Intelekt a jeho testování u dětí s poruchou autistického spektra (PAS)

Mezinárodní klasifikace nemocí, verze 11 (MKN-11), která by brzy měla vejít v platnost i v České republice, rozlišuje diagnózu PAS podle kognitivních schopností (bez poruchy intelektu nebo s poruchou vývoje intelektu). I když tedy intelekt není kritériem pro diagnostikování PAS, informace o něm jsou důležité například pro odlišení od jiných diagnóz nebo k určení vhodného vzdělávacího programu. 

Ve škole (ale i třídě, oddělení nebo studijní skupině) zřízené podle § 16 odst. 9 zákona pro žáky s mentálním postižením totiž nelze vzdělávat žáky bez mentálního postižení (MŠMT). Někdy je tedy nutné vyšetřit intelektové schopnosti dítěte, aby bylo možné rozhodnout, jaký typ školy nebo třídy pro něj bude nejvhodnější. Na základě speciálních vzdělávacích potřeb může žák získat podporu asistenta pedagoga nebo mu například mohou být sníženy očekávané výstupy v rámci povinného vzdělávání.  

Limity testování inteligence u dětí s PAS 

Děti s autismem mohou při testování reagovat jinak než jejich vrstevníci a výsledek testu tak nemusí vždy přesně odrážet skutečné schopnosti dítěte. Čím výraznější jsou projevy PAS, tím obtížnější může být zjistit, jaká je intelektová kapacita dítěte (Eagle, 2002).  

Některým může dělat potíže porozumět zadání, komunikovat s psychologem, soustředit se nebo trávit čas v neznámém prostředí. Oslabená může být také motivace dítěte podat dobrý výkon v testové situaci, či do výkonu může vstupovat zvýšená úzkostnost dítěte. Diagnostik proto musí během vyšetření postupovat pružně a přizpůsobit průběh testování potřebám dítěte. Může mu například dát více času na odpověď, zopakovat zadání úkolu nebo využít vhodnou odměnu, která dítě motivuje ke spolupráci. Každou takovou úpravu je potřeba zaznamenat, aby bylo možné výsledky správně vyhodnotit (Standardy pro pedagogické a psychologické testování, 2001).  

K samotnému vyšetření se v České republice používá celá škála různých verbálních i neverbálních testů a metod. Toto rozlišení je u dětí s PAS zvláště důležité, neboť verbální složka testu může být znevýhodněna nikoli kvůli nižší intelektové kapacitě, ale kvůli odlišnému způsobu zpracování jazyka nebo obtížím s jeho expresivní složkou. Tyto testové metody nemusí vždy plně zachytit skutečné intelektové schopnosti dítěte. Výzkumy ukazují, že při testování osob s PAS může dojít ke snížení jejich přesnosti, ale poskytují nejlepší možný odhad dovedností dítěte (Sansone et al., 2016). 

Výsledkem testu je obvykle hodnota označovaná jako inteligenční kvocient (IQ). Ta nám umožňuje porovnat, jak si dítě vedlo ve srovnání s ostatními dětmi stejného věku, které absolvovaly stejný test (Standardy pro pedagogické a psychologické testování, 2001).  

U některých testů intelektu sice existují interpretační normy pro populaci dětí s PAS, ale u většiny testů používaných u nás v Česku nejsou k dispozici. Nemožnost porovnání výsledků s údaji dalších dětí může být pro určení výsledného skóru problematická. Přesnost interpretací je totiž do značné míry závislá právě na dobře zvolené skupině, se kterou jsou skóry srovnávány (Standardy pro pedagogické a psychologické testování, 2001). 

Proč může být celkový IQ skór nedostatečný ukazatel? 

