Vysoká škola: O studium na vysoké škole se mohou ucházet všichni zájemci bez rozdílu. Poruchy autistického spektra nemohou být důvodem k nepřijetí na vysokou školu. V současné době studuje na veřejných vysokých školách v ČR více než stovka studentů s poruchami autistického spektra.