Podpořte web AutismPort a pomozte společně s námi světu porozumět autismu a lidem s autismem porozumět světu.
Vaší pomoci si velmi vážíme.
Pomůžu vámMáte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Děti v předškolním věku mají zájem o sociální kontakt – učí se od svého okolí, zkoumají, seznamují se, spolupracují, hrají si, rozvíjí řeč napodobováním, zajímají se o společnost kolem sebe a radují se z kontaktu s druhými. Vývoj u dětí s poruchou autistického spektra (PAS) bývá v tomto věku odlišný.
Atypické chování dětí se v tomto období stává již zřetelné a nelze ho vysvětlit pouhým nerovnoměrným vývojem nebo osobními charakteristikami dítěte, což doposud celkem dobře mohlo fungovat. Rodiče do té doby dítě popisovali jako: „Je příliš tvrdohlavé“; „Má vlastní hlavu po tatínkovi“; „Je to kluk a ti mluví později“ nebo „Já jsem také mluvil později“; „Je to osobnost“; „To je výchovou, já na ty hračky taky moc nejsem“; „Každé dítě se vyvíjí jinak, nesmíme srovnávat“.
Období mezi 4. a 5. rokem bývá vzhledem k nejzřetelnější symptomatice pro uzavření diagnostického procesu stěžejní.
Význam správně stanovené diagnózy se v tomto věku dostává do popředí kvůli přípravě dítěte na vstup do školy. V předškolním období by si mělo dítě osvojit sociální dovednosti potřebné pro fungování ve škole jako je například schopnost odloučit se od rodičů, navazovat vztahy a komunikovat s vrstevníky, respektovat pokyny dospělých, požádat, poprosit i poděkovat, schopnost pracovat v kolektivu dětí i samostatně, vydržet alespoň krátce pracovat na úkolu, který dítě zrovna moc nebaví, vydržet poslouchat vyprávění, vyprávět jednoduché příběhy, mít znalosti o okolním světě i sobě (kde bydlí, jak se jmenují rodiče apod.), ovládat hygienické návyky, být samostatné v sebeobsluze, přiměřeně motoricky obratné, aby mohlo ve škole stříhat, kreslit a psát. Mělo by umět slovně vyjadřovat své pocity a umět do určité míry kontrolovat své emoce. Předškoláci s autismem mívají v mnohých výše uvedených oblastech obtíže.
Děti různého školkového věku si prohlížejí obrázky a pojmenovávají emoce na obrázcích. Pětiletý
David již velmi zdatně emoce pojmenuje a dokáže vymyslet i důvod. Ověřují si svou odpověď
pohledem na dospělého. Krásně napodobují výraz tváře na obrázku.
Je důležité mít neustále na paměti, že projevy dětí s PAS jsou v předškolním věku velmi různorodé. U žádného dítěte nenajdeme všechny zmíněné projevy. Některé dovednosti mohou být jen oslabené. Řada dovedností se začne rozvíjet v pozdějším věku, neznamená to ale, že autismus je pryč.
Pro předškolní děti s PAS je nerovnoměrný vývoj typický. V některých dovednostech mohou být velmi šikovné (např. mají výbornou paměť, znalost vlakových zastávek nebo schopnost detailně nakreslit a vymýšlet různé přístroje, zpívat nebo kreslit), ale v jiných se jim nedaří (například v sociálních dovednostech, v komunikaci nebo sebeobsluze).
I u běžně se vyvíjejících předškolních dětí se můžeme setkat s opakující se hrou, vybíravostí v jídle, tendencí rovnat předměty, obavami z vrstevníků, fascinací jedním tématem nebo výraznými vzteky. Většinou až odborník, který posoudí vývoj v celkovém kontextu, je schopen říct, zda jde o běžné chování, nebo autismus. Rodiče by měli zpozornět, pokud má dítě obtíže v běžném fungování - není si schopné povídat o více tématech, při hře opakovaně dokola přehrává jednu scénku z oblíbené pohádky, vztek používá jako základní komunikační strategii, neumí vyjadřovat slovně své pocity nebo se mu nedaří zapadnout mezi vrstevníky.
