Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Cílem následujících řádků je přiblížit rodičům dětí (nejen) s poruchou autistického spektra, jak jejich vzdělávání definuje zákon, jaká mají práva a povinnosti. V první části se soustředíme na obecná ustanovení Školského zákona, nejdůležitějšího právního předpisu, kterým se vzdělávání řídí.
najdete v § 1
Školský zákon upravuje vzdělávání dětí od mateřských škol až po vyšší odborné školy. Do vzdělávací soustavy jsou zahrnuté i základní umělecké školy a jazykové školy. Školským zákonem se neřídí jesle, dětské skupiny a vysoké školy, které mají své vlastní zákony a nemohou ani využít doporučení školských poradenských zařízení (PPP – pedagogicko-psychologických poraden a SPC - speciálně pedagogických center) a s nimi spojená podpůrná opatření.
najdete v § 2
V úvodu Školského zákona jsou jmenované zásady a cíle vzdělávání v ČR. Mezi zásady patří mimo jiné rovný přístup ke vzdělávání bez jakékoliv diskriminace a zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce. Zde je zákon oporou nároku na podpůrná opatření a jejich uplatňování v praxi (nejdete v § 16 a dále ve Vyhlášce 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných).
najdete v § 3 - 5
Školský zákon řeší rámcové vzdělávací programy (RVP), ze kterých vychází školní vzdělávací programy. Rodiče se při vzdělávání svých dětí mohou setkat s různými zkratkami rámcových vzdělávacích programů:
RVP PV – RVP pro předškolní vzdělávání
RVP ZV – RVP pro základní vzdělávání
RVP ZŠS – RVP pro obor vzdělání základní škola speciální, který se dále člení na Díl I. a Díl II.
RVP G – RVP pro gymnázia
RVP OV – RVP pro odborné vzdělávání
RVP SV – RVP pro střední vzdělávání v praktické škole
a další
Dalším pojmem jsou tzv. „minimálními výstupy“, které definují minimální doporučenou úroveň pro úpravy očekávaných výstupů a najdeme ji v RVP ZV.
Vypracovat Školní vzdělávací program (ŠVP) je povinností každé školy a velká část škol má svůj školní vzdělávací program zveřejněný na webových stránkách.
Příklad, kdy je dobré do ŠVP nahlédnout: „Nevím jistě, jestli se mé dítě musí naučit celou malou násobilku do konce druhé třídy. Dítě známých, které chodí do jiné školy, se musí naučit jen násobky do sedmi a další násobky budou probírat až ve třetí třídě.“ Jak je to možné? Školy mají jinak nastavené školní vzdělávací programy. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání určuje pouze to, že má dítě od čtvrté třídy umět používat malou násobilku pro početní operace, takže je nutné ji do konce třetí třídy probrat. Je pak už na konkrétní škole, jestli probere celou malou násobilku ve druhé třídě a třetí třídu využije k procvičování, nebo jestli si rozloží probrání malé násobilky i do třetí třídy.
Jak již bylo uvedeno, některé školy mají svůj školní vzdělávací program zveřejněný na webové stránce školy, jiné školy umožňují rodiči nahlédnout po vzájemné dohodě.
najdete v § 16
Školský zákon v §16 obecně upravuje vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). Rodiče se mohou setkat s termínem škola zřízená podle paragrafu 16 odstavec 9, což může být bývalá základní škola praktická nebo základní škola speciální. §16 stručně popisuje, v čem spočívají podpůrná opatření, a stanovuje, že děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření školou a školským zařízením.
Vzdělávání dětí se SVP se dále řídí Vyhláškou 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.
Školský zákon v §16a upravuje pomoc školských poradenských zařízení (ŠPZ, což jsou již výše zmíněné PPP a SPC) a je zde stanoveno právo rodiče žádat ve škole o schůzku (škola – rodič – pracovník ŠPZ) v případě, kdy má rodič pochybnosti o tom, že škola postupuje v souladu s doporučením ŠPZ.
najdete v §21 – 22 a v §50
Školský zákon také zapracovává práva a povinnosti žáků, studentů, rodičů i pedagogů. Práva žáků, studentů a jejich zákonných zástupců lze shrnout jako právo na vzdělávání a na informace o jeho průběhu a výsledcích. Rodiče zletilých středoškoláků může překvapit, že i oni mají právo na informaci o průběhu a výsledcích vzdělávání svých dětí. Sice svému zletilému dítěti už nepodepisují omluvenky, ale pokud studující dítě vyživují, mají právo na informaci, jak mu to ve škole jde.
Dále jsou ve školském zákoně uvedeny povinnosti žáků, studentů a jejich zákonných zástupců. Na prvním místě je uvedena povinnost řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat. Další povinností, která není rodičům často známá, je informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání. Rodiče se někdy bojí „nálepkovat“ své dítě při nástupu do školy. Ale pokud má dítě před nástupem do školy zdravotní omezení či stanovenou diagnózu, je důležité, aby o tom škola věděla. Často se škole lépe sděluje, že má dítě skoliózu a od lékaře doporučené dvoje učebnice, nebo že dítě trápí různé alergie, než skutečnost, že má dítě PAS či ADHD. Pro školu jsou však tyto informace velmi důležité a po nástupu dítěte do školy dojde zcela jistě k jejich „odhalení“.
