Augmentativní a alternativní komunikace

Dorozumívat se mluvenou řečí považujeme často za samozřejmou schopnost, jsou však děti i dospělí, kteří z nejrůznějších důvodů mluvenou řečí komunikovat nemohou, nebo jen v omezené míře. I u nich však není potřeba dorozumívat se s ostatními umenšena a komunikace je pro ně stejně důležitá jako pro kteréhokoliv člověka. Proto se využívají náhradní způsoby komunikace, díky kterým můžou nemluvící osoby vyjádřit to, co se obvykle vyjadřuje mluvenou řečí. Pro komunikaci lze zvolit jak metody s pomůckami (předmětové karty, fotografie, karty, písmo apod.), tak metody bez pomůcek.

V druhé části článku se zaměříme na metody AAK s pomůckami, na konkrétní komunikační softwary – na jejich srovnání i na možnosti, jak na ně získat finanční příspěvek. 

Deficity ve vývoji řeči u dětí s poruchou autistického spektra (PAS) jsou často první příčinou obav rodičů. Opožděný vývoj řeči není u dětí s autismem totiž ničím neobvyklým – studie ukazují, že přibližně 40 až 60 % dětí s PAS má opožděný nástup mluvené řeči. Některé děti s autismem mohou začít mluvit později než jejich vrstevníci, zatímco u jiných mohou obtíže s používáním řeči k efektivní komunikaci přetrvávat až do dospělosti​. Ve 20–30 % případů u dětí s PAS nastane regres, což je ztráta napodobování řečových schopnost, nejčastěji se tak děje mezi 18.–22. měsícem věku dítěte.

Hru vnímáme jako primární aktivitu dětí, která patří mezi hlavní a nejdůležitější činnost v jejich každodenním životě. Hra úzce souvisí s procesem učení a je jedním ze základních prostředků výchovy a vzdělávání. Jedním z pedagogických cílů je aktivní zapojení dítěte do hry. Velmi dobrým prostředkem k učení hrou jsou deskové hry.

Výměnný obrázkový komunikační systém (dále jen VOKS) je alternativní (náhradní), případně augmentativní (podporující a doplňující) způsob komunikace. Jeho principy jsou pro žáky velmi rychle osvojitelné, je vysoce motivující, redukuje nevhodné chování a je dobře využitelný ve škole, doma i na veřejnosti.