V batolecím období může u dítěte s PAS často dojít k vývojovému regresu, a právě předškolní období (mezi čtvrtým až šestým rokem) bývá obdobím, kdy se ztracené dovednosti opět začínají rozvíjet. Vývoj dítěte může pokračovat skoky a dítě se může výrazně lepšit, aniž by to muselo být v důsledku nějaké speciální intervence. Při závažnějších formách autismu má dítě obtíže, které jsou popsané u mladších dětí, najdete je v sekcích Batole „POZNAT" a Dítě 3-4 roky „POZNAT".
V předškolním věku by dítě mělo být již dobře adaptované v mateřské škole v kolektivu dětí, mělo by se umět soustředit a svými činnostmi se postupně připravovat na další důležitou fázi ve svém životě – nástup do školy. Ovšem co když tomu tak není?
Pedagogové ve školce rodiče upozorňují na atypické projevy a náročné chování na péči, ale rodiče doma s dítětem větší problémy nemají, dobře spolu fungují. Také tomu může být naopak. Dítě ve školce vzorně pracuje, poslouchá, ale po příchodu rodičů a následně i doma je vyčerpané, dráždivé, vystresované. Rodiče uvádí, že se dítě, co dochází do školky, výrazně zhoršilo. Oba scénáře mohou být projevem přetížení a nedostatečné adaptace dítěte na nároky, které jsou na něj jako na předškoláka kladené.
Pokud rodiče žádné obtíže v chování dítěte nepozorují, bývají paní učitelky ve školce prvními osobami, které na zvláštnosti v chování upozorní. Ve vývoji dítěte s poruchou autistického spektra (PAS) se setkáváme s tzv. skleníkovým efektem. Dítě již dochází delší dobu do školky, je starší, vyspělejší, některé obtíže se mu podařilo kompenzovat, zvyklo si na pravidelnou rutinu a strukturu. Také rodiče a učitelé ve školce se s dítětem naučili pracovat, vychází mu vstříc, ví, co mohou očekávat, snaží se mu celkově přizpůsobit, omezit požadavky, vynechávat aktivity, které nemá rádo. Dítě začne působit dojmem, že vše zvládá a veškeré obtíže vymizely, nepotřebuje významnou podporu.
Mění se role dítěte, prostředí, dospělí i vrstevníci, denní program, náplň činnosti, nároky i požadavky. Nástup do školy a školní docházka přináší dítěti s autismem nové výzvy, ale také mu poskytuje příležitost k růstu. Jedná se o velmi náročné období také pro děti, které se v mateřské školce již dobře adaptovaly. Děti se musí naučit přizpůsobovat se novým osobám, režim je méně flexibilní, bývá těžší se soustředit ve třídě plné dětí, vykonávat i méně oblíbené aktivity, kdy si to pedagog žádá. Také mnohým dětem s PAS činí obtíže pobývat v hlučném a nepřehledném prostoru, zátěžové mohou být také sociální interakce se spolužáky o přestávkách nebo při skupinových aktivitách. Pokud dítě vstupuje do první třídy bez náležité podpory, mohou nastat potíže.
👉 Další potřebné informace o zahájení školní docházky dítěte s PAS se dozvíte zde.
U většiny dětí s PAS je již v předškolním věku důležitá spolupráce se školskými poradenskými zařízeními (ŠPZ; např. speciálně pedagogickými centry), která mohou doporučit, aby dítě bylo již v předškolním a později i ve školním vzdělávání vedeno jako žák se speciálními vzdělávacími potřebami. Prostřednictvím Doporučení ŠPZ pro vzdělávání jsou stanovena podpůrná opatření, která přispívají k zajištění úspěšného nástupu do školy a zajišťují zdárný průběh vzdělávání. Tato podpůrná opatření preventivně zlepší podmínky pro dítě s PAS ve třídě a umožní škole poskytovat dítěti individuální přístup, čímž se sníží tlak na dítě i na rodinu.