Celkové IQ skóre sice toto srovnání částečně umožňuje, samo o sobě však nemusí být dostatečným ukazatelem schopností dítěte s PAS. Díky studiím dnes víme, že variabilita dosaženého IQ je mezi jedinci s PAS vyšší než u neurotypické populace. Mimo debatu o možné celkové nadprůměrnosti či podprůměrnosti intelektu bývá pro děti i dospělé s PAS charakteristický velmi nevyrovnaný intelektový profil, vykazují výrazné vrcholy a propady ve výkonu napříč různými subtesty inteligenčních testů (Oliveras-Rentas et al., 2012, Muth, Honekopp, & Falter, 2014). Příkladem může být situace, kdy jedinec s PAS dosahuje nadprůměrných výsledků v oblasti vizuálně-prostorové paměti, nevybočuje z normy v části zaměřené na konstrukční myšlení, ale v oblasti zaměřené na pojmové myšlení může dosahovat výrazně podprůměrných výsledků. 

IQ jako průměr výsledků napříč jednotlivými oblastmi tak pro uvažování o schopnostech dítěte nemusí dávat smysl. Odhad jedné schopnosti na základě znalosti celkového výsledku testu může být totiž u dětí s PAS méně přesný. 

Poskytnout detailní popis jednotlivých výkonů v testovaných oblastech je tak u dětí s PAS pro další práci s nimi ještě důležitější, než je tomu u neurotypické populace (Goldstein et al., 2008).  

Faktory, které mohou bránit využití intelektuálního potenciálu 

Existuje velké množství faktorů často souvisejících s diagnózou PAS, které mohou bránit dítěti využívat svůj intelektový potenciál, nebo i zvládat očekávané výstupy ve škole. Mohou tak být při rozhodování o budoucnosti dítěte stejně důležité jako samotný intelekt. Mezi takovéto faktory může patřit například schopnost adaptability. Od ní se totiž odvíjí i to, zda je vůbec možné, aby si dítě na specifické školní prostředí zvyklo a zvládlo v něm fungovat. Adaptabilita může mít vliv i na to, zda žák dokáže pobývat ve třídě, snášet hluk nebo respektovat pokyny pedagoga či asistenta. Vedle adaptability může jít například o výše zmíněnou nízkou sociální motivovanost, neochotu ke spolupráci nebo atypické senzorické vnímání.  

Celková funkčnost dítěte 

Při volbě vhodného přístupu k testování i při interpretaci jeho výsledků je proto důležité si předem ujasnit, co je jeho cílem. 

1. Zda nás zajímá srovnání, jak si dítě v inteligenčním testu vedlo oproti dětem stejného věku, pokud jim poskytneme co nejlepší možné podmínky (tedy takové, které mohou snižovat vliv symptomů PAS na testování). 
2. Nebo zda je cílem vyšetření doporučení vhodného vzdělávacího programu a podpůrných opatření. Je přitom důležité mít na paměti, že symptomy PAS, které se mohou projevit již při samotném testování, budou dítě provázet iběhem vzdělávacího procesu. 

Při výběru nejvhodnějšího vzdělávacího programu IQ nemusí být tím nejdůležitějším faktorem. Více než samotné číslo nás zajímá celková funkčnost dítěte v každodenním životě, do níž patří například také již zmíněná schopnost adaptace a míra samostatnosti v sebeobsluze. Výstupem vyšetření by proto nemělo být pouze číslo. 

Testování nám umožňuje identifikovat silné stránky dítěte, jeho limity i oblasti, které je třeba dále rozvíjet, a tato zjištění by měla být srozumitelně převedena do doporučení pro každodenní praxi i vzdělávání. 

Je však stále důležité mít na paměti, že výsledek intelektového testu zachycuje jeden konkrétní výkon, v jednom konkrétním čase a na jednom konkrétním místě. Výkon může v závislosti na aktuálním stavu dítěte kolísat například při senzorické přetíženosti, po náročném školním dni nebo při změně rutiny. Pro ucelenější obraz o dítěti jsou proto velmi cenné také informace z vnějších zdrojů, zejména od rodičů a pedagogů z mateřské nebo základní školy.  

Interpretace výsledků, kterých dosáhnou děti s PAS v testech inteligence, vyžaduje citlivý a komplexní přístup rodičů i psychologů. Zatímco rodiče mohou pomoci s pochopením individuálních potřeb svých dětí, psychologové by měli brát v úvahu nejen výsledky testů, ale i celkový kontext, v jakém se dítě nachází a přistupovat k jejich interpretaci s vědomím všech zmíněných limitů.