Sexualita

Partnerské vztahy mohou být složité pro každého z nás, ale pro lidi s poruchou autistického spektra často představují ještě o něco větší výzvu. Jak se na lásku, intimitu a soužití dívá člověk s Aspergerovým syndromem?  Představím vám autentický příběh Patrika, dvaadvacetiletého vysokoškoláka s diagnostikovaným Aspergerovým syndromem, ADHD a dysortografií, se kterým jsem vedla rozhovor. Jméno Patrik je zvoleno náhodně, aby byla zachována jeho anonymita.

Jak prožívají dospělí lidé s Aspergerovým syndromem lásku, partnerské vztahy a sexualitu? Jaké překážky jim stojí v cestě za blízkostí a co jim naopak pomáhá je budovat a udržovat? Tento text nabízí velmi citlivý a autentický vhled do života dospělých lidí s Aspergerovým syndromem, zaměřený na jejich zkušeností s láskou, partnerskými vztahy a sexualitou.  

Sexualita lidí s poruchou autistického spektra (PAS) zůstává i v roce 2025 tématem, které se objevuje na okraji zájmu veřejnosti, služeb i rodin. Změna však pomalu přichází – jak ukazují zkušenosti odborníků​ a odbornic​ i sexuálních asistentek​ a asistentů​, předsudků ubývá, i když některé přetrvávají.  

Menstruace je jednou z oblastí sexuální výchovy a zároveň mnohdy obávaným tématem rodičů dívek s poruchou autistického spektra (PAS). Menstruaci často vnímáme jako jeden z prvních signálů dospívání dívky.

Sexuální výchova už dávno není tabu. V dnešní době je mnoha rodičům (nejen) dětí a dospívajících s autismem jasné, že je nezbytné s dětmi otevřeně hovořit o sexu.

Mnoho rodičů dětí s PAS si nedokáže představit, jak o tématu sexuality se svým dítětem hovořit. Mají mnohdy pocit, že téma počká, až si o něj samo dítě řekne nebo až se začne „projevovat“. S prvními projevy sexuality, které často přicházejí v období dospívání, rodiče vysvětlují to, co již dávno dítě mělo znát. Setkávají se s vlastní nejistotou, obavami, studem a strachem, aby „něco“ neopomenuli a dítě je na tom prakticky stejně. Má mnoho otázek, nejistot, obavu a může cítit stud.

Sexualita je naprosto individuální a nelze pro ni hledat žádné normy. Je přirozenou součástí každého z nás – jak o sobě přemýšlíme, jaké máme sexuální představy, kdo mě přitahuje, jaké vztahy chci mít a s kým, apod. Sexualita má fyzický, emoční i sociální rozměr. Stejně tak to platí i pro soby na autistickém spektru (PAS).

Lidé mohou pociťovat nepříjemné pocity nebo úzkost, když se jejich biologické pohlaví liší od pohlaví, se kterým se identifikují – to se nazývá genderová (pohlavní) dysforie (GD). Existují určité důkazy o souvislosti mezi genderovou dysforií a poruchou autistického spektra (PAS) a o tom, že u jedinců s PAS je pravděpodobnost výskytu genderové dysforie vyšší než u běžné populace a naopak, že u lidí s GD je vyšší riziko přítomnosti PAS.