Pokud u rodičů stále přetrvávají pochybnosti a znepokojení týkající se vývoje dítěte a není dosud diagnostický proces uzavřený, je nejvyšší čas absolvovat diagnostické vyšetření. Diagnostické vyšetření cílené na diferenciální diagnostiku PAS může dítě absolvovat u dětského klinického psychologa nebo dětského psychiatra. Specializovaná pracoviště obvykle zachytí i ty případy, které diagnostickým sítem jiných pracovišť propadnou. Děti pak bývají diagnostikovány později, často až v době, kdy je zapotřebí již řešit obtíže vzniklé sekundárně. Kontakty na pracoviště dětských psychiatrů a dětských klinických psychologů můžete vyhledat v Místech podpory.
👉 Přečtěte si také článek Diagnostický screening jako nástroj k rychlé podpoře dítěte při vzdělávání.
👉 Další důležité informace najdete v článcích 1 + 10 rad, jak začít pracovat s dítětem s čerstvě diagnostikovaným autismem
a 1 + 10 prvních kroků rodiče předškolních dětí po stanovené diagnóze.
S přibližujícím se nástupem dítěte s PAS do školy vystupuje do popředí řada otázek. Je moje dítě na školu připravené a zralé? Má nastoupit do běžné školy nebo pro něho existuje nějaká lepší alternativa? Jak zvládne vzdělávání v kolektivu třiceti dětí? Nebyla by vhodnější speciální škola nebo speciální třída? Odpovědi na další otázky týkající se diagnostického procesu, nástupu dítěte do školy, či výběru školy, můžete najít v sekci Poradna, nebo nám napište přes kontaktní formulář.
Většina dětí s PAS je vzdělávána v hlavním vzdělávacím proudu (v základních školách), při vzdělávání je jim většinou poskytovaná potřebná míra podpory prostřednictvím podpůrných opatření. Je zde i možnost individuálního vzdělávání, tzv. domácího vzdělávání (dle § 42 Školského zákona) před pravidelnou docházkou dítěte do školy. Tuto variantu volí rodiče minimálně před nástupem dítěte do 1. třídy, ale posléze se k tomuto kroku někteří rodiče rozhodnou v souvislosti s tím, že dítě běžnou výuku nezvládá nebo škola sama přijde s alternativou domácího vzdělávání, protože není schopna zajistit adekvátní podmínky pro vzdělávání dítěte. Přestože škola nemá právo naléhat na rodiče, aby si dítě nechali doma, rodiče často naléhání školy podlehnou. V čem je domácí vzdělávání náročné a z čeho naopak mohou děti profitovat, naleznete v článku Kam zařadit dítě s PAS? Do běžného, nebo speciálního vzdělávacího proudu?, což může napomoci rodičům v informovaném rozhodnutí.
Diagnóza autismu se pojí se speciálními vzdělávacími potřebami, které je třeba ve vzdělávacím procesu naplnit, aby byl umožněn u dítěte co nejlepší možný vývoj. Rodiče mají možnost dítě s PAS umístit do běžné školy, kde je dítě vedené jako integrované, nebo volí proud speciálního vzdělávání (třídy nebo školy zřízené dle § 16, odst. 9 Šk. zákona; tzv. speciální školy/třídy), kam může být dítě zařazeno pouze na základě doporučení ŠPZ – speciální škola, třídy pro děti s autismem, třídy pro děti s logopedickými obtížemi nebo třídy pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Úzká spolupráce se školským poradenským zařízením (ŠPZ, např. speciální pedagogické centrum) je klíčová. Pro informované rozhodnutí se doporučuje konzultovat výběr školy i s poradcem rané péče, logopedem, psychologem či dalším odborníkem, který je do péče o dítě zapojen. Výběr školy není jednoduché rozhodnutí. Do volby školy vstupuje mnoho faktorů, její dostupnost, skladba žáků, postoj ředitele školy k inkluzi a zejména individuální potřeby dítěte. Vyjmenovat jednoznačná negativa a pozitiva je obtížné, protože výhoda pro jedno dítě může být nevýhodou pro druhé – více se dozvíte v článku Kam zařadit dítě s PAS? Do běžného, nebo speciálního vzdělávacího proudu?
👉 Mohl by vás zaujmout také článek Postřehy získané při vzdělávání žáků s PAS očima ředitelů škol.
