AutismPort

Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám

NAPIŠTE NÁM

Názory

Dobrý den všem :-) Zkraje reakce chci říct, že jsem ráda, že existuje tato platforma, protože podpory a informací já tomu říkám " z první ruky" v naší zemi příliš není. Spíš ještě stále panuje zažitá představa, jak asi přibližně takový autista vypadá. A ta je často nepřesná, někoho popsat dokáže, ale spousta lidí se této představě velmi vymyká. A pak sami o sobě dlouho neví. A když to zjistí, stejně dlouho pochybují. U mne je největší důvod pochybností ten, že mám podezření také na ADHD. Některé věci jsou si velmi podobné, takže si pak člověk občas říká, že to možná je jen ADHD, některé jsou naopak protichůdné, takže rozporují některé obecně probírané příznaky. Hodně pomáhá žitá zkušenost právě lidí, kteří mají oficiální diagnózy u obojeho. Myslím, že by bylo skvělé, aby se v ČR našlo více lidí, kteří se nebojí o PAS a ADHD, případně o obojím, pakliže mají oboje, mluvit. Proto moc oceňuji tuto platformu. Také si myslím, že by bylo skvělé mít komunitu pro ty, kteří ještě diagnózu nemají a tak se bojí o sobě mluvit nebo možná někdo i přemýšlet o sobě, jako že to tak vážně je. Okolí mi přijde, že je k bagatelizování a gaslightingu relativně náchylné. Často asi chtějí člověku pomoci, zlehčit mu situaci poukázáním na to, jak snadné to je (bohužel ale jen pro onoho pozorovatele), ale nevědomky to je pro toho člověka horší, protože ho to nutí popírat svůj prožitek, pochybovat, že je to natolik vážné, že by snad mohl mít nějakou diagnózu. To pak dává ještě větší prostor pro imposter syndrom. Také pak následuje strach vůbec to řešit nebo se svěřit. Myslím, že by bylo i přínosné, kdyby se vědělo více o tom, jak probíhá diagnostický proces, jak se připravit, co čekat, jestli jsou nutné stejné kroky jako u dětí - například dotazování nějaké blízké osoby, které mne zatím děsí. Netuším, komu si říct. U partnera se bojím jestli by odpovídal pravdivě, protože by se bál řekněme druhotné stigmatizace - jakousi "nálepku" získá nejen diagnostikovaný člověk, ale i jeho blízcí. A zatímco ten člověk je s tím nejspíš v pohodě, ta rodina nemusí chtít být "partnerem té autistky", může mít obavu z toho, co diagnóza znamená jak pro toho jejich blízkého, tak pro ně samotné. A co řeknou lidé... Myslím, že by byly skvělé praktické rady, jak se připravit. Já například vím, že když mám mluvit s lidmi, obzvlášť o sobě, jako bych vše zapomněla, takže si musím vše dopředu sepsat. Tak si připravuji seznam v bodech a píšu si poznámku, kde rozvádím, jak postupně vnímám některé příznaky, jak se mění moje porozumění příznakům tím, jak se v komunitě seznamuji s jejich projevy u různých lidí. S některými věcmi jsem se nedokázala ztotožnit, protože mi v obecné formulaci zněly velmi abstraktně a netušila jsem, co si pod tím mám představit. Když to pak čtu u lidí z ND komunity, najednou je mnohem snažší si říct: "Aha, to znám," nebo: "Ne, tohle se mne netýká." Doufám, že až skončí stop stav nových žádostí, že se konečně odhodlám. Je těžké představit si, co asi řeknu okolí. Ale budu muset, už teď je mi nepříjemné jen tak být a neříkat nic, ale současně se vlastně bez ofiko diagnózy bojím komukoli svěřit. Celý život jsem poslouchala, že mám počkat až...., že se to zlepší. Ta obava z neuvěření okolím je celkem silná věc. A i ta nutí člověka pochybovat. Doufám, že i dokážu splnit svůj nápad a dokážu tím procesem nějak provést i lidi, kteří mne sledují, aby věděli, co je případně čeká. Prozatím ještě jednou děkuji za tuto platformu, za celou existenci Nautisu a za všechen čas, práci a úsilí, které tomuto věnujete. S pozdravem V. D. aka unmasking_avee

29. 05. 2023

AVee

Odpovědět

Pochyby o diagnóze

Datum publikace

Aktualizováno

Názory