Zdraví

Pravidelnými návštěvami na dentální hygieně můžeme předejít mnoha problémům. „Správnou technikou čištění předcházíme vzniku zubního kazu, zánětu dásní či parodontitidy. Na dentální hygieně máme čas nacvičit si základní vyšetření, na rozdíl od zubního lékaře, kde na to není moc prostor. Navíc pravidelnými návštěvami můžeme snížit úzkost spojenou se zubním ošetřením,“ vysvětluje dentální hygienistka Klára Rys Havránková, ke které chodí na ošetření také rodiče s dětmi s poruchou autistického spektra (PAS).

Obtíže s příjmem potravy jsou u dětí s poruchou autistického spektra (PAS) velmi časté. Podle výzkumů má v nějaké formě problémy s jídlem 60 až 90 % dětí s PAS, což má významný dopad jak na jejich prospívání, tak i na sociální začlenění mimo domov. Tyto potíže mohou zahrnovat extrémní vybíravost, neochotu ochutnávat nové potraviny, preference velmi specifických jídel, neobvyklé stravovací rituály a nedostatečný, nebo naopak nadměrný energetický příjem. Právě pomoc těmto dětem tvoří velkou část mé terapeutické praxe.

Menstruace je jednou z oblastí sexuální výchovy a zároveň mnohdy obávaným tématem rodičů dívek s poruchou autistického spektra (PAS). Menstruaci často vnímáme jako jeden z prvních signálů dospívání dívky.

Sexuální výchova už dávno není tabu. V dnešní době je mnoha rodičům (nejen) dětí a dospívajících s autismem jasné, že je nezbytné s dětmi otevřeně hovořit o sexu.

Mnohdy prodejci doplňků stravy slibují „zázračné“ vyléčení nebo vymizení potíží. V článku si proto přiblížíme, proč to, co si přečteme na webu prodejce či na obalu doplňku, nemusí vždy nutně odpovídat skutečnosti a na co si dát pozor.

Mnoho rodičů dětí s PAS si nedokáže představit, jak o tématu sexuality se svým dítětem hovořit. Mají mnohdy pocit, že téma počká, až si o něj samo dítě řekne nebo až se začne „projevovat“. S prvními projevy sexuality, které často přicházejí v období dospívání, rodiče vysvětlují to, co již dávno dítě mělo znát. Setkávají se s vlastní nejistotou, obavami, studem a strachem, aby „něco“ neopomenuli a dítě je na tom prakticky stejně. Má mnoho otázek, nejistot, obavu a může cítit stud.

Bavit se budeme o tom, co českým dětem v jídelníčku nejčastěji chybí, kdy a proč do stravy zařadit potravinové doplňky, o potravinové selektivitě nebo o tom, proč se nemusí vyplatit spoléhat na nutridrink, jako na úplně poslední možnost.

Mikrobiom je v posledních letech sexy – každý o něm mluví, svede se na něj skoro každá nemoc. Máme osu střevo-mozek, střevo-kůže, ale také střevo-plíce, střevo-ledviny a další méně probádané souvislosti. Kde-kdo chce mikrobiom analyzovat a číst z něj jako z kávové sedliny, mnozí slibují i jeho ovlivnění (ať v obecné rovině, nebo personalizované, pěkně na míru klientovi a za patřičný obnos). A samozřejmě slibují zázračné zlepšení stavu či vyléčení. Co si ale z té záplavy „zaručených“ informací vybrat?  

Jaká je spojitost mezi střevním mikrobiomem a duševními poruchami? Může mít složení střevních bakterií vliv na poruchy autistického spektra a jejich projevy? Může složení střevní mikrobioty nastávající matky ovlivnit plod dítěte v děloze? A jak se liší mikroflóra lidí s autismem a zdravých jedinců? Odpovídá předsedkyně České mikrobiomové společnosti, prof. Helena Tlaskalová-Hogenová.  

Vitamin D hraje nepopiratelně důležitou roli v etiologii autismu a výzkum tohoto fenoménu se zintenzivňuje. Vzrůstající množství vědeckých prací vede k poznání, že hypovitaminóza D v průběhu těhotenství či raném dětství může být příčinou vzniku autismu u jedinců s genetickým předurčením pro širší fenotyp autismu. Snadná dostupnost a ekonomická atraktivnost vitaminu D činí studium jeho potenciální kapacity snižovat riziko vzniku autismu extrémně důležitým.