Před nástupem do školy a pro rozhodování o výběru školy je důležité komplexní vyšetření intelektu a posouzení celkové funkčnosti dítěte, kterou výrazně ovlivňuje míra symptomatiky PAS a také další přidružené poruchy či onemocnění. S diagnózou autismu se zhruba v polovině případů pojí i oslabení intelektových schopností. Děti se středně těžkou a těžkou poruchou intelektu jsou vzdělávány podle Rámcového vzdělávacího programu speciální školy (díl I. a II.). Docházka do škol trvá 10 let a větší důraz je kladen na praktické dovednosti. Děti s přidruženým lehkým mentálním postižením jsou vzdělávané dle Rámcového vzdělávacího plánu pro základní vzdělávání, minimální doporučená úroveň. Vyšetřením intelektu by se nikdy nemělo zaměřovat pouze na slabé stránky dítěte, ale mělo by detekovat i jeho silné stránky a styl učení, o které je možné rozvoj dalších dovedností opřít. V běžné základní škole nelze vzdělávat formou individuálního vzdělávacího plánu žáky se středně těžkým mentálním postižením.
👉 I při výběru školky rodiče musí udělat spoustu rozhodnutí, některá se při výběru školy opakují. Další informace můžete čerpat v
rubrice Dítě 3-4 roky v záložce JEDNAT.
U dětí s PAS je často vhodný odklad školní docházky, vývoj bývá často nerovnoměrný, přestože některými dovednostmi může dítě převyšovat své vrstevníky, řada dovedností potřebná k úspěšnému vstupu do školy není dostatečně osvojena a upevněna. Nezralost se projevuje zejména v emocionální a sociální oblasti. Děti s PAS mívají větší potíže se seberegulací emocí a slabší komunikační dovednosti, což často negativně ovlivňuje jejich zapojení mezi spolužáky i vztahy s učiteli. Motivace k řízené aktivitě bývá snížená, hůře se soustředí a je obtížné je přimět k aktivitám, které si samy nevybraly. O odkladu školní docházky svého dítěte rodiče nemohou rozhodnout sami, ale svou žádost musí doložit doporučením – od školského poradenského zařízení (pedagogicko-psychologická poradna nebo speciálně pedagogické centrum) a/nebo odborného lékaře (pediatr, případně neurolog, kardiolog apod.). Rozhodnutí o odkladu vydává ředitel školy, do které bylo dítěte zapsáno.
S tématem odkladu školní docházky úzce souvisí školní zralost a připravenost. Tyto pojmy shrnují konkrétní dovednosti a předpoklady dítěte pro úspěšný nástup do školy, tedy zda je dítě schopno se adaptovat na prostředí školy a zvládnout nároky po psychické, emocionální i fyzické stránce a je ochotné řízeně pracovat a spolupracovat. Podrobnější informace naleznete v článku speciální pedagožky Školní zralost a školní připravenost. Pedagogové ve školce by měli být schopni rozpoznat školsky nezralé dítě a doporučit vyšetření v školském poradenském zařízení. Pokud je u dítěte diagnostikována neurovývojová porucha jako je například autismus nebo porucha aktivity a pozornosti, dítě by mělo být vyšetřeno před zápisem do školy vždy.
Také na děti s PAS se po dosažení pěti let vztahuje povinnost předškolního vzdělávání. Jednou alternativou je vzdělávání v přípravné třídě (tzv. „nultý ročník“) základní nebo speciální školy. Přípravné třídy se zaměřují na vyrovnávání vývoje a vybavení dětí odpovídajícími dovednostmi a návyky (rozvíjení řečových, sociálních a komunikačních dovednosti, hrubé i jemné motoriky, návyky sebeobsluhy a hygieny, časová a prostorová orientace, hudební a výtvarný projev, koncentrace pozornosti a dalších). Do těchto tříd jsou přednostně přijímány děti s odkladem školní docházky. Děti mají možnost se připravit během roku na „skutečnou školu“ ale rozvrh bývá flexibilnější a nároky menší. Takto upravený vzdělávací program usnadňuje blížící se začlenění do 1. třídy, čím se předchází i případným školním neúspěchům.
