Jednání s úřady - možnosti podpory

Zřejmě by se dalo tvrdit, že neexistuje moc lidí, kteří by se v chození po úřadech vyžívali. Autorka článku zpracovává své zkušenosti z doprovodů uživatelů služby sociální rehabilitace a text je doplněn o autentické výpovědi lidí s autismem, kteří byli před jeho napsáním osloveni s prosbou o anonymní sdílení zkušeností. Nutno podotknout, že článek vznikal převážné v době koronavirové epidemie, kdy většina úřadů přešla na on-line komunikaci, což vedlo k jejímu značnému zefektivnění.

„Velice si vážím vaší pomoci a moc za ni děkuji. V tom boji bych byla sama úplně ztracená a vyděšená.“

Člověka s autismem snadno převálcujete. A podávání žádostí či registrace na pracovním úřadu je hodně výkonný válec informací, otázek, papírů, které dostanete a které máte přinést. Doprovod klienta by měl být „v plné polní“. Vyzbrojen asertivitou, slušností, někdy až servilností typu: „No vidíte, to jsem úplně popletla a klientovi špatně vysvětlila.“ Důležité je mít vlastní emoce pod kontrolou, i když naproti vám sedí člověk, který už tam zřejmě sedět nechce. Nebo by (z vašeho pohledu) neměl. Vychovávání úředníka na jeho domácím hřišti k hladkému průběhu jednání opravdu nedopomůže. Od lidí s autismem se můžeme naučit být více „splachovací“, protože ne všechno, co my vyhodnotíme negativně, tak při zpětné rekapitulaci vyhodnotili i oni. Jejich dobrý pocit je to, oč tu běží. A hlavně jde o jejich záležitost, ne vaši.

„Mě opakovaně posílali z úřadu práce na Českou správu sociálního zabezpečení a zpět, i když jsem je opakovaně upozorňovala, ať toho nechají. Za trest jsem jim shodila dokumenty ze stolu.“

Doprovod primárně nejedná za klienta. Poslouchá, pozoruje a je k dispozici, připraven jednat. Reakce na druhé straně stolu jsou různé:

1. Pracovník úřadu se snaží hovořit pouze s doprovodem a nebere v potaz klienta
   Je důležité uvést, že tato praxe se postupně vytrácí, zřejmě díky zvyšujícímu se společenskému povědomí. A to je dobře. Případnou chybu není nutné dávat protistraně „sežrat“, ale najít vlastní způsob, jak taktně, ale jasně upozornit na to, o koho v dané situaci jde.
   
   
2. Pracovník úřadu doprovod přetrpí 
   Lidé se zdravotním postižením mají na doprovod k jednání nárok. Doprovod si však mnohdy nemá ani kam sednout. Autorka článku popisuje zkušenost: „Jednou jsem seděla s klientem na jedné židli a jindy zase klient stál, neboť nestrpěl, že by seděl v přítomnosti stojící ženy."
   
   
3. Pracovník úřadu se v situaci přesně zorientuje a jedná profesionálně 
   Neděje se to tak často, ale je to úžasný pocit.
   
   

Doporučení: Jste-li člověk s autismem, požádejte o doprovod, např. sociální službu nebo člověka, kterému důvěřujete. Přítomnost sociálního pracovníka nebo jiné nestranné osoby vám dopomůže snáze zachovat vlastní autonomii, spíše než když půjdete s rodičem.

„Když za mě rodiče vyřizovali důchod, každá úřednice jim řekla něco jiného, a trvalo to. Mě poslali domů, protože jsem se nezorientovala v jejich svahilštině, i když by mi měli naopak poradit.“

Jste-li rodičem, podpořte svého potomka ve výběru člověka, kterému bude důvěřovat. Můžete mu dopomoci zmapováním možností, které v tomto případě má. Využít můžete např. adresář registrovaných sociálních služeb.

V případě, že půjdete jako doprovod vy, snažte se být v situaci průvodcem, ne jejím hybatelem. Předem se domluvte, kdy budete zasahovat a jakým způsobem. Prohlášením: „Víte, já jsem musela přijít s ním. On ten náš kluk by vám o svých problémech neřekl. On se za ně stydí,“ uvedete do rozpaků všechny a sobě neulevíte. Někdy se vyplatí jen pozorovat a pak si užít radost z toho, jak to vaše dítě skvěle zvládlo. 

„Mé zkušenosti s jednáním na úřadech jsou zatím dobré. Určitě na to mělo vliv i to, že jsem měl od vás vše připravené a se vším jste mi poradila.“

Štěstí přeje připraveným. Přípravě dokumentů věnujte pozornost, ale snažte se nepropadnout panice, když na něco zapomenete. Dnešní doba přeje také připojeným a dokumenty se dají dodat elektronicky. Moc úředníkova tkví také v tom, že si každý originál dokumentu, který přinesete, může na místě ofotit a vy nemusíte celý proces prodlužovat kopírováním či ověřováním.

Zřejmě by se dalo stále tvrdit, že neexistuje moc lidí, kteří by se v chození po úřadech vyžívali. Když ale víte, na koho se obrátit, co si připravit a co zhruba očekávat, nemusí se jednat o zmiňovaný boj, ale o rychlé a efektivní setkání.

👉 K dalšímu čtení doporučujeme 1 + 10 tipů pro pracovníky úřadu při kontaktu s osobou s autismem. 

👉 Zaujmout by vás také mohl autorský článek „Zařizování na úřadech je jako plnění úkolu v RPG hře" - popisuje své zkušenosti klientka s PAS.