Rodiče a zletilí studenti jsou také povinni oznamovat změny svých osobních údajů. Školský zákon stanovuje, které osobní údaje dětí škola od rodičů požaduje (§ 28). Jsou to zejména jméno a příjmení, rodné číslo, státní občanství, místo narození a místo trvalého pobytu, údaje o předchozím vzdělávání, u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami údaje o znevýhodnění, o mimořádném nadání, o podpůrných opatření atd. Dále jméno a příjmení zákonných zástupců, jejich bydliště a telefonní číslo. Pro shromažďování těchto osobních údajů škola nepotřebuje mít podepsaný souhlas se zpracováním a ochranou osobních údajů (tzv. GDPR), protože zpracování a ochrana osobních údajů plyne přímo ze školského zákona.
Školský zákon stanovuje v § 50 povinnost rodiče (zákonného zástupce) omlouvat nepřítomnost dítěte ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů. Plnoletí studenti středních škol se omlouvají sami, rovněž do 3 kalendářních dnů.
Pedagogičtí pracovníci mají také svá práva a povinnosti stanoveny školským zákonem. Práva těchto pracovníků zajišťuje především jejich zaměstnavatel (zajištění podmínek potřebných pro výkon jejich pedagogické činnosti apod.). Zmiňme například jednu z povinností, plynoucí nejen ze školského zákona, a to zachovávat mlčenlivost, která se týká osobních údajů, informací o zdravotním stavu či výsledků poradenské pomoci ŠPZ a školního poradenského pracoviště. Bohužel, někdy se stává, že se školy natolik chrání osobní a citlivé údaje dítěte, že nepředají důležité informace z doporučení ŠPZ všem pedagogickým pracovníkům, kteří se starají o vzdělávání daného dítěte.
najdete v § 27
Žákům základních škol, studentům vzdělávajících se podle §16/9 na středních školách a v dalších výjimečných případech, jsou poskytovány učebnice a učební texty bezplatně. Děti z přípravných tříd a prvňáčci si učebnice a učební texty nechávají, ostatní žáci a studenti jsou povinni je na konci školního roku vrátit. V praxi je běžné, že rodiče dětem na základních školách platí pracovní sešity. S ustanovením školského zákona se to nevylučuje. Pokud rodič nemůže dítěti zaplatit pracovní sešit, pak má nárok od školy na pracovní sešit zdarma, který ale na konci roku musí vrátit zpět škole nevyplněný (např. vygumovaný nebo ve školním roce psát po domluvě se školou přes folii).
Na většině středních škol si studenti kupují učebnice sami. Většina rodičů středoškoláků nedoporučuje kupovat učebnice přesně podle seznamu zveřejněném školou, ale počkat, jaké pomůcky bude konkrétní pedagog požadovat, a hlavně využít burz učebnic, které se často na středních školách konají, případně navštívit specializovaný antikvariát.
najdete v § 30
Školy mají povinnost vypracovat školní řád. Školní řád upravuje podrobnosti k výkonu práv a povinností dětí, žáků a studentů a jejich zákonných zástupců a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů se zaměstnanci školy, provoz a vnitřní režim školy, podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů, podmínky zacházení s majetkem škol. Dále školní řád obsahuje pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání.
Se školním řádem jsou všichni seznámeni zpravidla začátkem školního roku. Žáci o něm většinou povídají na třídnické hodině se svým třídním učitelem a rodiče podepisují seznámení se školním řádem v prezenci při prvních třídních schůzkách. Ne všichni si ho přečtou a mnoho z nich na něj časem zapomene.
Ve školním řádu by mělo být uvedeno, jak a kam se dětem zapisují známky (papírová žákovská knížka, elektronická žákovská knížka), jak rodiče omlouvají své děti (zda zápisem do omluvného listu nebo jen přes elektronickou žákovskou knížku), některé školy mají ve svém školním řádu i minimální počet známek nutných ke klasifikaci dítěte. Ve školním řádu bývá také uvedeno, jak jsou rozdělené vyučovací hodiny (kdy zvoní), jak je zajištěný pohyb dětí po škole mimo vyučování (zda a kde se děti ve škole mohou pohybovat např. o volné hodině). Nově by ve školním řádu měla být informace o případné distanční výuce. Dále jsou ve školním řádu uvedená výchovná opatření (pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření).
V dalším pokračování pro vás připravujeme, co najdete ve Školském zákoně o předškolním vzdělávání a povinné školní docházce.
Dále by vás mohlo zajímat 👇
Zdroje: Zákon ze dne 24. září 2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon): ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. 2022. Dostupné také z: https://www.msmt.cz/dokumenty/skolsky-zakon-ve-zneni-ucinnem-ode-dne-1-2-2022
Našli jste v textu chybu nebo překlep? Neváhejte nás kontaktovat na adrese: info@autismport.cz.
Názory