Individuální vzdělávání v domácím prostředí je další způsob, jak splnit povinnost předškolního vzdělávání. Tímto rozhodnutím rodič přebírá plnou odpovědnost za vzdělávání svého dítěte. I k individuálnímu vzdělávání v předškolním vzdělávání se vyjadřuje ŠPZ. Mateřská škola v určitých termínech ověřuje jeho pokroky a doporučuje, na co by se rodiče měli v následujícím období zaměřit, aby co nejlépe rozvíjeli své dítě.
V předškolním období existuje poměrně konkrétní představa, co by dítě již mělo umět a co je zapotřebí trénovat a rozvíjet. Některé školky, školy, PPP i SPC pořádají různé edukativně-stimulační programy pro předškolní děti. Existují publikace a pracovní listy cílené na procvičování těchto dovedností:
👉 Práce s vizuálními vodítky a struktura pracovního prostředí i času se jeví u dětí s autismem jako velmi efektivní metoda. Další
informace k tématu najdete v článku o strukturovaném učení a také v rubrice Dítě (3-4 roky) pod záložkou JEDNAT.
👉 Klíčové body v přípravě a přechodu dítěte do ZŠ z pohledu speciální pedagožky naleznete v článku Zahájení povinné školní
docházky aneb vstup předškoláka do základní školy.
Před nástupem do školy je dobré se sejít s budoucím pedagogem dítěte a ředitelem školy, což pomůže k informovanému rozhodnutí, zda konkrétní škola může dobře naplnit potřeby dítěte. V zahraničí navštěvují pedagogové ze ZŠ dítě ve školce, což jim dává možnost připravit se na individuální potřeby dítěte ještě předtím, než započne docházka do školy. Pedagogové ze školky a školy si spolu vyměňují informace o dítěti a doporučení pro práci s dítětem, přestože jde o časově náročnou činnost. V českém prostředí jde o ideál, ke kterému by bylo vhodné směřovat, ale který není až na výjimky naplněn. Sdílení informací o dítěti je důležité pro jeho úspěšnou adaptaci (potřeby dítěte, co má a nemá rádo, dovednosti, schopnosti, náročné chování, co dítě rozzlobí, motivuje, utěší apod.).
Ukončení docházky do školky a nástup do školy je stresující a zátěžové období. Příprava dítěte na tuto změnu snižuje stres, což má za následek větší jistotu a duševní pohodu. Mezi možnosti přípravy dítěte na změnu patří návštěva školy, třídy a dalších místností bez ostatních dětí, seznámení s paní učitelkou, fotografie klíčových osob i prostředí školy (vytvoření fotoknihy). Vizuální vodítka podpoří dítě v porozumění situaci (např. denní režim).
Pro celý proces přípravy na nástup dětí s PAS do školy je velmi důležitá spolupráce se Speciálně pedagogickým centrem (SPC). Pracovníci SPC jsou klíčoví při testování školní zralosti, zajištění odkladu školní docházky, doporučení do přípravné třídy, výběru školy a hlavně vypracování Doporučení ŠPZ pro vzdělávání, které stanovuje stupeň podpory a jednotlivá podpůrná opatření.
👉 Detailněji viz článek 1 + 10 informací, které byste měli vědět o speciálně pedagogických centrech.
S rozvojem dítěte, přípravou na školu a/nebo s výběrem vhodné školy může pomoci i sociální služba rané péče. S rozvojem určitých konkrétních dovedností mohou být nápomocni další odborníci dle své specializace – logoped, ergoterapeut, fyzioterapeut a další. Některé neziskové organizace či PPP/SPC realizují individuální a skupinové nácviky sociálních a komunikačních dovedností již pro předškolní děti (ale častěji je tato forma nabízena až dětem školního věku).
Mnohdy se rodiče plně soustředí na dítě, snaží se ho rozvíjet a zapomínají na sebe. V rámci duševní hygieny věnujte čas sami sobě a také sourozencům dítěte s PAS. Ti vás potřebují také. Jako efektivní vnímají rodiče i podpůrné skupiny pro rodiče dětí s PAS, kde mají prostor sdílet své zkušenosti.
{sources}